Nemyslitelné

V létě 2011 jsem na evangelizaci v Jihlavě překládal Arthura Wachnika na jeho koncertě. Koncert sám mne silně oslovil po hudební stránce, neboť jsem si jej skutečně užil, po duševní stránce, neboť na mne udělaly velký dojem texty písní, i po praktické stránce, neboť Wachnik se s evangelizací nijak nepáral.

Na konci mi za odměnu dal své CD „Least of these“, které jsem pak poslouchal celý zbytek prázdnin. Jedna z jeho písní mi na dlouhý čas utkvěla v srdci. Je to píseň „Unbelievable“, kterou jsem do češtiny přeložil s názvem „Nemyslitelné“.

Při nácviku této písně poslouží pro orientaci její zdarma či lacino dostupné výskyty:

Ať slouží k slávě Pána!

Autorita, kánon a text Starého zákona

Úvod, to je zasvěcení do problematiky. Právě tak je úvod do Starého zákona zvláštní disciplínou biblické teologie, jejímž úkolem je dopracovat se zevrubného poznání textu a kánonu Starého zákona po stránce gramatické, žánrové, popřípadě historické a teologické. Před tím, kdo se odhodlá uvádět studenty Bible do Starého zákona, stojí monumentální úkol, jehož součástí je jednak povinnost porozumět starozákonnímu vyprávění v jeho nejširším i nejbližším kontextu, za druhé pak nezbytnost zvolit vůči Starému zákonu jako předmětu zkoumání příslušný vědecký přístup a poctivě se vyrovnat s přístupy a východisky, které jsou rozdílné.

Tato adaptovaná hermeneutická pyramida je pro nás mapkou ke studiu Starého zákona.

Jako autor tohoto textu se na základě svého nejlepšího badatelského a křesťanského svědomí odvážím přiklonit se ke konzervativnímu teologickému proudu a jeho gramaticko-historické metodě výkladu Písma, které pokládá za plenárně-verbálně inspirované a ke konzervativnímu proudu biblické historie a archeologie. Mezi předpoklady studia budeme klást HISTORICITU starozákonního děje, jeho postav a pisatelů. Zároveň se ve vybraných případech s nerozštěpeným svědomím přiznáme k myšlenkám odlišně smýšlejících autorů a dovolíme si připustit širší spektrum možných řešení problémů, mnohdy nikterak jednoznačných vzhledem k povaze předmětu zkoumání.

Samou chválou jazyk zlámu

slavný trůn jsi směnil v slámu
stal se plenkou roucha lem
samou chválou jazyk zlámu
že se Bůh stal člověkem

okamžikem slza kmitne
z díkuvzdání v rukou třas
žes' ve zcela neprůsvitném
světě našel je, i mne, i nás

∗ ∗ ∗

dnes již nemá zděné stěny
pouštní hadra – skvostný stan
nyní já jsem obydlený
nyní já jsem plný džbán

kněz i příkrov, oblak, oběť,
směna, všechno je Ním
v nekosmické neobdobě
Bůh se stává děním

∗ ∗ ∗

noha od krve když vkročí
strázeň cesty bolestné
dřív, než slza cestu smočí
věčnost se v ní odbleskne

šerem vrhnem bdělý pohled
prázdný závin odvlečme
pokud nic, je právě tohle
pravdivé a skutečné?

∗ ∗ ∗

vítr Kámen nesedrolí
proud jej nesní u řeky
volba, která věčnost volí
ta se volí navěky

Lásko druhů bezpočtera
Ty jsi slavnost Života
na níž život vyvěrá a
pučí, hoří, rozkvétá

Pastorační poradenství zaměřené na řešení

Tato práce je předložena studijnímu oddělení Global University jako jeden z požadavků pro klasifikaci v předmětu MIN1093 Úvod do pastoračního poradenství.

Poradenství zaměřené na řešení podle mého názoru vychází z neochvějného předpokladu, že Bůh je nejen schopen vyřešit klientovy problémy, ale že tak dokonce činí v současnosti, a že tak činil i v klientově nesnadné minulosti. Poradce se tedy stává namísto lékaře, pro nějž existuje možnost pacientova exitu, spíše jakýmsi „výhybkářem“, který pouze provádí pacienta po předem položených Božích kolejích (podnázev knihy ostatně slibuje návod na směrování lidí „zpět na dráhu“ – „back on track“).

Biblické pojetí vývoje osobnosti se zakládá na vědomí Božího svrchovaného plánu pro každého jednotlivce zvlášť. Psychologie a antropologie se tak podřizují teologii a sekulární antropologické teorie samy o sobě přinejlepším popisují stav člověka bez Boha, nikoli objektivní realitu, neboť nerozeznávají historickou objektivitu křesťanské zvěsti. Všechno, co se v životě člověka odehrává, lze popsat termínem záměrnost. Záměrem je spasení i odpadnutí (srov. Ř 9,21)1. Toto poznání vytváří prostor spontaneitě, neboť Bůh záměrně „tvoří všecko nové“ (Zj 21,5). Od něj pochází kreativita a originalita, která svrchovaným a nepřetržitým tvořením ruší naše teoretická přesvědčení (srov. Iz 43,18n; Ž 40,3; Iz 62,2 atp.). Na rozdíl od Ericksonovy teorie také vytváří prostor pro přirozenou rozmanitost, která nemůže být vměstnána do univerzální vývojové teorie. Problémem sekulárních vývojových teorií je podle Kollara obecně ten, že nemohou počítat s jedinečností člověka a výjimečností Božího plánu pro něj.

Příkladem může být etické selhání Davida v intimním poměru s Batšebou (2S 11,4). Morální profil Batšeby není v Bibli na žádném místě zpochybněn. V Nátanově příběhu, jehož cílem bylo zkompromitovat Davidův hřích, figuruje Batšeba jako „ovečka“ (2S 12,4). Davidovým hříchem proto bylo, že zneužil svého královského postavení, a to nejen v okamžiku, kdy nechal odstranit Urijáše, ale nejprve tehdy, když s Batšebou jednal s jasným cílem svést ji. Podobného hříchu by se mohl poradce dopustit vůči méně samostatné osobě a porušit tak Kollarovo 4., 5. a 6. etické vodítko.

Celá práce ke stažení: Buban MIN1093 CRA (web) ↓

Nový moderní paradox

Stále znova a znova, v červeném i v modrém, podobně i různě, ale v podstatě stejně, je křesťanům v občanském a obchodním sektoru zakazováno projevit svůj nesouhlas s nepřijatelným. Stalo se například nedávno, že křesťané nabízející fotografické služby Novém Mexiku, odmítli fotografovat na svatbě homosexuálů. Následně byli konfrontování místní organizací pro podporu lidských práv, žalování a odsouzeni k zaplacení několikati$ícové pokuty. Viz článek NM Court Says Christian Photographers Must Compromise Beliefs. Podobné zvěsti přichází z řady dalších míst v USA. Dále však například z VB.

Chval svého Pána!

S velikou radostí předávám čtenářům svého blogu dárek. Není ode mně a možná, že příjemcem není ani žádný čtenář. Hovořím totiž o sbírce dnes již klasických chval z CD „Chválím svého Pána“ z roku 1992 od pěvecké skupiny 1. Pražského sboru AC.

CD vyšlo samizdatem. Autorská práva nejsou v rukou žádného producenta a nevím o žádném obchodě, který by toto CD stále ještě nabízel. Se souhlasem interpreta proto publikuji kompletní nahrávku a texty písní doplněné o akordy.

Obsah

Zapomenuté a málo známé písně se tak nabízejí jako více než příjemná alternativa k některým novinkám, jimž se kvůli duchu doby povedlo vytlačit klasické chvály z bohoslužeb. Že mne to sejří? Jak by ne! A moc! Vždyť jde o chválu našeho Pána Ježíše Krista! Když dva dělají totéž, není to totéž a při uctívání lze úspěšně neuctívat. Kain přinášel oběti stejně, jako Ábel. Ábel však na rozdíl od Kaina „věřil, a proto přinesl Bohu lepší oběť“ (Žd 11,4) a Hospodin „na Kainovu oběť neshlédl“ (Gn 4,5). Toto nebezpečí marnosti nalézám v „koncertním“ způsobu uctívání, který se inspiruje křesťanskou kulturou velkých a věhlasných sborů, hnutí a organizací. V něm se objevují prvky, které nejen překáží vkusu nikoli středoproudého člověka, ale které zhoubně působí v samotné podstatě chval, totiž v uctívání Boha.

Ježíš Kristus třikrát různě vzdálený

Toto kázání jsem přednesl 10.11.2013 před jihlavským sborem AC. Jeho audio nahrávka je dostupná ke stažení ↓.

Ježíše poznáváme ve třech vzdálenostech.

1. Ježíš je strašně blízko, je přímo uvnitř nás samotných

Někdo říká, že Ježíš je „na modlitbu od nás“, nebo že je na dosah ruky. Že když člověk udělá jeden krok k Němu, tak On udělá deset kroků k nám. A v Ř 8,9 se přímo píše:

Vy však nejste živi ze své síly, ale z moci Ducha, jestliže ve vás Boží Duch přebývá. Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho. (Římanům 8,9)

Ale my jsme Jeho! My máme Ducha Kristova. My víme, že Bůh je náš Otec. Tak proč někdy, a někdy až příliš často, Ježíše v nás necítíme? Křesťané přeci také zakouší různé pády, zklamání a vnitřní boje. Jsou lidé, kteří jsou věřící, a stále se nemohou zbavit hříchu: Muži podléhají sexuálnímu chtíči. Dívky zápasí s pocitem méněcennosti. Lidé kouří, propadají závislostem, depresím. Křesťanské vztahy se bortí. Chtějí přestat, něco napravit, dělat vše jinak, ale nejde jim to.

Dáma v nesnázích, hypotetický projekt SFPC

Tato práce je předložena studijnímu oddělení Global University jako jeden z požadavků pro klasifikaci v předmětu MIN1093 Úvod do pastoračního poradenství.

Druhým krokem přípravy je volba a rekapitulace poradenské metody. Zde jistě zvolím poradenství zaměřené na řešení (Sollution-Focused Pastoral Counseling, dále jen SFPC), jak jej prezentuje ve své stejnojmenné knize Charles A. Kollar. Tato metoda předpokládá, že Bůh má nejen moc vyřešit klientčiny problémy, ale že tak činí již teď, bez ohledu na jakékoli poradenství (srov. 1Ts 2,13). Na prvním setkání s klientkou budeme předpokládat, že její zdánlivě příšerné problémy nevyžadují drastická řešení, jaké by mohla navrhnout moderní psychopatologie. Vynasnažíme se izolovat konkrétní problémy klientčina života a pomocí metody imagineeringu a ostatních složek poradenství zaměřeného na řešení všechny problémy vyřešit.

Úvod do milenialismu

Obsah

Tento článek je jedním ze tří příspěvků k semináři jménem „Nastaly již poslední časy?“ na Sjezdu mládeže AC 2013.

Eschatologie, to je nauka o budoucích věcech. Naše představa o tom, co přijde v budoucnu, má ovšem dopad na naše současné počínání.

Tento třetinový seminář jsem zacílil na jednu z nejzajímavějších a nejdůležitějších eschatologických kontroverzí, jíž je nauka o miléniu, čili o tisíciletém království Pána Ježíše Krista na zemi.

V Bibli se o miléniu hovoří pouze v prvních deseti verších dvacáté kapitoly knihy Zjevení. Výkladová stanoviska si přirozeně hledají oporu na jiných místech Písma (Da 9,24–27; Mt 24; Mk 13; Lk 20; Jn 5,19–29; Sk 24,15; 1T 4,13–5,11; 2T 1,5–10), klíčová důkazní pasáž je však jediná. Různost výkladů pro nás znamená velmi zajímavou změť ismů, které mají dopad na podobu a jednání církve. Naše stanovisko vůči otázce druhého příchodu Páně napovídá cosi o našich kořenech, ovlivňuje naše jednání a všeobecně formuje naše křesťanství.

Šest světských filosofů a světlo zjevení

Kniha Six Secular Philosophers od Lewise W. Becka přináší zápis série jeho přednášek o vztahu šesti světských filosofů k náboženství.

Světským filosofem je zde filosof nikoli nezbytně protináboženský, ale takový, který je ve vztahu k náboženství zcela nezávislý. Je to filosof až do krajnosti promýšlející aspekty víry a nevíry bez ohledu na všeobecný trend. Jeho úsilí je nábožensky založeným lidem nepříjemné, nutno však podotknout očistné, neboť je zároveň poctivé.

Kdo odklízí rozum z cesty zjevení odnímá světlo oběma.
—Locke

Sekulární filosofie začíná tam, kde se vymaňuje z poddanství teologie, takže přestává být racionalizací zjevení. Jak už to však u psů utržených ze řetězu bývá, nahrazuje sekulární filosofie pravdu náboženského zjevení svým vlastním zjevením racionalizace. Lockemu je potřeba dát bez výhrad za pravdu. Můj souhlas si ale s ohledem na putování šesti světských filosofů vyžádá krátký dovětek. Nyní tedy Spinoza, Hume, Kant, Nietzsche, James a Santayana v třiceti vteřinách: