Můj oblíbený teolog Roger E. Olson napsal před asi 20 lety knihu The Westminster Handbook to Evangelical Theology. V roce 2012 poskytlo nakladatelství Návrat domů první část této knihy v češtině pod názvem Evangelikálové: Příběh evangelikální teologie. Česká verze opravdu zahrnuje pouze prvních 66 z celkových 328 stran verze anglické, aniž by to kdekoli uváděla a v tiráži naopak nepřesně uvádí, že je překladem původní knihy, což může být pro čtenáře zavádějící. Samotnému poselství knihy tím však újma nevzniká, protože v anglické verzi po sekci s „příběhem evangelikální teologie“ následuje přehled evangelikálních organizací, teologů a pojmů seřazený do hesel. Jádro knihy tvoří Olsonova teze, dle níž je moderní evangelikalismus hnutím, které se ve svém étosu vymezuje proti fundamentalismu, ale na rozdíl od liberalismu trvá na potřebě osobního obrácení a na nejvyšší autoritě Písma (např. 16, 81 a průběžně).
Pět rad probuzeneckým kazatelům
V následujících pěti radách evangelikálním a letničním evangelistům si dovoluji poukázat na to, co je dle mého názoru potřeba opět a znovu zdůrazňovat. Jsou to rady dobře míněné a psané s vědomím, že každá z nich je se může týkat i mě samotného (zvláště #4!). Řada probuzeneckých kazatelů tyto rady nepotřebuje, protože se jimi už řídí. Mezi takové patří například dánský evangelista Per Hyldgaard nebo řada českých, slovenských a rumunských kazatelů, které znám (1. Mihai Decean 👍, ale i mnoho dalších).
Podívej se do zrcadla!
Toto je úvaha, kterou jsem sepsal v říjnu 2020 pro náš sboreček v Čáslavi.
List Jakubův je možná záznamem kázání, které Jakub, bratr Páně (Ga 1,19; Jakuby máme v Novém zákoně čtyři. Viz Carson & Moo, Úvod do Nového zákona, 546.), přednášel křesťanským sborům v Judsku a Galileji. Tak jako jiní pisatelé Nového zákona i Jakub adresoval problémy svých posluchačů. Pokud bychom tyto problémy měli vyvodit ze samotného textu, byly jimi:
- Rozlišování lidí podle společenského postavení (1,9–11; 2,1–9; 5,1–6),
- nedbalost o chudé (1,27; 2,15–26; 5,1–6),
- prostořekost, hněv a zlá slova (1,19–20; 3,1–16),
- slabá aplikace víry konkrétními skutky (2,14–26),
- malá víra a sebestřednost při modlitbě (1,5–8; 4,1–10; 5,13–18),
- únava ze zkoušek (1,12).
Trichotomismus a učení o duchovní autoritě u Watchmana Nee
V uplynulém školním roce jsem jako vedoucí přihlížel vzniku absolventských prací o dvou osobnostech, které jsou v našem prostředí všeobecně známé, ale chybí o nich delší životopisné či analytické pojednání. Obě práce jsou k nahlédnutí v knihovně VOŠMT:
Církev je nejvíc
Tento článeček vyšel v původní verzi v časopise Mládežnický měsíčních 2022/11, který vydává mládež sboru AC v Čáslavi.
Nový zákon nás poměrně často staví před zapeklité otázky významu a přesahu metafor. V některých případech je situace jasná. Snad každý chápe, že Ježíš Kristus jako Beránek Boží, jenž snímá hřích světa (J 1,29), není přežvýkavý sudokopytník se vším, co k tomu v říši zvířat přináleží, ale tím, kdo se obětuje s pokorou jako Izák (Gn 22) a jako Izaiášův zástupný beránek, který nesl „vinu nás všech“ (Iz 53,6n). V jiných případech nás však metafora informuje o duchovní skutečnosti, která má hlubší vliv na naše vnímání světa. Tu se nabízí otázka, pokud až daná metafora platí. Takové jsou třeba metafory popisující církev.
Porozumění druhému příchodu (recenze)
Vydavatelství Danielknihy.cz přichází s nenáročnou a užitečnou knihou zaměřenou na druhý příchod Krista: Porozumění druhému příchodu. Její autor David Pawson (1930–2020) u nás není příliš známý, nicméně jinde oblíbený biblický kazatel a učitel z britského baptistického prostředí.
Hereze a jak na ně
Tento článek původně vyšel v Mládežnickém měsíčníku 2023/6 sboru AC Čáslav. Tato verze doznala několika úprav, ne však zásadních změn.
Termín hereze chápeme v kontrastu s významově opačným termínem ortodoxie. Zatímco ortodoxie označuje „pravé hledisko“ (doslovně z řeckého orthos a doxa), hereze označuje odlišný názorový směr (takto z řeckého hairesis, což znamená „volba“ či „názor“). Za to, co je ortodoxní a tudíž nikoli heretické, se pokládá učení Starého a Nového zákona, jak jej vykládali apoštolé a otcové rané církve, což byli žáci a žáci žáků prvních apoštolů a lidé, kteří se jejich učení drželi.
Rozdíl mezi přirozeným a zvláštním zjevením s příklady
Jedním ze zásadních východisek teologie je rozlišování mezi různými druhy Božího zjevení, zejména pak mezi přirozeným zjevením a zvláštním zjevením. Přirozené zjevení nalézáme v přírodě, rozumu, filosofii, matematice, a podobně ve všem, co Pán Bůh zjevil svým stvořením a zaopatřením veškerenstva komukoli, kdo má o takové zjevení zájem. Zvláštní zjevení nalézáme v tom, co Pán Bůh zjevil zvláštním způsobem nad rámec přirozeného zjevení. Výtečnou prezentaci rozdílných zdrojů zjevení nalezneme v češtině u Hortona (77–88). Přesto nanosím trochu dříví do lesa a přednesu své vlastní vysvětlení.
Konference o eschatologii 28. 10. 2023
Milí čtenáři tohoto blogu, srdečně Vás zvu na konferenci o eschatologických systémech, která se bude konat v sobotu 28. října v Brně. Bližší informace vizte na stránkách Apologet.cz.
Předností této konference bude, že jednotlivé eschatologické systémy budou prezentovány jejich skutečnými zástupci. Já sám budu představovat historický premilenialismus, amilenialismus představí bratr Pavel Steiger, postmilenialismus zastoupí bratr Jan Prorok a dispenzacionalismus bude zastoupen bratrem Ludvíkem Tvrdým. Jde tedy o jedinečnou příležitost spatřit v jednom dni široké rozpětí názorů.
Sedm vrcholů vlivu (pozvání na network EF)
Před necelým rokem jsem poslal do Rozmeru článek o teorii sedmi vrcholů. (Vyšel v čísle 21/4.) Nyní budu o této teorii hovořit na networku evangelikální teologie na Evangelikálním fóru 5.-7. 10. 2022. Na network Vás zvu, a to i na této videopozvánce, kde krátce shrnuji, o čem rámcově teorie sedmi vrcholů je a o jakých jejích zvláštnostech budeme hovořit.