Toto je úvaha, kterou jsem sepsal v říjnu 2020 pro náš sboreček v Čáslavi.
List Jakubův je možná záznamem kázání, které Jakub, bratr Páně (Ga 1,19; Jakuby máme v Novém zákoně čtyři. Viz Carson & Moo, Úvod do Nového zákona, 546.), přednášel křesťanským sborům v Judsku a Galileji. Tak jako jiní pisatelé Nového zákona i Jakub adresoval problémy svých posluchačů. Pokud bychom tyto problémy měli vyvodit ze samotného textu, byly jimi:
- Rozlišování lidí podle společenského postavení (1,9–11; 2,1–9; 5,1–6),
- nedbalost o chudé (1,27; 2,15–26; 5,1–6),
- prostořekost, hněv a zlá slova (1,19–20; 3,1–16),
- slabá aplikace víry konkrétními skutky (2,14–26),
- malá víra a sebestřednost při modlitbě (1,5–8; 4,1–10; 5,13–18),
- únava ze zkoušek (1,12).
Když jsem si 24. 2. 2022 ráno otevřel zprávy, zabořil jsem se do křesla o něco hlouběji a zabrblal cosi jadrného. Ta událost sice vmžiku vyléčila mediální prostor z pandemie covidu, nicméně uvrhla na svět novou přikrývku temnoty, která nespočívá především v zabíjení lidí a v lidském utrpení, ale v mrákotě nepřiznané bezradnosti nad stupňující se spirálou násilí a nenávisti. Jedinou cestou ven je Kristus. Ale právě tak, jako musí člověk zemřít sám sobě, aby mohl Kristus žít v něm, musí zemřít i vojenská a politická ideologie na všech válčících stranách, aby se mohl rozhostit Jeho mír.
Jedna ze dvou absolventských prací, kterou jsem letos na VOŠMT vedl, si položila nesmírně zajímavou titulní otázku: Je dar apoštolské služebnosti podle Ef 4,11 spojen s úřadem v církevní správě? Autor je původem z CB, a to z relativně „klasického“ prostředí, které bylo jen málo a nepřímo ovlivněno horečným hledáním apoštolů, jímž si české letniční a charismatické hnutí obecně v posledních třiceti letech procházelo. Tato absence zkušenosti by dle některých mohla být na škodu, dle mého názoru však naopak přispěla k objektivnějšímu zvážení problému a k pokládání otázek, které v našich kruzích málokdo položil. Jednou z takových otázek je: I pokud je dar apoštolství dnes církvi dostupný stejně jako v prvním století, má co mluvit do církevní správy?