Laciná milost je úhlavní nepřítel naší církve. To, oč dnes zápasíme, je drahá milost.
Laciná milost znamená milost jako zboží nabízené pod cenou, promrhané odpuštění, promrhanou útěchu, promrhanou svátost. Znamená milost jako nevyčerpatelnou zásobárnu církve, z níž bezmyšlenkovitě a bezmezně rozhazujeme lehkomyslnýma rukama. Je to milost, která nemá cenu, která nic nestojí. To prý přece dělá milost milostí, že provždy předem uhradila účet. Za tento zaplacený účet můžeme všechno dostat zdarma. Vynaložené náklady jsou nekonečně veliké, proto jsou také nekonečně veliké možnosti, jak ji upotřebit a proplýtvat. Co by vůbec byla milost, kdyby nebyla lacinou milostí? (Bonhoeffer, Následování, 23)
Přináším nyní třetí část eseje Sním o skutečném zákonictví. Toto opravdové, biblické zákonictví, o němž sním, je 1/ motivováno láskou a 2/ pokládá lásku za legislativní princip. V minulé části jsem stručně popsal, kterak se tímto principem řídil Ježíš. V této části navážeme zřetelem k apoštolu Pavlovi, totiž postavě, která sehrála klíčovou roli při oddělení prvních církve od judaismu.
Opět zde máme modelový případ. Pracovník sboru Apoštolské církve, 35+, civilní zaměstnání, slušná znalost angličtiny. Dotyčný se chce zaměřit na Starý zákon, ale z jakéhokoli důvodu nemá nyní možnost přihlásit se do konkrétního programu či ke studiu konkrétního předmětu. Cílem je zde homiletická aplikace znalostí, které při studiu Starého zákona nabere. Důležité je proto dbát na postupné poznávání historických okolností ruku v ruce s teologickou informovaností. Kritickým problémům se dotyčný nesmí vyhýbat, ale musí je pochopit v kontextu své aktuální služby, aby jej tyto záležitosti obohatily, ne vyvedly z míry. Navrhuji proto studijní dráhu od jednoduššího ke složitějšímu, která studenta postupně informuje nejprve ve znalosti samotného textu, potom v celkovém obrazu o historických záležitostech, potom ve velmi specifických exegetických záležitostech a potom v záležitostech teologických.
Tyto poznámky jsou parafrází rozsáhlé eseje o teologii glosolálie, kterou jsem připravil k prezentaci na sympoziu VOŠMT v lednu 2020 a na níž stále pracuji. Nepředpokládám, že budu mít plnou verzi v angličtině hotovou dříve než v půlce tohoto kalendářního roku. Tato česká verze již sice obsahuje to hlavní, co mělo zaznít, ale byla odlehčena o některé exkurzy a především o podrobný poznámkový aparát. Videozáznam z mé přednášky bude k dispozici na Youtube kanále VOŠMT během následujících týdnů.
Člověk 35+, který je zapojen do učitelské služby v Apoštolské církvi, má rodinu a již je držitelem vysokoškolského vzdělání mne kontaktoval, zda bych mu vedle VOŠMT nedoporučil ještě i jiné možnosti studia teologie. Odpověděl jsem mu sepsáním všech možností, o nichž vím a nastínil jsem mu, jakého scénáře bych se držel já sám. Seznam škol, který níže rozepisuji, je vhodný i pro další uchazeče o studium. Prosím o jeho případné doplnění či korekci.
Pro své studenty jsem v předmětu THE1013 Pneumatologie připravil tabulku, která jim pomůže k rychlému přehledu biblických pasáží týkajících se křtu Duchem svatým. Předlohou mi byla podobná tabulka od Pettse ve Warringtonovi na straně 118. Jeho původní tabulku jsem ale značně rozšířil a doplnil. Pochopitelně uvítám komentář a doplnění. PDF verzi pro tisk na jeden arch papíru stahujte zde: BIBTAB Dílo Ducha dle Skutků.pdf
Příspěvky týkající se letniční pneumatologie, jako je tento a některé další plánované, navazují na mé svědectví o následné zkušenosti s Duchem svatým v mém vlastním životě. Teologii pochopitelně nikdy nevnímáme pouze kognitivně, ale také s přihlédnutím ke zkušenosti. I v tabulce níže naleznete prostor pro různost názorů, které často vycházejí z osobní zkušenosti. Ve sloupci „Saul z Tarsu“ totiž uvádím i verše, které se často chápou jako důkazy proti letničnímu či charismatickému učení o následné zkušenosti. Můžeme je ale harmonizovat se svědectvím knihy Skutků, jak se o to pokouší tato tabulka? Odpověď nechám nyní na Vás. Rád bych ale v dohledné době přispěl i krátkým shrnutím pastoračních a teologických argumentů, které svědčí ve prospěch letničního učení o následné zkušenosti.
Nahrávky ze sympozia o pneumatologii již penetrují sociální sítě VOŠMT. Publikována byla i má idiosynkratické kontribuce. Písemnou dokumentaci diatriby viz v jednom z mých minulých příspěvků. Pro rychlou referenci při analýze elaborátu indikuji k utilizaci Slovník cizích slov. Draft plné verze artiklu v angličtině již existuje, ale ještě čeká na proces finalizace, revize a editace. Zatím je k dispozici toliko český redukát.
Nechť ti, čtenáři, i tato videonahrávka slouží k personální edukaci anebo coby iniciace kontinuálního sofistikovaného poimenického diskurzu, teologické dišputace či experienciální empirické verifikace mé centrální teze.
Metod sebevraždy existuje celá řada. Jsou metody noblesní i plebejské, teatrální i komorní, teroristické i ohleduplné, vynalézavé i fádní, šetrné i bolestivé. Nejjistější politickou sebevraždou v Apoštolské církvi je však nepochybně přihlásit se jakýmkoli způsobem k názoru, osobě či odkazu Aleše France. Než tento politováníhodný čin sám na sobě spáchám, musím předeslat čtyři věci, ano zanechat dopis na rozloučenou, aby Tyran věděl, že jeho požadavku bylo učiněno zadost a že již nemusí vypálit můj dům, vyvraždit příbuzné, popř. zneuctít i toho psa, co po mně smuten zbude.
Hle, proto vám posílám proroky a učitele moudrosti i zákoníky; a vy je budete zabíjet a křižovat, budete je bičovat ve svých synagógách a pronásledovat z místa na místo, … (Matouš 23,34 ČEP)
Tento text je druhou částí eseje Sním o skutečném zákonictví, která vychází v pěti částech.
Byl jsem až příliš často svědkem, jak se dal soucit nepravou cestou. (Exupéry, Citadela, úvodní slova)
Tuto esej píšu ve věci, která je předmětem mých úvah již nejméně deset, možná patnáct let. Mou základní tezí je, že křesťanská láska k Bohu a k bližnímu není náhradou biblických imperativů, ale zákonodárným principem, který zákon nejenže neruší, ale doplňuje jej o zákazy a příkazy v zájmu zřetelného svědectví o lásce k Bohu a k bližnímu.
