Tento článek původně vyšel v Mládežnickém měsíčníku 2023/6 sboru AC Čáslav. Tato verze doznala několika úprav, ne však zásadních změn.
Termín hereze chápeme v kontrastu s významově opačným termínem ortodoxie. Zatímco ortodoxie označuje „pravé hledisko“ (doslovně z řeckého orthos a doxa), hereze označuje odlišný názorový směr (takto z řeckého hairesis, což znamená „volba“ či „názor“). Za to, co je ortodoxní a tudíž nikoli heretické, se pokládá učení Starého a Nového zákona, jak jej vykládali apoštolé a otcové rané církve, což byli žáci a žáci žáků prvních apoštolů a lidé, kteří se jejich učení drželi.
Jedna ze dvou absolventských prací, kterou jsem letos na VOŠMT vedl, si položila nesmírně zajímavou titulní otázku: Je dar apoštolské služebnosti podle Ef 4,11 spojen s úřadem v církevní správě? Autor je původem z CB, a to z relativně „klasického“ prostředí, které bylo jen málo a nepřímo ovlivněno horečným hledáním apoštolů, jímž si české letniční a charismatické hnutí obecně v posledních třiceti letech procházelo. Tato absence zkušenosti by dle některých mohla být na škodu, dle mého názoru však naopak přispěla k objektivnějšímu zvážení problému a k pokládání otázek, které v našich kruzích málokdo položil. Jednou z takových otázek je: I pokud je dar apoštolství dnes církvi dostupný stejně jako v prvním století, má co mluvit do církevní správy? 
Když jsem si 24. 2. 2022 ráno otevřel zprávy, zabořil jsem se do křesla o něco hlouběji a zabrblal cosi jadrného. Ta událost sice vmžiku vyléčila mediální prostor z pandemie covidu, nicméně uvrhla na svět novou přikrývku temnoty, která nespočívá především v zabíjení lidí a v lidském utrpení, ale v mrákotě nepřiznané bezradnosti nad stupňující se spirálou násilí a nenávisti. Jedinou cestou ven je Kristus. Ale právě tak, jako musí člověk zemřít sám sobě, aby mohl Kristus žít v něm, musí zemřít i vojenská a politická ideologie na všech válčících stranách, aby se mohl rozhostit Jeho mír.