Oheň
jako slzy Áronovy
listy hořícího křoví
jak zvíře u božských smluv
spálený hřbet cherubův
mně vypálils' výhní tou
cejch – mám hlavu zakletou
Kniha Benediktova cesta je v současnosti pravděpodobně jednou z nejdiskutovanějších knih s náboženskou tematikou. Československé prostředí mohla zaujmout i tím, že se k nám autor vydal na návštěvu, že byla nakladatelstvími Hesperion a Denník postoj vydána v češtině i v hornouherském nářečí a že Dreher v knize místy čerpá z myšlenek českých disidentů Václava Havla a Václava Bendy. I když by to bylo poučné, nemám sílu poskytnout přehled diskuse, jenž se kolem knihy strhla. V této recenzi pouze shrnu obsah a v závěru uvedu několik pochval, několik výtek, zařadím knihu do kontextu českého evangelikálního církevnictví a vřele ji doporučím. Knihu jsem měl v době čtení k dispozici pouze v angličtině a elektronicky, pročež jsou čísla stran vlastně jen pro mou osobní potřebu a úryvky můj vlastní překlad.
Mimochodem, Rod Dreher (* 1967) je americký novinář, blogger a spisovatel. Vychován byl v metodismu, roku 1993 se našel v Římskokatolické církvi, skandály sametové mafie v ŘKC jej však roku 2006 přivedly k Pravoslaví. (Zde si neodpustím poznamenat, že po roce 2014 by měl Pravoslaví také opustit a hledat nové zakotvení. Doporučuji Assemblies of God, kde by ho bylo zapotřebí.)
Každé povolání, a zvláště pak povolání klasické, se pojí s určitou sadou předpokladů, dovedností a kompetencí, jimiž by se měl jeho vykonavatel vyznačovat. Otázkou této úvahy je, jakými předpoklady je ohraničeno povolání pastora. Pokusil jsem se definovat vybrané charakteristiky několika bájných i skutečných povolání, které by mohly poslání pastora pomoci triangulovat. A není samozřejmě nutné zůstat jen u pastorů. Stejnou etudu bychom mohli aplikovat na učitele, diákony, starší a na další, jejichž sebepojetí se musí vyrovnávat s napětím mezi přirozeným a nadpřirozeným, časným a věčným, světským a Božím.
Andy Stanley je zakladatelem North Point Ministries, tj. skupiny sborů v Atlantě orientovaných na hledající (ang. „unchurched“), v jejíchž filiálkách se každý týden ukáže asi 30 000 lidí. Stanley se v poslední době dostal do povědomí evangelikálního světa nejen jako úspěšný zakladatel North Pointu, ale také také svými teologicky pronikavými výroky o Bibli v některých dílech série Who Needs God?, ostrými výpady proti malým sborům (za které se Stanley později omluvil) a v neposlední řadě svou velmi jasnou a konzistentní vizí církve, která je teologicky konzervativní a zároveň naprosto oddaná přátelství k hledajícím. Právě tato vize je obsahem knihy Neodolatelná církev (ang. Deep & Wide), kterou u nás vydalo nakladatelství Návrat domů.
Toto je poslední část série Kontexty krvavých měsíců. Spíše než o ucelený text je tato série pokusem o vyrovnání se s fenomény, na něž v roce 2017 upozornila populární kniha Vytržení. Celou sérii na závěr publikuji jako draft na Academii.
Naznačil jsem, že křesťanský sionismus souvisí s dispenzacionalismem, načež jsem obojí vykreslil v negativním světle. Jak se ale na biblická proroctví dívat? Lze brát Bibli vážně i bez dispenzacionalismu? Je možné stavět se k současnému Izraeli bez opičí lásky a zároveň bez antisemitismu? Samozřejmě ano. Církevní otcové se k židům stavěli spíše odtažitě až nepřátelsky a biblická proroctví pro Izrael byla vykládána obrazně a přenášena na Krista a na církev. Takto tomu věřili Justýn Mučedník, Tertulián, Órigenés a další. Zvláště Órigenés vytvořil svými dualistickými myšlenkami velký prostor pro rozlišení duchovního a fyzického Izraele a de facto formuloval to, co dnes známe jako teologii náhrady.138 Augustin tuto teologii přejal, ale doplnil ji o naději na budoucí obrácení židů.139 Reformátoři teologii náhrady také převzali a dále rozpracovali v rámci tzv. smluvní teologie. Nástup dispenzacionalismu v 19. století změnil poměr sil zvláště mezi evangelikály, avšak ve 2. polovině 20. stol. nespokojenost s přílišnou křiklavostí dispenzacionalismu vyvolala nástup progresivního dispenzacionalismu, který uznává inaugurální eschatologii a progresivní smluvní teologie, která uznává jistou eschatologickou roli fyzického Izraele dle Římanům 11. Tyto progresivní proudy jsou si bližší a liší se pouze mírou, do jaké jsou ochotny vyčlenit současnému Izraeli zvláštní místo v závěru plánu spásy.140
Letos nebudou žádné perličky, žádný smír a žádná vstřícnost, nýbrž oheň a síra, neboť konec světa nastává a odpadlictví nabývá na síle, vzdouvá se jak tsunami na obzoru. Jsem rozezlený a deprimovaný, jak se mi nic nedaří, kopu kolem sebe jak zlobivé dítě a doufám, že ty to schytáš taky. „Der Hauptgrund für Stress ist der tägliche kontakt mit Idioten,“ řekl Einstein, když zešedivěl. A vskutku, cítím se být stresován nadmíru, a to nejen během semestru. Jak prožívají konec světa jiní nám prozradí prorocké úryvky z několika vybraných hitů.
Church Life [čti „čŕč lajf“, dosl. „církevní život“] je platformou neformálního vzdělávání pastorů v oblasti managementu místního sboru. Jeho zakladatel a hlavní konzultant Wayne H. Lee působil jako pastor v řadě středně velkých sborů, dále jako děkan magisterského studia praktické teologie na Southeastern University na Floridě (AoG). Church Life spolupracuje s řadou oblastí AoG na revitalizaci místních sborů a také s Assemblies of God Theological Seminary a Central Bible College na organizaci studijních kohort. V neposlední řadě pak s Valley Forge Christian College na poskytování magisterského vzdělání v oboru křesťanského vůdcovství.
Church Life se představuje jako pomocník běžného pastora místního sboru, který čelí mnoha komplexním výzvám. Ať jde o vizi a plánování, kázání a učednictví či o potřebu moderní prezentace na veřejnosti, pastor je poptávkou po výkonu mnohdy vyčerpán. Na tento problém reaguje Church Life, když se mu snaží pomoci správně rozvrhnout klíčové sektory sborové služby a vést je dle správných manažerských principů. Na různých úrovních se k dosažení svého cíle Church Life snaží používat osobních vztahů a vizitací ve sborech, které o asistenci požádají, vzdělávání pastorů ve studijních kohortách, entry-level materiálů, i akreditovaného studia.
V propagačním videu Church Life zaslibuje ztrápenému pastorovi a jeho ošklivému sboru přinést nový život a vitalitu, nový smysl a směr, v neposlední řadě pak také zvýšit týdenní návštěvnost.
Manželství ať je u všech ve vážnosti a manželské lože neposkvrněné, neboť smilníky [πόρνους] a cizoložníky [μοιχοὺς] bude soudit Bůh. (Žd 13,4)
Několikrát jsem v poslední době narazil na otázku předmanželského sexu. Jelikož jde o věc aktuální a nad jiné palčivou, rozhodl jsem se ji sám adresovat a svou odpověď předložit i veřejnosti, a to ačkoli si uvědomuji její třaskavost a jsem otevřen další diskusi a případné korekci. Chci proto upozornit, že mé stanovisko nebere ohledy na situaci pastorační, která právě v této věci hraje důležitou roli. Otázku sexu mimo manželství totiž může položit jak upřímný „berojský“ student Písma, tak troll jako ten, kdo chce jen dělat vlny a tak i „Jonáš“, který utíká před Božím hlasem a před svým svědomím. Zvláště třetím zmíněným bych chtěl vzkázat, že mým záměrem není poskytnout jim munici pro jejich kličkování, že bych nerad viděl své jméno a svůj text v jejich ústním či písemném projevu a také ať příliš nejásají, dokud tento článek pozorně nedočtou až do konce.
Následující text je úryvkem z přednášek předmětu BIB2043 Principy výkladu Bible, který učím v tomto semestru a který bude vyučován i v pátek a v sobotu 18.-19. 5. 2018 v Kolíně. Na své vyučování Vás opět vřele zvu! Vizte stránku události na Facebooku.
K dnešnímu dny máme za sebou s denními studenty velmi obecný úvod do napětí mezi teologickým a historickým přístupem a úvod do specifik žánrů vč. několika hodin cvičení na konkrétních příkladech. Čeká nás kapitola o otázkách inspirovanosti, neomylnosti a inerance a dále něco více o souvislostech biblické teologie a hermeneutiky. Jelikož tento předmět sám učím poprvé, dělám všechno „on the go“. Snažím se promýšlet to celé znovu, jít na dřeň toho, na čem skutečně záleží a přicházet s co nejjednodušší prezentací látky.
Není záměrem tohoto článku popřít, že populární dispenzacionalismus a křesťanský sionismus se v rámci letničního hnutí během prvních tří generací virálně rozšířil. Sám Hagee je ostatně produktem letničního hnutí, jak bylo nastíněno v předchozích příspěvcích a klasičtí letniční vskutku bývávali dispenzacionalisty se silně prosemitským cítěním.109 Pokládám však za nutné představit jinou linii misijně orientované a velmi uvědomělé letniční teologie, která sionismus i dispenzacionalismus rezolutně odmítá.