14Červenec2021

Vakcíny a mutace k dnešku

Jednou z mých několika prokrastinačních činností je brouzdat po internetu a hledat jehlu v kupce vakcín. Dovolím si shrnout tuto mou kratochvíli a navázat tak na článek Proč se nenechat očkovat z konce května tohoto roku. Připomínám, že nejsem kvalifikován k posouzení řady citovaných publikací a že řada z nich neprošla recenzním řízením. (Ostatně jako žádná z vakcín.)

Chci také úvodem podotknout, že můj názor se ve světle aktuálního vývoje nemění. Přehled vakcín vizte na stránkách Medicínského centra Praha. Ačkoli se zatím zdá, že vakcíny jsou do značné míry účinné a poměrně bezpečné, byť to definitivně potvrdí až čas, strategie plošného očkování bude nyní čelit problému nových variant viru, které snižují jejich účinnost a činí tak ty, kdo na vakcíny spoléhají, svým způsobem „závislými“ na budoucích přeočkováních a nových verzích.

Z etického hlediska stále trvám na nutnosti plné tolerance volby, zda se dát nebo nedát očkovat. Docela paradoxně bych zde spolu s advokáty potratů volal „my body, my choice“. I z teologického hlediska trvám na svobodě volby, ale pouze pokud očkování není předmětem naděje namísto Pána Ježíše. Pak se stává modlou, nebo dokonce symbolem znamení šelmy, pokud ji dotyčný přijme proti dobrému svědomí, jen aby mohl pohodlněji žít ve světě.

Účinnost vakcín v reálném světě

Ačkoli jsou zvláště mRNA vakcíny spojovány s vysokou účinností, jejich účinnost v reálném světě je stále opředena otázkami. Srovnáme-li např. na Our World in Data Českou republiku se zeměmi s nejvyšší proočkovaností (Izrael, Velká Británie), vidíme určitý, avšak nijak spektakulární pokles nových případů covidu. Při srovnání ČR s Izraelem se při pohledu na křivku nových případů nabízí říci, že obě země procházely stejným vývojem, jen s měsíčním posunem. I vzhledem k nedávnému značnému nárůstu počtu případů v Izraeli (srov. ILČR) je tedy otázka efektivity vakcíny v podmínkách reálného světa stále věcí, kterou nelze shrnout údajem o účinnosti antigenů in vitro (ve zkumavce) nebo krátkým průzkumem mezi několika pracovníky ve zdravotnictví, jak je zvykem mnoha studií.

Zpráva o stavu vakcinace ve Velké Británii ve 27. týdnu (5.-11. 7.) nicméně uvádí vysokou míru prevence onemocnění, hospitalizací a úmrtnosti po aplikaci vakcín Comirnaty a Vaxzevria.

Různé varianty, nyní zrovna delta

Sars-CoV-2019 začal mutovat. Přehled obávných a zajímavých variant naleznete na stránkách ECDPC. Nejen média, ale i odborná veřejnost zaměřila svou pozornost nejvíce na tzv. mutaci delta (B.1.617.2), která vykazuje nejen vyšší nakažlivost, ale také vyšší riziko vážného průběhu a delší vylučování viru hostitelem (Ong & al., čer 2021). Co víme o variantě delta?

  • Mlčochová & al. (čer 2021) si na třech průlomových infekcích delty mezi zdravotníky v Indii všímají vyšší nakažlivosti a na experimentech in vitro až 8× nižší citlivosti na protilátky generované vakcínami Vaxzevria nebo Comirnaty (s. 10).
  • Yadav & al. (čer 2021) docházejí k podobnému výsledku. Všímají si 3× nižší odpovědi u Covaxinu (BBV152), avšak 6× až 8× nižší odpovědi u mRNA vakcín a 86× nižší odpovědi u Vaxzevrie, což je ovšem snad nějaký překlep (s. 5).
  • Planas & al. (květen 2021) paralelně dokumentují stejnou situaci a rovněž si všímají nižší účinnosti u Vaxzevrie.
  • Asi 5–8× nižší imunitní odpovědi oproti původnímu „divokému“ SARS-Cov-2 si u vakcíny Comirnaty všímají i Wall & al. (čer 2021).

Je tu i naděje!

  • Lustig & al. (čec 2021) dokumentují pokles účinnosti na vzorku zdravotníků u Comirnaty proti deltě, ale stále mají za to, že tato vakcína bude spíše efektivní.
  • Podobně Liu & al. (čer 2021) hovoří o snížené účinnosti přirozené imunity získané po prodělání určitých variant proti variantě delta. Mají naději na účinnost vakcíny Comirnaty i navzdory nižší imunitní odpovědi.
  • Bernal & al. (květen 2021) dokonce dokazují pouze nízký pokles v účinnosti Comirnaty a Vaxzevrie při srovnání variant delta a alfa.
  • Jongeneelen & al. (čec 2021) poukazují na to, že u vektorové vakcíny Johnson & Johnson (Ad26.COV2.S) je pokles imunitní odpovědi proti deltě překvapivě poměrně nízký.

S optimismem ale pomalu.

  • Wall & al. (čec 2021) si všímají značného poklesu protilátek v závislosti na věku, na variantě viru a na době po očkování v řádu týdnů. Autoři tedy přiznávají značnou nejistotu v prognózách účinnosti vakcín na prevenci covinu-19 a jeho těžkého průběhu, byť model plošné vakcinace zřejmě preferují a účinnost vakcín u mladých a zdravých lidí potvrzují.
  • Yang & Shaman (čer 2021) podobně hovoří o schopnosti delty uniknout imunitě získané proděláním nemoci či vakcinací přibližně v polovině případů. Na příkladu Indie tito autoři ukazují, že zpomalení pandemie bylo důsledkem charakteristik ročního období a nefarmaceutických intervencí spíše než důsledkem proočkovanosti (toho času 13%) a promořenosti populace.
  • Salvatore & al. (čer 2021) vidí situaci v Indii stejně a dochází k podobnému závěru: slábnoucí imunitu populace musí záplatovat veřejná opatření.
  • Edara & al. (čec 2021) ukazují, že pokles imunitní odpovědi (v jejich měření 6,8× proti deltě/B.1.617.2 a 2,9× proti kappě/B.1.617.1) je téměř stejný u těch, kdo prodělali covid jako u těch, kdo jsou očkováni jednou z mRNA vakcín.
  • Arora & al (čer 2021) poukazují na to, že varianta delta je nejen více nakažlivá, ale díky své schopnosti lépe pronikat do tkání také potenciálně nebezpečnější pro organismus (s. 8; srov. Ong & al., čer 2021).

Přicházející nové mutace

Ať to bude s deltou jakkoli, už nyní je přinejmenším jasné, že Sars-CoV-19 svými mutacemi uniká z dostřelu artilerie plošného očkování. Považme následující:

  • Nová zdokumentovaná varianta se vyskytne asi každé dva až tři týdny. (Viz seznam.) K významné mutaci koronaviru dochází přibližně jednou za půl roku.
  • Výskyt nové varianty je zprvu nemožné detekovat. Joshi & al. (čec 2021) uvádí výsledky analýzy odpadních vod v indickém Ahmadábádu a informují, že mutace delta byla v odpadních vodách zjištěna měsíc před prvním klinicky ověřeným případem na daném místě.
  • Ačkoli současné mRNA vakcíny stále dokáží nové mutace blokovat, jejich účinnost slábne. V tomto smyslu hovoří Davis & al. (čer 2021) o obavách z antigenního driftu. V řádu měsíců lze dle mého názoru očekávat mutaci, která si vyžádá buď několikanásobné přeočkování, nebo dokonce zcela novou vakcínu. Tuto skutečnost si již uvědomují i politici.
  • Náznak příští vážné mutace již vidíme. Xu & al. (čer 2021) v článku psaném čínsky dle abstraktu popisují, co činí mutaci nebezpečnější a identifikují poddruh delty s označením EPI_ISL_2508633, který vykazuje takové změny, jaké zvýrazňují nechtěné vlastnosti viru.
  • Stále může platit, že masová řešení zvyšují riziko vzniku odolnějších a virulentnějších mutací. Kelleni (čec 2021) spojuje vzestup mutace delta s nasazením antivirotik a s plošnou vakcinací. Je to, pravda, okrajový názor.

Etické a politické otázky

  • Pokud jde o důležitou otázku účinnosti vakcín proti šíření viru z očkovaných na neočkované, situace je stále nejasná. V pravidelné zprávě o stavu vakcinace ve Velké Británii ve 27. týdnu (5.-11. 7.) vidíme na str. 7 tabulku, která uvádí 35–50% úspěšnost při zamezení přenosu z očkovaných na neočkované v rámci domácnosti, avšak jde o data s nízkou věrohodností, protože z průzkumu unikají asymptomatičtí přenašeči a netestované případy.
  • V odborné diskusi vidíme silný trend podpory pro veřejná, plošná nefarmaceutická opatření. To znamená dvě věci. Za prvé, že mezi odborníky klesá důvěra v plošnou vakcinaci jako v „tečku“ za pandemií, jak je nám to podsouváno ze strany vlády i médií. Něco takového je i přes počáteční úspěšnost vakcín a přes masivní rollout nereálné. Za druhé, že odborníci vědomně či nevědomně podněcují specifickou politickou strategii.
  • Je zcela zřejmé, že neočkovaní budou diskriminováni. Příkladem za všechny budiž to, že vláda přestane od 1. září proplácet testy. To pro pětičlennou rodinu může při návštěvě zahraničí znamenat výdaj za 5 testů tam a 5 testů pro návrat, čili celkem 10× antigen (~200,– Kč) nebo PCR (~1500,– Kč), který je v zahraničí leckdy vyžadován. Podobných příkladů je u nás i po světě více a lze očekávat, že se budou množit. Již nyní se setkávám s přístupem dle přísloví „sytý hladovému nevěří“. Máš problém? Dej se očkovat jako já!
    Je samozřejmě stále otázkou, kam se tento trend ubere, zda vzniknou detenční zařízení pro neočkované, zda absence očkování povede k společenskému kádrování, nebo zda zvítězí rozum a umírněnost. Je také otázkou, jak se k tomu postaví církev a zda dá takové diskriminaci průchod, pokud například bude neočkovaným zakázán vstup na shromáždějí. To jsou ovšem zatím jen hypotetické otázky zítřka.
  • Pozoruhodné a mně sympatické je rozhodnutí Borise Johnsona neodsunout „den svobody“ v pátek 19. 7., ale pouze doporučit lidem vhodné protiepidemické chování a tím změnit roli vlády z role despoty na roli spíše poradní. I zde uvidíme, nakolik mu to projde a zda se příkladu Anglie chytne i zbytek Commonwealthu včetně Itálie ;-).

Tolik zatím ode mne. Pokud máte nějkou pikanterii nebo aspoň zajímavou informaci, napište komentář nebo mail.

Článek „Vakcíny a mutace k dnešku“ okomentován 5×

  1. Reaguji na větu z článku, cituji: “Pak se stává modlou, nebo dokonce symbolem znamení šelmy, pokud ji dotyčný přijme proti dobrému svědomí, jen aby mohl pohodlněji žít ve světě.”
    Osobně si nemyslím, že naočkováním vakcínou proti tomuto onemocnění, byť i křesťan by se nechal naočkovat nikoliv ze zdravotních důvodů, ale “z pohodlnosti”. Píšu i z pozice, kde já sama pracuji ve školství a zažívám ohromný tlak na to se nechat naočkovat a pociťuji “nevýhody, diskriminaci” kvůli faktu, že nejsem naočkovaná jako většina mých kolegů.
    ALE tak jak doposud poznám a poznávám Pána si myslím, že když přijímám “znamení šelmy”, VĚDOMĚ odmítám Pána Ježíše Krista, Jeho spasitelné dílo. Nevěřím těm teoriím, kdy něčemu tak stěžejnímu jako je vědomé odmítnutí Boha, bylo schováno pod “plošnou vakcinací”. Ještě jinak, tak jak je jednoduché evangelium, aby rozuměli všichni, tak věřím, že Bůh učinil tak zásadní věci srozumitelně pro VŠECHNY. Nevěřím, že ve věci vědomého odmítnutí Boha existuje pár vyvolených, kteří “to rošifrovali” a rozumí, že tímto skutkem – nechat se naočkovat, vědomě odmítají Boha.
    Osobně věřím, že tak jak Bůh, tak i Satan opice boží si dokáže lecčeho využít. Osobně vnímám, “že satan si v tomto mne ruce z rozdělení, útoky, izolovanosti. Co v tomto může skrze nás křesťany činit Bůh? Pravý opak, žehnání místo útoků, přijímání místo rozdělení, povzbuzování, že “člověk nemusí být sám”, jsme milosrdní k druhým, i když momentálně máme jiné poznání, názor.
    Boží dítě, služebník může vonět Kristem, být tím světlem, i když v sobě má tuto vakcínu. To je můj názor
    Viz Bible: “Neposkvrňuje člověka to, co vchází do úst, nýbrž co z úst vychází, to poskvrňuje člověka“.
    Závěrem dobrořečme těm, kteří “nás pronásledují”, žehnejme těm, kteří jsou “slepí”, modleme se za své nepřátele, to je naše duchovní zbraň. Přeji vše dobré.

    • A ještě jedna věc k mému předchozímu příspěvku, kterou jsem chtěla napsat: “Nevěřím, že člověk si jde pro znamení šelmy do očkovacího centra”.

      Taky si myslím, že bezpečnost vakcín ukáže čas, osobně si přeji, aby tomu tak bylo, poněvadž kde kdo z mých blízkých, no lidi po celém světě, jsou tím naočkovaní…Omlouvám se za nějaké chybky, píšu z mobilu.

      • Jasně, souhlasím. Tento můj příměr je spíše v kategorii „volná úvaha“. Dovolte mi to trochu dovysvětlit.

        Souhlasím, že skutečné znamení šelmy bude jednoduché. Jeho podstatou musí být vědomé zapření Krista. Na všeobecné úrovni to nelze vztáhnout na vakcínu, protože ta je pouze nějakým ± prostředkem k ochraně před covidem. Na individuální úrovni to ale tak být může, pokud dotyčný nemá dobré svědomí a nechává se očkovat s tím, že měl Ježíšovo svědectví zachovat neočkováním.

        Znamení šelmy si představuji jako něco, co bude v globální kultuře naprosto přijatelné, normální, ale bez čeho bude člověk „out“, čili buď nenáviděn, nebo nějak neúnosně diskriminován. Musí to být spojeno s nátlakem, ale dle mého to bude spojeno s vírou až na druhém místě. Kdyby šlo o náhlou výzvu zapřít Krista pod pohrůžkou smrti, mnozí by podlehli, ale mnozí unavení křesťané by se probudili a došlo by jim, oč jde. Navíc by se to muselo vysvětlit veřejnosti, což lze dnes jedině tak, že se z dané skupiny osob udělá hrozba pro nějakou společně sdílenou hodnotu, nyní např. pro „modlu“ jménem veřejné zdraví.

        Těch interpretací, co znamení šelmy může být, je mnoho. Já bych podotkl toto:

        1. Ve Zj 13,16–18 vidíme obecný popis funkce znamení, nevidíme tam přesnou definici. Musí to být něco, čím se člověk přiznává k vládnoucímu systému a co nejen oslavuje šelmu, ale co nějak legitimizuje její nárok na kontrolu, vládu
        2. Nechci zacházet do přílišných spekulací nebo dohadů, ale s trochou představivosti můžeme říci, že Zj neuvádí, že znamení šelmy budou lidé přijímat pouze v určitém období nebo generaci. Ano, je to ta šelma, která to působí (Zj 13,16), ale „tajemství této bezzákonnosti již působí“ (2Te 2,7).
        3. Čím symboličtěji (idealističtěji) Zj čteme a chápeme, tím větší má ta moje teze váhu. Znamení šelmy je napříč dějinami cokoli, co člověk přijímá, aby se přiznal k šelmě namísto ke Kristu a aby byl vyvýšel člověk namísto Krista.
        4. Znamení (χάραγμα) šelmy, o němž se tu hovoří, může znamenat také „razítko“ ve smyslu nějakého písemného potvrzení. Docela komicky to může znamenat i „vytesanou modlu“ (Sk 17,29) nebo dokonce „uštknutí“ (takto LSJ). (Kdyby se očkovalo i na čelo, bylo by to jasný!)

        Je to tedy vědomý souhlas s vládnoucím systémem, který mi na oplátku dává štempl, abych mohl občansky fungovat. Je to kompromis, který činím pouze proto, abych byl pro svět „relevantní“. Proto se třeba Keener v komentáři ke zjevení ptá: „Je možné, že přizpůsobením se postmoderně a nabízením Krista jako jedné z mnoha možností spíše než jako jediného pravého Pána přijalo mnoho amerických křesťanů znamení šelmy?“ V tomto smyslu napříč svými spisy Keener kritizuje konzum, jakýsi „middleclassismus“ americké církve, toleranci systémového rasismu v církvi, lakotu (průměrný desátek amerického křesťana činí 2,5% příjmu), atd. atp.

        No a právě v tomto smyslu spekuluji, že i očkování se může stát znamením šelmy pro ty, kdo po něm baží více, než po zachování Ježíšova svědectví. Mám očkovanou širší rodinu a některé přátele, takže vím, že to tak vůbec být nemusí. To hlavní nebezpečí ale může teprve přijít ve chvíli, kdy nastane segregace očkovaných a neočkovaných. V té chvíli budou stát očkovaní křesťané před volbou, zda tuto segregaci dodržet a bude to pro ně volba těžká, protože přeci zpravidla věří, že očkování pomáhá, neočkování je rizikové a pandemii je potřeba zastavit právě proto, aby se církev mohla opět scházet. Nyní budou muset za účelem zachování jednoty těla dát tohle své přesvědčení stranou. Bude to najednou strašně složité, ale přitom tak jednoduché…

        • Jsem ráda za rychlou reakci, Vaši odpověď, protože teď 2 týdny nebudu na pc, takže díky.:-)
          Jak jsem citovala tu Vaši větu, ono mi to totiž připadalo, že by se takto mohlo napsat x tisíc článků o lidech, kteří mají své zaměstnání jako modlu nebo svůj koníček nebo vidí naději v nějakou věc, sám v sebe nebo v druhém člověku. Tudíž by tu mohlo být x článků o vědcích, lékařích, hasičích, sportovcích, členů mensy, šachistů a tak dále a tak dále, kteří dali přednost čemukoliv jinému než Bohu. Proto proč v tomto vyzdvihovat právě to očkování, které doporučují horlivě mým známým někteří samotní lékaři, i ti věřící… A právě někteří to vnímají, že to “dělají pro své zdraví a bezpečí”, tak jak když jdou na očkování proti tetanu. (je mi jasné, že tyto vakcíny nejsou srovnatelné, ale chápeme se, ti nektěří lidé mají z toho Covidu opravdu strach) Nejsem tu zastáncem očkování, ale jistě si rozumíme. Ještě jednou děkuji za Vaši odpověď.

  2. Mám tři obrovské nevýhody vůči běžnému křesťanovi, které mi brání v tom mít strach z viru, poslušně a vděčně se nechat naočkovat a být klidný. Zde jsou:

    1. Pracoval jsem léta na vývoji antivirotik, mj. proti chřipce. Náš generický lék byl dokonce zamýšlen do strategických zásob proti epidemii. Bylo to v době, kdy po sezóně 95/96 prakticky během 15 týdnů zemřelo navíc 6 172 lidí . Nebyli to zřejmě lidé s virem v těle, kteří zemřeli na rakovinu nebo v důsledku omezení lékařské péče díky lockdownu. Proto jsem se těch čísel nedokázal patřičně bát a ani jsem nechápal smysluplnost většiny vládních restrikcí.

    2. Můj dobrý soused, kolega a kamarád byl špičkový virolog a epidemiolog , který se specializoval na koronaviry. Když řádily SARS a MERS byl neustále v televizi. Mluvili jsme o tom desítky hodin, posílali jsme si články a dost ve mě posílil můj skeptický názor ohledně vládních opatření. V loňském roce zemřel paradoxně na Covid-19, takže vím, že to zvláště v jistém věku není legrace a nelze to podcenit. Učím nyní místo něho vakcíny, protože nás spojoval boj proti iracionalitě antivakcinačního hnutí a zájem o antivirotika.

    3. Docela jsem si z církve vypěstoval citlivost na mediální manipulaci, kdy se čísla nakažených interpretují podobně, jako v hnutí církevního růstu interpretují nově „obrácené“. I proti kritikům se postupuje obdobně. Zákon (ústava) se jak v kovidismu tak v jisté církvi příliš nerespektuje, protože zcela vše je třeba podřídit vyššímu cíli (probuzení nebo pandemii).

    Proto jsem začal domýšlet, co se bude dít dále, a zatím mi to vychází až s děsivou přesností. Jsem nyní přesvědčen, že bude třeba vyvolat rozdělení mezi lidmi a vypůsobit nenávist očkovaných proti neočkovaným, protože vláda samozřejmě nezvládne kontrolovat represe sama se svým aparátem. Za nově nakažené (očkované) budou zodpovědní neočkovaní (sdělí se, že jsou infekčnější a že očkovaný očkovaného zřejmě nenakazí). Restrikce budou trvat, pokud se ostatní nenaočkují, což způsobí tlak veřejnosti proti nim. Nakonec bude snaha zavést vyřazení neočkovaných ze života na základě elektronické evidence a možná se naplní páně Prymulova touha lidi nějak očipovat. A třeba se zaplní již vystavěné německé detenční tábory. I ty koncentrační začínaly jako detenční tábory pro zdravé Židy kvůli jejich údajnému šíření skvrnitého tyfu, proti němuž se rychle vyvinuly téměř neúčinné vakcíny.

    Navíc jsem stále eschatologický futurista posttribulaci­onista. Věřím ale, že vše má Pán Bůh ve své ruce. Ba co víc, vše vychází z jeho rozhodnutí a mám naději, že to povede k probuzení církve (něco ve smyslu Mt 25,6). V první fázi bude ovšem vedení většiny denominací zřejmě plně kovidistické (nebudou schopni to posoudit, jsou navyklí nekriticky přijímat a líbit se světu). Přesto mám naději v jednom verši a moc rád bych naplnil jeho zaslíbení. Je to Zj 3,10. Osobně jsem přesvědčen, že s tím souvisí i následující verše, a to Zj 2,10 a 13,10.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *