Jedna ze dvou absolventských prací, kterou jsem letos na VOŠMT vedl, si položila nesmírně zajímavou titulní otázku: Je dar apoštolské služebnosti podle Ef 4,11 spojen s úřadem v církevní správě? Autor je původem z CB, a to z relativně „klasického“ prostředí, které bylo jen málo a nepřímo ovlivněno horečným hledáním apoštolů, jímž si české letniční a charismatické hnutí obecně v posledních třiceti letech procházelo. Tato absence zkušenosti by dle některých mohla být na škodu, dle mého názoru však naopak přispěla k objektivnějšímu zvážení problému a k pokládání otázek, které v našich kruzích málokdo položil. Jednou z takových otázek je: I pokud je dar apoštolství dnes církvi dostupný stejně jako v prvním století, má co mluvit do církevní správy?
Nechci tvrdit, že je tato práce cosi naprosto originálního. Vychází nakonec z přesvědčivého bibliografického aparátu. Pokládám ji však za dobrý, podnětný příspěvek i do současné diskuse. V abstraktu autor píše:
Cílem této absolventské práce je prozkoumat a zodpovědět otázku, zda je dar apoštolské služebnosti spojen s úřadem v církevní správě. V první části se věnuji definici základních pojmů, popisu konceptu patera darů služebností (Fivefold ministry) podle Ef 4,11 a jeho historického pozadí. V druhé části se budu zabývat vztahem duchovních darů s apoštolstvím. Porovnám reformovaný a letničně / charismatický pohled na roli apoštola v rámci patera služebností a na jeho základní znaky. V hlavní části práce se zaměřuji na povahu apoštolské služby a na exegezi biblických pasáží týkajících se apoštolství. Rozebírám Lukášův pohled na dvanáct Ježíšových apoštolů v evangeliích a v knize Skutků. Se zaměřením na kontext listu Efezským věnuji zvláštní pozornost Pavlovu porozumění významu slova apoštol a způsobu, jakým ho ve svých epištolách používá. Následně se zaměřím na výklad textu Ef 4,1–16 a zmíněné pasáže 4,11, abych dokázal, že Pavel v tomto textu nemluví o budování struktur církevní správy, ale o darech pro vzájemné budování a růst věřících k dospělosti v poznání Ježíše Krista, čili v lásce.
Jako vedoucí jsem do autorových závěrů téměř nemluvil, což jen zvětšuje mé příjemné překvapení. Já sám bych byl možná v jakési teologické reflexi šel ještě o krok dál a spojil bych úřad apoštola organicky s úřadem proroka a učitele: Kázání je to, co činí z učitele proroka a misie to, co činí z kazatele apoštola. Mohly by to tedy podle mého názoru být spíš reálné popudy Ducha, co v dané komunitě činí z dogmatu kázané Slovo a mohly by to být prorocké skutky, zmocněné činění, co z kazatele (učitele-proroka) činí apoštola. Toto odpovídá situaci ve Skutcích 13,1, kde proroci a učitelé vyslali apoštoly, nikoli naopak. Apoštolství tedy nevyžaduje, nepředpokládá a nevede k tomu, aby byl úřad apoštola úřadem v církevní správě, čili aby byl apoštol vůdcem. Proto je možné říci, že někdo je apoštol, aniž by to znamenalo cokoli pro jeho status v církvi jako organizaci a aniž by dotyčný kohokoli vedl. Toto vrací diskusi na začátek, protože pokud apoštol není nutně vůdce denominace, sboru nebo nějaké volné sítě sborů, musíme jeho funkci znovu definovat.
I pro rekonstrukci situace první církve jde o cenný postřeh. Z apoštolů, o nichž víme a čteme, jen málokterý něco reálně vedl. Petr plnil vůdčí roli ve Skutcích 2–5, ale ve Skutcích 11 se nejeví jako vůdce nebo motivátor, ale jako pouhý svědek Božích skutků, který má co činit, aby se před židovskými bratry uhájil. Od kapitoly 13 dále už jeho role není určující. Apoštol Jan plní důležitou roli jako Petrův doprovod, ale jeho reálné vůdcovství je nejasné stejně jako vůdcovství zbytku Dvanácti. Pavel, průkopnický misionář, jako vůdce sice opravdu působí, ovšem je rovněž extrémně rychlý k předání vedení místním starším (Sk 14,23) a svým biskupům Timoteovi a Titovi. Pokud si navíc uvědomíme, že Pavlova kariéra vůdce začíná ve Sk 13 roku ca 48 a končí jen několik málo let po Sk 28 okolo roku 64, vidíme obraz člověka, jehož vůdcovství trvalo nanejvýš 16 let, bylo spojeno s ohromným dílem samostatné práce, bylo velmi nárazové a přechodné. Proč se domnívat, že by měl apoštol cokoli soustavně vést? Proč se domnívat, že jde o celoživotní funkci?
Práci stahujte pod odkazem níže. Autorovi tímto ještě jednou blahopřeji a i když rozumím, jak náročné studium při zaměstnání je, přeji mu řadu dalších autorských úspěchů, jako je tento. Pro ty z Vás, kdo nadšeně souhlasíte nebo nesouhlasíte platí, že se i Vy můžete přihlásit ke studiu na Global University a projít i procesem psaní absolventské práce, která je nově našimi kolegy v USA uznávána jako součást osnov české národní kanceláře.