V minulém článku jsem vysvětlil, že 1Kor 1,5–8; 4,8–10 a 1Kor 11,2 dávají lepší smysl, pokud je chápeme jako ironii. V tomto článku představím poslední ironii v 1. Korintským, jejíž rozeznání je podle mého názoru velmi důležité, leč na první pohled ne zcela jednoduché. I ve 2. Korintským jich několik je (2Kor 11,1; 12,2), ty jsou už ale docela průhledné. Domnělá ironie tohoto článku se nachází v 1Kor 14,33b-35, zde ji cituji v kontextu veršů 32–40.
Nový zákon versus sólopastor
Jak jsem psal v jednom z minulých příspěvků, učím teď Korintské listy. Jelikož je to však vůbec poprvé, co učím novozákonní biblistiku a poprvé, co k tomuto předmětu přistupuji detailněji a „kritičtěji“, narážím kromě drahocenných perel také na horké (ale chutné) brambory. Jednou z posledních hlíz, jenž jsem motykou svého průzkumu rozhrábl, je otázka: kdo byl v korintském sboru pastorem?
Exodus v biblické prolepsi, etiologii a eschatologii
Posledních několik týdnů bylo pro mne krušně nabitých. Až do Nového roku jsme byli v Rumunsku. Když jsem se vrátil, musel jsem dopsat jednu velkou seminárku a hned na to jsem jel do Bruselu, odkud jsem se vrátil s další velkou seminárkou na krku. Týden jsem musel obětovat překládání lektora ze CTS, který u nás na škole vyučoval Témata knihy Skutků a aby toho nebylo málo, vyučuji v tomto semestru předmět Korintské listy, který jsem nikdy předtím neučil a který je, jak známo mimo obor starozákonní biblistiky, což je pro mne asi jako přechod z trávy na antuku. Ze své práce mám velkou radost. Jsem velmi šťastný. Ale nejsem spokojený. Někdy je toho prostě moc. Mé vytížení se promítlo i do zanedbání blogu, jemuž se chci samozřejmě věnovat více než jednou za měsíc.
Toto zanedbání chci nyní vynahradit. Na Academii jsem publikoval svou druhou seminárku s názvem Exodus v biblické prolepsi, etiologii a eschatologii. Nyní krátce shrnu, oč mi v ní šlo. Nebudu zacházet do detailů a nebudu uvádět všechny důležité biblické odkazy, které popřípadě naleznete v samotné práci. Pokud vám v tomto článku bude něco zdát přitažené za vlasy, zkontrolujte prosím svou námitku s plnou verzí práce, protože tam jsem zašel do hlubších detailů.
Už máte sadu na odlévání olova? Filipika proti novoročním veršíkům
Přichází neděle a někde možná už byla, kdy nám budou zdarma nabízeny novoroční veršíky. Papírky vyšší gramáže z jedné strany ozdobené vatovou fotkou klidné přírody a z druhé strany vyplněné nějakým „náhodným“ veršem z Bible, budou vyloženy jeden přes druhý na tácu. Každý si bude moci vzít jeden, ale někdo si vezme dva nebo tři, aby dal těm, co nebyli. Řada lidí bude povzbuzena. Jejich veršík promluví právě do jejich osobní situace. Bude to „ten“ veršík pro „tento“ nový rok. Ať už si vytáhnete Jeremiáše 29,11; Izaiáše 53,4 nebo Židům 3,13, veršík vám bude připadat zcela aktuální.
Kolegové Izraelských proroků
V minulém článku padlo slovo o různých proroctvích, které podle některých mohou osvětlit výklad proroctví Izraelské provenience. Jedním zvlášť přetřeseným bylo tzv. Urucké proroctví. Těmito zmínkami se otevřela otázka starověkých paralel Izraelského prorockého hnutí. Izraelští proroci nebyli ve starověkých národech zdaleka jediní, kdo se otevíral jakési komunikaci s božstvem. V tomto článku se na příkladech ze starověkého Blízkého východu a ze starého Řecka pokusíme ukázat na podobnosti a odlišnosti v obsahu Izraelských proroctví a způsobu jejich prorokování.
Ironie v 1. Korintským: Duchovní a zralí korintští se drží instrukcí
Podle Kierkegaarda je ironie královnou nepřímé komunikace. Je vhodná v případě, kdy víme, že naši posluchači dané poselství nechtějí přijmout, takže je potřeba předat jim jeho úplný opak, který pouze u bystrých posluchačů vzbudí pochybnost o dané věci. Kierkegaard říká, že ironie je předstírání nevědomosti, kdy se zcela vážně uvádí něco, co zcela vážně neplatí1. Mistrné příklady takové ironie nacházíme v prvním listě Korintským. Problém ironie v psaném textu spočívá v tom, že k jejímu rozeznání se člověk potřebuje dokonale vcítit do kůže původního posluchače. Bez podrobné znalosti textu, detailů vztahu mezi adresátem a příjemci a toho, co se pokládalo za obecně známé, nám může ironie uniknout, jak naznačím v tomto článku.
Hrozné osobnosti církevních dějin aneb trocha špíny na jména z učebnic
S mírnou nadsázkou a velmi dvojznačně bych nyní rád „pošpinil“ jinak skvělou reputaci některých osobností z církevních dějin. V žádném případě nejsem církevní historik, o to více však vychází najevo, že i povšechná znalost přivede člověka ke zjištění velmi zvláštního charakteru řady hrdinů ortodoxie.
Letniční intelektuální triumfalismus: Od Charlese Parhama po Amose Yonga
Titulek tohoto článku je volným překladem názvu mé seminární práce v předmětu „Letniční triumfalismus a Luterova teologie kříže,“ kterou vyučoval můj děkan David Courey. Pan doktor Courey bude mimochodem v týdnu od 25.1. přednášet na VOŠMT Témata Skutků apoštolských, přihlášení je stále otevřené. V angličtině název mé seminárky zní The Full Gospel Intellectual Triumphalism: From Charles Parham to Amos Yong. Pro čtenáře svého blogu krátce shrnu její obsah. To jen abyste věděli, co na té škole tak moc dělám. Plný text práce jsem publikoval na Academia.edu zde. Za svou angličtinu se krapet hanbím, neboť mé členy a čárky často skáčou v rytmu intuice. Dále musím říci, že toto nejspíš není nejlepší seminárka, kterou jsem na CTS napsal. Jde o v pořadí 6. a některé předchozí mne stály daleko více úsilí. Někde se ale začít musí a tato je svým tématem velmi aktuální. Nyní k samotnému shrnutí.
Vánoční errata? Ježíš narozen v ložnici, Marie jako Mojžíš a věčný Boží plán s Izraelem
Chlév, slámu a zvířata prosím odnesteZaložil jsem si index odborných časopisů
Stalo se to, když jsem si uvědomil, že bych si měl začít dělat předběžný průzkum pro svou diplomku, abych neusnul na vavřínech, nýbrž ji měl za nějakých 365 dní přibližně hotovou. Stalo se to, když jsem si chtěl udělat průzkum o letničních periodikách. Stalo se to, když jsem si dělal pořádek ve své RSS čtečce a chtěl ji doplnit o relevantní „krmivo“. Stalo se to, když jsem se naštval na nedostupnost relevantních studijních nástrojů, vzdálenost knihoven a předraženost on-line publikací. Takže co se vlastně stalo? Založil jsem si index odborných časopisů.