Velice se mi zalíbila jedna píseň, kterou si moje Rumunka doma pustila. V rumunštině se jmenuje „Venim în a Ta prezenţă“ [Venym en a ta prezenca], v češtině jsem ji nikterak kreativně nazval podle prvního verše – „My přicházíme k tobě“. Nyní tedy slyšte.

[Revize 6.2.2015: Píseň již v češtině existuje. Vizte komentáře pod článkem.]

Tato píseň má krásnou melodii. Dále se mi líbí z následujících důvodů:

• Když na chvalách zpíváme „přicházíme k Tobě,“ připomínáme tím přítomnost Ducha Kristova v Církvi. Vím, že to zní velmi vágně, ale v poslední době jsem o tomto důrazu přemýšlel a asi jej ode mně ještě uslyšíte. Zkušenost Kristova Ducha v církvi je lakmusovým testem křesťanství. Každá místní církev, která tuto zkušenost poskytuje, je církev Kristova. Naopak církev, která tuto zkušenost padělá, nahrazuje nebo odmítá, není křesťanská církev.
• Tato píseň reflektuje základní křesťanské doktríny: znovuzrození, stvoření, preexistenci Krista, zmrtvýchvstání a svobodu.
• Píseň má arminiánský sklon. Když zpíváme, že Krista „můžeme znát“ a že díky Jeho dílu spásy můžeme mít svobodu a vůli spočinout v Jeho přítomnosti, přiznáváme tím vlastní láskyplné chtění, které právě nyní v aktu chvály svobodně naplňujeme.

Melodii písně se můžete naučit podle nahrávky na YouTube. Hrají to tam od éčka, což je na můj baryton? moc vysoko, tak si to kdyžtak předělejte.