Koncem srpna uplynulo šest let od publikace mé recenze knihy Vytržení, v níž Sergej Miháľ s odkazem na moderní židovský kalendář, pravidelné astronomické úkazy a klasické nauky dispenzačního premilenialismu tvrdí, že k vytržení církve dojde nejpozději v roce 2024. Při důsledném propočtu lze nejzazší přesný čas vytržení určit na den 4. 10. 2024, 17 hodin a 19 minut středoevropského času. Má recenze knihy Vytržení vzbudila různorodé ohlasy a následovalo ji z mé strany několik rozšiřujících textů, které se Miháľovým učením podrobně zabývají. Tento článek z těchto textů vychází a jejich části přejímá. Jsou jimi:
- Byl jsem u vytržení aneb recenze nové populární příručky ke konci světa (30. 8. 2017)
- Omluva a dodatek k recenzi knihy Vytržení (10. 9. 2017)
- Kontexty krvavých měsíců: Co jsme se dočetli ve Vytržení? (část 1/5) (20. 2. 2018)
- Kontexty krvavých měsíců: Kdo je John Hagee? (část 2/5) (6. 3. 2018)
- Kontexty krvavých měsíců: Vztah dispenzacionalismu a křesťanského sionismu (část 3/5) (9. 3. 2018)
- Kontexty krvavých měsíců: Exkurz: Letniční o sionismu a dispenzacionalismu (část 4/5) (11. 3. 2018)
- Kontexty krvavých měsíců: Alternativy dispenzacionalismu a sionismu (část 5/5) (13. 3. 2018)
Se samotným Miháľem jsem nikdy nevedl přímou debatu a nedostalo se mi od něj žádné reakce. Nemám ani příliš dobrý přehled o jeho ústním vyučování, které cirkuluje po různých koutech internetu, pročež prosím čtenáře o případné doplnění. Nakolik je mi však známo, nestalo se, že by Sergej Miháľ svou předpověď odvolal či upřesnil své učení.
Dopad knihy Vytržení vnímám s odstupem let stále negativněji. V českém a slovenském letničním a evangelikálním hnutí se ukázala být jakousi kontrastní látkou, která výraznou skupinu jinak vskutku opravdových křesťanů povzbudila k prázdným řečem, zbytečným konfliktům, eskapismu (chtění utéct ze světa) a především k jakési paličaté věroučné antierudici, která chce do umdlení hájit zřejmý omyl a jasnou herezi.
Mou vlastní kritiku knihy Vytržení, Sergeje Miháľa a jeho přívrženců, si pracovně dělím do čtyř bodů dle závažnosti: 1/ sporný výklad eschatologických pasáží, 2/ omyl při práci s židovským kalendářem a 3/ hereze zbožštění židovského kalendáře a astronomických jevů, které vede k 4/ nesoudnému předpovídání doby vytržení.
1) Sporný výklad eschatologických pasáží
Sergej Miháľ zastává takzvaný dispenzační premilenialismus, čili premilenialismus vycházející z dispenzacionalismu. Dispenzacionalismus učí, že Bůh během dějin spásy rozdělil čas do dispenzací. Dispenzace jsou období, v nichž Bůh pokaždé nanovo a jinak definuje kdo je jeho lid a jaké jsou jeho podmínky a požadavky. Mnoho zastánců dispenzacionalismu věří, že celé dějiny mají sedm dispenzací (1/ nevinnost, 2/ svědomí, 3/ lidská vláda, 4/ zaslíbení, 5/ zákon, 6/ milost, 7/ tisícileté království). V současnosti se nacházíme v dispenzaci milosti. Proč musí přijít dispenzace tisíciletého království? Dle dispenzacionalistů je to i proto, že během tisíciletého království se mají naplnit zaslíbení daná Izraeli během dispenzace zákona. Bůh dal své slovo fyzickému Izraeli. To se dle dispenzacionalistů musí na Izraeli také naplnit.
Dispenzacionalismus odmítá, že by církev nahradila Izrael nebo že by byla duchovním Izraelem. Odmítá, že by se měla starozákonní zaslíbení naplnit na církvi nebo na Kristu. Většina se jich bude muset naplnit na fyzickém Izraeli během velkého soužení a milénia. Podle dispenzacionalistů je dispenzace milosti, v níž se nachází církev, tak trochu „v závorce“. Během předchozí dispenzace totiž Bůh jednal s fyzickým Izraelem a ještě s ním neskončil. Proto musí v určitém bodě dojít k vytržení církve, jehož smyslem je, aby Bůh mohl obnovit své jednání s Izraelem. K tomu má dojít během takzvaného velkého soužení.
Miháľ v souladu s dispenzacionalismem zastává tyto důrazy:
- Útěk před hněvem. Církev musí být vytržena před velkým soužením, aby nezakusila vylití Božího hněvu.
- Klíčová role státu Izrael. Izrael je „hodinami světa“. Vznik státu Izrael je potvrzením toho, že jsme v poslední generaci této dispenzace.
- Naplnění starozákonních proroctví dnes a během milénia. Většina starozákonních proroctví ukazuje na dnešek a na Izrael v budoucnu.
Toto Miháľovo učení je sporné, ale v našem kontextu nikoli neobvyklé. Dispenzacionalismus je silný biblicko-teologický směr, který v minulosti zastávala řada evangelikálů a letničních. I u nás známí teologové jako John Walvoord a Charles Ryrie byli představiteli dispenzacionalismu. Já osobně dispenzacionalismus nezastávám mj. z těchto důvodů:
- Podřizuje Písmo systému. Řada biblických pasáží se musí přiohnout, aby v dispenzačním systému „seděla“. Kupříkladu nauka o vytržení před velkým soužením není stanovena žádnou biblickou pasáží. Ta nauka nemá oporu v Bibli, ale v systému, který Bibli porcuje dle mimobiblických kritérií.
- Nový zákon nás dle mého názoru učí, že církev je Boží lid, protože je jediným skutečným a legitimním pokračováním biblického Izraele. Izrael se opět stává Božím lidem pouze natolik, nakolik se stává církví, takže mezi církví a biblickým Izraelem není rozdíl. Pro dva různé Boží národy není v Novém zákoně místo. O státu Izrael se v Bibli vůbec nepíše a proroctví, která dispenzacionalisté a jiné křesťanští sionisté pokládají za předpovědi obnovy státu Izrael, je daleko lépe aplikovat na Krista a církev nebo je pokládat za naplněná v minulosti.
2) Omyl v práci s židovským kalendářem
Za pomoci zpětného dopočítávání dat židovských svátků přišel Miháľ na to, že mezi lety 2000 př. Kr a 3000 po Kr. se nalézá celkem sedm případů, kdy se tzv. tetráda krvavých měsíců (běžný a pravidelný astronomický úkaz) nejenže kryje s židovskými svátky, ale je navíc doplněna úplným nebo částečným zatměním Slunce, které se během tetrády opět kryje s některým židovským svátkem. K tomuto zákrytu podle Miháľa došlo zatím pouze šestkrát, a to v letech 1643 př. Kr., 1625 př. Kr., 1596 př. Kr., 1949 po Kr., 1967 po Kr. a 2014 po Kr. K sedmé tetrádě má dojít roku 2600 po Kr., podle autora to však bude již během Kristova tisíciletého kralování na Zemi.
Omyl tohoto přístupu spočívá v tom, že moderní židovský kalendář pochází ze čtvrtého století po Kristu. Přesná data minulých událostí dle židovského kalendáře např. v Ježíšově době tudíž není možné zjistit. Přidruženým omylem je, že údaje o uplynulých astronomických jevech čerpá Miháľ ze stránek NASA, kde jsou do roku 1582 po Kr. uvedeny dle juliánského kalendáře. S tímto však Miháľův použitý výpočetní nástroj prokazatelně nepočítal, pročež jsou jeho výpočty chybné a jejich údajný význam nulový.
K tomu se přidává skutečnost triviálnosti celého tohoto počítání. Židovský kalendář je lunární a židovské svátky jsou odvozeny od pohybu měsíce. Je tedy zřejmé, že měsíční úkazy budou zcela jistě tu a tam v zákrytu s nějakým židovským svátkem. Není na tom nic zázračného a vyplývá to z povahy židovského kalendáře.
3) Hereze zbožštění židovského kalendáře a astronomických jevů
Předpokladem, který za těmito fakticky chybnými výpočty stoji, je heretické zbožštění židovského kalendáře. Miháľ doslova pokládá komplexní výpočetní pravidla současného židovského kalendáře za Bohem inspirované vodítko k propojení měsíčních úkazů, Bible a dějin. Právě toto mu umožňuje užívat jej s takovou mírou jistoty. Logika základního argumentu knihy Vytržení, jak mu rozumím, je asi takováto:
- Židům byl dán inspirovaný vzorec pro výpočet jejich kalendáře.
- Bible obsahuje předpovědi stran možných jevů na obloze, které máme interpretovat doslova (čili ne symbolicky) a futuristicky (čili ne tak, že se už naplnily).
- Izrael je stále zvláštní Boží lid, nebyl nahrazen Církví. Proto jeho dějiny reflektují Boží jednání se světem a musí se na něm doslova naplnit všechna starozákonní proroctví, která se dosud doslovně nenaplnila.
- (1) Je-li židovský kalendář inspirovaný a (3) je-li Izrael stále Boží lid, jehož dějiny reflektují zvláštní Boží prozřetelnost, můžeme se domnívat, že po dosazení (2) biblických předpovědí jevů na obloze do židovského kalendáře získáme pevný bod pro chronologické zařazení biblických proroctví, která pokládáme za futuristická.
Povýšení židovského kalendáře na roveň inspirovanému Božímu slovu je dle mého názoru důsledkem křesťanského sionismu (radikálního filosemitismu), s nímž se mezi Miháľovými přívrženci setkáváme. Toto zbožštění je hereze, která nahlodává nauku o posloupnosti zjevení, když přirozené zjevení, jakým je kterýkoli astronomický jev a lidskou reflexi tohoto zjevení, čili výpočetní vzorec židovského kalendáře, povyšuje na úroveň zvláštního zjevení, které máme v Písmu a v poznání Krista.
4) Nesoudnost v předpovědích
Jak však Miháľ dospěje k roku 2024? Je to proto, že konjunkce souhvězdí Panny, Lva, Merkuru, Marsu, Venuše, Slunce a Jupitera, k níž došlo 23. září 2017 těsně po svátku Roš hašana (2. tišrí 5778), je dle Miháľa naplněním Zjevení 12,1 („žena oděná sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna z dvanácti hvězd“). Jelikož se na Roš hašana troubí na beraní rohy, apeluje Miháľ na 1. Korintským 15,52 a upozorňuje, že právě toto troubení v roce 2017 bylo v kombinaci s naplněním Zj 12,1 troubením, které má předjímat vytržení církve. Má jít o jakési troubení do posledního kola, které doběhne během sedmi let od roku 2017.
Na základě těchto indicií lze spočítat, že v našem časovém pásmu nastane vytržení nejpozději 4. 10. 2024 v 17 hodin a 19 minut. (Ovšem dle Miháľa k němu může dojít i kdykoli dříve.) I bez tohoto počítání nenechává Miháľ svého čtenáře tápat, když v knize Vytržení píše, že vytržení „dokonale zapadá mezi roky 2017 a 2024“. Přesné datum sice nestanovuje, trvá však na platnosti indicií, z nichž lze toto datum vypočítat a je si toho dobře vědom.
Je výpočet času vytržení či Kristova příchodu hříchem?
Jakkoli je chronologie nejspíše nejkontroverznějším rysem učení Sergeje Miháľa, dlužno podotknout, že předpovídat data budoucích událostí není samo o sobě zapovězeno. Bible nás od toho nepřímo odrazuje (Sk 1,7; Mt 24,36), není to však hřích. Je to nesoudnost. Když za necelý rok kniha Vytržení expiruje, bude autorův omyl definitivně obnažen a ona nesoudnost vyjde najevo.
Bible nás vyzývá, abychom na Pána Ježíše čekali. Je také možné říci, že Pán klidně může přijít během následujícího roku. Když o tom ale přemýšlíme, nesmíme se nechat zlákat různými bludy a svody, jejichž cílem není posílit naši víru a očekávání na Pána, ale rozptýlit nás a svést od naděje k neplodným spekulacím. Kniha Vytržení nakonec vyšumí do ztracena, ale svody budou přicházet stále. Musíme se naučit reagovat na ně přiměřeně (to platí např. pro mě) a umět uznat chybu, když je prokázána (to platí pro všechny, ale zejména pro přívržence Sergeje Miháľa). Chce to trpělivost a opatrnost vůči všemu, co se nám nabízí jako biblické a bohulibé, ale není, protože je to jako kniha Vytržení bludné a heretické.
Nyní tedy nezbývá než vyčkat dalších 365 dní.
Zastávám názor že druhý příchod Krista se bude odehrávat v srdci každého z nás, a je tedy možné že už se u někoho odehrál, a u většiny lidí nastane až pod tlakem okolností (zhoršující se životní podmínky na zemi) tak, aby se to stihlo dřív než lidstvo zničí sebe samo ;-)
Ta vnitřní dimenze Kristova příchodu je určitě nezbytná a často opomíjená. Může se stát, že se někdo bude zabývat více tím, kdy Pán přijde a nezabývá se tím, zda už přišel do jeho srdce a zda ho proměnil.
Na druhou stranu je těžké odmyslet si biblické učení o druhém fyzickém příchodu. V 1. Korintským 15 Pavel právě reaguje na názor, že vzkříšení z mrtvých už nastalo (1Kor 15,12) a s tímto názorem polemizuje dokazováním, že Pánův příchod je budoucí a fyzický (1Kor 15,20 až do konce). Je to tedy asi takto:
duchovní vzkříšení je teď → fyzické vzkříšení je v budoucnu
duchovní příchod Pána je teď → fyzický příchod Pána je v budoucnu
Máte pravdu, že zhoršující se okolnosti ve světě mohou některé lidi přivést k hledání Pána. Lukáš 21,26 říká:
Na druhou stranu, někteří lidé budou možná jako ti ve Zjevení 6,16. To jsou „velmoži, boháči, mocní“, kteří budou říkat horám „padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu“. Zdá se tedy, že pro některé budou těžkosti spíše důvodem nenávidět Boha ještě víc.
[ODSTRANĚNO NA ŽÁDOST AUTORKY]
Dobrý den, pokud je to možné, smažte prosím můj předchozí komentář ze dne 24.10. I když jsem po přečtení Sergejovy knihy a po vyslechnutí pár jeho přednášek ho kontaktovala, přece jen nechci se tu “takto se Sergejem angažovat” v komentech. Nějaké záležitosti nejsou mojí věcí, někdy se nechám unést. Od určité doby se tématu “vytržení” nezabývám, nevyvolává to ve mně “vlastně nic”. Někdo ve vytržení věří někdo ne. Osobně mám ráda jednoduché věci, nějaké učení o vytržení jsou tak překombinované a zašifrované, že si nemyslím, že to vane z Ducha svatého, ale třeba se mýlím. Co mi však trochu přijde varující, když vidím nějaké reakce těch, kteří “čekají na vytržení”, že ten darovaný čas, který od Boha dostali, můžou vlastně “jako ti vězni tohoto učení” pročekat. Jestliže použiji darovaný čas “pouhým čekáním”, k upnutí se na tuto událost, mohlo by dojít k tomu, že to, nač čekám, by nikdy nemuselo nastat. Jsem přesvědčena o tom, že máme prožívat přítomný okamžik, a s Ním, v Něm jej naplňovat až po okraj. Jde o Něj přeci. Někdo tu může sice namítnout, že tyto věci se přeci nevylučují, ALE viděla jsem některé, jak třeba po přečtení knihy o vytržení, reagovali… Co přináší i u nevěřících to, když zase nějaké zaručené datum nevyjde…Vždyť to už tu bylo.
Dobře, komentář jsem odstranil a respektuji Vaše případné důvody.
Zároveň Vás chci povzbudit, abyste se nebála odmítnout herezi a prachsprostou nemoudrost. Z mého pohledu byl Váš komentář k Sergeji Miháľovi velmi shovívavý a mírný.
Není výrazem nepřátelství, ani podrazem kamaráda, když řeknete, že se mýlil. Totéž mu říkal Barkóci a mnoho dalších lidí si to myslí. Nenaskočme na vlnu “on to tak možná nemyslel” nebo “je to mezi ním a Pánem”. Není. On to tak velice vědomě myslel, úmyslně spočítal časový výsek pro vytržení a úmyslně při tom použil astronomii a židovský kalendář, čili astrologii. Není to mezi ním a Pánem, protože jeho omyl a posléze záměrná lež dopadla na tisíce opravdových upřímných věřících.
Já sám nemám proti S. Miháľovi osobně vůbec nic. Vůbec ho neznám. Možná i proto dokáži bez nějakých emocí konstatovat: Mýlil se, spáchal herezi a rozšířil ji mezi tisíce. Až omyl a herezi veřejně odvolá v plném rozsahu, pak i já přestanu s kritikou a pochválím ho za zdravou sebereflexi. Není a nebude pro mě problém podat mu ruku. Ale dokud neodvolá, co má odvolat, je pro mě šarlatánem a podvodníkem.
Děkuji za povzbuzení, je ho třeba. Já tady k tomuto všemu (když jsem četla zas články o vytržení, slyšela nějaké přednášky), tak už několik dní mám takový obraz. Pokusím se to ve zkratce popsat: “Chodívám za Ježíšem – na místo v mém srdci – kolikrát s tím vším bordelem, tak jak jsem, On tam je, čeká, je to “vaše chvíle”, jste tam s Ním a slovy moc nejde vypovědět…no a teď k vám dorazí zvenčí zpráva “datum s vytržením”. Jenže “vy už si tak nějak vytrženě připadáte a to hlavní se už přece stalo”. Těžko se to píše a nevím, jestli jsem to vystihla celé srozumitelně, ale proto jsem před tím zmínila, že “to ve mně nevyvolává vlastně nic”.
Rád bych jen opozornil, že se na nebi znovu objevila žena s korunou dvanácti hvězd. Tedy na začátku i na konci semileté periody. Čekejme vytržení každou sekundu! odkaz
To vůbec není špatný postřeh. V minulosti se někteří vykladači domnívali, že tím, co brání bezzákonnosti, je Římská říše. Pokud bereš Evropskou unii za nástupkyni Svaté říše římské, můžeš von der Leyenovou jako její představitelku pokládat jako „ženu oděnou sluncem“ (solárními panely!).
Dovolím si doplnit čtyři (alespoň pro mne) podstatné věci:
Koho by to třeba blíže zajímalo, něco jsem o tom sepsal zde: https://www.apologet.cz/?…
Předpokládám, že nic z toho ovšem neodradí jeho skalní stoupence a budou čekat až do hořkého konce. Co ale pak? Obvykle dochází k následujícímu:
1. Dotyčný učiní pokání (to bývá zřídka, ale i to se již stalo např. v roce 1988 u dispenzacionalistů).
2. Najde se chyba ve výpočtu a stanoví se další datum (jehovisté).
3. Datum se zduchovní, např. neviditelná událost (adventisté).
Ano, díky, to jsou podstatné věci. Chtělo by to naposlouchat všech 10666 hodin vyučování, co má na Youtubu a co koluje po internetu jako nahrávky jeho jednotlivých štací.
Kdosi sebral jeho vyučování po městech a nahrál to na ulož.to:
https://uloz.to/…hvatenie-zip
Kniha celému tomuto výkladovému směru udělala medvědí službu a věci devalvovala. Na druhou stranu mám pocit, že eschatologie u mnohých zapadla do kategorie, kdy když se zeptáte, jak to Bible učí, tak se místo odpovědi dozvíte, jaké 4 pohledy na to jsou. Toto žel platí i pro mnohá jiná Biblická témata. Místo jasného názoru/výkladu se dozvíte 3–4 různé pohledy dle odkazovaných autorů. Pro většinu bežných lidí je to matoucí a jen je to utvrzuje, že Biblickým textům nelze dostatečně rozumnět. A nemám na mysli jen nějaká specifická okrajová témata.
S naší lepší jazykovou vybaveností a dostupností knih, kázání, vyučování atd. pak člověk prapodivně dojde k tomu, že si na mnohé věcí není schopen udělat jednoznačný vlastní názor, protože zná X protinázorů nebo nějak názorů odlišných. Když se vás pak někdo zeptá, tak odpovídáte stylem: “jsou na to tyto 3 pohledy.”
To máte pravdu, taky si toho všímám. Je to proto, že pro vedoucího je to pohodlnější a umožňuje mu to držet kolektiv pohromadě a nevyostřovat to téma eschatologie do sporů.
Je pohodlnější říci “jsou na to 3 pohledy” a zmínit pár anglojazyčných knih, které jsou nedostupné i pro lidi, kteří anglicky umí, než říct “takto to je” a riskovat střet nebo nespokojenost. Vést sbor s jasnou teologickou vizí je podmíněno tím, že toho vůdce budou lidi následovat. To se ale ne každému poštěstí.
Jinak jak říkáte, kniha Vytržení tomu názorovému proudu, který zastávala AC před 30 lety, ublížila. Teď je snadné říct něco jako “no vidíte, kam to vede”. Např. já sám s dispenzačním premilenialismem sice ne zcela souhlasím, ale ani nemám potřebu proti němu brojit. Je to standardní přístup v rámci AoG, setkávám se s ním ve studijncíh materiálech Global University, které sám propaguji a dávám studentům. Možná bych i vůči tomuto názoru udělal některé ústupky, ovšem bludy jako Vytržení mi to nezjednodušují.
Budeme-li se držet eschatologie, tak ta názorová různost je opravdu zarážející. Vezmu-li například “preterismus”, který na věci eschatologie pohlíží tak, že “většina už se stala” (použil jsem záměrně velkou zkratku) a zastáncům to zcela dává smysl a jsou schopni to dokladovat z Písma a světových událostí. Nemyslím to nijak hanlivě. Často jsem poslouchal R.C. Sproula (u nás mi přijde né moc známý) a pak jsem od něj slyšel tuším 10ti dílné video o preterismu (stále je na Youtube, a doporučuji, pokud máte tolik času :-) ), kterého byl zastáncem a byl jsem velmi překvapen, jak mu to dávalo, se všemi jeho znalostmi, naprostý smysl. (Sám mám přístup typu AoG)
Říkám si pak, k čemu nám ta kniha Zjevení je, když výsledkem je, že:
Vždy si připomínám první Kristův příchod, dle staré smlouvy se čekala velkolepá událost, a ono se narodilo děcko.
To už je šest let, co ta kniha vyšla? Toto letí. Pamatuji si, že tehdy to církví /tedy alespoň tou, ve které jsem byl tehdy trpěn/ proběhlo a některé slabé kusy, co jsou i bez Miháľa zmítáni jako třtina ve větru, mávají prapory, troubí na šófary a věří každému prdu, to hodně zasáhlo. Je dobré připomínat falešná proroctví a ještě lepší by bylo exemplárně upozorňovat na falešné proroky a trestat jak je, tak jejich následovníky a obhájce. Bohužel, hodně církevníků jejich lži omlouvá s tím, že to mysleli dobře, že to vlastně nebylo proroctví ale „slovo poznání“ nebo „povzbuzení“.
Ve SZ je u řady trestů, které nám mohou připadat kruté, dovětek „jedině tak odstraníš zlo ze svého středu“. Bohužel, na odstranění zla jsme rezignovali. Naučili jsme se s ním žít a akceptujeme zlo jako legitimní myšlenkový proud. Naopak jsou umlčováni a trestáni výtečníci, kteří na zlo upozorní a jsou tvrdě napomínáni, že „takhle ne, panáčku!“
Je to tak, ale musíme povážit i lidskou stránku té věci. Kniha Vytržení našla úrodnou půdu tam, kde lidé:
Kniha Vytržení zahrála na všechny tyto tří struny. Na minulost, protože např. Rudolf Bubik opravdu měl sklon určité předpovědi akceptovat nebo sám vytvářet a také vyučoval o vytržení. Na životní skepsi, protože blízké vytržení je snadnou cestou ven. Na nedůvěru vůči systému, protože většina duchovních a církevních vedoucích pracovníků tu knihu odmítla jako nedobrou a nepravdivou.
Mrzí mě, že nejsem schopen těmto v jádru smutným, trpícím a nedůvěřivým lidem nabídnout něco lepšího. To, co jim dávám, neřeší jejich problémy. Sergej Miháľ a jemu podobní naopak na ty problémy odpovídají. Činí tak jako parazité, co se živí na něčím utrpení a pomocí bludů manipulují zástupy. Jenže zástupy mají pocit, že jim konečně někdo “hovorí pravdu v láske” (rozuměj: říká, co chtějí slyšet a jak to chtějí slyšet). Mým životním úkolem bylo těmto lidem sloužit, ale teď nevím, co jim dát, protože oni chtějí své bludy a já nemám alternativu. Nemám substituční látku. Mám jen normální vyučování.
Jen na okraj:
Navíc jsem umírněným křesťanským sionistou a eschatologickým futuristou. Přitom všem je mi kniha Vytržení odporná pro její bludy a nedovedu pochopit, že po jejím přečtení tomu vůbec někdo dokáže věřit.
No právě že tě žít baví, takže vytržení/život je pro tebe win/win (Fp 1,21–26). Toto miháľovci říct zplna hrdla nemohou. Pro ty je život trápení a vytržení únik.
Ani já politice nevěřím a mám alergii na narativy a ideologie všeho druhu, ale nějak nemám sklon vytvářet silné konspirační teorie nebo je přiživovat. Věřím v konspiraci peněz – že všichni dělají všechno pro moc a prachy a to většinou bezohledně a sobecky, ale např. nemám problém věřit, že země je kulatá nebo že právní stát je v podstatě dobrý nápad, jakkoli určitě to “právní” je a musí být předmětem diskuse. U miháľovců mám pocit, že jakási zdravá skepse se u nich zvrtla v to, že baští téměř každou konspirační teorii a dosazují ji do svého eschatologického rámce. Miháľ sám např. myslím není vyznavač placaté země, ale někteří jeho následovníci ano. Někdy mi jejich mentalita připadá blízká té sektě, co neuznává ČR jako stát a tiskne si vlastní občanky. Je to proto, že ti lidé vidí ve světě vždy jen to zlé, pořád je někdo chce zotročit, ovládat, hacknout, okrást, obelhat, svést, pokutovat a oni musí z tohoto světa pryč. Jedni tím, že si vytvoří imaginární stát, druzí tím, že se upnou na blízké vytržení.
Musím ale podotknout, že toto jsou taková hrubá zjednodušení a zobecnění. V jednotlivých případech to tak být nemusí. Snažím se spíš přijít na to, proč to někteří z těch lidí tak hltají.
Jasně, to jsem jen tak lehce nadhodil… Já jsem si velmi vážně pohrával s myšlenkou, že ten Covid mocní světa dotáhnou až do fáze detenčních táborů pro odpírače. Dodnes si myslím, že všechny ty špehovací programy a výdobytky už s námi zůstanou a mohou být včas potřeby znovu spuštěny.
Spíše jsem si ale všimnul jiné věci. Ta Miháľova sugestivní kázání mají zřejmě pro mnohé až jakýsi hypnotický efekt. Choreograficky to trochu připomíná Rudka v jeho závěru, kdy již jen seděl a s obtížemi velmi pomalu a bez mrknutí oka mluvil za stolečkem o eschatologii. Je to vědomá či nevědomá napodobenina? I když si Miháľa pustím dvakrát zrychleně, stále je to pomalé, a v podstatě už několik let mluví totéž v různých konspiračních variantách.
Kladu si otázku, co bude s těmi lidmi, až vytržení proexpiruje? Všimnou si toho vůbec? Založí sektu? Dají se ke katolíkům, když už několikátá protestantská církev je zklamala? Odpadnou… ?
A nakonec: Ty snad pochybuješ, že je země placatá?
Kdyby nebyla země kulatá, nemohlo by se po obloze kutálet slunce. To je pro mě nezpochybnitelný důkaz kulaté země, ať si vědci říkají, co chtějí.
Zkratka NASA obsahuje všechny písmena slova SATAN kromě T.
Víš proč?
Protože při odpočtu do startu říkají „T minus“.