V předvečer podzimu, na který se pne strach z příchodu další vlny pandemie i naděje na spolehlivost stádní imunity, sílí tlak na očkování a u některých odpor vůči němu. Je tudíž potřeba zachovat zdrženlivost, zvážit nejčerstvější data a připravit se na různé scénáře. Křesťanský služebník musí nyní stáhnout ostré lokty a vytvořit prostor k uctívání Boha bez rozdělení laickými názory na stále nové podněty. Ten, který dvojí spojil v jedno, bude vždy Pánem své církve bez ohledu na její proočkovanost.
V období pandemie se začal klást ohromný důraz na kritické myšlení. Nevěřit všemu, co se píše na internetu, je lékem na „fake news“ a známkou moderního sokrata, který sadou bryskních otázek demontuje jakoukoli konspirační teorii. Problém s kritickým myšlením je, že jeho východiska a závěry nejsou u dvou osob stejné a že jelikož málokdo disponuje vybavenou laboratoří, je jeho předmětem i závěrem nakonec to, čeho se tolik obává – obsah internetu. Dovolte proto i mně, neočkovanému sokratovi kolínskému, opět přispět s několika kritickými podněty do diskuse o očkování proti covidu-19.
Opět připomínám, že nejsem kvalifikován k posouzení řady odborných publikací, z nichž cituji a že se často jedná o tzv. preprinty – odborné články, které ještě neprošly řádným recenzním řízením. Jde o nejnovější výzkumy, které mohou být předmětem sporu nebo dokonce obsahovat věcnou chybu. Tato zde přiznaná necelost čerstvých výzkumů na poli lékařských věd nicméně nedělá hlavu těm, kdo na základě jiných takových výzkumů uvrhli celé národy do sociálního a možná i ekonomického temna.
Dále připomínám, že jako duchovní pracovník a učitel teologie mám v hledáčku na prvním místě diskusi mezi specifickou skupinou letničních a evangelikálních věřících spíše než diskusi celospolečenskou.
Podivná absence léků
Jelikož je covid-19 nemoc zákeřná, která má u naprosté většiny mírný průběh, ale u některých může vyvolat průběh vážný či smrtelný, bylo by z pohledu laika logické vyvíjet spíše než vakcíny takové léky, které by vážný průběh zvrátily, pokud by nastal, nebo mu alespoň předešly u již nakažených. Zatím se ale zdá, že zatímco bylo enormní úsilí vloženo právě do vývoje vakcín, do vývoje léčiv podobné úsilí vloženo nebylo. Toto je pro mne jako pro laika zarážející.
Tabish (čec 21) si takto všímá, že zatímco do vývoje vakcín byly investovány enormní prostředky (30 mld. USD), protože se vytvořila poptávka, do vývoje léčiv mnoho investováno nebylo (s. 717). Tao & al. (čec 21) popisují účinnost různých medikací při léčbě covidu-19, avšak poukazují na nedostatečnost nebo jen částečnou účinnost současných léčiv a na příliš pomalý vývoj nových.
Proč se tedy investuje převážně do vývoje vakcín? Proč se pouze na vakcíny ukazuje jako na řešení pandemie navzdory rozdělení veřejnosti? A hlavně: proč je vakcinační kampaň plošná? Na tyto otázky lze odpovědět různě. Z politického hlediska by ale bylo nejlepší, kdyby neexistovaly, protože dávají příliš velký prostor spekulacím o čemsi, co jako laická veřejnost nevíme nebo co bychom vědět neměli.
Mírné nežádoucí účinky
Pokud jde o obávané nežádoucí účinky vakcín, stojíme stále před otázkou. Na jedné straně je k dnešnímu datu zřejmé, že ani po asi roce testování se neobjevily tak frekventované případy nežádoucích účinků, aby mohly sloužit jako účinné odstrašení. Úmrtí a postižení, na která lze v souvislosti s vakcínami poukázat (např. zde), jsou statisticky nevýznamná a lze je použít spíše jako argument pro to, aby měl každý svobodu volby, nebo spíše aby každé jednotlivé očkování schvaloval lékař. (Někteří lékaři by si pak dle mého názoru rozmysleli, pod co se opravdu podepíší.)
Na druhé straně je stále na místě ostražitost, protože dlouhodobé nežádoucí účinky nemohou být známy. Na místě je i opatrnost před očkováním dětí, u nichž mohou mít nežádoucí účinky větší měřítko a opatrnost před častým přeočkováváním.
V tomto smyslu se vakcinolog Turánek (srp 21) pozastavuje nad překotnou vakcinační kampaní, která umetá pod koberec např. fakt, že mRNA vakcíny používají neprověřenou platformu v kombinaci se samotným patogenem. (K tomuto doporučuji naučný článek od Gao & al. (srp 21) vysvětlující funkci mRNA vakcín.) Dle Turánka se mohou případné patogeny usazovat např. i ve vaječnících nedospělých dívek (27:00). Turánek uvádí i další zajímavé informace a reflexe z hlediska své celoživoní zkušenosti v oboru. Nejde o závěry výzkumu, ale o kvalifikovaný odhad, který by se měl prověřit, ne zamést pod koberec.
Z aktuálních nežádoucích účinků:
- Gargano & al. (čec 21) zjišťují zvýšené riziko myokarditidy (zánět srdce) po vakcinaci mezi muži ve věku 12–29 let. Tento jev je spojován s dravou imunitní reakcí na vakcínu právě v této vitální věkové skupině a se snižujícím se věkem je častější. Podobně Acharya & al. (srp 21) dokumentují případ myokarditidy u mladého muže.
- Fasano & Daniele (srp 21) se zamýšlejí nad neurologickými poruchami některých očkovaných.
U osob bez přímé indikace jsou tyto varovné signály, jakkoli drobné, dle mého názoru dobrým důvodem k odmítnutí vakcíny. Proč se nechávat očkovat proti něčemu, co jsem už prodělal a co mne neohrožuje, když mi to může potenciálně uškodit?
Rozpaky nad efektivitou vakcín
Navzdory hojně deklarovaným úspěchům plošné vakcinace se otazník vznáší nad skutečnou efektivitou vakcín v zastavení pandemie.
- Statistická účinnost vakcinační kampaně teprve čeká na své potvrzení daty z reálného světa. Povážíme-li výskyt nových případů v osmi nejproočkovanějších zemích (+ ČR pro srovnání), nevidíme na křivkách zploštění, které by bylo možné dát do příčinné souvislosti s vysokou proočkovaností. Křivky z Izraele, Velké Británie a Spojených států naopak volají po jiném vysvětlení. Je také otázkou, zda po roce a půl od propuknutí pandemie nebude hrát větší roli na poklesu případů přirozená imunita a tudíž jak vlastně efektivitu očkování v tomto ohledu posoudit.
Pozitivním přínosem očkování může být snížení šance na těžký průběh a smrt. I zde je ale potřeba čekat na dlouhodobější trendy. Srovnáme-li v tomto ohledu opět vybraných osm zemí, vidíme sice pokles mortality přibližně začátkem jara, což by chronologicky odpovídalo účinku vakcinační kampaně, pak ale vidíme zhoupnutí křivky a opětovný nárůst. Podobné zhoupnutí navíc vidíme po první vlně, kdy ještě vakcinace nemohla hrát roli. Tento jev může být dán nástupem varianty delta, změnou ročního období nebo i skončením efektu suché slámy ve větším populačním měřítku. Jakékoli z těchto vysvětlení zpochybňuje účinnost plošné vakcinační kampaně. - Prodělání covidu-19 a vakcíny mají stejný efekt. Ibarrondo & al. (čec 21) zjišťují, že první dávka mRNA vakcíny zajistí hladinu protilátek srovnatelnou s tou hladinou, kterou by zajistilo absolvování covidu s lehkým průběhem. Dvě dávky zajistí hladinu jako po těžkém průběhu. Pokles protilátek získaných vakcinací je dle těchto autorů srovnatelný s poklesem protilátek po prodělané nemoci, z čehož dle nich vyplývá potřeba druhých a dalších dávek.
- Protilátky klesají rychleji u rizikové skupiny. Výzkum společnosti Podané ruce (čer 21) ukazuje, že protilátky po očkování rychleji klesají starším lidem.
- Čím dál více nakažených očkovaných. Elliot & al. (srp 21) si ve zprávě Real-time Assessment of Community Transmission pod Imperial's School of Public Health všímají od 24. 6. do 12. 7. všímají 44% podílu plně naočkovaných mezi nově nakaženými. Zpráva tedy varuje před zvýšením přenosu na podzim. K tomu dodejme:
- Islandský ministr zdravotnictví Þórólfur přiznal, že očkování nevedlo k vytvoření stádní imunity (3. 8).
- Zpráva amerického CDC z 6. 8. zase monitoruje šíření varianty delta na hromadných akcích, kdy podíl plně očkovaných nakažených je srovnatelný s podílem naočkovaných nakažených.
- Steven Li pro Vision Times (srp 21) uvádí, že velká většina aktuálně hospitalizovaných v Herzogově nemocnici v Jeruzalémě jsou plně očkovaní jedinci. Nejde o ojedinělou zprávu. Tento jev potvrzuje zpráva Becker's Hospital Review (srp 21), zpráva agentury Reuters (srp 21) a zpráva Sciencemag (srp 21).
- K přenositelnosti. Technická zpráva #20 britského ministerstva zdravotnictví potvrzuje, že varianta delta je ve Velké Británii dominantní variantou. K vakcinaci uvádí, že ačkoli vakcíny poskytují určitou ochranu i vůči deltě (asi 60% dle i mnoha jiných průzkumů), rozdíl mezi mírou přenositelnosti viru z neočkovaných a plně očkovaných je naprosto minimální (s. 35).
Z těchto nových dat nevyplývá, že by očkování bylo k ničemu. Vyplývá z nich, že představovat očkování jako „tečku“ za pandemií bylo nejspíš předčasné, že probíhající diskriminace neočkovaných je nelegitimní a že je z racionálního hlediska potřeba přehodnotit politickou strategii pro boj s pandemií.
Nabízí se také otázka, jak k tomu mohlo dojít? Je možné, že reálná účinnost vakcín vůči deltě opravdu rychle klesá, jak ostatně očekávaly některé výzkumy, o nichž jsem informoval před měsícem. Je pravděpodobné, že dosavadní odhady a vědecké názory, které stály za zavedením globální plošné vakcinační politiky, byly nesprávné, protože nedokázaly odhadnout chování viru a jeho mutací v reálném světě. Dále je možné, že jsme svědky efektu cyklistické přilby, díky němuž se očkovaný člověk cítí více v bezpečí, neboť má pocit, že svým výkonem obnažení ramene udělal „tečku“ za pandemií, nijak se nechrání a stává se tudíž ideálním nakaženým a případně přenašečem.
Tak či onak, rozumný člověk a komentátor by si měl stále zachovat zdrženlivost. Glosy známých osobností z odborné i neodborné veřejnosti o tom, jak je očkování láskou k bližnímu, jak neočkovaní představují slepou evoluční větev, jak jde o hloupoučké rednecky, jimž je potřeba buď blahosklonně odpustit jejich nízkou inteligenci, nebo je donutit, jak se tupé hovado někdy musí, jsou nejen kontraproduktivní z hlediska samotné vakcinační kampaně, ale vzhledem k těmto stále se objevujícím datům přímo nerozumné.
Očkovací etika pro křesťany a vedoucí
Vidíme tedy, že účinnost vakcín je sporná, jejich vedlejší účinky neznámé, chování viru nevyzpytatelné, budoucnost epidemiologické situace nejistá, lék v nedohlednu. Zároveň vidíme pokračující propagační kampaň, která se zřejmě nehodlá zastavit ani před očkováním malých dětí. Situace v zákonodárství je obecně a v Česku obzvlášť rozviklaná. Dobrým signálem je zajisté premiérovo rozhodnutí proplácet i od září testy na covid a nediskriminovat tak neočkované, těžko ale věřit, že jde o cokoli jiného, než o předvolební gesto. Ignorování řady soudních verdiktů proti opatřením naopak ukazuje na to, že veřejnost vládě odpouští takové protiprávní jednání, které je hlasitým mainstreamem pokládáno za vhodné, což je v každém případě zlověstné a jakákoli příští vláda bude tohoto precedentu moci využít k prosazení své zvůle, postaví-li se za ni média a vybraní odborníci.
V této nejistotě musí každý křesťan pevně stát v botách evangelia pokoje (Ef 6,15), a držet se dobrého svědomí, nikoli vrtkavé vyhlášky a nejnovější televizní zprávy. Bude-li Bůh chtít, dá odborníkům moudrost ke konstruktivní diskusi, do které nehovoří granty a média, aby se dospělo k vhodnému, pokojnému řešení.
Křesťanský služebník musí stáhnout své lokty, ať má názor na očkování jakýkoli. Jeho úkolem je vytvoření bezpečného prostředí pro uctívání Boha bez ohledu na disparátní laické názory. V diskusi pro a proti musí služebník obě skupiny sjednocovat k bohoslužbě. S hrůzou se má služebník bát především diskriminace té či oné skupiny, k níž může snadno dojít. Bude-li například vyhlášeno, že neočkovaní mají na bohoslužby vstup zakázán nebo nějak absurdně podmíněn, je potřeba se takovému opatření vzepřít, jakýmkoli příhodným způsobem ho obejít a v nejhorším případě společnou bohoslužbu utajit. Nemůže-li církev Kristova existovat veřejně, musí do podzemí, kde ostatně vznikla.
Zvlášť očkované duchovní pracovníky chci varovat, aby se mezi nimi nerozbujel kořen pohrdání těmi, kdo mají jiný názor, ať je jakkoli nesprávný. Je jistě příjemné semknout se do kliky těch, kdo jsou aktuálně na správné straně mínění střední společenské vrstvy. Důležitější ale je nedopustit, aby veřejné mínění rozdělilo společenství církve. Židovští křesťané prvního století cítili nad pohany stejně jako pohané nad židy horší pohoršení, než vy teď, ať zastánci nad odpůrci nebo opačně. Jestli je však právě On „spojil v jedno“ a zbořil to hrubé rozdělení (Ef 2,14), jak bychom mohli stavět jiné, máme-li stejného Pána?
Zajímavosti
- Muhammad (čer 21 a čec 21) se pokouší dokázat, že Sars-CoV-2 je uměle vytvořený virus. Odkazuje se na existující technologie a patenty, které k designu tohoto viru pravděpodobně sloužily. Tento názor již není okrajový. Myslí si to výstřední biolog Flégr, čínská bioložka Li-Meng Jen i v tuzemsku zatracovaná Peková. Pro časopis Nature stále probíhající diskusi shrnují Maxmen & Mallapaty. Z hlediska mezinárodního společenství se nabízí nejen otázka potrestání viníka a reparací, ale i otázka regulace dostupnosti vybavení, které lze použít k manipulaci s virovými kmeny.
- Baker & al. (čec 21) poukazují na mezery v pochopení chování Sars-CoV-2. Předpokládají, že teprve příštích pár měsíců ukáže trvání přirozené imunity a vakcinační imunity, chování nových mutací, sezónnost, vytrvalost epidemie, apod.
- Kricorian & al. (čec 21) si všímají nižšího socioekonomického postavení u odpíračů vakcín ve Spojených státech. Ačkoli může jít o korektní statistický závěr, jde o výzkum, který má jasný potenciál ke zneužití v běžné diskusi. Zastánci očkování si nyní mohou připadat jako ti chytřejší, popř. bohatší a kosmopolitnější.
- Salvagno & al. (srp 21) si všijímají prudkého nárůstu protilátek po očkování seropozitivních pacientů a doporučují zvážit oddálení nebo vypuštění druhé dávky BNT162b2. Tentýž jev studují Demonbreun & al. (čec 21), avšak jsou toho názoru, že jedna dávka nezajistí dostatečnou hladinu protilátek ani u seropozitivních ani u seronegativních očkovaných. Z laického pohledu je otázkou, zda by s očkováním mas nebylo lepší počkat až do ukončení této vědecké diskuse.
- Turánek (srp 21) poukazuje na to, že efekt, při němž vakcinace způsobí silnější mutaci viru a jeho vyšší smrtnost, se může uplatnit i v případě koronaviru (37:00). Jde zatím o hypotézu, kterou nelze prokázat a nepodporují ji žádná data. Částečně ji připouštějí Krause & al. (čec 21), kteří volají po vývoji nových vakcín účinných proti většímu množství variant.
Dobrý den Michale,
děkuji za podnětný článek, který musí stát hodně úsilí. Dané téma si nastudovat, porovnat s Božím slovem, vyjádřit názor s kterým nemusí mnozí souhlasit. Děkuji Vám za to. Takových autorů křesťanů na české scéně, kteří se dotýkají aktuálních, praktických témat do hloubky dle mě moc není. Jiným
křesťanským tématem, taktéž kontroverzním a aktuálním do kterého se nikdo moc nechce pouštět (aspoň o něm v souvislosti s aktuálním děním neslyším), je otázka podřizování se vládám (Řím 13 a 1.Pet 2). Nechtěl byste se tohoto tématu zhostit? Má se křesťan podřizovat vládním vyhláškám, které jsou v rozporu se zákonem a ústavou? Za jakých okolností je možná občanská neposlušnost? V historii i protestantských církví byli křesťanští vůdcové, kteří ve své době hlásali podřizování se státní moci na základě výše zmiňovaných veršů. Dnes, s odstupem doby, je bez větších okolků mnozí označí za kolaboranty s totalitními režimy, kteří se nevzepřeli zlu. Jak budou nás posuzovat budoucí generace a hlavně Bůh?… Případně můžete sdílet nějaké biblické odkazy , které se tímto tématem do hloubky zaobírají?
Milý Martine,
dovolil bych si jen malou, laickou poznámku. Právní stát stojí na oddělení moci soudní, legislativní a exekutivní (jde v podstatě již o biblický princip: král, kněz, prorok, kdy král nesměl proroka umlčet a ani nemohl obětovat v chrámu). Vláda se však tímto odmítá řídit a ignoruje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který některá její nařízení shledává nezákonná a ruší je. (Obvykle vydá identická nařízení pod jiným číslem a vynucuje pak jejich dodržování). Totalitní zřízení obvykle stojí na jednotě moci, kdy soudy i legislativa jsou v rukou vlády, což není právní princip, jak jej chápe demokratické zřízení. Otázka tedy podle mne není v rovině, zda poslouchat či neposlouchat vládní nařízení, ale zda jsou tato nařízení zákonná či nikoliv.
„Má se křesťan podřizovat vládním vyhláškám, které jsou v rozporu se zákonem a ústavou?“ Toto jsem trochu přehlédl a odpovídám proto na něco, co nebylo dotazováno.
Takže skončily prázdniny, kdy se i vládní činitelé a nadnárodní elity navrátily z dovolených. Podle grafů EURMOMO již v 36. týdnu stoupá každoroční křivka úmrtí vlivem respiračních virů (je vždy skoro stejná) https://www.euromomo.eu/…hs-and-maps/
Jsem přesvědčen, že je třeba se připravit na (zejména po volbách):
Podotýkám, že bych se opravdu moc rád mýlil. Bude zajímavé sledovat, jak zareagují církevní vedoucí a zda budou snahy oddělit jedny od druhých. Předpokládám, že nejprve dva známí evangelikálové z povolání zareagují na Křesťan Dnes, a pak vydá stanovisko ECR.
Jako obranu navrhuji modlitbu a půst a lásku k těm, co budou tyto restrikce hájit. Bude je vést především strach a budou pohlceni mediálním tlakem. Svět leží ve zlém a jediná zbraň je víra a evangelium, resp. meč Ducha.
Zdravím Michaeli!
Děkuji za podnětný článek.. Důvod, proč se onemocnění Covid-19 stále šíří (i mezi očkovanými, jak je dokumentováno výše, ačkoliv mezi očkovanými méně než neočkovanými) je, že virus SARS-Cov2 mutuje – mutace vedou ke snížené efektivitě vytvořených protilátek v těle (jako po očkování, tak po prodělané infekci). Jde tedy o jev naprosto běžný a očekávatelný. Jako lidstvo stojíme v evolučním „souboji“ buď rychleji naočkujeme podstatnou část populace (herd immunity) a infekce se prakticky přestane šířit nebo to neuděláme a virus znovu zmutuje a „překazí“ nám naše plány. Vámi uvedené argumenty tedy nejsou ůkazem pro to, že očkování nefunguje a herd immunity nelze dosáhnout. To, co sledujeme ve světě je pouze efekt pomalého očkování (z různých důvodů), které prodlužování času vede k novým mutacím, proti kterým očkování funguje slaběji…
A proč se natvrdlí vědci raději nesoustředí na vývoj léku na Covid? K tomu je třeba rozumět vývoji léků a speciálně antivirotik. Najít lék proti viru je velmi složité, protože virus infukuje buňky a „přebírá“ metabolický a replikační aparát buňky – jakýkoliv zásah do replikace viru automaticky ovlivňuje replikaci a množení všech ostatních buněk (analogicky u onkologické léčby – léčba má nežádoucí účinky na dělící se buňky, které neptaří k nádoru a pacientovi vypadávají vlasy..). Proto se prakticky léčba antivirotiky používá u infekce HIV, kde je dostatek specifických procesů, na které je možné cílit, nebo na léčbu herpetických onemocnění.
Naopak vakcinace není léčbou, tedy čekáním až se pacient nakazí a pak náslendou terapií, ale jde o prevenci tedy předcházení onemocnění. Soustředění výzkumu na vakcinaci Covidu tedy není chybou ze strany vědců, ale naopak racionálním soustředěním pomoci, kde to nejvíce dává smysl.
Ano, na toto vysvětlení výskytu mutací jsem narazil a možná to tak opravdu funguje, ale v tomto kontextu mi to nesedí. Kdyby bylo cílem úplné vymýcení viru, musela by být ta kampaň daleko rychlejší a úspěšnější. Už výskyt delty dle mého názoru ukazuje, že předpokládat, že očkování zabere v globálním měřítku, se nevyplatilo. O tomhle víte daleko víc, tak mne opravujte, ale třeba u pravých neštovic se používal při očkování příbuzný virus a fungovalo to globálně (a snad dodnes), protože ten virus neunikal protilátkám. Zde se používá daleko přesnější technologie, ale globálně to nefunguje, protože virus mutuje a nemohou za to neočkovaní, ale povaha toho viru.
V zásadě bych tedy řekl, že ten cíl naočkovat co nejvíce lidí, abychom nad virem zvítězili, je teoreticky správný, ale ukazuje se jako nereálný. I kdyby zde nefigurovala svobodná volba a dle mého zdravá skepse a opatrnost, logisticky je to nezvládnutelné.
U těch vědců, co nevyvíjí léky, bych si nechtěl myslet, že jsou natvrdlí, ale že pracují v tom rámci a s tím politickým a ekonomickým zadáním, které mají. Pokud je tu propastný rozdíl mezi objemem peněz ve vývoji vakcín a léků, pak je zadání jasné. Uznávám ale, že je to spekulace a takové konspirátorství. Do konkrétní praxe nevidím.
Už od začátku pandemie se ale léky objevovaly, testovaly a třeba ten Tabish (čec 2021) vysloveně říká, že je potřeba vyvíjet léky, protože samotné vakcíny nestačí. Co mne zaujalo třeba v ČR byla ta příšerná mediální kampaň proti ivermectinu. V určitém momentě v médiích zcela převládl názor, že každý lékař, který si myslí, že ten lék může na covid fungovat, je šílená morální zrůda, travič a Mengele 2.0, jemuž by měli odebrat všechny licence a poslat ho na věčná muka. Jinde ale vidíme, že se ten lék reálně testoval, byť se tedy nezdá, že by to fungovalo. Proč ta mánie? Teď vidíme, že určitou pomocí při léčbě by mohl být budesonid, který mám doma i já. Samozřejmě to není spása, ale předběžně se zdá, že to nějak funguje. Jako laik si říkám, že i tudy může vést cesta – zkoušením různých terapií, studiem jejich účinku a vývojem účinnějších, lépe zacílených terapií. To však nevidím a říkám si proč tomu tak je. Moje „konspirační teorie“ říká, že investovat nyní, když vakcinační kampaň vrcholí, do lékové terapie, nikdo nechce, aby tu kampaň nenabořil. Jakmile by tu byla terapie, která dramaticky sníží riziko vážného průběhu, jaký by mělo plošné očkování ještě smysl?
Docela by mne, Jakube, zajímalo, co by Ježíš řekl na toto, když byl sám zastáncem očkování:
https://www.youtube.com/watch?…
Ještě malý dovětek:
nedovedu si představit to scházení v utajení. Copak mladý křesťan do 40 let se dokáže na dvě hodiny obejít bez toho prkénka, které neustále leští palcem? To se pak dá snadno vystopovat jako se to děje v Číně. Ale dovedu si představit, jak by to pohoršilo uvědomělé křesťany, kterým by jednoduše nezbylo, než hájit čest Kristovy církve, a tento zločin proti lidskosti nahlásit hygieně. Už teď mě pro toto vybízení ke zločinu svrbí klávesnice přeposlat to z občanské uvědomělosti Českým elfům, Manipulátorům.cz, Janu Cemperovi nebo rovnou Evě Jourové :-)
Několik známých se toho sledování také bojí. Já si spíš myslím, že to není tak snadné. Jistě lze hacknout mobil s androidem, ale myslím si, že ti, kdo to umí, sedí jinde než v BIS. Doufám v český úřední šlendrián. Žádat po operátorech data o pohybu mobilů v neděli ráno a pak programovat AI, aby to vyhodilo nějaké viníky? Tolik práce…
I kdyby tomu tak bylo (myslím ale, že na podobných věcech se pracuje na nadnárodní úrovni s předstihem), pak nejlepším sledovacím programem, který využívaly veškeré diktatury od dob Jidáše, je Lk 21,16.
Michaeli, moc pěkně napsané, pod to bych se mohla podepsat a děkuji.
Komentář bratra France je také super k zamyšlení. Určitě nás každého náš způsob myšlení ovlivňuje.
Bible, Žalmy 62,6–13:
Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá.
Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese.
Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště.
Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště.
Lidé jsou jen vánek, urození jsou jen lživé zdání. Na váze stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek.
Neslibujte si nic od útisku, nedejte se šálit tím, že něco uchvátíte, k jmění, byť i přibývalo, neupněte srdce.
Bůh promluvil jednou, dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc,
i milosrdenství je, Panovníku, tvoje. Ty každému splatíš podle jeho skutků.
P.S. Ten obrázkový vtip s experimentálním olejem do auta mě fakt pobavil, nemá chybu :D
Ahoj Michale,
dík za zajímavý přehled. Mě v tom všem zajímá teologický aspekt. Pokládám si otázku. Jak to vidí Bůh a co skrze danou situaci zamýšlí a zda to má i eschatologický význam? A zároveň, jak na celou situaci reagují různé skupiny křesťanů?
V podstatě dochází k tomu, že se tvoří dva polarizované tábory, které slyší jen to, co slyšet chtějí. Zdá se, že situace je vytvářena reakcemi lidí, spíše než realitou jako takovou. Pokud je člověk o něčem přesvědčen, tak může pominout to, co mu do jeho vidění nesedí. A to zejména tehdy, pokud má strach. Nalézám zde různé skupiny křesťanů, kteří reagují stejně:
• Například mladí křesťané, příznivci KAMu, Kurzů Alfa a obecně hnutí církevního růstu, takřka bez výjimky fandí očkování. Slyší zřejmě na stejně prezentovaná čísla a dají na paracírkevní, v tomto případě mimovládní a globální organizace. Jsou zvyklí důvěřovat vůdcům a nyní reagují podobně, protože „public relation“ vakcinace mluví jejich jazykem.
• Na druhé straně jsou například „ultras katolíci“, kteří zde vidí jednoznačné spiknutí. Jsou zvyklí vidět všude tajná lóže, podvržené koncily a židozednářské vlivy. Dokážou si vytáhnout velmi zajímavé informace a ty poté zasadit do jejich pohledu na svět. Pro ně je vakcinace genocidou.
• Někde mezi nimi jsou například konzervativní evangelikálové, kteří museli čelit různým exaltovaným vlnám učení ve svých církvích a manipulaci autorit, a jsou citliví na moderní metody manipulace a vidí zde podobné technologie ovládání mas. Ti se pak obvykle pídí po nezávislých informacích, které se snaží dát do souvislostí.
• Zajímaví jsou adventisté, kdy jejich „ultras“ zde vidí vliv jezuitů (např. Fauciho) a v duchu jejich teologie rozpoznávají vliv Vatikánu a USA. Ze zásady nevěří všem globálním a nadnárodním institucím. Naproti tomu moderní adventisté, kteří se chtějí zbavit sektářské nálepky, poslušně vakcinují a jsou v tom příkladní.
• Pak jsou zde „relevantní křesťané“, kteří se snaží zalíbit společnosti. Věří, že mají proniknout do vedoucích, intelektuálních a vlivných míst a christianizovat společnost. Jelikož je očkování ve vyšších a intelektuálních kruzích tím jediným správným názorem, jsou i oni jeho stoupenci, protože jinak by neobstáli. Samozřejmě, že tomu pak i věří, protože člověk nemůže žít dlouhodobě v rozporu se svým svědomím nebo odlišným pohledem.
• Důležitý je i eschatologický pohled. Pokud je někdo dispenzacionalista, vidí blížící se konec a těší se na vytržení. Ono znamení, bez kterého není možné kupovat a prodávat, se tomuto velmi podobá a může to být chápáno jako předehra. Minimálně za rok dva proto už dotyční musí být v nebi. Amilénialista pak bude vidět historické paralely a srovnávat s minulostí. Postmilénialista to bude chápat jako příležitost ustanovit království. Nejvíce ostražitý pak bude zřejmě posttribulacionista, který věří, že to nejhorší nás teprve čeká.
• Pak je zde i pohled kalvinistů, kteří věří, že jde o nebezpečnou nemoc, skrze kterou rozhněvaný Bůh soudí svět a vše je dáno předem. Arminián se naopak bude ze všech snažit něco dělat a změnit.
• Zajímavý je i pohled pravice a levice. Pravičák věří, že tělo patří jemu, zdraví je soukromým majetkem, ctí proto svobodu a autonomii a obvykle i individuální míru rizika. Levičák naopak věří, že tělo a zdraví patří celku, a proto je třeba obětovat svobodu a individualitu společenským zájmům a kolektivní bezpečnosti. Lidem je třeba říkat, co mají jíst, jak se chovat a jak myslet. První odmítají vakcinační nátlak a druzí ho naopak stupňují.
Zdá se mi, že každý zde vidí především to, co je vlastně naprogramován vidět a že náš postoj spíše vypovídá a našem pozadí. Nechceš napsat něco o tom? Je to spíše z oboru sociologie náboženství. Od toho se ovšem vyvíjí i budoucnost. Pandemie se bude vyvíjet především podle toho, jak na ni lidé budou reagovat a co v ní budou vidět. Zda budou stavět detenční tábory pro ty, kteří je svým dechem usmrcují, anebo zda se budou chovat jako v období Španělské chřipky, která byla násobně nebezpečnější (!), a přesto byli schopni vybudovat prosperující republiku. Troufnu si možná říct, že jde o formu Božího soudu, kdy nás Bůh před příchodem Antikrista zachová podle toho, jak milujeme pravdu. Dá se zemřít strachem, na infekci, i při nevhodné vakcinaci. Podstatné ovšem je ctít Boha a tomu vše podřídit.
Křesťan si pak musí uvědomit, že pro své názory a postoje (například odmítnutí vakcíny) může přijít o zaměstnání, stát se terčem nepochopení, nenávisti, strachu, být žalářován a možná i lynčován. Musí v tom pak mít jistotu, neoplácet zlým a milovat své nepřátele.
Ano, hodně dělá pozadí, sociální vazby. Nedávno jsem slyšel názor, že pandemie ve společnosti nepřinesla nic nového, ale jen akcentovala to, co v ní už bylo. Manželství, která se nyní rozpadají, jsou manželství, která nebyla v pořádku už před tím. Ti, jimž se zhoršily psychické problémy, byli duševně nevyrovnaní už před tím (snad proto se to tolik týká mladých). S těmi názory na očkování to může být podobné. Myslím, že drtivá většina křesťanů (asi včetně mě) se nerozhoduje s ohledem na statistiky, data a vědu, ale nějakou vnitřní intuicí, kterou měli už před tím. Ti, kdo očekávali brzký příchod Krista a náhlý vzestup Antikrista, se jakoby konečně dočkali a očkování odmítají jako symbol zlého systému. Ti, jimž se ve sborech dobře dařilo a měli pocit, že život je fajn a všechno dobře šlape, vnímají očkování jako cestu návratu do toho, oč v pandemii přišli.
Já upřímně nevím, jak se na to dívá Bůh, jak hodnotí extrémy a co by udělal Ježíš. Myslím, že Bůh po nás chce vytrvalost a hodnotit nás někdy bude ne podle toho, jestli jsme měli pravdu, ale jestli jsme mu byli věrní.
Sám o sobě bych si rád myslel, že z toho svého sociálního podmínění budu schopen vykročit. Ona se situace může překročením některých prahů obrátit. Náhle je očkování nikoli spásou světa, ale znamením šelmy. Tam je naopak potřeba přesvědčovat lidi k mírnosti. Při debatách s tímto jiným druhem křesťanů si někdy říkám, že se dám očkovat a řeknu jim to jen abych v jejich očích vytvořil precedent očkovaného křesťana, který nepáchne sírou.