14Únor2020

Doporučená literatura k samostudiu Starého zákona pro pracovníka v Apoštolské církvi

Opět zde máme modelový případ. Pracovník sboru Apoštolské církve, 35+, civilní zaměstnání, slušná znalost angličtiny. Dotyčný se chce zaměřit na Starý zákon, ale z jakéhokoli důvodu nemá nyní možnost přihlásit se do konkrétního programu či ke studiu konkrétního předmětu. Cílem je zde homiletická aplikace znalostí, které při studiu Starého zákona nabere. Důležité je proto dbát na postupné poznávání historických okolností ruku v ruce s teologickou informovaností. Kritickým problémům se dotyčný nesmí vyhýbat, ale musí je pochopit v kontextu své aktuální služby, aby jej tyto záležitosti obohatily, ne vyvedly z míry. Navrhuji proto studijní dráhu od jednoduššího ke složitějšímu, která studenta postupně informuje nejprve ve znalosti samotného textu, potom v celkovém obrazu o historických záležitostech, potom ve velmi specifických exegetických záležitostech a potom v záležitostech teologických.

Kritéria výběru. Následující doporučení jsou pod štítkem IMHO. Pokud nevidíte v některé kategorii svou oblíbenou knihu, uvítám, když mi ji doporučíte. Mnoho knih jsem nezahrnul záměrně, protože jsem je nepokládal za klíčové pro učinění významného kroku na dané úrovni. Na spektru mezi „fundamentalisty“ a „liberály“ bych mentální vzorec tohoto výběru označil termínem „progresivní evangelikalismus“. Je zde řada příruček, jichž by se na běžné neo/liberální katedře Starého zákona dozajista štítili jako heteronormativního pravicového bílosupremacistního škváru, ale je zde i výběr publikací, které Dr. MacArthur, kulantně řečeno, nedoporučuje. (Abych nebyl pohoršením, napadlo mne tuto stránku zablokovat pro IP adresy z Kromeříže.) Nyní vážně: Je potřeba neopouštět unáhleně konzervativní stanoviska, ale zároveň zvažovat jejich legitimitu a umět z konzervativní perspektivy využít i práci jinak orientovaných autorů.

Teorie vzdělanosti. Rozhodně nechci tvrdit, že četba všech uvedených knih je prerekvizitou ke správnému výkladu Starého zákona (SZ). Jde spíše o koleje, které dotyčnému umožní ad hoc řešení jednotlivých problémů do různé hloubky. Hledá-li tedy dotyčný například při přípravě kázání informace k vybrané pasáži, může postupovat dle níže uvedené posloupnosti pouze s ohledem na danou pasáž. Tento seznam vč. doporučené posloupnosti ponoru se snaží vybudovat v dotyčném ne především penzum vědomostí, ale kompetenci. Mezi kompetencí a prostou sečtělostí, čili znalostí mnoha informací, je v teorii vzdělanosti rozdíl. Člověk, který bez rozmyslu hltá informace bez kritického zhodnocení jejich kontextu a pozadí, je vzdělaný pouze do okamžiku, kdy narazí na něco, o čem neslyšel, co ho vyvede z míry. V takovém případě má tendenci panikařit, nevědět, nebo se nechat slepě vést, protože neovládá nástroje daného oboru. Člověk, který nástroje daného oboru ovládá, může být také přistižen při nevědomosti, ale nikdy nepropadne panice a nenechá se zmanipulovat, protože je schopen řešit daný problém pomocí oborových nástrojů.

Stahování knih. U většiny knih uvádím odkazy na stránky, z nichž lze tyto knihy stáhnout. Nedoporučuji takové jednání, které by bylo v rozporu s Autorským zákonem, ale domnávám se že zákon nezakazuje pořízení kopie autorského díla pro osobní potřebu z libovolného zdroje. Uznávám nicméně, že stahování z fileserverů a ruských pirátských platforem je pro některé věcí spornou, takže její posouzení nechávám na každém. Znám i jiné, zcela nekontroverzní a poměrně levné byť zdlouhavější způsoby, jak tyto knihy obstarat. Případným zájemcům je prozradím. V zásadě jsem však přítelem Open Access a kritikem autorského zákona v jeho současné úpravě. Nahrává totiž hrabivým vydavatelům a jejich bohatým klientům ve slonovinových věžích. Naopak představa, že k přesunu biblické školy z pohodlí západní Evropy na libovolné misijní pole stačí učitel a počítač s (bezpečným!) připojením k internetu, je vzrušujícím způsobem podvratná, misionální a dle mého názoru správná.

(א) Předpokladem je dobrá znalost textu Starého zákona. Doporučuje se mít přečtený minimálně Pentateuch, úsek Jozue – 2. Královská a velké proroky. Vhodné je dělat si při četbě poznámky, studovat strukturu knih, rozeznávat ústřední témata a orientačně vědět, co se kde nachází. Mechanická znalost Bible je úkol na celý život, což znamená, že začít je potřeba ihned, neb pozemský život je bohužel časově omezená perioda. Pomohou samozřejmě struktury, tabulky a mapky obsažené např. ve Studijní bibli. Toto jsou některé publikovatelné tabulky, které jsem vypracoval pro své studenty:

(ב) Základem je kniha Jak číst Bibli s porozuměním. Tu je potřeba pečlivě přečíst. Člověk má pak půlku biblické školy v podstatě zvládnutou. Je to výborný úvod do biblických žánrů, který rozpouští řadu otázek: Je Mojžíšův zákon pro nás? O čem jsou vlastně Žalmy? Máme napodobovat to, o čem se v Bibli vypráví formou příběhů? Oč šlo píšícím prorokům? Netvrdím, že jde o dokonalou a vyčerpávající příručku, ale je to zdaleka nejlepší a nejsrozumitelnější mně známý pokus o vysoce informovaný a praktický úvod do biblické hermeneutiky.

(ג) Za studijní Bible bych v českém prostředí doporučil samozřejmě Studijní Bibli s výkladovými poznámkami. Ta však neobsahuje komentáře a poznámky k historickým záležitostem. To bude částečně napraveno, až bude vydána s poznámkovým aparátem výborného a pro studijní účely preferovaného Českého studijního překladu (čímž ovšem tuším vznikne monstrum, které unesou jen paže udělanějších bratrů). Doplněním je slovenská Štúdijná Biblia, která je překladem NIV Study Bible. Do této kategorie spadá i kurz Stany, chrámy a paláce z řady Christian Service od Global university. Celou tuto řadu lze stáhnout v mnoha jazycích včetně češtiny ze stránek Globalreach.org. Jde o velmi základní, ale zároveň užitečnou pomůcku, kterou ocení zvláště ti, kdo mají na starosti biblické vyučování ve sborech. Učebnice GU jsou navrženy tak, aby bylo možné studovat je s i bez pomoci vyučujícího a jejich osnovy jsou přizpůsobeny celkovému kurikulu Global University, které je zaměřeno na trénink letničních duchovních pracovníků.

Nástavbou na učebnici Stany, chrámy a paláce je tříkreditový bakalářský kurz LIT1213 Literatura Starého zákona na Global University. Autorem samostatné studijní učebnice je Steven M. Fettke. Ke kurzu je možné přihlásit se na stránkách české pobočky Global University. Fettke je de facto jednoduchým a srozumitelným úvodem do Starého zákona, jeho historické situace a jeho žánrů. Zvládnutí předmětu je podmíněno sepsáním dvou seminárních prací a složením závěrečné zkoušky.

(ד) Referenční příručky jsou zde od toho, aby měl člověk kam sáhnout, když řeší nějaký konkrétní problém, ale nemá čas pídit se po specifických zdrojích, tj. monografiích a článcích. Zde můžeme referenční příručky rozdělit na:

  • Slovníky. V češtině máme starší Biblický slovník Adolfa Novotného a rovněž starší, byť pozdě přeložený, Nový biblický slovník. Jako doplnění k tomuto slovníku, byť nepříliš výrazné, českému čtenáři pomůže Slovník biblické kultury. V angličtině je skvělou slovníkovou řadou IVP Bible Dictionary Series (SZ: 1, 2, 3, 4 / NZ: 1, 2, 3, 4). Jako teologicko-exegetický slovník poslouží Theological Wordbook of the Old Testament (2 sv.). Pro ještě hlubší biblicko-teologický vhled je zde Theological Dictionary of the Old Testament (15 sv.). Tyto slovníky vyžadují základní znalost hebrejštiny, ale celkově jsou srozumitelné a užitečné. Českou substitucí posledních dvou zmíněných slovníků je sympatický Slovník biblické teologie, který lze ovšem zatím stáhnout pouze ve francouzštině a ve španělštině.
  • Úvody. Zde je v češtině Dillard & Longman a Schultz, v angličtině doporučuji více Hilla & Waltona a starého, leč v lecčems nepřekonaného Harrisona (žel nevím, kde stáhnout, čili zapůjčím). Využívával jsem kdysi hojně i La Sora & Hubbarda & Bushe. Pro nadhled nad otázkami historicity je zde neodmyslitelný úvod Kitchenův! Mohu zapůjčit i krásně ilustrovaného Ungera, byť na toho už není spoleh kvůli novějším arch. objevům.
  • Lexikony a konkordance. Úkolem lexikonů je osvětlit význam hebrejského výrazu. Doporučil bych zde starého Gesenia (A Hebrew and English Lexicon a Hebräisches und Aramäisches Handwörterbuch) a webové aplikace Biblehub, která v sobě obsahuje Strongovu konkordanci a Brown-Driver-Briggsův lexikon a aplikaci Blue Letter Bible, která má zabudovaný Geseniův Hebrew-Chaldee Lexicon to the Old Testament Scriptures.
  • Žánrově či subkanonicky orientované příručky se zaměřují na určitý úsek knih, u nichž často již techničtěji popisují vlastnosti daných žánrů a jednotící témata daných úseků. Jen nástřelem: Pro Pentateuch je zde Alexander, pro historické knihy Holdcroft, pro proroky Smith a Achtemeier, pro mudroslovnou literaturu Clifford.
  • Jistou pozornost si zaslouží apologetické příručky k potížím, které některé biblické pasáže notoricky vyvolávají. Tyto příručky jsou psány konzervativními autory jako rychlá reference, když si nějaký šťoural přijde stěžovat na určitou biblickou pasáž a poukazovat na „chybu v Bibli“. Zmínit zde lze Archera a Geislera & Howea. Tito autoři jsou zpravidla inerantisté, tj. zastánci názoru, že Bible je nejen neomylná v otázkách víry a morálky, ale také bezchybná v otázkách vědy a historie. Domnívám se, že tento názor není správný a nečiní zadost lidské inkarnovanosti Písma. Na druhou stranu některé rádoby inteligentní pokusy o argumentaci typu „zde je matematická chybka“ a tudíž je „celá Bible špatně“ jsou zcela jistě úplně mimo a uvedené apologetické příručky poskytnou dobrý štít proti případným útokům tohoto typu.

(ה) Teologie Starého zákona se snaží na základě historického a exegetického studia (a někdy i bez tohoto základu :-) formulovat teologické poselství, které Starý zákon přináší sám o sobě. Pěknou konzervativní reformovanou teologií SZ je Schreiner (diagnóza: Southern Baptist). Narativní protestantský přístup zaujímá Brueggemann (jeho teologie je zaměřená na metodologii, doporučuji kombinovat s jeho úvodem do SZ). Svou vlastní cestou šel Childs. Toho bych asi s takovou tou akademickou rezervičkou doporučil nejraději jako dílo, které může v jednotlivostech podléhat kritice, ale v zásadních východiscích, pokud máme teologii SZ vůbec hledat, nepřekonané. Letniční by svou vlastní teologii SZ měli bezpochyby napsat, ale mnoho toho zatím není. Blízko k tomu mají svou konfesní a profesní orientací Brelo a Routledge, byť nijak nezdůrazňují letniční východiska. Ta nacházíme např. ve druhé kapitole Stronstada a v McQueenově monografii zaměřená na Jóela. Tím nejlepším v tomto ranku, byť ne čistě starozákonním počinem, je nový Stronstad.

(ו) Existují monografie, které formují celkový názor na Starý zákon, jeho výklad a dávají důležité otázky do souvislostí. Dovolím si uvést zde svůj výběr, avšak opět připomínám, že je to výběr dle mého názoru a mého gusta. Na prvním místě musí pokročilý student sáhnout po starší příručce o celkovém stavu starozákonních studií od Arnolda & Bakera, ale spíše snad už po novější cambridgeské příručce od Chapmana a Sweeneyho. Otázku, jak moc můžeme Starý zákon rozpitvat, aby to nezačalo vadit víře, řeší kniha Evangelical Faith and the Challenge of Historical Criticism (Hays & Ansberry). Různé názory na vznik světa a původ člověka dle Bible a dle moderní vědy rozebírá kniha Creation and Evolution: Do We Have to Choose? (Alexander) Na titulní otázku odpovídá záporem. Filosofická východiska biblické kritiky lze nazřít v knihách The Nature of Biblical Criticism (Barton) a History and Ideology in the Old Testament (Barr). Historický rozměr tomu dodá kniha Nové teologie Starého zákona a dějiny (Sláma).

(ז) Komentáře. Tento žánr poslouží, pokud člověk narazí na konkrétní problém v textu nebo pokud je nucen koncentrovat se na jednu pasáž či jednu knihu. V češtině a slovenštině jsou mi známy tyto komentářové řady: V angličtině je výběr komentářů samozřejmě extrémní, až člověk neví, po čem sáhnout. Pro začátek lze jistě doporučit klasiku: TOTC a NIVAC. Skvělou rychlou pomůckou, kterou využívám, když se např. při přípravě kázání nebo nějakého článku zaměřuji na konkrétní pasáž, je stránka Best Commentaries. Dělám to takto:
  1. Zvolím v menu stránky Best Commentaries knihu, která mou zkoumanou pasáž obsahuje. Např. knihu Joel.
  2. V tabulce, kde jsou dle hodnocení řazeny komentáře od nejlepšího, si u prvních pěti rozkliknu v nové záložce daný komentář na Google Books.
  3. Zajímá mne nyní Joel 2:28–32 (v českých překladech 3,1–5). Komentáře mají stejnou strukturu jako biblická kniha, kterou komentují. Dohledat tuto pasáž je proto snadné.
  4. V mnoha případech nebude text komentáře na Google Books dostupný nebo nebude dostupná právě ta pasáž, která mne zajímá. V takovém případě musím zkusit komentář najít na LibGenu, Ebook Farm, Ulož.to, Scribdu či Chomikuj.pl. Není-li ani tam komentář k nalezení a vím-li, že jej jistě potřebuji, mohu zkusit sdružený katalog Národní knihovny, kde jednotlivé knihovny často poskytují meziknihovní výpůjční službu. Nelze-li ani to, kontaktujte mne a já poradím ještě vzácnější cestu :-)

(ח) Hebrejština. Význam znalosti hebrejštiny není radno přecenit, natož podcenit. Rozhodně platí, že bez znalosti alefbety a základních charakteristik tohoto jazyka nelze čerpat užitek z lexikonů a nelze spolehlivě využívat ani zmíněné on-line aplikace. Klasickou učebnicí v češtině je Weingreen. Dle některých je již zastaralá, dle mého je adekvátní i pro samostudium. V angličtině se doporučuje Kittel & Hoffer & Wright. Dále viz tahák od Mikulicové.

(ט) Zvláštní pozornost si zaslouží otázka historického pozadí Bible. Váhám ji zařadit, protože se již netýká bezprostřední potřeby v tomto modelovém příkladu. Ale přecijen: Základní rámec v češtině poskytne Bič (Při řekách babylonských a Ze světa starého zákona I & II) a Cline (ang.). Výbornými úvody do náboženské situace starověkého Izraele jsou Heller a Day. Co se týče mytického pozadí, čitelná a srozumitelná je Waltonova série „The Lost World of …“. Egyptské pozadí starověkého Izraele dále osvětlí Currid. Pro samostatný průzkum paralel SZ textů ve starověkých textech je zde klasický Pritchard a novější Hallo & Younger. V češtině k tomuto účelu poslouží sbírka mezopotámských mýtů od Hrušky & al.

Primární otázkou při debatách o pozadí starého Izraele a tudíž i vzniku Starého zákona je, kde to pozadí především hledat. Nabídka názorů je zde široká, proto je potřeba srovnávat Finkelsteina & Silbermana (centristé) s Hoffmeierem (maximalista), Deverem (max/centrista) a Thompsonem (minimalista), což je ovšem úkol hodný Herkula a leckdy nevděčný materiál pro přípravu kázání. (A to jsem vynechal Wooda v jednom extrému a Gmirkina ve druhém!) V tomto oboru, aby o něčem byl, je potřeba zachovat současně zřetel k 1/ archeologii a historii, 2/ problematice formace kánonu a 3/ biblicko-teologickým implikacím jejich souvislostí. Za prvé tedy zjistit pozadí, na němž Hebrejská Bible, resp. její zkoumaná část vznikla, za druhé přijít k nějakým biblicko-teologickým implikacím. Sám jsem se o to pokoušel v následujících popularizačních textech:

  1. Takto dnes vidím proces vzniku Pentateuchu
  2. Genesis 1 a Enuma eliš
  3. Genesis 1 a egyptské stvořitelské mýty
  4. První kapitola Exodu a soudy nad všemi bohy Egypta
  5. V různých textech pod štítkem LIT1213.

(י – ת) Co dál? Jak řekl Lenin 5. 1., učit se, učit se, učit se. Boží slovo není houska na krámě! Musí se hledat, zkoumat různými způsoby. Když zjistím, že můj názor nebyl správný, mohu jej změnit. Uznat svou lidskou omezenost tváří v tvář svému omylu či neznalosti tak nezměrné záležitosti, jakou starozákonní studia jsou, a vykročit na cestu poznání je přeci ctnost, nikoli hanba. Ke každému textu, který je na vyšší odborné úrovní, než já sám, přistupuji s pokorou, ale také se zdravou kritickou reflexí. Zvláště a zejména zde platí dvě věci:

Všechno mohu, ale ne všechno je užitečné; všechno mohu, ale ničím se nedám ovládnout.
[Knihy] jsou pro [hlavu] a [hlava] pro [knihy]. Bůh však zničí jedno i druhé. [Mysl] však nenáleží [zmatku], nýbrž Pánu, a Pán [mysli].
— 1. Korintským 6,12n

V tomto textu jsem se snažil být co nejvíce nápomocen českému letničnímu či evangelikálnímu služebníku při hledání zdrojů k přípravě kázání, vyučování, tvorbě kurikula pro biblické hodiny, atd. Pokud jsem něco opomněl, s radostí uvítám návrh na doplnění.