10Září2014

Eschatologie jako krize současné teologie

druhy-prichod

James Orr, působící jako učitel na konci devatenáctého století, zpozoroval, že různým oblastem křesťanské doktríny se v různých obdobích církevní historie dostalo různé pozornosti a rozvoje. Takto se církev druhého století vyrovnávala především s apologetikou a se základními myšlenkami křesťanství, ve třetím a čtvrtém století s učením o Bohu, v raném pátém století se vztahem člověka a hříchu, od pátého do sedmého století s osobou Krista, od jedenáctého do šestnáctého století s vykoupením a v šestnáctém století s aplikací tohoto vykoupení (s ospravedlněním atd.). Samozřejmě již před dobou zvýšeného zájmu existovala v té které oblasti doktrinální přesvědčení, ale teprve když se tato oblast ocitla v krizi, teprve pak došlo k přesnějším formulacím. Orr tvrdil, že zvláštním zájmem moderní doby je eschatologie.
—Jamese Orra cituje Millard Erickson v knize Současné možnosti v eschatologii

Vedle nauky o autoritě a výkladu Písma a nauky o Duchu svatém je eschatologie mým nejoblíbenějším odvětvím systematiky. Jednak proto, že v této zdánlivě okrajovém oblasti se často odráží povaha celého věroučného systému a za druhé proto, že právě proto má eschatologie silný potenciál definovat vztah církve a světa. Směr, který zvolíme v této oblasti, je směrem, jímž se bude ubírat naše činnost ve světě.

Proto jsem před dvěma měsíci v knihovně VOŠMT s radostí objevil publikaci Současné možnosti v eschatologii (Contemporary Options in Eschatology) od profesora Millarda Ericksona. Jejím cílem, jak jej chápe sám autor, je nabídnout studentům přehled směrů v eschatologii, s nimiž se v současnosti nejspíše setkají. Tohoto cíle se autorovi na necelých dvou stech stran podařilo dosáhnout. Velkou chválu zaslouží zdvořilý a férový přístup k jednotlivým směrům. Erickson nechává zaznít nejsilnější argumenty všech popisovaných směrů s takovou péčí, že až do závěru, kde se dobrovolně odhalí jako posttribulační premilenialista, není zcela zřejmé, kterou pozici vlastně zastává. Patrné je to jednak z měřítek, které autor používá ke zhodnocení jednotlivých směrů (zvláště hodnotí soudržnost biblických argumentů) a za druhé z pozornosti, kterou věnuje diskusi s pretribulaci­onismem, svým nejbližším sousedem.

Kniha Současné možnosti v eschatologii je příjemná učebnice, která podá čtenáři vysvětlení ideových i exegetických problémů. Já jako ten, kdo se stále pohybuje mezi pretribulacionismem a posttribulaci­onismem, jsem díky autorovi pochopil více než banální nesoulad těchto směrů a začal jsem tíhnout ke druhému zmíněnému, nebo k některé jeho variantě.

Ve vztahu k nadpisu článku, který odráží náladu Ericksonova úvodu, pokládám za zajímavé letmě srovnat Současné možnosti v eschatologii s knihou knihou Dispenzaciona­lismus (původně Dispenzaciona­lismus dnes) od Charlese Ryrieho, profesora z DTS, jenž je jedním z hlavních proponentů tohoto směru. Zaměření jeho knihy je podobné, protože se jako dispenzacionalista podrobně zabývá učením o miléniu. Formát je nicméně odlišný, protože cílem jeho knihy je poskytnout čtenářům nikoli přehled ostatních směrů, ale podrobnou argumentaci ve prospěch dispenzacionalismu. Za příkladné pokládám, že i když oba autoři umístili do závěrů svých knih disclaimer s výzvou k jednotě a velkorysému nadhledu nad malými teologickými rozdíly, obsah jejich argumentace svědčí o vědomí kritické důležitosti eschatologie a hlubokých rozdílů mezi jednotlivými ismy vycházejících z odlišného přístupu k Písmu a rozdílných ideových východisek a majících dopad na povahu zvěstování evangelia, přístupu ke světu, atd. atp.

Pro ilustraci položím jednoduchou otázku: Co budu dnes dělat? Spolu s postmilenialistou bych mohl plánovat převzetí politické moci a očekávat masovou christianizaci světa. Nebo bych mohl spolu s amilenialistou opatrnicky problematizovat výklad téměř všech klíčových eschatologických pasáží. Dost možná však budu spolu s pretribulaci­onistou očekávat iminentní (bezprostředně blízký) příchod Páně. To se jeví jako správné a biblické, já osobně však nechci zapomenout přizvat k tomu očekávání posttribulaci­onistu, s nímž se mohu modlit za ochranu před nadcházejícím Velkým soužením. Jsem tedy iminentní posttribulaci­onista? Zřejmě ano.

Mé poznámky z četby obou knih si můžete prohlédnout či stáhnout:

Pro pokračování studia eschatologie doporučuji následující: