V roce 2022 jsem v kontextu služby ve sboru AC Čáslav narazil přes internetová média na službu Jakuba Kamińského, kterého v té době do ČR přinášely především konference Otevřené nebe. Naposlouchal jsem tehdy vše, co Kamiński v našem prostředí kázal a zabrousil i do jeho polských kázání. (Poslouchat ho ještě pár desítek hodin, nepochybně už umím Polsky. Zatím neumím. :-) Článek potom vyšel v časopise Rozmer.
Kamiński je velmi sympatický a poměrně mladý (*1993) evangelista, který žel dokonale najel do teologických kolejí Nové apoštolské reformace. Když jsem na tomto článku pracoval, stokrát jsem si přál, aby Kamiński byl třeba mým spolužákem na semináři, aby si našel i jiné mentory, než světoběžníky NAR, aby svůj nesporný talent nechal zušlechtit a zformovat i jinak, než příběhy o skladech náhradních orgánů. Jazykem generace alfa, které mám doma už 4 podárky, je Kamiński vážně chad, ale jeho učení je totální L, cringe a big, big yikes. A přitom jaká škoda! Stačilo se pokořit a něco vystudovat.
S publikací tohoto článku se pojí i jeden můj osobní modlitební prožitek. Když jsem měl v srpnu 2022 článek skoro hotový, několik dní jsem cítil vnitřní neklid, abych ho nepublikoval. Procházel jsem náročným obdobím. Vnitřní hlas mi tvrdil, že publikací tohoto článku si způsobím jen nepříjemnosti, že se možná mohu mýlit a že mohu negativně ovlivnit ty, kteří se na Kamińského službu upnuli jako na předlohu své víry. Po několika dnech jsem šel v Kolíně po Jaselské a tomu hlasu jsem odpověděl: „Ale já jsem povolán jako učitel a toto je součást mé práce.“ Jakmile jsem to v duchu pronesl, nastalo ticho. Ten hlas dobzučel, jako když plácnete komára a už se nikdy nevrátil. Byla to skutečně liminální zkušenost, možná Boží lekce.
K tomu jen dodám, že si o sobě nemyslím, že jako učitel mám přednostní právo někoho posuzovat, že mám patent na pravdu a že si mohu psát, co chci. Nemyslím si ani, že bych byl mimořádně zdatný učitel a že by můj názor nenalezl konkurenci, o čemž jsem se mnohokrát přesvědčil. Nemyslím si ani, že bych dokázal cokoli změnit nebo že bych se měl snažit někoho přesvědčit. Kdo chce věřit s prominutím ptákovině, bude jí věřit dál a kdo na ní vydělává, jen těžko ji bude opouštět. V tom „jsem učitel“ mi jde jen o to funkční vymezení. Učitel biblistiky a teologie má za úkol pokusit se rozumět aktuálním trendům. Jeho funkcí je tyto trendy popsat a v diskusi zhodnotit. Můj článek o Kamińském je právě takovýmto diskusním příspěvkem.
Upozorňuji, že tento článek jsem dokončil před třemi lety. Jeho obsah tedy nereflektuje Kamińského vývoj za poslední tři roky. Je možné, že se za tu dobu Kamiński teologicky posunul a že tento článek již není aktuální.