Běžnou tvorbu skládanou pro tichou meditaci klidných večerů strkám už téměř rok do šuplíku, zde skládám jen takovéto příležitostné rýmovačky.

Jsem nejlepší fotbalista!
Nejlépe já kážu Krista
Jan 3,16 umím z místa
až mi bude tři sta
mnohá místa
bude zdobit moje busta

Příteli, tvůj zlý stav
to je vychloubání
co tě haní!
I kdybys měl na stech místech bustu
obehrál sto fotbalistů
kdyby oslnivý výstup tvůj
zajistil ti přístup
k davu
přesto nepůjdeš vstříc Kristu
jen pro svoji slávu

Ale já mám vlastní názor
jako – jako – jako razor!
Když zrak čte, když můj brk píše
žádné klišé, samé perly
katoličtí hodnostáři lámou zlostí svoje berly
Já jsem Harry bystrozor!
Spadla klec, jsem probuzenec!
Já mám pravdu, já jsem za vzor,
brousil mně Hatsori Hanzo
a teď pálím do červena

Příteli, tvá lacná směna
skalpy soků ověšená
a významnost Tvého jména
je dost velká cena?
Copak nelze Tvoji chůzi změnit v let
abys mohl ještě lépe rozumět?

NE!

Jsem Kristova končetina!
A když přijde čina
nezalézám do ovčína
jako ovce stáda
Žádné ale, žádná zrada!
Silný jsem jak autostráda!
Já jsem útočník, ne zadák!
Svými stehny jako žabák
vyskakuji ze stínu leknínů
Já jsem pracant!
A když říkáš, abych krotil
tak seš dacan
co nic nepochopil.

Znám tvou kapli, mon ami…
Zvenku je Tvůj dům moc krásný
ale za zdmi
Ty jsi necelý a prázdný