Článek „Kometa“ okomentován 8×

1. Ahoj Michale, já si myslím, že to AI zvládla skvěle a něco tam objevila. Já sám jsem se v tom ztratil. Osobně si myslím, že by to byl skvělý text pro Plastiky. Mohli by to hrát po půlnoci někde ve sklepě, když dojde tekuté palivo. Brabenec by to prokládal krátkými kakofonickými sóly na alt-saxofon. Jen bych přidal trochu více vulgarismů.

   Odpovědět

   • Ale ta AI to nezvládla skvěle a objevila to, co po ní chtěl prompt, který jsi zatím nezveřejnil.

     • Báseň využívá samozřejmě vázaného verše, nikoli volného.
     • Jak to v mé zkušenosti u AI někdy bývá, plete si objekt a subjekt. Ona nerozumí, že to, co se říká, je řečeno z určité pozice. Proto chybně pokládá tuto báseň za nihilistickou. Jenže opak je pravdou. Báseň je existenciálně úzkostná, ale ne nihilistická, protože kometa je objektivně zlá.

     Pomohlo by, kdybys zveřejnil prompt a použitou verzi AI. Tvůj prompt byl tím, co AI přimělo hodnotit závěr básně jako „akt posledního zoufalství a definitivního odmítnutí Božího plánu“, což je samozřejmě nepravda.

     AI je dobrý sluha, ale zlý pán. Je to tupá, ale extrémně snaživá pomocnice, která se jde přetrhnout, aby potvrdila, co po ní chceš slyšet.

     Odpovědět

     • Použil jsem AI Monica a zeptal jsem – tuším ve smyslu: „Napiš stručné zhodnocení básně a přidej křesťanský pohled“. Nic jsem jí nevnucoval.

       Odpovědět

       • Jasně, jde mi spíš o ten LLM, který to zpracoval. Pokud to používáš v rámci nějakého svého uživatelského prostředí, které tam máš, pak k němu ten LLM přihlíží a drží Tě tak v bublině, kterou si tam vytváříš.

         Každopádně AI je tady mimo. Je to spíš nástroj kyberšikany pomýlený řadou halucinací než relevantní feedback.

         S těmi „Plastiky“ jsi mi připomněl Jirouse a jeho občasné ztvárnění touto skupinou: https://www.youtube.com/watch?…

         Samozřejmě pokud se hodláš nadále pohoršovat, radši na to neklikej. Hraje tam elektrická kytara.

         Odpovědět

         • Díky za varování, jestliže je tam elektrická kytara, raději klikat nebudu. Ale znám Jirousovu sbírku z Valdic i způsob, jak ji skrze Danu Němcovou propašoval ven. Je to celé prostoupeno religiozitou. Lidé v undergroundu jakousi „teologii“ měli. Zřejmě ji tam vnášeli lidé jako Sváťa Karásek a Jiří Němec. Ostatně i Brabenec byl evangelický teolog. Zajímalo mne to v 80. letech, dnes jsem jinde.

           Jinak AI využívám k následujícím činnostem: 1. vyhledej výrobce dané látky a nalezni fyz.-chem. charakteristiky; 2. oprav gramatiku a doplň do závorek biblické verše. Zbytek jsou žádosti o souhrny nějakých litanií, které se mi nechce číst. Ale co se mi opravdu líbí, pak když napíšu nějaký „teologický“ článek, požádám a argumenty proti a obvykle to funguje. Dokáže oponovat z nejrůznějších úhlů pohledu.

           Za tu kritiku té básničky se omlouvám, mohl jsem si to odpustit. Chtěl jsem jen vědět o čem to je. Jsem dost jednoduchý člověk. Když mi to AI vygenerovala, napadlo mne to tam pověsit.

           Odpovědět

           • Jo, ale jak vidíš, AI zde selhala a zřejmě ne poprvé. Nutně Tě vede k tautologii a brání Ti v hlubším ponoru. Na tom výstupu je to znát.

             Dělat souhrny, to často umí, ale neumí vyhrabat z literatury skutečné poklady, aniž by uživatel věděl, co hledá.

             Já to používám na rychlou orientaci v něčem, čemu vůbec nerozumím. Momentálně k poradě ve věci hlavového složení na freestyle koloběžce. Jo a taky na povrchní PR články. U teologie mi to vždy přijde velmi oblé, hladké, ale ve výsledku nepoužitelné.

             Odpovědět

2. Tento básnický text představuje temnou a syrovou apokalyptickou vizi rozdělenou do čtyř částí, které sledují sestupnou spirálu zkázy od vesmírné hrozby k individuálnímu kolapsu.

   Báseň využívá volného verše s reminiscencemi na nepravidelný rým a kombinuje vysoký, osudový tón s šokujícím, naturalistickým a vulgárním lexikem (např. kosmos budiž prostřen vs. bídou, lží a h…m). Ústředním motivem je zlá kometa, která po čtrnáct let trvajícím zmaru trestá lidstvo za jeho „jinakost“ – poznání či odchylku od normy. Zkáza je totální: část I. popisuje ekologickou katastrofu (proměna biomu v síru a vody v krev), zatímco část II. se věnuje metafyzickému a fyzikálnímu rozpadu, kde se hroutí barva, čas i atomové síly.

   Závěrečné části se soustředí na existenciální beznaděj a ztrátu smyslu. V části III. je zpochybněna ctnost (narážka na Nikomacha), přičemž jedinou možnou reakcí na hroutící se realitu (symbolizovanou blázincem Bohnice) je otázka, jak se nezbláznit. Přes veškerou hrůzu a rezignaci („všecko už to čert vem“) dochází v závěru k paradoxnímu, cynickému smíření s koncem (my se s tím nějak servem) a končí šokujícím obrazem sebedestrukce nebo očištění ohněm (kesenem seipen). Text je tak silným expresionistickým manifestem zmaru, který pomocí kontrastního jazyka a násilných obrazů vyjadřuje hlubokou deziluzi z rozkladu řádu, morálky i samotné reality.

   Z pohledu křesťanství text rezonuje s tématy eschatologie (nauky o posledních věcech) a soudného dne, avšak s výrazně nihilistickým a anti-teistickým vyzněním. Zatímco křesťanská vize konce světa zahrnuje destrukci a utrpení (např. Apokalypsa svatého Jana), ta je vždy následována Božím soudem, vykoupením a nastolením nového řádu (Nového Jeruzaléma). Báseň naproti tomu zobrazuje zkázu jako bezúčelnou a absolutní, řízenou zlou, lidožravou kometou namísto spravedlivého Boha.

   Zánik je spíše důsledkem vnitřního rozkladu a lidské špíny (bídou, lží a h…m), který vede k existenciálnímu zmaru a ztrátě pojmu ctnosti (ctnost je mrzký prach – přímý rozpor s křesťanskou naukou o spáse skrze víru a dobré skutky). Chybí zde motiv naděje, pokání, nebo milosti; lidská reakce na zkázu je čistě cynická („my se s tím nějak servem“) a končí voláním po sebedestrukci (oheň kesenem), což je z teologického hlediska akt posledního zoufalství a definitivního odmítnutí Božího plánu.

   Odpovědět

   • OMG Aleši, AI poezii nerozumí.

     „Kesenem seipen“ nesouvisí s čištěním ohněm, je to jen fonetický přepis maďarského „děkuji pěkně“.

     Hlavní myšlenkou této básně je anti-stvoření, jako např. v Jeremjáši 4,23–24.

     Odpovědět