28Září2011

Konference ohně

Již půl hodiny před otevřením nás u jedné ze vstupních bran do areálu brněnské Rondo arény čeká sytý houf nedočkavých návštěvníků. Dovnitř nás o půl deváté vpouští pořadatelé, každý ve svítivě zeleném tričku.

Usazujeme se, lidé se pozvolna sbíhají a zaplňují všech 4200 sedadel, částečně i dalších 3000 míst ke stání. Známí se zdraví, pokřikují na sebe, každý hledá v davu povědomé tváře. Vždyť kdy jindy se sejde tak rozmanitá sběř křesťanů?

V čase před zahájením běží na obrazovkách prezentace o historii služby Reinharda Bonnkeho (lépe Bonnka?) i o její současné podobě, v níž je čím dál silnějším prvkem jeho pobočník a zřejmě nástupce Daniel Kolenda.

V deset hodin konference začíná. Několik organizačních hlav pronáší různé výroky, po klasické chváličské show pak nastupuje Siegfried Tomaszewski. Začíná sbírkou a oznámebním, že Bonnke opravdu nepřijel. Pouští nám alespoň jeho pozdrav z nahrávky.

Po Tomaszewského proslovu následuje řečník Peter van den Berg, ujišťuje nás o své důvěře ve správný duchovní náboj konference.

Všichni do jednoho jsme si úplně jistí tím, že Boží moc bude zde.

…z těchto dveří nevyjdeš stejný.
— Peter van den Berg

Káže z Ezechiele 37,1–10: Každý z nás podobně jako Ezechiel příchází občas ke krizi víry. Ale kdo chce vidět Boží moc, musí jít skrz.

Po van den Bergovi vystupuje opět Tomaszewski, aby nás podobně ujistil o tutovém působení Ducha.

Pak konečně přichází na řadu Kolenda.

Možná jsi přišel s chladným intelektem. … Všechno, co sis myslel, že znáš, se rozplyne.

Tohle není teorie, doktríny a lekce. … To, o čem mluvíme, budeme demonstrovat. … Na konci se budeme modlit. … A Duch svatý přijde.

Někteří z vás obdrží dary Ducha svatého, jazyky, vize.
— Daniel Kolenda

Chvilku dokonce glosuje snahy bezbožných vědců vysvětlit biblické zázraky jako přirozené jevy. (Toto já osobně nesnáším, když někdo zneužívá převahy pódia a snižuje se na úroveň soka.)

Někdy musíte studovat velice dlouho, abyste takhle zhloupli.

Získej moc Ducha svatého a nikdo tě už nebude moci ignorovat.
— Daniel Kolenda

Sbor, v němž vyrostl popisuje jako letniční. Dle popsaných projevů spíše charismatický (holy rollers).

Schyluje se k výzvě. Kolenda používá veskrze charismatickou metodu „probuzení daru jazyků“ pomocí hlasitého a opakovaného vyslovení „haleluja“. Tuto metodu podobně používají silně charismatičtí tzv. holy shakers v Sydney.

Receive! Křičí na nás evangelista a další. Výzva je organizovaná metodou „tunel ohně“. Reagující utvoří frontu, která se pohybuje „alejí“ žehnajících. Na konci toho tunelu má být člověk přeplněn požehnáním. Tato metoda se v modrém používá na torontských charismatických shromážděních.

Zde, při počtu cca 7000 lidí, byly uličky ohně dvě, každá pro své křídlo arény. Obě stály rovnoběžně vůči sobě i vůči pódiu, mezi nimi se Kolendovi dařilo energicky žehnat oběma proudům průchozích. Příležitostné pády a vrávorání, dály se převážně právě pod jeho letmými žehnajícími doteky.

Já se do nastavší vřavy nijak nehrnu, stávám se ovšem obětí davu, přimáčknut k zábradlí. Mám dobrý výhled, takže pozoruji a uvědomuji si vyjímečnost této akce.

Vidím zde totiž křesťany ze Slovenska, vidím echt charismatiky, rovněž snad celou Apoštolskou církev. Vidím katolíky a ku své objevitelské radosti rovněž jádro Triumfálního centra víry (Kozohorský, Kozohorský Jr. ad.). Sjela se sem nepředstavitelná škála českého probuzeneckého křesťanstva, hladová po čerstvé infuzi do svých – ať už domněle či vskutku – chudokrevných žil.

Odbavit výzvu nebylo jednoduché. Program se proto dostal do skluzu, což nikomu přiliš nevadilo. Na nádvoří bylo možné pojíst guláš. Během pauzy jsem si i já nakonec pro požehnání jako jeden z posledních doběhl a musím uznat, že ve mně z Kolendy trochu zabrnělo.

Po pauze a skluzu se pouští sestřih z toho CfaNového videa o lodi Corpus Christi. Je to velmi demagogický snímek, co myslí za vás. Zásadním způsobem zavádí a zjednodušuje problematickou situaci církve a zvěstování. (Viz např. http://www.studnice.org/?…)

Po klipu nastupuje van den Berg, vyzývá k bezprostřední a rozhodné akci na popud Ducha svatého:

…Jonatan pobil filištínskou hlídku se svým zbrojnošem a šel do akce, ale my máme naopak pochybnosti, když máme něco udělat.

Dalším bodem programu je promo Školy ohně, potom opět Siegfried Tomaszewski.

Na tomto světě nelze se na nic spolehnout.

Česká republika by byla změněna během jednoho týdne, kdybychom to všichni vzali vážně
— Siegfried Tomaszewski

Vyzývá nás k vyznání: „Duch Páně je nade mnou.“

Jestliže to neříkáš, znamená to, že tomu nevěříš.
— Siegfried Tomaszewski

Na konci všech seminářů dává Tomaszewski výzvu pro mladé.

Tím Konference ohně skončila. Její poselství, to je výzva k daleko nekompromisnějšímu zvěstování evangelia. A zvěstování se dálo již toho dne, neboť v sedm hodin začala evangelizační kampaň Od mínusu k plusu.

Hala se na sedmou zaplnila, nyní již částečně nevěřícími. Úvodní slovo má Michal Vaněk (Slovo života Brno), po něm se střídá několik dalších tváří, čas je i na děkovačku. Chváličská show přibrala pěvecký sbor.

Hlavním řečníkem je opět Daniel Kolenda. Ubezpečuje posluchače o zájmu CfaNu o podporu follow-upů, na který jde vždy polovina rozpočtu kampaně. Paralelně klade důraz na učednictví.

Kolenda hovoří o svém rodokmenu, který je do páté generace zpět tvořen probuzeneckými kazateli. Popisuje nám svůj „nejoblíbenější zázrak“:

Otec mého pradědy se narodil s defektní lebkou. Bylo jasné, že dospělosti se dožije jen zázrakem a že i tak bude dozajista mentálně postižený. Ve dvou letech začal umírat. Když bylo jasné, že co nevidět zemře, sešla se v domě širší rodina, aby se semkla v těžké chvíli smrti dítěte. Otec se však zavřel do pokojíku a volal k nebi. Když dítě zemřelo, přišla k němu matka, aby mu to oznámila. On však nedbal a modli se dál. A modlitba byla vyslyšena. To dítě nejen ožilo, ale bylo nadto uzdraveno z postižení.

Jeho evangelizační kázání je výhradně kristocentrické. S přijatelným zjednodušením dramaticky vysvětluje posluchačům zákon smrti, hříchu a zákon spasení (jeho zkratka pro zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši.)

Po kázání je výzva, svítivě zelení muži vyplňují tzv. karty rozhodnutí. Kolenda se posléze modlí za nemocné.

Dostanete víru pro své uzdravení.
— Daniel Kolenda

K bezprostředním svědectvím přichází tři uzdravené ztráty čichu. (Zajímavé je, že právě tuto nemoc Kolenda z pódia předpověděl, stejně jako jednu či dvě poloslepoty, které se ovšem nepřihlásily.) Je zde i malý kluk uzdravený z barvosleposti. Z doslechu ke mně později přichází zpráva, že nějaká paní dokonce vstala z vozíčku.

Vyčerpaní po celodenním soustředění nasedáme do autobusu. Z Konference ohně si vedle chřipky odvážíme pytel dojmů k přežvykování.

Jak sem však naznačil: Byla-li tato konference v čemsi vyjímečná, pak v rozmanitosti účastníků. Český ekumenismus těžko kdy dostal tak mohutný impulz. Ne proto, že by tam kdokoli vyzýval k jakémusi sjednocování, nýbrž zkrátka proto, že celých sedm tisíc bylo vystaveno působení jedinečného a soudržného tělesa probuzeneckých myšlenek vyslovených s neúnavnou naléhavostí nanejvýš přesvědčivým tónem.

Mám za to, že takovéto low-level názorové „učesání“ české probuzenecké scény má ambice ovlivnit nikoli její současnou tvář, jak by se o to mohli pokoušet radové, nýbrž její náplň práce a budoucí slávu či zahanbení.

A právě toto je otázka, která nejspíše pronásleduje i samotné špičky CfaNu, zda je ono jedinečné a soudržné těleso probuzeneckých myšlenek příhodné právě ve středoevropských časoprostorových souřadnicích. Bude zapotřebí hlubšího rozpletení tohoto uzlu, časového odstupu a mnohých modliteb, než se dočkáme odpovědi.