Tímto vyjadřuji lítost nad tónem, kterého jsem použil ve své nedávno publikované recenzi knihy Vytržení od Sergeje Miháľa. Vlídnost a chápavost, s jakou mne někteří z mých čtenářů na tento přešlap upozornili, mi nedovoluje nechat jej bez omluvy. Omlouvám se tedy, že jsem nadmírou sarkasmu a nediplomatickou úsečností svých závěrů znepokojil čtenáře, kteří by jinak nalezni v recenzi větší užitek. Tento tón jsem nezvolil v afektu, nýbrž plánovitě, protože jsem knihu Vytržení shledal silně problematickou nejen po biblicko teologické, ale především po věcné stránce. Neodhadl jsem však dopad, jaký tato recenze bude mít. Obvyklou nízkou návštěvnost tohoto blogu vystřídal náhlý příval publika, které si žádalo prezentabilnější styl. Proto se těm, kdo břitkostí mého pera utrpěli, omlouvám. Snad jsem se nechal příliš inspirovat bloggery jako jsou Ben Stanhope nebo Jim West, kteří podobnou nadílku servírují svým oponentům běžně. Zde to ale takto být nemělo a já proto volám „pardon“.
Zároveň musím plně a bez výjimky trvat na věcném obsahu inkriminované recenze. Zdá se, že jistá ne zcela zanedbatelná část čtenářů i po jejím přečtení stále trvá na validitě toho, co se v knize Vytržení prezentuje a mou recenzi pokládá za jakousi formu satanského odporu brzkému Pánovu příchodu. To pokládám za frustrující a nešťastné. Vedle méně či ještě méně důvtipné ad hominem dehonestace mé nezištné práce a kromě zpochybnění mé duchovní a morální kompetence recenzovat nová zjevení jsem nezaznamenal žádnou konstruktivní odpověď. Ó kdybyste byli alespoň vtipní, milí mí odpůrci, jako ta zvířata v diskusích na ČSFD, mohli jsme se pobavit. Takhle jsem měl jen pokušení pokračovat stylem původního textu, neboť jsem seznal, že jsem svým písemným projevem namíchl nejen usebrané intelektuály. Jednu poučnou diskusi naleznete pod samotnou recenzí, druhou na Facebooku pod tímto odkazem nebo zde ve verzi z 9.9.2017.
Nyní si dovolím jen ve stručných bodech zopakovat a částečně doplnit tok mé argumentace.
(1) Miháľ chce v knize dokázat, že jsme poslední generace světa a že Pán Ježíš přijde brzy. To je v pořádku. Bůh chraň, abych tento názor vyvracel a přel se s ním. Jednak proto, že mi představa brzkého Ježíšova příchodu není nepříjemná (zeptal bych se ho pak, jaký používal kalendář!). Za druhé proto, že jde o věcně neutrální názor. Nemám nic, co by mě pudilo vehementně vyvracet tuto domněnku.
(2) Problém je, že Miháľ svůj věcně neutrální názor sloučil s věcně nepřijatelnou argumentací. Celý zmíněný závěr knihy je postaven na špatných postupech. Nestačí, když je správný obecný závěr. Správný musí být i postup. A účel v tomto případě nesmí světit prostředky.
(3) Miháľ v knize prokazatelně zdůvodňuje svůj názor na brzký Pánův příchod astronomickou spekulací a spekulací založenou na kalkulaci židovských svátků. Činí tak neustále a celá argumentace na tom závisí. V kapitole „Poslední generace světa“ na stranách 87–8 píše (zvýraznění přidáno):
Podobně jako při zatměních Měsíce, i při těchto zatměních Slunce, šlo o výjimečný úkaz na nebi. Sedm zatmění Slunce, která nastala vždy v poslední den židovského roku (viz obrázek na nasl. straně). Stalo se to v rychlém sledu za sebou. Jedno po druhém. Zatmění byla tak blízko sebe, že se opakovala sedmkrát během jednoho lidského života. To mě udivilo. Sedm zatmění, která se během celé historie lidstva zopakovala pouze jednou, se objevily v časovém rozsahu jednoho pokolení. Pochopil jsem, že možná před sebou vidím naplnění Kristova slova z Matouše 24:34 „Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane“ Měl jsem z toho bázeň a respekt. Pokud je toto pravda, potom kolem mě chodí lidé, kteří uvidí Kristův příchod. Protože je to poslední pokolení, o kterém mluvil Ježíš. Člověk ale z Božích věcí nemůže nic pochopit ani vzít, pokud mu to není dáno shůry. Všechno jsem to znovu a znovu kontroloval, abych měl úplnou jistotu, že jsem někde neudělal fatální chybu. Datum posledního dne židovského roku (29. adar) se při těchto zatměních stal dekodérem času, kterým Bůh odkrývá události posledních dnů světa. Uvědomil jsem si, že Pán zavěsil na nebe znamení, jaké si nikdo z nás předtím nemohl představit ani ve snu.
Tyto údaje jsem prověřil a vsadil do tabulky:
| Date | Visibility | Intercalation |
| 1988 Mar 18 | e Asia, East Indies, Australia, Alaska [Total: Malaysia, Indonesia, Philippines, Pacific] |
|
| 2006 Mar 29 | Africa, Europe, w Asia [Total: c Africa, Turkey, Russia] | |
| 2015 Mar 20 | Iceland, Europe, n Africa, n Asia [Total: n Atlantic, Faeroe Is, Svalbard] |
|
| 2024 Apr 08 | N. America, C. America [Total: Mexico, c US, e Canada] |
Adar II |
| 2033 Mar 30 | N. America [Total: e Russia, Alaska] |
Adar II |
| 2034 Mar 20 | Africa, Europe, w Asia [Total: Nigeria, Cameroon, Chad, Sudan, Egypt, Saudi Arabia, Iran, Afghanistan, Pakistan, India, China] |
|
| 2052 Mar 30 | N. America, C. America, n S. America [Total: Central Pacific, Mexico, U.S., Central Atlantic] |
Adar II |
Je pravdou, že na všech sedm uvedených posledních adarů vychází úplné zatmění Slunce, a to dokonce u tří případů interkalace (když se adar 2 přidá za adar 1). Je však samozřejmě na pováženou, že žádné z těchto úplných zatmění není úplně pozorovatelné z Palestiny. Je také pravdou, že 29. adar je poslední rok židovského kalendářního roku, a to i podle Tóry (Ex 12,2; Lv 23,24; Nu 29,1; Dt 16,1). Zároveň však platí, že židovská tradice znala hned čtyři nové roky, což je také důvodem, proč se Roš hašana neslaví 1. nísanu, nýbrž 1. tišrí. Tím se dostáváme k problému tohoto počítání, které nebere v potaz komplexnost židovské kalendářní tradice. Před tím je však nutné něco opět zdůraznit.
(4) Je nesporné, že Miháľ dokazuje blízkost Pánova příchodu znameními na nebi. Některým komentátorům to nebylo příliš jasné, ale uvedená zatmění Slunce jsou opravdu napasována na Matouše 24,34 a Zjevení 5,1–10 (87–91). Na tom závisí poselství celé knihy. I to dobré v ní, čili apel na zpytování nitra, přípravu, svědectví, atd., závisí na tom, že „znamení na nebi potvrzují mimořádnou blízkost Kristova příchodu“ (65). Uznávám, že stěžejní povídání o znameních zabírá pouze strany 63–104 (~24% knihy). Hned strany 106–142 na to však přímo navazují (+21%) a zbytek se na tom veze. Proto jsem napsal, že je na knize špatně „skoro úplně vše“, neboť účel by v tomto případě neměl světit prostředky.
(5) Narazil jsem i na názor, dle nějž jsou „tetrády v této knize okrajová záležitost“ a dle nějž „na tom nic podstatného v této knize nestojí“. Opak je bohužel pravdou. Miháľ na straně 83 píše (zvýraznění přidáno):
Bůh posunul a změnil židovský kalendář zhruba před 3520 lety. Určil Izraeli svoje slavnosti na přesné dny. Právě na tyto svátky připadá zatmění Slunce a Měsíce (v jedinečné kombinaci cyklů tetrád) jen sedmkrát za celou historii lidstva. To všechno udělal Bůh, aby ukázal na symboliku Menory, která byla ve svatyni jeho chrámu. (83)
Z tohoto plyne, že Miháľ pokládá komplexní výpočetní pravidla současného židovského kalendáře za Bohem inspirovaná vodítka k propojení tetrád či zatmění Slunce, Bible a dějin Izraele a světa. Právě toto mu umožňuje užívat jej s takovou mírou jistoty. Právě proto Miháľ nehledá tetrády a zatmění na svátky křesťanské v gregoriánském či juliánském kalendáři. To vše souvisí se silně prosemitským nábojem knihy.
Logika základního argumentu knihy, jak mu rozumím, je tedy takováto:
- Židům byl dán inspirovaný vzorec pro výpočet jejich kalendáře.
- Bible obsahuje předpovědi stran možných jevů na obloze, které máme interpretovat doslova (čili ne symbolicky) a futuristicky (čili ne tak, že se už naplnily).
- Izrael je stále zvláštní Boží lid, nebyl nahrazen Církví. Proto jeho dějiny reflektují Boží jednání se světem a musí se na něm doslova naplnit všechna SZ proroctví, která se dosud doslovně nenaplnila.
- (1) Je-li židovský kalendář inspirovaný a (3) je-li Izrael stále Boží lid, jehož dějiny reflektují zvláštní Boží prozřetelnost, můžeme se domnívat, že po dosazení (2) biblických předpovědí jevů na obloze do židovského kalendáře získáme pevný bod pro chronologické zařazení biblických proroctví, která pokládáme za futuristická.
- I když bod A nemůže být nijak dokázán, body B a C jsou předmětem diskuse a bod D je značně sporným sylogismem, některým badatelům je shůry dáno takové porozumění, jaké jiným dáno není, takže mohou docházet k závěrům bez nutnosti rigorózní argumentace.
- Z výše uvedeného vyplývá, že Pán přijde již během života této generace, a to nejlépe mezi 23. zářím 2017 a rokem 2024 (str. 98).
(6) Pravidla pro výpočet moderního židovského kalendáře jsou popsána například v knize Calendrical Calculations (Dershowitz & Reingold 2008) na stranách 89–110. Tato pravidla lze snadno implementovat do různých softwarových nástrojů. Miháľ používal blíže nespecifikovaný software, který mu zabránil spatřit mou fiktivní tetrádu v roce 162 po Kr. Dokud se se oním softwarem neobeznámím, musím trvat na správnosti svého výpočtu (resp. svého softwaru). Tato výpočetní pravidla a vzorce jsou však stejně při pohledu do dob před fixací židovského kalendáře zcela zavádějící.
Židovský kalendář byl do současné podoby zafixován ve 4. století. Ještě i potom mohly existovat mezi různými židovskými autoritami půtky o výklad pravidel, ale nad tím nyní přimhuřme oči jako nad maličkostí. Před touto fixací židovský kalendář fixovaný nebyl a pravidla pro jeho výpočet byla takové povahy, že je nemožné s jistotou říci, na který den gregoriánského kalendáře některý židovský svátek padl. Čím hlubší ponor do historie zvolíme, tím zřejmější se nám tento fakt bude zdát. Faktory, na které narazíme, jsem popsal v recenzi a nyní je jen krátce shrnu a stručně doplním:
- Měsíc začínal nikoli výpočtem, ale tím, že dva svědkové potvrdili srpek nového měsíce. Jelikož pozorovatelé věděli, kdy mají vyhlížet, nedocházelo k velkým odchylkám. Faktem ale je, že nebylo předem stanoveno, zda má mít měsíc 29 nebo 30 dní (Schürer, The History of the Jewish People in the Age of Jesus Christ vol. I, 591)!
- Interkalace, čili vkládání adaru 2 kvůli solární synchronizaci, probíhala buď nepravidelně, nebo jaksi polopravidelně, čili v jiných než devatenáctiletých cyklech. Pravidlem snad mohlo být to, aby Velikonoce byly slaveny vždy až po jarní rovnodennosti. I to je však neprůkazné (Stern, Calendar and Community, 61).
- Pod pojmem židovský kalendář si dnes představujeme přesný a obecně přijímaný výpočetní vzorec, ve starověku však šlo i o sféru vlivu a místní zvyk. Existuje například domněnka, podle níž v Ježíšových dobách byly mezi Židy v Palestině používány nejméně dva kalendáře. Jeden v Judsku, který měřil den od západu do západu a druhý mezi farizeji a galilejci, který den měřil od východu do východu. Tak by se dala vysvětlit nesrovnalost mezi Mt 26,17–19 a J 19,14, kdy podle synoptiků Ježíš ještě slavil s učedníky Velikonoce, ale podle Jana byl na Velikonoce ukřižován (Dictionary of Jesus and the Gospels, 136–7, 211). Ještě jiný kalendář nejspíše používali v kumránském prostředí (ibid., 171). Z tohoto řešení by případně vyplývalo, že Ježíš se jako Galilejec držel galilejsko-farizejského kalendáře a kalendáře Sanhedrinu nikoli. Jakého kalendáře by se Ježíš držel dnes?
- O mnoha dalších historických zvláštnostech a zmínkách o reálné kalendářové praxi v historických pramenech se dočtete u Sterna v knize Calendar and Community: A History of the Jewish Calendar.
Toto vše vyvrací kalkulaci s tetrádami a zatměními, protože těch mohlo a nemuselo být před čtvrtým stoletím na židovské svátky libovolně mnoho. I kdyby ale bylo náhle jedno, kolik tetrád a zatmění na židovské svátky padlo a i kdyby se najednou počítaly pouze ty, které se udály ve 20. a 21. století, i tak histori cký důkaz nestálosti židovského kalendáře ve starověku dokazuje minimálně to, že současný výpočetní vzorec nebyl znám žádnému pisateli Starého nebo Nového zákona, neboť v té době ještě neexistoval.
(7) Pokud tedy chceme tvrdit, že současný výpočetní vzorec je zároveň klíčem k biblickým proroctvím a astronomickým úkazům, musíme jej prohlásit za Bohem inspirovaný. Pouze tak je možné, aby občasná shoda různých zatmění s židovskými svátky byla naplněním biblických proroctví. Jinak bychom museli stejné shody hledat i v kalendáři gregoriánském. Nebyl by žádný důvod zabývat se právě židovským kalendářem, s jehož současnou podobou nebyl seznámen ani Mojžíš, ani proroci, ani Ježíš, ani apoštolé, ani rabíni na Jamnijské synodě (kanonizace Starého zákona) a nejspíše ani účastníci koncilů v Kartágu, Hippu a Laodikeji na konci 4. století (kanonizace Nového zákona)!
(8) Z toho plyne další úvaha. Knihu jsem v recenzi odsoudil jako cosi, co odporuje faktům a tím pozbývá smyslu. Čeho jsem se však nedotkl, je heterodoxní povaha tohoto jejího klíčového učení, že současný židovský kalendář je součástí Božího zjevení.
Jsem natolik „liberální“ a natolik letniční, že uznávám, že ne každé poznání musí vycházet striktně z Písma. Uznávám legitimitu např. daru slova poznání a daru proroctví. Mimobiblické poznání však rozsuzujeme biblickým metrem (1Kor 12,3). I pokud uznáme za legitimní tři druhy zjevení: Písmo, příroda a Kristus, nemůžeme židovský kalendář prohlásit za inspirovaný, neboť do žádného z těchto druhů nepatří. Leda by se ukázalo, že židovský kalendář opravdu zachycuje jakýsi matematický kód, něco jako když ve filmu Pi brilantní matematik Max Cohen objeví údajné božské číslo, které může sloužit k výpočtu budoucích událostí. Nebo jako když Louise Banks ve filmu Arrival) zjistí, že jazyk „příchozích“ plyne z minulosti do budoucnosti i naopak. Jelikož však Hilel II. z velké části jen převzal výpočetní principy, které znali již Babylóňané a Řekové, bylo by i toto tvrzení nejspíše spíš námětem na vědeckofantastický příběh. Možná na film typu Kód Omega.
(9) Dle Slovníku cizích slov je astronomie „přírodní věda zabývající se studiem kosmických těles“. Astrologie je „obor zabývající se hledáním vztahů a souvislostí mezi postavením kosmických těles a právě probíhajícími i budoucími ději na určitém místě Země“. Příslušné pasáže v knize Vytržení zapadají lépe do druhé než do první definice. Je vysoce pravděpodobné, že právě židovským astrologům Pavel vzkazuje toto:
V čase, kdy jste neznali Boha, otročili jste těm, kteří svou přirozeností nejsou bohy.
Nyní však, když jste poznali Boha, nebo spíše když jste byli od Boha poznáni, jak to, že se zase obracíte k těm slabým a ubohým živlům, kterým zase znovu chcete otročit?
Zachováváte dny, měsíce, období a roky!
Bojím se o vás, abych se pro vás nakonec nelopotil nadarmo.
Galatským 4,8–11
(10) Celou spekulaci by bylo možné zopakovat bez židovských svátků. Tetrády, zatmění, fíkovník, atd., stále by to do sebe mohlo zapadat. Domnívám se ale, že by pak nebylo možné rozhodně tvrdit, že k vytržení dojde během této generace. Mohlo by vyjít najevo, že zatmění a konjunkce o různé raritě probíhají na různé svátky v různých kalendářích velmi často. A mohlo by také pomalu vyjít najevo, a to by vskutku bylo nakonec asi nejozdravnější, že stát Izrael není ani fíkovník, ani oliva, ani nic jiného v biblickém slova smyslu, nýbrž pouze a jedině stát Izrael. To však již přesahuje záběr tohoto dodatku a týká se to spíše vztahu křesťanů k židům. O tom jsem psal asi před rokem ve článku Něco málo ke křesťanskému sionismu.
(11) Summa summarum: Pán může přijít kdykoli, avšak pokud přijde mezi 23. zářím a rokem 2024, jistě tak neučiní kvůli jakémukoli výpočtu nebo v souvislosti ním. Je naprosto možné, že konec historie lidstva nastane až v daleké budoucnosti. Pokud se apoštolé domnívali, že již opravdu žijí v poslední hodině světa (1Jn 2,18), ale tato se prodloužila o dva tisíce let, proč bychom právě my měli být výjimkou? Skoro celý zbytek knihy Vytržení tvoří popis představy toho, jak bude vytržení, velké soužení a tisícileté království vypadat. Pokud by kniha nebyla tak hluboce zatížena onou výše adresovanou kalkulací, šlo by o neškodnou etudu apokalyptické imaginace. I já rád přemýšlím o apokalypse. Představivost je však limitována svou subjektivitou.
Jakkoli trvám na svém a prohlubuji detail svého nesouhlasu, má omluva platí. Doufám, že se mi nyní povedlo vyvarovat se chyby, kterou jsem učinil minule. Od diskutérů očekávám reakci na věcné námitky a případnou korekci. Zvláště mě zajímá váš pohled na mé přesvědčení, že Miháľ pokládá současný židovský kalendář za Bohem inspirovaný. Zaměřte se prosím na tyto dvě otázky:
- Na jakém základě lze židovský kalendář prohlásit za právě ten, který má posloužit při dokazování, že právě naše generace je poslední generací světa?
- Pokud výpočetní vzorec židovského kalendáře není inspirovaný, jak jej můžeme pokládat do souvislosti s inspirovanými proroctvími?
[…] knihy Vytržení od Sergeje Miháľa, sepsání příslušných recenzí (vizte recenzi, dodatek a sérii) a sledování diskusí jsem zjistil, jak děsivě široce tento na první pohled benigní […]
[…] nejvýrazněji projevila knihou Vytržení od Sergeje Miháľa. Ti, kdo četli recenzi i její follow-up, o mnoho nepřijdou, pokud tento úvod přeskočí. Dalšími příspěvky v sérii […]
Vďaka priatelia, podnetná diskusia. Nech sú Sergejove pohnútky akokoľvek ušľachtilé, a jeho ľudové kazateľstvo akokoľvek fascinujúce, tých besiedkárskych omylov som za krátky čas počúvania jeho výkladu napočítal dosť. Veď on takmer vôbec nepracuje s originálnym textom, priatelia. Škoda takého talentu len na to, aby sa vo videu ukazovala nejaká kniha.
Dobrý den pane Bubane,
3 Ať vás nikdo žádným způsobem nesvede, nepodvede, protože nenastane, se tak nestane, dokud napřed nepřijde odpadnutí a nebude zjeven ten člověk bezzákonnosti, syn záhuby,
3 Nenechte se od nikoho žádným způsobem oklamat. Než ten den přijde, musí nastat odvrácení od Boha. Musí se objevit ten bezbožník a zatracenec, (2Te 2:3 B21)
4 který se staví na odpor proti všemu a pyšně se pozvedá nade všecko, čemu se říká Bůh nebo co se uctívá, takže sám usedne «jako Bůh» do Boží svatyně a bude se vydávat za Boha.
Proto:
NENECHME SE HNED, RYCHLE OTŘÁST VE SVÉM POZNÁNÍ ANI VYLEKAT BUĎ SKRZE DUCHA, NEBO SKRZE SLOVO NEBO SKRZE DOPIS… JAKO BY DEN PÁNŮV JIŽ NASTAL.
OD NIKOHO A ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM! NIKÝM! TO ŘÍKÁ PÍSMO!!
Výše uvedené pasáže Písma bývají častým počátkem pro mnohé pretribucionalisty, kdy se zastaví, zkoumají je, a dochází po čase k závěru, že tyto verše – čtené v kontextu – říkají něco nekompatabilního, jiného, opačného, a zcela jednoznačně protikladného, než co prezentuje, odpovídá učení pretribucionalismu.
Pokoj Vám.
Já sám se s ideou iminence peru, nejsem v tom zcela vyhraněný. Nechci říci, že to NZ učí, ale zároveň se mi nezdá, že by to NZ univerzálně vyvracel. I když si čtu silně proti-iminentní pasáže jako 1Te 5 a 2Te 2, vidím tam, že „Pánův den přijde jako zloděj v noci“. Ano, Pavel sice říká, že jako zloděj v noci přijde pouze na ty, kdo jsou ve tmě, ale zároveň upozorňuje, že nemáme spát! Doktrinálně to tedy sice znamená, že Pánův příchod nebude iminentní, ale prakticky to znamená, že bude iminentní pro ty, kdo spí, a to i pro křesťany. To své vyjádření „Pán může přijít kdykoli“ musím tedy vzít zpět, protože není úplně přesné. Musím ho upravit takto:
Co na to říkáte?
1. Svým dotazem, zdali existuje nějaké místo Písma, které by konkrétně mluvilo o tom, kam bude Boží lid bezprostředně po vytržení přemístěn, jsem směřoval k tomu, jestli máme v Písmu jasný text, který toto objasňuje, čímž jsem chtěl říci a zdůraznit, že je pro nás primárně žádoucí mít konkrétní místo/a Písma, existují-li, které/á spoluutváří a jsou součástí naší komplexní eschatologické pozice. Měl jsem na mysli Písma např. J 14:1–3, 2 Kor 4:14, Zj 7:13–15, která k takovýmto objasňujícím místům v této konkrétní věci patří, mají silnou vypovídající hodnotu a měla by spoluvytvářet, nebo vyvracet, naši eschatologickou pozici, neboť dávají odpověď. Na základě nich vidím bezprostřední (hned po vytržení) směr pohybu, přesunu vytrženého Božího lidu do přítomnosti Otce, k setkání s Otcem, Bohem, před Boží trůn v nebi, nikoliv tedy bezprostředně hned po vytržení návrat s Kristem zpět dolů na zem. Mimořádně důležitá a naprosto zásadní je právě v tomto ohledu exegeze ř. slova ἀπάντησις v 1 Te 4:17. K tomuto se vyjadřuje E.Peterson v „Die Einholung des Kyrios“, kde se snaží přednést a doložit chápání ἀπάντησις ve smyslu – setkání a následného vrácení se zpět, potažmo při aplikaci na Kristův příchod – Boží lid se po vytržení hned vrací s Kristem zpět na zem. K vyvrácení tohoto chápání ἀπάντησις lze se podívat na tyto uvedené linky:
http://www.bsw.org/…aithful/337/
https://www.ibr-bbr.org/…sis1Thes.pdf
2. Ano, uvnitř posttribulacionismu existují různé názorové proudy na mnohé.
Iminence
Co se iminence (tj. příchodu kdykoliv, v jakýkoliv moment, v každém okamžiku) týče, tak to vidím – ze „své“ esch. pozice – jednoduše:
Ježíš Kristus může přijít kdykoliv, a to opravdu každým okamžikem, každým momentem, ale až po naplnění určitých jasných biblických událostí. V tom tkví ta celá pointa a řešení iminence. Do naplnění těchto věcí, událostí, je Kristův příchod nemožný. Takže ano, iminence je biblická, ale až od určitého časového okamžiku, bodu, kdy budou naplněna veškerá – naplnění vyžadující – Písma, a odkdy bude teprve platit a odkdy je nutno vztahovat slovo „neznáte dne ani hodiny“.
Vaše definice na konci. Řekl bych to za sebe takto:
Křesťan by měl milovat Boha cele, bližního jako sebe, činit Boží vůli, být plný slova a Ducha a podílet se na evangeliu tak, jak ho Bůh povede svým Duchem, a to až do dne své smrti či do Kristova příchodu, kterému však budou předcházet prorocké – naplnění vyžadující – události před započetím samotného sedmdesátého Danielova týdne (poslední sedmice let tohoto aiónu), období sedmi let, v jehož průběhu přijde Ježíš. Otázka příchodu budoucího antikrista není otázkou „jestli“ ale otázkou „kdy“. Chronologie posledního sedmdesátého Danielova týdne let je v základních rysech čitelná, sled daný, některé otázky jsou, samozřejmě, diskutovány, ale jisté je, že Bůh bude postupně věci ještě více a více odkrývat. Kristovci s „berojským přístupem“, a se znalostí časů a let, budou rozpoznávat naplňovaná proroctví před jejich očima, prorokované události před příchodem Kristovým jsou tak jednoznačné a nepřehlédnutelné, že je žádný bdící kristovec, znalý proroctví Písem, nemůže nepochopit. Svět nechápe a nebude chápat nic – je ve tmě.
Pretribulacionismus & iminence
Pretribulacionistický pohled na iminenci – tedy možnost „vytržení“ kdykoliv, každým okamžikem, od Kristova odchodu do nebe až dodneška – kterážto je ústředním pilířem pretribulacionismu, je vyvratitelný tak, že „vytržení“ prostě nemohlo iminentně nastat např. v období mezi Ježíšovým odchodem do nebe a smrtí ap. Petra, neboť Petr měl prorocké slovo od Ježíše o tom, jakou smrtí oslaví Boha. Proto nemohlo nastat iminentní vytržení v tomto období, kdy Petr, po odchodu Ježíše do nebe, žil, muselo se naplnit prorocké slovo k Petrovi, a tedy Ježíš nemohl přijít. Obdobně se tento princip nechá aplikovat i na ap. Pavla, resp. na prorocké slovo dané Pavlovi, že totiž musí stanout před císařem (Sk 27:24). Ježíš nemohl iminentně přijít mezi vyjitím tohoto proroctví k Pavlovi, až do jeho stanutí před císařem.
Tedy tímto, aspoň pro mne, tato idea možné iminence – v období od odchodu Ježíše do nebe až dodneška – padá. Ježíšův příchod „každým okamžikem“, tedy i v 19, 20.století (viz např. proroctví u SDA, JW) či v r. 1988, 23.9.2017, byl nemožný. Lze dokonce říci, že Ježíš v následujících několika letech, nemůže iminentně přijít a ani nepřijde. Tento postoj však neznamená žít v neočekávání jeho druhého příchodu. Máme žít tak, že miluje Boha cele a bližního jako sebe, jsme plni Ducha a slova, podílíme se na evangeliu, a očekáváme ten den jeho příchodu, vzhlížíme k němu jako k něčemu, co ukončí tento aión a vše zlé s ním spojené. Žijeme jeho příchodem.
Stejně, nikdo z nás neznáme den svého odchodu z tohoto světa domů, což je vždy iminetní záležitostí pro každého z nás.
3. Pretribulacionismus & „nepomine tato generace“ & úvahy od S.Miháľa v knize „Vytržení“.
Téma „nepomine tato generace“, resp. to, jak ji interpretuje pretribulacionismus ve vztahu k Izraeli, plus to, jak ji interpretoval Sergej Miháľ (generace = 64 let) a speciálně i výklad pečetí, to bylo něco, co mě asi úplně nejvíc – jak to říct – překvapilo, k čemuž se asi vyjádřím později někde jinde (nechci tento blog nadužívat). Jenom bych řekl tolik, že ten Sergejův výklad (ohledně délky generace a kdy začíná, načasování a samotný výklad pečetí) je z mého pohledu naprosto chybný. Neříkám tím, že Ježíš nemůže třeba v roce 2027 přijít, ale jde o ten výklad samotný, který považuji za naprosto chybný.
Eschatologických modelů je více a každému čtenáři knihy „Vytržení“ od Sergeje Miháľa bych doporučil, aby si nejprve různé modely – řeknu spíše ty standardní modely – modlitebně s berojským přístupem prozkoumal (Sk 17:11), než učiní definitivní závěr – s dopady pro celý svůj život – na základě jen jednoho pohledu. Ano, člověk bude překvapen tím, jak se věci nechají interpretovat zcela odlišně.
Pokoj Vám.
Všechno, co je popsáno v Bibli, se stane. Tím si buďte všichni jisti. Držte se Evangelia, držte se Ježíše Kkrista a toho vytržení věřících se nemusíte bát. Stane se to a není věcí Vaší někoho kvůli tomu soudit a odsuzovat. Jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni. Kdyby se vytržení stát nemělo, Pavel by to nikdy nenapsal, ale měl to od Ježíše Krista. Sledujte věci, které jsou v Bibli popsány a čiňte pokání, protože Pánův příchod je skutečně blízko, možná blíž, než si dovedete představit. AMEN!!!
Bůh vám všem žehnej. Jsem znovuzrozená teprva 2,5 roku a kvůli falešnému učení pana Mihála jsem skoro odpadla od Boha. To že se vytržení nekonalo mne moc zranilo, a že se nedělo vůbec nic. Pan Mihál nechť se kaje. Pán Ježíš mne postavil zpět na nohy, ale jsem z toho úplně zničená, protože jsem tomu fakt věřila a rozhlašovala jsem to všude. Já už se kala. Žel má to dopad i v práci, dostanu asi výpověď od zaměstnavatele – no ponesu asi trest. Boha moc miluji a toto byla pro mne ale smrtelně nebezpečná zkušenost. Díky Bohu, že jsem u něj zpět. Nějak začínám vážně přemýšlet, zda je vůbec biblické nějaké vytržení před soužením(?). Máte pro mne radu jako pro křesťanské mimino? Děkuji a pokoj našeho Pána s námi všemi.
:-) :-) :-)
Marcelo, pokud by jste měla osobní velice negativní zkušennost s osobou autora pana Mihála věřte mi, že by jste se dlouho opravdu dlouho nikomu nesmála!!! Pokoj Vám.
Michael se zde pustil zřejmě do boje s větrnými mlýny, ale aspoň někdo se nebojí hájit pravdu pokud cítí, že je ohrožena. Děkuji Michaeli.
Vážená a milá sestro,
pokud je Váš příběh autentický a nejde o troll – na Internetu člověk nikdy neví a je třeba ostražitost – jde o smutné svědectví, ze kterého ovšem můžete mnohé vytěžit pro Váš budoucí život.
Předně: eschatologie je jedním z nejtěžších oborů a někteří autoři ho dokonce pro neuchopitelnost odmítají zařadit do systematické teologie. Já si to ale nemyslím. Systém, který Sergej Miháľ – v dosti specifickém ražení – interpretuje, je tzv. „dispenzacionalismus“ resp. „premileniální futurismus“ v „pre-trib“ verzi, oproštěné od ustanismus (cessacionismus). Je součástí i (v cessacionistické verzi) monumentálního díla amerických fundamentalistů „The Fundamentasls“.
Já osobně mám k tomuto systému velký respekt, i když stejně tak mám řadu otázek a vidím v něm řadu (zdánlivých?) rozporů. Jsem mu přesto nadále nakloněn pro jeho historickou roli v utváření například konzervatismu USA 20. století.
Vidím, že na spodku Vašeho komentáře je odkaz na můj článek, který se začal šířit po internetu. Je to můj osobní a omylný pohled a jsem si vědom, že i on je děravý. Například jsem mylně interpretoval Stampse et. al., že vidí parusii v 1. a 2. Tes jak jednu událost, ale při bližším zkoumání kontextu jeho komentáře jsem zjistil, že tvrdí pravý opak a nabízí zde rozdíl 7 let. Z verze na svých stránkách jsem to odstranil, ale již tato chyba koluje po internetu. Přitom na své články nemám copyright, nechť se šíří, je to čistě moje chyba a nepozornost.
Ale abych odpověděl přímo na Vaši otázku, zda je možné „vytržení“ před dobou „velkého soužení“. Už jen použití těchto termínů naznačuje „dispenzacionální“ myšlení, ale proč ne. Má odpověď je jednoduchá: Nevím. Spíše si myslím, že ne, ale existují i i velmi dobré důvody proč tomu věřit. „Pre-trib“ dispenzacionalismus je velmi silný v tom, že očekává vytržení „kdykoliv“, a to není pak závislé na žádných „znameních“. To je jeho velmi silná stránka a nejlépe odpovídá konceptu „zloděj v noci“. Kdybyste tuto otázku položila před dvaceti lety, vše bych Vám jasně a jednoznačně vyložil :-)
Pak jsem ale začal zkoumat pasáže v originálních jazycích a začal jsem si všímat i toho, jak tomu věřili křesťané dříve. Ačkoliv nadále věřím v eschatologickou obnovu etnického Izraele na jeho historickém území; věřím ve 3,5 leté soužení; na příchod Antikrista jako budoucí, historickou osobu a v podstatě na doslovné milénium, další věci jsou podle mne mnohoznačné a jednoduše nejsem schopen zde učinit jasný závěr. Mnohem více mne dnes oslovuje myšlení ve smyslu 1 K 8:2; Jk 3,2 a Př 11,2b.
Sergeje Miháľa jsem potkal jen jednou, tuším počátkem léta v roce 1993 v Kolíně pod mostem přes Labe; šel cestou směrem k nádraží. Kázal na konferenci o životě Mojžíše a mluvil i o svém podnikání. Jeho kázání bych ještě dnes dokázal převyprávět, i když ne slovo od slova. Je to (chci věřit, že stále) Boží služebník. Mezi značně „úletovými“ referáty konference působilo jeho vystoupení pro mne jako balzám na duši. Považuji ho nadále za nadaného a obdarovaného evangelistu. Osobu však nechme stranou.
Osobně se domnívám, že zde došlo k tomu, čeho je historie letničního hnutí plná. A to, že když evangelista začne vyučovat, může nastat katastrofa. Sergej si dával velký pozor, aby nesdělil datum vytržení. Individualizoval ho na osobní zjevení, což považuji rovněž za problematické. Navíc zde, podle mého názoru, zaměnil znamení na Slunci, Měsíci a hvězdách, které Písmo na více místech popisuje jako potemnění a padání hvězd po době soužení (např. Mk 13,24), za astrologickou symboliku. Není to ale jeho invence, jednoduše převzal a rozvinul zahraniční koncept. Veškeré „kvalitní“ učení, jako toto, dnes přichází z USA. Když jsem ovšem přemýšlel o jeho interpretaci ušima a očima jeho následovníků, nebyl jsem si jist, zda se k 23. září přeci jenom neupínají. Pro eschatologii má toto datum podle mne jedinou hodnotu: bude zapsáno jako jedna ze slepých uliček.
Věřím, že pokud je Vaše svědectví autentické, učiní Vás tato zkušenost silnější. Pán Ježíš se zcela jistě vrátí, ale nikdo neví kdy. Jakékoliv snahy o vymezení nějakého „časového úseku“ selhaly. Kristův příchod a jeho očekávání má jistě místo v životě křesťana, ale výraznějším motivem je následování a poslušnost pro Boží slávu. Setkat se s Kristem mohu klidně zítra, když budu neopatrně přecházet křižovatku. Ačkoliv nejsem kalvinista, doporučuji Vám k posilnění víry tento článek: http://www.reformace.cz/…jde-cislo-56
S pozdravem
AF
Najděte si křesťanské přátele, kteří jsou už dlouho věřící a kteří se na tyto věci dívají opatrně. Lidmi, kteří Vás uvedli v omyl, nepohrdejte a nepřerušujte s nimi kontakt, pokud to tedy bude možné.
Je pravda, že někteří křesťané ve vytržení nevěří. Téměř všichni křesťané ale věří v druhý příchod. Jenže když přijde Pán, co jiného to prakticky bude, než vytržení? Zda k tomu dojde před nebo po soužení a jak bude soužení vypadat, to je sporná otázka. Týká se to komplikovaných debat o výkladu různých veršů. To, co je nejdůležitější, je žít každý den s nadějí na něco nového, co chce Ježíš dělat. A jelikož to největší, co chce Ježíš udělat, je vrátit se pro Církev – svou nevěstu, pak to znamená i čekat na Jeho příchod. Ale znamená to také dávat prostor takovým Božím plánům, které možná přesahují několik desetiletí.
Vezměte si apoštola Pavla. Ježíš mu hned po jeho obrácení řekl, že ho vyšle „daleko k pohanům“ (Sk 22,21). Proto i když Pavel věřil v Pánův příchod, nejspíš si nemyslel, že k němu dojde velmi brzy, protože Pán mu osobně řekl, že pro něj má takto velký úkol. Apoštol Petr podobně věděl, že svou mučednickou smrtí jednou oslaví Boha (J 21,19). To znamená, že nejspíše nevěřil, že Pánův příchod nastane ještě za jeho života. (Žil nicméně v tom, že jeho mučednická smrt může nastat velmi rychle!)
Tím nechci říct, že Pána Ježíše nemáme čekat, ale že pro nás Pán Ježíš nejspíš ještě má něco důležitého na práci. Doporučuji, abyste si hodně četla Bibli a účastnila se nějakých studijních skupinek a také abyste se hodně pídila po tom, co má Pán Ježíš pro Vás ještě připraveno.
Milá sestro, můžete zmínit kde v knize Vytržení jste našla že Pán Ježíš příjde pro svou církev 23.9.2017 jak se o tom všude hovořilo. Není to ani v knize, ani jsem to od něho neslyšel na přednáškách zveřejněných na youtube. Spíše to považuji za práci toho zlého…A ještě jednu věc, zvažujte prosím slova, co vám dává právo hovořit o bratru Mihálovi jak jste to napsala ve svém blogu.
Konečně tu někdo reaguje k věci! Já to tam taky nikde nečetla. Strašení tou knihou a jejího překrucování myslím už bylo dost! Něco jako by mi tady nenápadně začínalo připomínat 50. léta :-(
Ta kniha přece jasně říká, že k vytržení dojde mezi 23.9.2017 a rokem 2024. Takže vytržení časově ohraničuje. Zatímco Ježíš jasně řekl, že ani on ten čas nezná, S. Mihál je schopen říct, že to bude do roku 2024. Viz např. časová osa na str. 90 – 91 (a závěr 1. dílu a počátek 2. dílu). Není tedy pravdou, že čas vytržení neurčil. Jen ho neurčil přesně. Na konci roku 2023 se však přesnost jeho předpovědi bude každým dnem zvětšovat. Ježíš však neřekl „Bude to nejdříve za 2017 let“. Je velká troufalost, tvrdit něco o čem sám Ježíš řekl, že to neví a také, že to není naše starost.
Až se ukáží skutečná znamení předpovězená v knize Zjevení, budou všichni předěšeni. Nebude nutno používat astrologii k rozpoznání, ani znát astrologická znamení a názvy souhvězdí. Ovšem ani to nebude znamením umožňujícím určit datum vytržení.
Mihál to asi myslel dobře, ale byl krutě oklamán.
(odpověď platí i pro Václava Myšku)
Už jsem to tu důkladněji vysvětlovala dříve – postavení nebeských těles není astrologie, ale opravdu „pouhá“ astronomie.. k astrologickému věštění čehokoli v souvislosti s osudem země by bylo bezpodmínečně nutné znát přesné datum VZNIKU země!!!
Pokud pouze vyložím znamení popsané ve Zj 12 odpovídající konstelací, kterou zaznamenávají efemeridy a zřejmě by tedy bylo možné za jasné oblohy ji i spatřit, tak je to stále pouze pozorování oblohy.. jediný, kdo by se tady mohl dopouštět „věštění“, je zase jen a jen náš Pán.. takže pokud Jeho chcete nazvat astrologem, je to možný výklad :D… jinak jistě uznáte, že znamení na obloze pozorujeme různá – např Velký a Malý vůz – a nikoho by nenapadlo, že toto pozorování je astrologie.
V knize Vytržení se ale kalkuluje s Židovským kalendářem, který se počítá od přesného data vzniku Země. Je to tedy jasná astrologie dle vaší definice. Samozřejmě můžete trvat na tom, že právě tato astrologie je ta správná. To by ale znamenalo, že židovský kalendář je Bohem inspirovaný. Je toto váš názor?
Odpovězte prosím na tuto otázku, kterou jsem položil v již v textu článku. Je židovský kalendář inspirovaný? Pokud ano, proč? Pokud ne, jak je možné jej použít k výpočtům, které se v knize Vytržení nacházejí a na nichž tato kniha stojí?
Já se celou dobu vyjadřuji v souvislosti s dilematem astronomie v. astrologie všeobecně, případně ve vztahu ke „znamení na nebi“ z 12. kapitoly Zjevení. A tady konkrétně jsem reagovala zase pouze na .„poddiskuzi“ k až nevěrohodně a hlavně bezdůvodně vyděšenému příspěvku té paní, která se hroutí, že se 23. nic nestalo.
K otázce inspirovanosti židovského kalendáře se zatím necítím být kompetentní kvalifikovaně a definitivně odpovědět, je zapotřebí k tomu delšího studia. Pokud k nějakému „serióznímu“ závěru v této věci dospěji, samozřejmě budu znovu reagovat.
Je ale zajímavé, že v odpovědi na můj úplně první příspěvek v tomhle blogu jste tento problém jako zásadní v otázce posuzování, zda jde o astrologii, nebo astronomii, nezmínil.
Astrologií je už používání astrologických znamení pro věštění jakýkoliv událostí. Možná z pohledu „pravého astrologa“ astrologií chybnou, ale astrologií. Znamení Panny není žádným Bohem stvořeným znamením, ale lidskou pohanskou konstrukcí na základě pohanské modloslužby.
Souhvězdí byla popsána v Ptolemaiově Almagestu. Názvy těchto 48 souhvězdí se vztahují k řeckým mýtům.
Bůh rozhodně nepoužije konstrukci pohanských modloslužebníků jako své znamení pro nás!
Pozorovat souhvězdí jistě není astrologie, astrologií je, pokud z toho věštíme nějaké události. A to přesně Mihál dělá.
Ohledně data vzniku Země souhlasím s bratrem Bubanem.
Pak mi ale není jasné, proč sám Bůh vložil zprávu o takovýchto „nodloslužebnících“ v souvislosti s narozením Ježíše do svého Slova…?
V Bibli je přece mnoho příkladů, které jsou negativní. Já to vykládám tak, že narození Ježíše bylo zjeveno celému duchovnímu světu včetně okultistů. Ostatně i v evangeliích je psáno, že démoni ovládající posedlé o Ježíši prohlašovali, že je Boží syn. A máme stad usilovat o to být posedlí démonem??
Falešnou naději v astrologii popisuje Bible např. zde:
[CSP] Izajáš 47:12 Nuže, postav se se svými zaklínadly a s množstvím svých kouzel, do nichž jsi od mládí vkládala úsilí; snad budeš moci uspět, snad někoho postrašíš.
13 Jsi unavená množstvím svých plánů: ať se postaví a zachrání tě
– ti, kdo rozdělují nebesa, kteří čtou ve hvězdách a předpovídají podle novoluní – ať tě zachrání od toho, co na tebe přijde.
v15 tzn. astrologové
t16 h.: nazírají
t17 h.: dávají poznat
14 Hle, jsou jako strniště, spálí je oheň; z moci plamene nevysvobodí ani sebe. Nejsou řeřavé uhlí k zahřátí, ani ohniště, aby před ním člověk poseděl.
Jasně, to jsou všechno notoricky známé věci, přesto z nich podle mě ale ještě automaticky nevyplývá jednoznačný „důkaz“, že by ti tři mudrci hráli právě a jen tuto roli.
Ale na tom přece nezáleží. Možná, že se obrátili a astrologie zanechali. Bible o tom nic neříká.
Na mnoha místech však jasně zakazuje jakékoliv věštění, hádání a vykládání znamení.
Dt 18:10 Ať se (u tebe) nenajde ten, kdo by provedl svého syna či svou dceru ohněm, věštec přinášející věštby,a hadač ani ten, kdo vykládá znamení, ani čaroděj
Dt 18:14 Ano, tyto národy, které obsadíš, poslouchají hadače a věštce. (Ale co se tebe týče,) tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovoli
2Kr 17:17 Provádělia své syny a dcery ohněm, zabývali se věštěním a znameními, zaprodali se, aby páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, a tak ho provokovalic k hněvu.
Mi 5:11 Vyhladím (od tebe) kouzelníky a nebudeš mít hadače.
Že v případě 3 mudrců (mágů) šlo o strology říká Český studijní překlad v poznámce překladatelů
Mt 2:1 Když se Ježíš narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mágové od východu přišli do Jeruzaléma
pozn: Zde se zřejmě jedná o znalce hvězd, snad babylonské astrology.
Bible nikdy neoznačuje věrného Božího služebníka slovem „mág“.
Díky za citáty, vesměs je znám, šlo mi spíš o to, jestli si troufnete tvrdit, že JEDINÝ Boží důvod pro to, že TAM, při narození Ježíše, tito „mágové“ figurují, je nám sdělit, že tuto zásadní událost dal na vědomí celému duchovnímu světu, tedy i tomu démonickému.. nikdy jsem se při studiu různých biblických škol ještě s takovýmto názorem nesetkala, a ani mě samotné při čtení NZ takovýto výklad na mysl nepřišel.. i když musím uznat, že jako jedna z hypotéz, proč Pán tak učinil, by to bylo akceptovatelné. Náš „spor“ to ale zcela nevyřeší, protože další z hypotéz může znít například tak, že je jedno, kdo ta ZNAMENÍ uvidí, pokud směřují k Mesiáši… a pak, jak sám na začátku píšete, nikdo ani neví, zda se oni tři mudrci posléze opravdu neobrátili.
Opravdu si myslíte, že při Ježíšovu narození se uplatňovala astrologická znamení? Nejsem si vůbec jist, že je možné postavit se „doslova“ v kolmé vertikále pod nějakou „planetu“ a najít tak nějaké malé město. Hvězdu viděli jen mudrci, ale Herodes ne a musel se jich ptát? Existují i jiné, sice zvláštní, ale zajímavější výklady než ty astrologické: http://www.reformace.cz/…zda-cislo-55 Jiní naopak, (právě v tuto chvíli!) astrologii, zdá se, připouštějí http://apostolskacirkev.cz/…ed-na-cirkev
Zdá se mi, že náhle u Miháľa, sice opatrně, ale přeci jenom relevanci astrologických znamení připouštíte.
Pojďme se tedy bavit o tom, zda je možné spiritismus, věštění či astrologii používat k výpočtům Kristova příchodu? Pokud ano, pak nabízím tyto precedenty:
Josef používal pohár k věštění (Gn 44,5), i my můžeme věštit. Ráchel u sebe měla bohy (Gn 31,32) i my můžeme mít místní bůžky. Saul se doptával ducha zemřelého (1S 28,13–14), i my můžeme mluvit s mrtvými…
Vůbec nic takového jsem nepsala, otázka kolem těch „mudrců z východu“ ostatně není nijak definitivně vědecky ani biblicky dořešená – kdo to opravdu byli, jakým pozorováním k poznání došli, proč se chovali, jak se chovali – že odešli jinou cestou, ne zpátky k Herodesovi.. co se s nimi potom stalo…, A pod větou „budou znamení na nebi“ nebo „objevilo se znamení na nebi“ si lze dobře představit, že to může znamenat konkrétní postavení planet nebo jiných nebeských těles, a to, opakuji poněkolikáté, není astrologie!
Výpočet Kristova příchodu v konkrétním rozmezí sedmi let počínaje 23.9.2017 na základě údajů v židovském kalendáři, astrologické symboliky Panny a Jupitera a specifického výkladu jejich vzájemného pohybu v čase není astrologie?
Pak mohu směle tvrdit, že pokud zaujmu dorzokraniální polohu směrem k metropoli Hidžázu a budu ústy modulovat Salát souhlásek a samohlásek v jazyce al-Lughat, rozhodně nepůjde o modloslužbu.
netvrdila jsem, že ti mudrci – mágové nemohli být astrologové, s největší pravděpodobností byli, a proč je Bůh do popisu narození Ježíše zahrnul, můžeme se opravdu jen domnívat…za zamyšlení ale určitě stojí, proč tentýž obraz – i když z celkového popisu ve Zjevení 12 tvoří pouze 1/3,– Jupiter a znamení Panny. je vůbec v NZ použit, když Bůh musí vědět, že lidská věda – astronomie! mezitím i zpětně dokáže zjistit, že se tady opakuje tentýž aspekt jako kolem Ježíšova narození.
já jsem v předchozích reakcích ale řešila astronomii v. astrologii původně jen právě z pohledu astronomického vysvětlení toho „znamení na nebi“ z 12. kapitoly Zjevení, a to mi jako astrologie opravdu pořád nepřipadá – někde je něco popsáno, nějaký obraz, podobenství, to je jedno.. a já si to aplikuji na skutečné polohy planet, tak tohleto prostě samo o sobě astrologie být nemůže… vždyť i ten postup funguje úplně naopak – astrolog by měl z hvězd určit událost, tady se z „obrazu“ dohledávají skutečné ASTRONOMICKÉ údaje!
Ten příklad s mudrci a Ježíšem jsem použila původně taky z jiného důvodu – že prostě hvězdy obecně už jednou i do biblických výkladů spojených s Ježíšem zapojeny byly – a tenkrát tedy zřejmě něco jako astrologický úsudek mudrce přivedl za Ježíšem.. připouštím… tady ale, v souvislosti s Zjevením, jak to vykládá Sergej Mihál, musím trvat na tom, že jde o čisté astronomické pozorování.
Myslím, že za mne odpověděl Aleš Franc. S jeho odpovědí souhlasím a dekuji mu za odkaz na výklad Pavla Steigera.
Současně jsem přesvědčen, že o identitě Ježíše byl informován skutečně celý duchovní svět. Důvodů proč Bůh poslal na místo zrovna tyto 3 mudrce je jistě více a všechny zná jen sám Bůh.
AMEN! :-)
Něco málo od reformovaných i k Miháľově knize: http://nkz.reformace.cz/…ky_suvis.mp3
Je to dlouhé, ale koho to zajímá, je tam dost citovaných materiálu od skutečných astronomů.
Až nyní jsem si všimnul, že jste odeslala další odpověď zatímco já psal tu svou…
Tedy. Nemyslím si, že znamení, které popisuje Miháľ (Souhvězdí Panny atd.) je tím znamením ze Zjevení. Dle výkladu z odkazu, který sem dal Aleš Franc http://www.reformace.cz/…zda-cislo-55
vyplývá, že ani to co přivedlo ony 3 mudrce nebylo astrologické znamení, ač pravděpodobně oni sami byli astrology. Žádné astrologické znamení by nešlo před nimi a nepřivedlo by je až k domu, kde Ježíš po narození přebýval. (nešlo už o onen chlév, kde se odehrál porod). Dříve jsem se domníval, že ve své domovině viděli nějaké astrologické znamení a po příchodu do Judeje je vedla nadřirozená „hvězda“. Nyní vidím, že tento výklad asi nebude správný. To by totiž nerozpoznali tu hvězdu v Judeji jako tu co viděli ve své domovině. V Bibli by pak stálo, že uviděli jinou hvězdu.
Mihál v knize tvrdí, že znamení (souhvězdí Panny v jím popisované konstelaci) se podle „křesťanských astronomů“ (nikde nepíše kdo by to měl být) objevilo jen nyní a poprvé za 7 tisíc let. Tedy od počátku světa.
Ve videu v rozhovoru se Zmožkem už tvrdí, že se objevilo dvakrát, poprvé při narození Ježíše.
Ve skutečnosti podle skutečných astronomů (viz: http://nkz.reformace.cz/…ky_suvis.mp3 ) se jen za posledních 1000 let tato konstelace hvězd objevila čtyřikrát.
A na tomhle stojí celá kniha…
Přitom je to tak snadno rozpoznatelné! Ježíš řekl, že ten čas NIKDO nezná a zejména:
Sk 1:7 Řekl jim: „Nepřísluší vám poznat časy a doby, které Otec uložil ve své vlastní pravomoci"
Už jen snaha tyto časy či doby odhalit je vzpourou proti Bohu. Je to totéž jako věštění.
Mnoho charismatiků přijalo falešného ducha, který nahradil Ducha svatého. Pak nemají schopnost rozlišit pravdu od lži. Nakonec budou antikrista považovat za Ježíše.
A i tato kniha k tomu může přispět. I díky rozčarování z nenaplněného vytržení (po roce 2024) pak můžou např. tvrdit, že vytržení bylo jen duchovní a Ježíš už přišel na zemi založit Tisícileté království. Přitom půjde o antikrista. Těžko odhadnout jak to bude, satan je velmi vynalézavý.
Je nutno se přesně držet Božího slova, jímž je Bible. Jen tak je možno dojít do cíle.
Dodatek (link) k mé zmínce o falešném duchu:
https://www.youtube.com/edit?o=U&
oprava odkazu:
Dodatek (link) k mé zmínce o falešném duchu:
https://youtu.be/dtIeKeGFLgQ
Tak tak, je to tu zas. Stejně jako v 50. letech i dnes bludný a škodlivý omyl vítězí nad pravdou. I v této situaci by Kryl zpíval:
(z písně Braniboři v Čechách)
V knize Vytržení je zcela jasně stanoveno mezí 23. září 2017 a rok 2024. To je holý fakt.
Znovu – reagovala jsem zde pouze na datum 23.9.2017, které konkrétně zmiňuje jak dotyčná paní Dasa, tak v reakci na ni pan Václav Myška – také jak vidíte, moje odpověď je právě k těmto příspěvkům i graficky vztahována.
dobrý den, nechápu, proč všichni tvrdíte, že vytržení mělo nastat 23.9.2017, když sergej mihál znovu a znovu a všude a pořád opakuje, dokonce to píše ve své knize, že nezná hodinu ani den, kdy vytržení nastane. uvěřila jste správné věci, vytržení bude, ježíš nenechá své věrné trápit se v soužení světa, buďte v klidu, proč by bůh trestal ranami, které jsou určené pro svět? sergej mihál hlavně není zdaleka jediný, kdo vytržení hlásá, např arnold fruchtenbaum (najdete na youtube-má tam i spoustu hodně zajímavých přednášek o době ve které žil ježíš) a mnozí další. chápu vaše obavy, ohledně práce, i já jsem si zkusila, ale hospodin je nejmocnější a nejsilnější a stojí při nás!
[…] Některé, zcela zjevně nebiblické názory, se dnes šíří jako stepní požár. Zastávají je obvykle (ale ne vždy) lidé nekonzistentního myšlení, kteří se jednou nadchnou pro svatý smích, podruhé očekávají probuzení a nyní jsou přesvědčeni, že nalezli astrologický klíč k pochopení Písma. Často stoupenci nových impulzů jsou schopni zastávat i vzájemně si odporující systémy, aniž by si toho byli vědomi. Stoupenci „křesťanského astronomismu“ tvrdí, že se k žádnému datu neupínají. Nejsem si tím ale jist. Jeden protagonista astronomismu veřejně prohlásil, že jedna dobrá babička byla ochotná dát svým sousedům sto euro, aby se postarali o jejího psa, až bude vytržena. Na druhou stranu není třeba truchlit nad neschopností současných křesťanů rozsuzovat. Takovéto vlny tu byly v historii církve vždy. Problematické ovšem je, že oficiální církve v dnešní době k těmto excesům mlčí, zatímco dříve dokázaly vydat směrem ke svým členům jasná stanoviska, aby zamezily zmatku a pozdějším možným zklamáním. Zatím se ozývají jen jednotlivci. […]
Mihál tvrdí, že podstatná jsou znamení, která se odehrají na židovský svátek. Na tom je v podstatě založena celá jeho kniha.
K takovému znamení podle něj má dojít 23.9. v 17:00.
Jenže Roš hašana končí 22.9. při západu slunce. Židovský den začíná a končí západem slunce.
Toto znamení (neřeším nyní jestli astrologické znamení může být znamením dle Bible) se na židovský svátek tedy NESTANE.
Kdo mu zatemnil mysl natolik, že se spletl i v datu letošního židovského svátku?
Viz např. zde: https://www.youtube.com/watch?…
od 8:20.
Jsou to strašné bludy, já to ani nemůžu poslouchat např. „Jupiter je znamení Ježíše Krista…“
[…] prosím dodatek k této recenzi na tomto blogu zde. Komentáře jsou pod tímto článkem již uzavřeny, pod dodatkem však stále můžete vylévat […]
OK :-)
Vážený bratře,
třicet let jsem se „profesionálně“ zabývala astrologií, a byl to Ježíš, kdo mě z tohoto ďáblova šílenství vysvobodil. To ale není důvod, abych zapomněla, jaký je rozdíl mezi astrologií a astronomií. Astrologicky můžete posuzovat cokoli pouze v případě, že znáte toho počátek – datum narození člověka, vznik věci… vznik země…a na takovýto „horoskop narození.. vzniku“ aplikujete úhly tranzitů nebeských těles v konkrétním čase, který vás zajímá… to chcete říct, že jste sám Bůh a znáte přesné datum vzniku země, když se odvažujete tvrdit, že Mihálovy analýzy jsou astrologické? Budu s prominutím agresivní jako vy v první „recenzi“ – to je naprostý nesmysl! Leda že byste se fakt cítil samotným Pánem být. To, co autor Vytržení používá, nemá s astrologií vůbec nic společného, je to jen pozorování postavení nebeských těles, čili čistá astronomie.. pokud tam jsou nějaké chyby, to je jiná věc, nejsem astronom a výpočty jsem se nezabývala, ale astroLOGIE to v žádném případě být nemůže.
A ještě mě při čtení vašeho prvního článku k věci dost zarazilo, že vás až tak vzrušuje jazyková nedokonalost knížky, kterou samozřejmě jako bohemistka a překladatelka vnímám a lituji, že jsem nemohla autorovi dříve zdarma nabídnout své lektorské služby, ale že by tyto „problémy“ byly natolik závažné, že by snad bránily pochopení díla a stály za Váš úvodní dost dlouhý zesměšňující odstavec, to si nemyslím.
Opravdu sám sobě škodíte, protože zaujatost proti všemu, co se autora i knihy týká z vás čiší na sto honů… On je přitom ve všech komentářích pokorný a tolerantní k jiným názorům – to je asi na první pohled zásadní křesťanský rozdíl mezi vámi dvěma, a pro dost lidí opravdu důležitý.
Podotýkám, že ač jsem knihu přečetla celou, ani chvíli jsem si nemyslela, že 23. září nutně budeme vytrženi. ačkoli, a to jistě uznáte, stát se to může. právě tak jako dnes nebo kdykoli jindy.
S úctou
Marcela Dieneltová
Máte pravdu, že to není klasická astrologie, jak ji známe z populárních horoskopů. Ale není to ani astronomie, protože ta se nikdy nesnaží dosazovat astronomické jevy do kalendáře a vyvozovat z těchto shod závěry. Vy tedy odmítáte označení astrologie, já odmítám slovo astronomie. Kniha navrhuje termín „biblická astronomie“. Ale kde se o biblické astronomii píše v Bibli? Daleko snáze se obhájí biblický spiritismus (1Sam 28), ale na to bychom se asi oba silně zamračili.
Do jazykové nedokonalosti jsem si rýpnul kvůli tomu vzkřýšení. Normálně to nedělám a sám jsem si vědom nedokonalosti svého písemného projevu, nepřečtu-li si ho po sobě alespoň jednou.
Autor neříká, že k vytržení dojde 23. srpna a já jsem nikdy netvrdil, že to říká. Tak to překrucují někteří jiní čtenáři. Říká, že 23. srpna začíná opravdu poslední čas a že k vytržení dojde do roku 2024.
Máte pravdu, že jsem své práci svým tónem uškodil, ale odmítám, že bych byl zaujatý proti autorovi osobně. Neznám jej, od známých jsem o něm slyšel mnoho dobrého a celkově mě spíš mrzí, že se nechal tak strašně nachytat. Ke kruhům věřících, s nimiž se stýká a k nimž má blízko, mám docela respekt. Bohužel spadl do velké léčky, protože jeho kniha je, jak se mi doufám podařilo ukázat, založena (1) za prvé na herezi zbožštění židovského kalendáře a (2) za druhé na neinformovaném nakládání s tímto kalendářem. Pokud jsem to nevysvětlil dost jasně, řekněte mi prosím, v kterých místech je tok mých myšlenek nejméně srozumitelný.
Tak tedy… Zatímco já jsem svou prudkostí uškodil sobě, autor knihy svým dílem uškodil ostatním. Jeho kniha se bohužel rozšířila do mnoha různých kruhů a přečetlo si ji až příliš velké množství lidí, než aby bylo nyní možné jen tak ji smést pod koberec. Nejde tu už ani tak o autorovu osobu, jde tu o zavedení mnoha věřících a celkově o dobré jméno církve. Bylo by tedy dobré, aby se buď autor sám nebo někdo se srovnatelným „dokřikem“ vyjádřil jak k inspirovanosti židovského kalendáře, tak ke špatným kalkulacím v knize a případně knihu nebo alespoň některé její části dementoval. Žádné takové vyjádření jsem dosud nezaznamenal.
Mimochodem, možná byste se divila, ale historie církve ukazuje, že heretici a filosofičtí nepřátelé biblické víry a ortodoxie, jako byli například Pelagius, Nestorius, Erasmus či Servetus, Spinoza, Hume či Lessing, byli často velmi pokorní a skromní, mírného tónu a vyrovnaných povah. (Někteří ze jmenovaných si zaslouží víc než označení „heretik“. Zde jde jen o příklady lidí, s nimiž byste se nejspíše nemohla názorově ztotožnit.) Ti „hodní“ pak byli naopak občas docela nepříjemní cholerici. Vizte takový populární přehled zde: https://selah.cz/…a-z-ucebnic/ Tím se nechci hájit, jen chci říci, že kniha se nesmí soudit podle obalu!
Dobrý den všem, pokud chcete někdo znát pravou motivaci pana Mihála napsat knihu, pak mi napište na můj email: lubos.machata@seznam.cz, budete překvapeni!!!!
Předesílám, že nejsem astrologem ani astronomem, a to bývalým ani současným. Nejsem ani teologem nebo historikem. Snažil jsem se, dle svých možností, studovat spíše kolenologii (dnes již intelektuály opovrhovaný termín bývalého biskupa AC), což se mi zatím vždy vyplatilo.
Dávám ale malý návrh. Zkuste se zeptat nějakého astronoma, zda lze podle postavení hvězd předvídat budoucnost nebo vykládat dějinné události. Téměř bych se vsadil, že vím, co Vám odpoví.
Miháľova kniha je podle mne velkou a zdrcující ranou českému eschatologickému futurismu. Tedy těm, co očekávají naplnění většiny dějů Apokalypsy v blízké budoucnosti. Nejen, že se podle mne nestane nic 23. září, ale Ježíš zřejmě nepřijde ani v následujících sedmi letech. Pak všichni futuristé, věřící Miháľovi, budou zklamaní, stejně jako byli adventisté v roce 1844. Nesmírně to oslabí tento eschatologický systém, kterému věřím také. Jak jsem na to přišel?
Apoštol Pavel v 1 Tes 4,16–17 popsal vytržení církve do oblak, Kristovo sestoupení z nebe a společné setkání se vzkříšenými svatými.
1 Tes 4:16 Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.
Popsal to natolik sugestivně, že někteří byli přesvědčení, že den Páně má již nastat. Proto Pavel ve druhém listu do Tesaloniky uvedl, kdy k tomu dojde.
2 Tes 2:1–4 Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratří, abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat. Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. Ten se postaví na odpor a `povýší se nade všecko, co má jméno Boží´ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce `usedne v chrámu Božím´ a bude se vydávat za Boha.
Jsem přesvědčen, že 1 Tes a 2 Tes tedy popisují stejnou událost. 1 Tes popisuje průběh a 2 Tes její načasování.
Takovéto radostné a veřejné, oslavné setkání (popsané v 1 Tes) vidíme u ženicha a nevěsty, hosta a hostitele, krále a jeho lidu nebo u rodiče a dítěte. V Izraeli bylo velmi časté, že čekající vyšel, obvykle s velkou pompou, naproti očekávanému. Poté se společně navrátili. Například dcera vychází naproti uvítat otce (Sd 11,34) a otec běží naproti synovi (L 15,20). Diasporní židé vycházejí vstříc Pavlovi k Appiovu tržišti a poté ho doprovázení do Říma (Sk 28,15–6). Ženy v průvodu vycházejí naproti navracejícímu se králi a poté se s ním navracejí domů (1 Sam 18,6). Dokonce je tohoto obrazu použito k vykreslení druhého Kristova příchodu (Mt 25,1), kdy družičky vycházejí naproti ženichovi, což je i v návazném obraze spojeno s návratem Krista ke svým vyvoleným (25,19).
Jsem tedy přesvědčen, že církev vyjde ženichovi naproti do oblaků, a spolu s ním se vzápětí vrátí na zem, ve smyslu, jak o tom píše Juda, když cituje Henocha (Ju 1,14). Zdá se mi zde logické, že toto vojsko, vedené Kristem, vykoná soud nad svými utiskovateli, vedenými Antikristem v době soužení. Sem zařazuji i 2 Tes 2,8.
Zjistil jsem, že to není jen můj výmysl, ale že podobně tomu věřili někteří historičtí premilénialisté prvních století, kteří očekávali Antikrista v době velkého soužení, kterým měli projít.
Ale ať už je to jakkoliv, Pavel zjevně popisoval ve 1 Tes a 2 Tes stejnou událost, rozvíjel ji a oslovoval stejnou skupinu lidí, která byla již tehdy jejím adeptem (tedy před 23. 9. 2017). Mezi oběma dopisy, podle mnohých moderních i konzervativních vykladačů, není velká časová prodleva a dokonce i "letniční dispenzacionalisté“ zde vidí stejnočasovou událost (Stamps et al., SBSVP. s. 1974).
Jsem, stejně jako Miháľ, přesvědčen, že čas je blízko, ale mám pocit, že kdyby se objevil Antikrist, Miháľ ho nepozná, protože to nezapadá do jeho koncepce. Striktně odmítá, že by se církev setkala s Antikristem. Ale pokud ještě nejsme zcela na konci (což je samozřejmě možné), nejpozději v roce 2024 se některým rozpadne jejich fiktivní domeček z karet.
Překvapilo mne, že velmi podobně tomu věří i bratr Pavla Bubika, Stanislav: https://youtu.be/xrvGXGu7yqc
Rovněž stoupenci apokalyptických proroctví (pokud jim věří) shledají, že i David Wilkerson zřejmě očekával dobu velkého soužení pro církev a očekával mocného politického vůdce v papeži, který sjednotí celé organizované křesťanstvo, což mi poněkud evokuje Antikrista. http://www.tscpulpitseries.org/…s73visi.html (Nutno ovšem podotknout, že autor ke sklonku života již prorokoval falešně a jeho proroctví není Písmo svaté).
To, co jsem zde napsal, ale v žádném případě nepovažuji za rigidní dogma, protože eschatologii lze velmi obtížně uchopit. Jde o teologickou konstrukci. Stejně jako u Miháľa, který ovšem svoji teorii do značné míry vyčetl z hvězd.
S pozdravem
AF
Děkuji Vám, že jste se za nás věnoval odborně té astronomii a kalendářům. Mohu se jen intuitivně přiklonit k nějakému názoru a ten Váš je pro mne přijatelný. Mám za to, že k astronomii, by bylo třeba přidat i znalosti z astrofyziky (ta mě baví víc), ale to už by asi nikdo nezvládl. Určitě nás Duch svatý nevede k tomu, abychom tyto věci povinně zkoumali. Pokud je něco ve hvězdách zapsáno, je to zakázaný zdroj informací, který nás odvede od pravé Boží cesty a stavu vytržitelnosti. Zájmově se můžeme zajímat o jakoukoliv přírodní vědu, ale rozhodně bychom z ní neměli odezírat nějaké proroctví, nebo znamení.
Znal jsem dříve křesťany, kteří když uviděli duhu, hned věřili, že s nimi Bůh uzavítá nějakou smlouvu. My vůbec nemáme chodit podle znamení (Satan je umí napodobovat), ale pouze vírou podle Božího slova, ale pozor, ne jen podle litery, ale také v Duchu svatém.
To, co postrádám téměř u všech vykladačů prvních a posledních věcí je také správné pochopení času a prostoru v Bibli. Bez gumovosti (relativity) času a bez existence „ponebesí“ nám v tom vždycky bude něco nesouhlasit. Dále často zapomínáme na HŘÍCH, který není jen morálním selháním člověka, ale i porušeností ve stvořeném čase a prostoru. Věci už se nedějí tak, jak podle Božího plánu stvoření měly. Viz. moje stránky http://www.prvnivetabible.cz (nejde vůbec o kreacionismus).
Dějiny Izraele nemohou být zapsány ve hvězdách, protože Izrael hřešil, ale hvězdy ne. Kdyby Izraelité nereptali na poušti, nemuseli tam být 40 let. To nemohlo být předem zapsáno. Hospodin s námi nehraje žádnou předem danou hru, ale jde mu o vztah a komunikaci. Věřím, že Hospodin opravdu řekl Mojžíšovi: „Teď mne nech, ať skončím s tímto pronátodem!“ ale Mojžíš ho nenechal a smlouval: „Ne tak Pane, co by si pomyslely okolní pronárody…“ Podle mé Bible Hospodin Mojžíšovi vyhověl. (verše parafrázovány). Nevěřím v predestinaci, hřích nemůže být zapsán ve hvězdách, to by byla orientální „karma“ (osud) a ta ruší jakoukoliv kreativitu a dialog. Ježíš má moc změnit náš osud!
Tuto neděli bude S. Mihál´ u nás v Liberci. Jen se divím, co lidí běží hltat padělák Bible, nevědomky pančovaný astrologií a kdoví čím ještě. Je to fascinace vesmírem a zbožštění času, kterým jakoby se Bůh sám musel řídit i když si to určitě takto S. Mihál´nemyslí.
Nu, druhá recenze je sice umírněnější, ale osobně mi přijde hůře srozumitelná – laicky se mi zdá, že jsi ty kalkulace v prvním případě „rozstřílel“ přesvědčivěji. A sorry jako, ale „Vkřýšení“ si nějaký ten rýpanec zaslouží (tedy aspoň mi to tvrdí mé lehké korektorské postižení), a ta knížka obecně také.
Ad. Harry Potter: my jsme to s dětmi četli/viděli a pak jsem měl s Davidem návaznou diskusi o biblickém názoru na čarodějnictví. Myslím, že by to měl vědět, na druhou stranu já osobně jsem fantasy knížek přečetl celé stohy, a k nějakému zájmu o reálné čarování mě to nevedlo. Když jsem přemýšlel proč, došel jsem k tomu, že jsem je prostě považoval za pohádky – a podle pohádky si prostě život zařizovat nebudu. Čili se o totéž snažím i se svými ratolestmi – aby dokázaly poznat pohádku od reality.
Ahoj Lukáši,
konečně jsem zjistil, kde má Tvé „fantasy“ smýšlení kořen :-D Neměl jsi to číst :-D
S pozdravem
Aleš
Naprosto souhlasím s Alešem Francem. Jen bych to mírně doplnil.
Klíčový je pojem „generace“. Spolu s Davidem Huntem (odkaz níže) jsem přesvědčen, že pojem generace, či pokolení neznamená lidskou jednu generaci, ale jistou charakteristickou dobu či věk. Jako např. doba železná, věk páry, atd. Ježíš tedy mínil pojmem generace dobu, která započala za jeho přítomnosti na zemi (eventuálně sesláním Ducha svatého) a dosud neskončila.
Viz: https://sites.google.com/…lizko-jsme-5#…-.-
S. Mihál však počítá jednu generaci 64 let. To je jen jeho konstrukce, není podložená naprosto ničím a už vůbec ne Biblí! Na časové ose má těch 64 let a všechny období jsou tam natažené! namísto biblické 7 používá 9! To pochází z numerologie. Autor je devítkou očividně fascinován. Biblickou sedmičku nahrazuje okultistickou devítkou. V numerologii devítka značí plnost (Je to číslo zakončení, završení a naplnění). Numerologie je však je jednoznačně okultismus!
Rovněž Armageddon, při kterém Ježíš zničí nepřátele a ujme se vlády podle něj nebude časem 2. příchodu a začátkem Království.
Ze 7 let vlády antikrista udělal 28! Uvědomujete si jak toto falešné učení zapůsobí na věřící, kteří nebudou vytrženi? 7 let by vytrvali, ale při vidině 28 let, to mnoho z nich odpadne a poddá se antikristovi a šelmě.
Je to jednoznačně satanův blud mající za cíl ukázat satanovu vládu nad světem větší a delší než bude ve skutečnosti
Doplnění. A co teprve to zklamání, pokud k vytržení nedojde před vládou antikrista! Ona totiž Bible jasnou odpověď na to, kdy budeme uchváceni do oblak vstříc Kristu nedává…
A pak se ukáže ten rozdíl mezi sedmiletou vládou antikrista dle jiných výkladů Bible a dvacetiosmiletou podle Mihála. Nebude představa 28 let tyranie příliš i na spasené? Tato kniha prostě neoslavuje Boha.
Přiznám se, že jsem dost jednoduchý člověk a někdy mi trvá poměrně dlouho pochopit, oč se jedná. Občas jsem se ale musel utkat s řadou herezí. Vždycky jsem nakonec zjistil, že jejich jádrem je poměrně zřetelná chyba, jasná i malému dítěti, které zná Bibli z dětské besídky. Pokud se na to upozorní, vyvolá to bouřlivou reakci, která se spolehlivě obrátí proti tomu, kdo na to poukazuje. Přesto ta práce (samozřejmě i ta Tvoje) není marná a má smysl.
Na okraj: osobně jsem zřejmě umírněným křesťanským sionistou (dosti kritickým), ale odmítám teorii nahrazení Izraele církví, i když zároveň odmítám teorii „dvojího“ Božího lidu. Věřím, že Izrael jsou eschatologické hodiny na mapě dějin Země. Věřím proto, že žijeme na sklonku času, i když se mohu mýlit. Harryho Pottera považuji za opravdu nevhodné číst dětem (správný závěr nepřipouští chybné prostředky). Neboli účel (polarizace dobra a zla) nesvětí prostředky (magie a čarování). Na římskokatolickou církev mám rovněž v principu pohled shodný s reformátory.
Na celé této kauze je ale pro mne ale důležité toto:
1. Někdo vypočítá datum nebo velmi úzké rozmezí Kristova příchodu, ačkoliv to sám Ježíš nevěděl a učedníkům řekl, že ani není jejich věc znát čas obnovy království.
2. Učiní tak za pomocí časově proměnlivého postavení planet a jejich duchovní symboliky (astrologie).
3. Nejde o originální postup, ale o něco, co – v různých obměnách – zaměstnává i „křesťanské astrology“ celého světa různých konfesí: http://protiproud.parlamentnilisty.cz/…ucham-te.htm
To je pro mne dost pádným argumentem k tomu, abych to odmítl. Nikoliv očekávání Kristova příchodu. Naštěstí chodím do církve, kde se nad danými věcmi lidé jen pousmějí, pokud o tom vůbec vědí, a nemusím být tudíž ve střehu, s čím kdo přijde a jaká nová vlna přinese probuzení nebo odhalí datum parusie. Náš sbor tvoří většina lidí, kteří už mají experimentování za sebou a jsou dosti rezistentní.
Jednu paralelu ale nabízím. V roce 1999 se vzedmula hysterie okolo fenoménu Y2K. Někteří to považovali za Bohem inspirovaný začátek apokalypsy. Vím o jednom bratrovi, který si dokonce nakoupil do zásoby maringotku potravin, a pak ji s rodinou řadu měsíců konzumoval.
Jsem přesvědčen, že pokud nějaký emisar podobné věci propadne, nedokáže již myslet na nic jiného ani mluvit o ničem jiném. Chodí s touto myšlenkou spát a vstává s ní a její prezentaci věnuje veškerou energii a někdy i finance. O to tvrdší je pak dopad, když se daná věc neuskuteční.