… a bylo v něm několik kousků. Především se jich chci zbavit, aby mě nezavazely, kdybych potřeboval místo na něco nového.
Jsi Slunce pod Sluncem
jsi Slunce pod Sluncem
a hvězda plná nebe
a drsný jako krém
a výheň, co mě zebe
jsi příměsíční den
co tryská do skály
a v dmutí zvonivém
vlnky rozválí
a útes vykrojí
a kámen nechá téct
a v mlžném závoji
halí kupy hvězd
On brousí přesný tvar
a kroutí spirály
a tichu přeje zdar
když ohně zaplály
vím, že máš mne rád
vždyť vzdor haně mé
umíráš za zvrat
ztracené
Ve sklepě je tma
skončil hodokvas
řekla cholera
v tento řídký čas
málo veršů zrá
lůžko mám, spím na něm vestoje
tento žal nemohu snést
a těžko, ach jak mi těžko je
když čekám na druhý křest
je mi zle a vida
nic mi nechutná
na světě je bída
ve sklepě je tma
všecko proti mě
a kmotr tichožrout
a já jsem na vině
a následuje soud
ustrašená doba
úzkoprsý čas
a hle, kterak zhouba
leká nás
chci-li hudbu, stisknu play
jaká tedy klávesa
pouští v srdci nebesa?
to mi, Pane, povídej
vždyť mi sípe zloba
prudká nenávist:
budiž hrotem skob a
ostrý zvuk a hvizd
lidé hluší
mají hrany
ať jsou vlnky
na mé duši!