Jedním z nejintenziv­nějších zážitků na mé cestě s Pánem Ježíšem je, když Ho chválím v cizím jazyce. Přišel jsem na to před pár lety na své první návštěvě Rumunska a pak na misijním výjezdu do Chorvatska. Je to pro mne tak trochu transcendentní zážitek, protože samotná podstata jazyka jako základní lidské technologie je svým způsobem transcendentní, tedy alespoň pokud tvrdíme, že jazyk používáme ve vztahu k něčemu transcendentnímu.

Když se letniční modlí v jazycích, odkládají klasickou lidskou technologii jazyka a nahrazují ji jiným mechanismem, který plně rozvíjí potenciál ke chvále Boha. Když tedy zpívám Bohu chválu ve svém jazyce, rozvíjím pouze část potenciálu. Když se modlím v jazycích (glosolálie nebo xenolálie), rozvíjí se potenciál plně. Pak se nabízí třetí cesta, jíž je rozvíjení možnosti klasické lidské technologie skrze její kultivaci a multiplikaci, totiž skrze zpívání ještě krásnějších písní a písní v cizích jazycích. Touto úvahou obhajuji svou zkušenost velké radosti zakoušené při zpěvu v cizím jazyce, byť onen jazyk jinak neovládám. Nejvděčnější písní pro provoz mého koníčku je Our God is an Awesome God, jejíž refrén mám zatím v pěti jazycích. Má vášeň mne však nyní přivedla k nacvičení a k překladu dvou krásných písní. Jedné z francouzštiny a druhé z romštiny. Ta první se jmenuje „Jésus je Te suivrai“ (Pane, s Tebou jdu dál) a ta druhá Devla lačo (Bože dobrý). Zeptáš se snad, proč je chci překládat, když tak rád zpívám v cizím jazyce? No přeci proto, že 1K 14,19.

Jésus je Te suivrai (Pane, s Tebou jdu dál)

Byl jsem v posledním roce celkem pětkrát v Bruselu na tom letničním semináři, abych si jako učitel doplnil vzdělání. Přednášky jsou v angličtině, ale škola je jinak bilingvní, takže řada mých spolužáků mluví francouzsky. Nerozumím jim ani ň. Vlastně ani nevím, jestli ň používají. Když to ale vidím napsané, pak mi některá slova připomenou rumunštinu. Takhle jsem se ráno v kapli (ano, říkají tomu chapel) zaposlouchal do jedné krásné melodie a zrak jsem zaostřil na stěnu, kde se promítal text „car tu es mort pour moi, je vi vrai pour toi“. Tomu jsem porozuměl velmi rychle, protože rumunsky by se to samé napsalo „cand Tu ai murit pentru mine, eu vreau sa traiesc pentru Tine“, což znamená něco jako „jelikož jsi za mně zemřel, chci pro Tebe žít“. Hned na první pohled je jasné, že zásadní rozdíl je pouze ve slově žít, které je v 1. os. sq. francouzsky „vivrai“ a rumunsky „traiesc“.

Zbytku textu jsem tak snadno nerozuměl. Jelikož jsem si ale píseň oblíbil, naučil jsem se ji z videa a s neustálou pomocí slovníku ji přebásnil do češtiny. Písně najdete ve sbírce písní jak ve francouzské, tak v české verzi. Zde je pro srovnání vkládám vedle sebe. Prosím frančtináře, aby mne upozornili na významové odchylky, ale aby brali ohled na nutnost zachování poetična. Pod textem písní naleznete video z Youtube, které pomůže při učení.

Devla lačo (Bože dobrý)

Asi před rokem a půl se naši studenti chystali na misijní výjezd k Romům do Košic a okolí. Já jsem na onen výjezd nejel, ale zúčastnil jsem se přípravy, na které nás jeden bratr naučil jednoduchou romskou písničku. Její překlad do češtiny tehdy sice uváděl, ale já ho zapomněl a proto jsem jej musel s pomocí nemnohých romských gramatik a slovníků na internetu opět vytvořit. Tu píseň jsem sám nahrál, ale jen proto, že její nahrávka na internetu není k nalezení. Pokud byste ji znali v nějaké lepší interpretaci, dejte mi vědět.

Píseň naleznete ve sbírce písní jak v romské, tak v české verzi. Videonahrávka je umístěna na Youtube.