kuješ mi mé dny
jak kovář koníka
a běh je lahodný
a koník utíká

(proto odesílám
prosbu večerní
dej mi, Pane,
mnoho dalších dní!)

chyť mne, Bože, za střeva
za opasek ne
ve Tvé ruce praskne a
pak se rozpadne

tyto vteřiny
celé jinotaje
život jediný
nelze krájet

prozřetelná Cesto má!
vedeš skrze sebezpyt
vůbec nic se neschová
a nebudu Ti zlořečit

přiznejme to prosím
že jsme sprostý lid
vždyť je siný podzim
a bžunda musí být

ruka třese
spíte-li
probuďte se
příteli

létat můžeš, znáš-li
řád kosmických drah
od Země se vznáší
v jemných spirálách