V blbým věku

Ujel mi 
C
vlak i poslední 
G
metro, ještě jsem 
Am
nebyl in a už jsem 
F
retro.
Než jsem se z 
Dm
pulce vyloup v 
G
samce, co má 
C
všechno pod pal
Am
cem,
F
v den svý šance na poslední 
Dm
jamce zaspal 
G
jsem.
Ujel mi 
C
vlak, tak už to 
G
chodí, hlavu 
Am
nevěším, pojedu 
F
lodí.
Než si to 
Dm
hodit, spíš se 
G
hodím do po
C
hody u vo
Am
dy
F
počkám si až retro zase 
Dm
přijde do mó
G
dy.
Jó, 
Am
stále 
G
mě to ba
C
ví, sázet se s 
G
osudem, 
F
byť čas utíká víc, než je 
G
milo.
Am
Stále 
G
věřím, že 
C
ze mě ještě ně
G
co bude, no 
F
jo, ale co když už 
G
bylo?
Včera mi 
C
bylo málo, 
G
dneska je mi 
Am
moc, jak se to 
F
stalo, nevím.
C
Každopádně 
G
jsem zas v blbým 
Am
věku a 
F
jedu mimo
C
trať a 
G
říkám si tak 
Am
ať, vždyť všechny 
F
mosty vedou
C
beztak po stý 
G
přes tu stejnou 
Am
řeku.
Včera mi 
C
bylo málo, 
G
dneska je mi 
Am
moc, jak se to 
F
stalo, nevím.
C
Každopádně 
G
jsem zas v blbým 
Am
věku a 
F
pluju proti
C
proudu vstříc 
G
poslednímu 
Am
soudu a jsem 
F
radši vám všem
C
pro smích než a
G
bych byl sobě 
Am
k breku.
Na na na…
Včera mi 
C
bylo málo, 
G
dneska je mi 
Am
moc.
Na na na…
Včera mi 
C
bylo málo, 
G
dneska je mi 
Am
moc.
Ujel mi vlak před rokem v dubnu, ještě jsem nezmoudřel a už zas blbnu.
Jak dopustil jsem to, že život protek mi mezi prsty?
Nevím, věřím, že až se prospím, pochopím, co s tím.
Jó, stále mě to baví, sázet se s osudem, teď mám v kapse jen poslední kilo.
Stále věřím, že ze mě ještě něco bude, no jo, ale co když už bylo?
Ref.
Ref.