Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v lidech skryto.
Římanům 2,16

Verš Římanům 2,16 vystupuje do popředí pasáže o pěti verších (Ř 2,11–16). Apoštol Pavel v ní zdůrazňuje, že „Bůh nikomu nestraní“ (v. 11). Neboť nezáleží na tom, kdo má přístup k Božímu zjevení a kdo ne (v. 13), cíl člověka bude posuzován dle ukazatelů jeho svědomí (v. 12).

Zjevený Zákon je dokonalou a přísnou projekcí všech vrozených vodítek, která nezávisle na zjeveném zákoně podněcují etiku v mimobiblických kulturách (v. 14). Neznamená to, že by se etika či právo zakládaly na Božím zjevení. Znamená to, že každý člen lidstva je bez přestání poměřován subjektivním metrem svého svědomí, které byť šlechtěné zjevenou pravdou, byť pokřivené tmářstvím a lží, jistě vyrašilo ze stejného semene a žije (v. 15).

Až nastane onen den, Bůh odklopí poklici každé duše a posoudí obsah s rozhodujícím ohledem na vztah k Ježíši Kristu, čili na odpověď člověka evangeliu (v. 16).

Verš 2,16 lze rozepsat takto:

Bůh bude soudit
Ano, Bohu, zdroji mého života, se zodpovím do posledního písmene.

Co je v lidech skryto
Bůh nehledí na můj náboženský výkon, Jemu nezáleží na kráse mé zbožnosti. Hospodin hledí na srdce (1 S 16,7) a sám Pán Ježíš „vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí“ (1 K 4,5).

Skrze Ježíše Krista
Ježíš Kristus zemřel na kříži pro každého z nás, neboť Jeho oběť uspokojuje požadavek anulování hříchu člověka, který povstal, když se Bůh setkal se světem. Zemřel zároveň doslova namísto každého z nás, takže každý, kdo v Něj uvěří, je s Ním rázem ztotožněn ve vztahu k Bohu a stává se Božím dítětem. A protože je Kristus Ježíš Boží syn, účastník Trojice a Bůh, proniká Jeho čin vykoupení lidstva mimo čas. Právě proto byl lidem zaslíbený hned po vyhnání z ráje i mnohokrát potom a právě proto je ústřední postavou knihy Zjevení. Ježíš Kristus se totiž na kříži stal Pánem vší možnosti a skutečnosti lidstva.

Podle mého evangelia
Bůh svou smrtí člověka především odsoudil. Prohlašuje pak ospravedlněným věřícího, čili každého, kdo se s láskou obrací k tomu naddějinnému kříži. Kdo Pána dosud nepoznal, tomu se má zvěstovat. Kdo Pána navzdory poznání pravdy nemiluje, ten s Ním také navěky nebude. Neboť spasen je ten, kdo miluje Pána Ježíše. O tom, jak to celé funguje a jak se to má projevit, je ostatně celé Pavlovo evangelium v listu Římanům.