2Duben2010

Dobrá zpráva Velikonoc

tlačítko reset

Před několika týdny jsem kamarádovi pomáhal s nastavením ADSL modemu značky ZyXel. Aparát, se kterým jsem operoval, hladce zastane funkci modemu, routeru i wi-fi access pointu, jeho všestrannost se ovšem odráží na složitosti nastavení.

Během štelování jsem se octl na konci svých znalostí a neměl jsem tedy jinou možnost, než vykročit do tmy s experimentem. Ten se však pro nepříznivé okolnosti nikterak nezdařil a zařízení zůstalo hluché. Zlé nastavení, které jsem do něj vložil, způsobilo úplnou ztrátu jeho funkcí včetně schopnosti komunikace s okolním světem. Kontrolky sice blikaly, modem naoko žil, nicméně uvnitř byl mrtvý.

Když jsem promyslel všechny možnosti vzkříšení a nenalezl východisko, zvolil jsem jediný možný další krok: tlačítko RESET.

RESET byl malý, skrytý čudl zapuštěný do plastového krytu tak, aby se nemohl stisknout bezděčně. Já jsem však uchopil ostrou tužku a použitím RESETU jsem de facto uvedl pokaženou duši nešťastného přístroje do továrního nastavení, takže změny, které jsem neuměle provedl já, byly anulovány. Život duše modemu ZyXel začal znovu.

Tlačítko RESET trefně ilustruje realitu Velikonoc.

Lidská duše je stejně jako paměť modemu zmrzačena špatným nastavením, které do něj člověk vložil. Vina člověka poznamená a ulpí na něm. Když ne v tělesné, společenské či mentální rovině, v úrovni metafyzické nutně zanechá na člověku cejch.

Za vinu se ovšem platí. Možná se člověk vyhne důsledkům společenským (popř. právním), možná ukonejší své svědomí a zachová si mentální zdraví, nicméně cejch ze své duše nezbrousí. Tento cejch je reálný a za předpokladu že duše je na rozdíl od těla nesmrtelná, čas splatnosti jednou nastane. V tom ale tkví hlavní význam oběti Ježíše Krista na kříži, že všechen dluh zaplatil. Už není co splácet, veškeré pohledávky jsou vyřízeny!

Přestože byl dluh umořen, na našich duších stále zůstal cejch, který nositele určuje pro zatracení. Následuje poslední naděje: RESET naší duše. Ten zahladí každý cejch, takže poprávu vstoupíme do vykoupení – do bezdlužnosti. Tímto tlačítkem potvrzujeme, že dluh byl splacen a přiznáváme se k milosti, která nám byla prokázána. Tlačítkem RESET věříme ve zrušení viny. Hlásíme se k milosti. Stáváme se součástí díla spásy.

Jak bychom však mohli být omilostněni aniž bychom věřili milosti? Nemohli nijak! Co musíme kromě víry vykonat, abychom přijali milost? Naprosto nic!

Proveďme tedy RESET svých duší skrze víru v moc Kristovy oběti ospravedlnit naši vinu. Pouze vírou bude naše duše navrácena do výrobního nastavení, do původního, předem zamýšleného kurzu – kurzu vstříc poznání Stvořitele.

Máme naději začít znovu, vždy ji máme. Otočit stránku, začít psát na čistý list. Budeme-li věřit, stane se z naší duše opět původní tabula rasa – deska čistá, neposkvrněná.

Toto je ta dobrá zpráva Velikonoc, to evangelium. Toto a žádné jiné.

Nestydím se za evangelium, neboť je to Boží moc k záchraně pro každého, kdo věří…
Pavel z Tarsu