Tuto báseň věnuji těm, kdo se Pána Ježíše jaksi nemohou dočkat. Nabízím tím cynickou pojistku bezbřehému entuziasmu, který je odsouzen k nárazu. Když zdraví není stoprocentní, když člověka něco štve, když se kupí dluhy, tu se někdy probuzenecká víra může jevit jako něco, co učiní okamžitou přítrž chmurám. A čím víc jsme nadšení, tím více věříme a čím déle věříme, tím absurdnější se nám zdá možnost zařadit zpátečku a tím horší deziluze nám hrozí.

Problém tohoto přístupu nespočívá v tom, že víra jako taková je špatná, ale v tom, že předmět víry se možná skrývá někde jinde. A právě cynismus je zdravý instinkt, který dokáže rozeznat slepé uličky a včas se od nich odklonit směrem k tomu, co dává lepší smysl.

Proto hlavu vzhůru! Ježíš žije, a to i když nepřijde okamžité uzdravení, prosperita, probuzení a vytržení. Ježíš žije dnes stejně jako po zítřku!