Modla tone pod vodou lokální potopy podobně jako za dnů Noe.V jednom minulém článku jsem představoval knihu Irvinga Finkela, která popisuje, jak hluboce byla představa potopy v starověkých kulturách na blízkém východě zakořeněna. Z kulturního hlediska sloužila jako časový horizont. Finkel uvádí, že fráze „před potopou“ se používala v podobném smyslu jako dnes fráze „před válkou“. V našem prostředí bychom řekli „za první republiky“. Potopy byly v době bez přehrad docela běžnou věcí. Zásadní zde tedy není otázka zda se potopa Bible stala, ale jak se stala a popř. kdy a kde se stala. Při čtení Genesis 7–9 máme pocit, že jde o něco víc než každoroční záplavu. Je to veliká katastrofa s božským retribučním podtextem. Byla to ale potopa globální nebo lokální? Co lépe zapadá do teologického rámce Písma a co lépe odpovídá historickým, přírodovědným a archeologickým důkazům?
Přiznám se, že jsem byl dlouho nakloněn upřednostňovat teorii globální potopy, protože podle mého tehdejšího názoru lépe odpovídala tomu, jak ji Genesis popisuje. Když jsem se však důkladně seznámil s teorií lokální potopy a pokusil se vyložit příběh o poslušném Noemovi v kontextu celé knihy Genesis, změnil jsem názor. V několika bodech nyní představím argumenty, které pokládám za nejpřesvědčivější.
Exegetické a historické argumenty
- Ve verši Gn 7,23 se používá hebrejský výraz הָאָרֶץ (země). Ten může označovat celou planetu (Gn 1,1) nebo jen jednu krajinu (10,10; 12,1). Hebrejština zná i výraz תֵּבֵל, jímž se odkazuje na celý svět (2S 22,16; Ž 18,15). Tento se však v příběhu o potopě nevyskytuje. Pokud by chtěl autor říci, že se pod vodou ocitlo každé suché místo na planetě Zemi, proč nepoužil výrazu תֵּבֵל?
- V mnoha případech se v Bibli hovoří o „celém světě,“ avšak myslí se známý obydlený svět, ne všechny kontinenty celé planety. Takto např. Gn 41,57; Dt 2,25; Ž 19,5; Ř 1,8. V kontextu příběhu z doby měděné či z rané doby bronzové na Blízkém východě by se pojmem „celý svět“ myslela jižní Mezopotámie.
- Běžnou praxí autorů Bible bylo popisovat události tak, jak se jevily účastníkovi. Byly-li tedy přikryty „všechny vysoké hory, které jsou pod nebesy“ až do výšky patnácti loket (Gn 18n), mohlo jít o záznam očitého svědectví, ne o záznam ze satelitního pozorování. Archa byla 30 loket vysoká (13,5m). Pokud byl Noe vysoký asi 2m a pozoroval potopu z vrchu archy (13,5 + 2 = 15,5m), pak stačilo, aby byl uprostřed povodňových vod s nejbližším břehem ve vzdálenosti 15,5 km, aby mu připadalo, že byl zaplavený celý svět (viz http://www.boatsafe.com/…/horizon.htm a v. 6,15). Jistě, velehory na pozadí by Noe určitě viděl. Ale jen za dobrého počasí, které v kontextu verše 7,20 nepanovalo.
- Příběhy o potopě se neobjevují jen v Mezopotámii a v Egyptě, ale i v Řecku, Evropě, Indii, Východní Asii, Americe, Mikronésii atd. Dokazuje to však skutečně globální potopu? Ne nezbytně. Může jít o vzpomínky na různé potopy, s nimiž se starověcí osadníci často potýkali. Vlivný orientalista Kenneth Kitchen píše:
Potopy samy o sobě byly v „Zemi mezi dvěma řekami“ celkem běžné, takže proč tolik povyku kolem nějaké potopy? Možná proto, že do lidové paměti se zaryla jedna obzvlášť masivní, daleko smrtelnější než ty ostatní a vzpomínka na ní se udržela ještě dlouho po ní, až nakonec vstoupila do písemné tradice. — K.A. Kitchen, On the Reliability of the Old Testament, 426
- V prvním či druhém století po Kr. autor známý jako pseudo-Filón v příběhu o Abrahamovi píše:
Tento text pochází z židovského prostředí. Tehdejší vykladači toho o potopě nevěděli o mnoho více než my a jejich výklady nejsou nijak směrodatné. Všiměme si jen, že autor ve své úctě k zaslíbené zemi tušil, že není možné, aby byla i tato země potrestána potopou. Proto předpokládá, že v době potopy ji nikdo neobýval, takže ji Bůh nemusel zničit. Bůh chtěl potrestat jen obyvatele země. Proč by potom zaplavil i místa, kde nikdo nebydlel?Před těmito všemi vyvolím svého služebníka Abrama a vyvedu jej z jejich země a přivedu jej do země, na kterou mé oko shlíželo od pradávna, když všichni, kdo obývali zemi zhřešili v mých očích a já jsem na ně uvalil vody potopy, avšak tuto zemi jsem nezničil. — Pseudo-Filón 7,4
- Lokální potopa lépe koresponduje se známou historií. Jak bylo řečeno, o potopy ve starověké Mezopotámii nebyla nouze. Některé archeologické nálezy však svědčí o tom, že několik potop zde bylo opravdu mohutných.
Na začátku 20. století byly ve městech Ur a Kíš v Mezopotámii objeveny až desetistopové vrstvy bláta přikrývající dřívější osídlení. To naznačuje masivní lokální potopu. Problém vykopávek v Kíši spočívá v tom, že svědčí hned o dvou potopách. Jedna se datuje mezi 3000 a 2900 př. Kr. a druhá do období okolo 2600 př. Kr. Nález zbytků velké potopy v Uru se pak datuje do období okolo 3500 př. Kr., což se neshoduje s datováním potop v Kíši. Zajímavější jsou nálezy z města Šurupak. Jednak proto, že potopu v Šurupaku lze datovat do období mezi 2950 př. Kr. a 2850 př. Kr. a za druhé proto, že Šurupak byl podle sumerské legendy domovem Ziusudry (akkadský Utnapišti nebo Atrachasís, popř. biblický Noe).
Vidíme tedy tři velké potopy. Jednu roku 3500 př. Kr. druhou kdesi mezi 2950–2850 př. Kr. a třetí 2600 př. Kr. Jedna z nich představuje potopu biblickou. S ohledem na sumerský mýtus o potopě a na dvojité potvrzení (Kíš, Šurupak) se kloním k prostřední možnosti.
Problémy teorie globální potopy
Ve své nejdoslovnější interpretaci vyžaduje globální potopa alternativní orientaci na poli geologie. Literalista musí zjistit buď kam se všechna voda po potopě poděla nebo odkud se vzala. Ne, voda se nevypařuje do vesmíru. Ne, do ledovců se všechna neschová. Zajímavým pokusem o vysvětlení je tvrzení, že během potopy Bůh dopustil vrásnění velehor, takže voda, která je na světě dnes, se během potopy jen přelila z nějakých nádrží a z hustého parního obalu planety do oceánů, z nichž vystoupily zemské desky. Problém této teorie je, že se silně příčí zákonům geologie a že Bible neříká, že Bůh takové vrásnění dopustil. Znamená to, že pro tuto teorii neexistuje vůbec žádný důkaz kromě onoho „Bůh to tak mohl udělat“. Ano, mohl. On je Pán možnosti i skutečnosti. Otázka je, zda to tak udělal. Přírodovědné důkazy svědčící o pomalém vrásnění spolu s absencí biblické zmínky naznačují, že spíše ne.
Přiznávám, že v přírodních vědách se příliš neorientuji. Jsou zde však i další otázky, které teorii globální potopy zatopí. Například tyto:
- Jak se býložravá zvířata stihla rozmnožit a unikat před predátory? Popř. co predátoři jedli?
- Jak se zvířata dostala na ostrovy? Kudy doplavali sloni na Cejlon?
- Odkud se vzali lidé, kteří nespadají mezi semity, hamity ani jáfetovce, tj. mezi národy středomoří a blízkého východu (např. asiaté)?
Teologické hledisko jako nejsilnější argument
Můj poslední argument je podle mého nejsilnější, protože osvětluje ne jednotlivé detaily, ale celkovou povahu biblického vyprávění.
Bible je příběh o tom, jak Bůh vychází člověku vstříc a chce s ním mít vztah. Píšou se v ní takzvané „dějiny spásy“. Tyto dějiny spásy nejsou takové dějiny, jaké známe z učebnice. Ne proto, že by byly zfalšované nebo méně přesné! Bůh chraň, aby si to někdo myslel! Jsou jiné proto, že v jejich hledáčku je pouze jedna nit příběhu spásy. Je zde věrný Ábel, věrný Enóš, věrný Noe, věrný Abram, Josef, Mojžíš, David, Ježíš a mnoho dalších. Svět, který je kolem nich, je zde jen jako kulisa, před níž oni svádí svůj dobrý boj víry. Ten svět je skutečný, je historický, ale náš vhled do toho světa skrze kukátko Bible je omezený.
Co to znamená? Znamená to, že příběh o velké záplavě v Mezopotámii v 30. století př. Kr., z níž spravedlivý Noe vyvázl díky Boží prozřetelnosti, dává z hlediska dějin spásy větší smysl, než příběh o superkatastrofě, při níž zahynulo všechno, co neumělo dýchat pod vodou. Jde mi zde o takovou interpretaci příběhu, která by příběh o věrném Noemovi zasadila jako vhodný dílek hned vedle příběhů o Abramovi a Mojžíšovi.
Při interpretaci Genesis 7–12 nám tento pohled umožní nevidět příliš velkou čáru mezi Noem a Abramem. Není zde střih, kdy předtím Bůh jednal s celým lidstvem dohromady a teď najednou jedná už jen zvlášť. Ne! Bůh vždy jedná se svým věrným a provází ho bez újmy tímto složitým světem. Jednou tak, že mu poradí připravit se na potopu a podruhé tak, že jej vyvede z jeho rodného prostředí.
Poznámky na závěr
Za prvé se omlouvám, že neuvádím mnoho citací na zdroje, z nichž jsem čerpal. Jde o mnoho článků a knih a trvalo by mi dlouho dohledat je. Pokud stojíte o původní zdroj některého z argumentů, napište si o něj mailem nebo v komentáři.
Za druhé chci zdůraznit, že platnost jedné nebo druhé teorie nemá příliš daleké teologické implikace. Ano, teorie lokální potopy podle mého názoru lépe odpovídá literárnímu a teologickému kontextu knihy Genesis, ale nemění její poselství.
Cílem tohoto článku bylo přimět čtenáře k zamyšlení nad tím, zda tradiční a konzervativní teorie globální potopy skutečně věrně odpovídá samotnému textu Písma. Podle mého názoru ne, byť uznávám, že teorie lokální potopy po sobě nechává sporná místa a že při prvním přečtení příběhu to tak nevypadá.
Ešte k tým rasám – pred pár tisíc rokmi behalo sivé zviera po lesoch. Ľudia ho skrotili a začali šľachtiť. REcesívne gény prostredníctvom selekcie dostali možnosť realizovať sa. A koľko máme rás psov? Boh proste stvoril mimoriadne bohatý genofond – aj v Noachovi. Prirodzený výber už vyšľachtil na každom mieste z potomkov toho istého Noacha rôzne rasy. Nakoniec, aj biológovia zistili, že všetky ženy majú tú istú pramatku a všetci muži toho istého praotca. Je pravdou, že hovoria o veľkom množstve generácií, ktoré odvtedy prešli. Na druhej strane vierou prijímajú predpoklad, že mutácie sa diali rovnomerne. Pritom stačí, aby sa človek dostal k žiareniu, alebo mutagénu a behom krátkeho času sa zmení strašne veľa…
Děkuji Vám za obsáhlý komentář. Narazil jste v něm na řadu problémů, které přímo nesouvisí s touto problematikou, ale rád na ně také odpovím. Každý z bodů by vydal na vlastní pojednání, ale snad se mi povede vystihnout gró mého názoru.
Dále: Vylučuje verš 1,30 skutečnost potravního řetězce, jak jej známe dnes, nebo spíš konstatuje fakt, že potravní řetězec začíná u rostlinné stravy? Nebo prostě to, že člověk má jíst zeleninu? Ten verš přece neobsahuje zákaz jíst maso.
Ďakujem za odpoveď.
5: Genesis 9:1 Vtedy Boh požehnal Nóacha i jeho synov a riekol im: Ploďte a množte sa a naplňte zem! 2 Strach a hrôza z vás nech padne na všetky zvieratá zeme, na všetko nebeské vtáctvo, na všetko, čo sa plazí po zemi, na všetky morské ryby; sú vám dané do rúk. 3 Nech vám slúži ako potrava všetko, čo sa hýbe, čo je živé; ako kedysi zelené byliny, teraz vám dávam všetko.
Keď začneme špekulovať, prečo Ábel choval ovce a či sa mu vyplatilo robiť to kvôli mlieku, môžeme vyšpekulovať všeličo… Ale Božie slovo hovorí jasne…
Navyše – ako som poukázal predtým – po páde do hriechu prišli na svet bodliaky, teda sa opakovala rovnaká schéma. To ukazuje na princíp, že ako Boh tvoril dokonalé, v dôsledku hriechu prichádza zlo – zabíjanie, teda aj choroby, smrť. Toto je dôležité vedieť práve pre misionárov a učiteľov misijnej školy ;-) Lebo najsilnejším argumentom proti Bohu je: Ako to ten stvoril, keď ma zabíjajú vírusy?
Rímskym 8:19 Stvorenstvo zaiste s dychtivou túžbou očakáva zjavenie synov Božích. 20 Lebo márnosti bolo podrobené stvorenstvo, nie dobrovoľne, ale skrze Toho, ktorý ho podrobil v nádeji, 21 že aj samo stvorenstvo oslobodené bude z otroctva skazy do slávnej slobody detí Božích. 22 Veď vieme, že všetko stvorenstvo spoločne vzdychá a spoločne znáša pôrodné bolesti.
4: Viem, že sa vedú špekulácie aj o dĺžke života.
Viem, že niektorí tvrdia, že tie roky boli mesiace. Ale potom by Henoch 5-ročný splodil syna. To nesedí.
Rozumiem tomu, že pohanské národy zbožstvovali kráľov a pridávali im roky, aby posilnili tento kult. Ale opäť sú to špekulácie a obviňovanie pisateľov Biblie, že vnášali nepravdu podľa vzoru pohanov sa mi zdá byť prehnané. Takýto teologický prístup rýchlo vedie ku tomu, že Bibliu začneme považovať za kompilát všetkých možných mezopotámskych kultov.
Navyše – nemáte exaktný dôkaz, že sa tak dialo. Mal by sa prijať úzus, že pokiaľ takýto excentrický výklad nemá exaktný dôkaz, nemal by sa brať do úvahy. Viem, aký to má dopad na teológov, keď sa len prehŕňajú v množstve špekulácií, ktoré sú im predkladané ako fakty. Múdrosť nadúva… Teraz nepíšem o Vás, lebo ešte stále beriete Bibliu omnoho vážnejšie, ako tí, ktorých mám na mysli
Sú pyšní na svoje vedomosti, ktoré ani nie sú skutočnými vedomosťami.
Dokonca som bol na prednáške jednej ThD, ktorá tvrdila, že kniha Zjavenie bola napísaná len preto, že kresťania si chceli kázať, akí sú na nich Rímania zlí, ale báli sa to povedať ovtorene, tak to zahalili do hmlistých mytologických slov.
Tým chcem povedať – keď sadíte semiačko, pozrite na strom, ktorý z neho rastie.
3: nešlo mi o to, že pristáli na hore Ararat, ale že keď sú končiare od vodou v Mezopotámii dlhší čas, budú pod vodou aj končiare na celej Zemi. Keď pretečie vaňa, nebude meter vody v kúpeľni a kuchyňa suchá. To je vlastnosť vody a gravitácie.
1: Je pravda, že Záplava vo verši 6 by sa dala vyložiť aj ako stvorenie vôd na začiatku Sveta. Ale verši 8 stojí: „Aby opäť nezakryli zem“ – to korešponduje s Potopou a požehnaním po nej – hoci samozrejme, tým sa nedá dokázať, či bola globálna, alebo lokálna.
2: Nevieme presne datovať, kedy tie sedimenty vznikli. Skôr je to tak, že sa datuje podľa sedimentov. Nemusia byť rovnaké, lebo niekde sa mohla voda liať z končiarov a vytvoriť sedimenty iného zloženia, ako na druej strane Zeme, kde by povedzme voda prúdila od mora.
Teória mladej Zeme je úzko spätá s teóriou o veľkej potope, ktorá priniesla na celom svete mohutné vrstvy usadených hornín v dôsledku Božiehosúdu nad hriešnym svetom. Jedno bez druhého nemá zmysel. Nedokážu sa vysvetliť mnohé veci keď „mladú Zem“ budeme presadzovať bez extrémne mohutnej Potopy.
Je tu ale jeden problém – Potopa je Boží súd, ktorý je predobrazom krstu. V krste je pochovaný „starý človek“, aby povstal nový. Teda – toto znovuzrodenie, ktoré sme prežili sa týka iba nášho vnútra. Telo ešte len bude znovuzrodené (1Kor 15).
Tu nejde len o jednu zo záplav, ide o masívny prerod. Na Zemi Boh ukázal, čo sa s nami deje pri znovuzrodení.
Všimnite si, že tesne pred Potopou odobral od ľudí svojho Ducha. Čiže ide aj o ukážku Pekla, kde nebude Božia prítomnosť.
Hlavným problémom Vášho výkladu je teológia hypermilosti – snažíte sa držať iba Božieho vykupiteľského diela, ale veci súdu prehliadate. Viem, že je to prirodzené v dnešnej dobe blahobytnej Európy, ale milosť bez teológie Súdu nemá hlbší zmysel.
To s hypermilosťou som napísal ako odpoveď na niektoré myšlienky v článku, ale potom som si uvedomil, že v bode 6. komentára sa píše aj o súde, takže to beriem späť.
Ešte ku tomu bodu 6 – Boh možno naozaj tvoril svet v nulovom čase – Nepíše sa, tvoril počas dňa a noci, ale stvori >A< bola noc a bol deň. Na druhej strane – tvoril v dvoch etapách po troch jomoch, s ľudstvom pracuje v procese. Proti tomu nenamietam. Neviem presne, čoho sa týkal tento bod odpovede. Toho, či Boh môže stvoriť vody a nechať ich potom anihilovať po skončení potopy?
Ešte k bodu 7 – naozaj nie je dôvod na paniku, či Boh súdil celý svet, alebo civilizáciu po civilizácii. Boh nepíše kroniku ľudstva, ale na druhej strane dáva vedieť, že stvoril všetky národy a má na ne právo. Rozšírenie ľudstva z Mezopotámie rieši až príbeh Babylonskej veže. Mimochodom, čítal som, že Sumerská civilizácia zanikla bez nejaký stôp po bojoch, či katastrofe. Proste ľudia nejako odišli. Vedci predpokladajú, že sa znížila úrodnosť, ale podľa Genesis po páde Veže boli rozptýlení…
Nebijem sa, či bol jeden globálny súd, alebo veľa lokálnych. Len mnohé argumenty mi tam nesedia…
Ešte ku tej mäsožravosti – citliví ľudia volia radšej New age a džinistické prvky, lebo nevidia súcit Boha so zvieraťami. Sú to ľudia, ktorí najviac patria do Cirkvi, ale sú zvedení, lebo im nevieme vysvetliť Božiu dobrotu.
Treba vedieť povedať, že v pôvodnom stvorení, ani v Novej Zemi takéto niečo nebude. Boh pôvodne neplánoval, aby sme zabíjali čokoľvek živé. Až hriech sa dá zmyť iba krvou, preto zabil Ábel ovečku, preto zabíjame, aby sme mohli žiť telesne. Je to preto, aby si citlivá duša uvedomila, že žije vďaka obeti niekoho iného. Ale je to len od času do času.
Chci zdůraznit ještě jednu věc. Teorii globální potopy nepokládám za hloupou nebo méněcennou. Z Vašich komentářů vidím, že ji lze zastávat bez oběti intelektu. Můj odlišný názor se zakládá na mém poměrně nedávném studiu historického pozadí knihy Genesis. Připouštím možnost, že svůj názor ještě někdy změním. Ale zdůrazňuji, že zde nejde o „první krůček“ vstříc liberalismu, vyšší kritice a minimalismu. Nejde zde o opuštění Bible jako Božího slova. Jde zde o mou snahu dopátrat se co nejlepšího vysvětlení toho, co se v Bibli píše. Ve svých hodinách na biblické škole sice zastávám teorii lokální potopy, ale tu druhou nikdy neshazuji a nezatracuji. Někteří z mých studentů ji stále zastávají navzdory mé „indoktrinaci“. Tito studenti budou ohodnoceni na výbornou, pokud splní řádné formální požadavky na absolvování předmětu :-) (někteří z nich čtou tuto diskusi).
Vďaka za odpoveď. Suma sumárum – Vašim základným argumentom je, že Bibliu Boh nedal napísať jazykom, ktorý by jasne označoval skutočnosť. Napríklad „Všetky vysoké vrchy pod nebesami“ považujete za nejaké krtince. 960 rokov povedzme za 192 rokov, atď. Pýtam sa: „Máte exaktný dôkaz, že Duch Svätý to takto viedol, aby ľudia písali niečo nezrozumiteľné, čo potom bude vyvolávať spory a chaos vo výkladoch?“ To z mesiacmi miesto rokov som si nevymyslel, jedne farár PhD to hovoril ako jednu z možností výkladu. Máte nejaké písomné dôkazy, že Ararat nebol taký vysoký?
Ja ani tak neprotestujem proti myšlienke lokálnej potopy, ale proti takejto paradigme v exegéze. Zoberte si napríklad, že v prvom storočí mal jeden cisár milenca. Ten sa utopil v Níle. Cisár vyhlásil, že to bola zástupná obeť za ľudstvo a nechal ho oslavovať. Keď zoberieme Vašu paradigmu, tak svätopisci proste na základe dobových zvyklosti vniesli do Biblie Kristovu smrť, ako zástupnú obeť
Kedysi sme si hovorili vtip: Lenin, vlastne to nebol Lenin, ale Ulianov spolu so Stalinom, vlastne to nebol Stalin, ale Džugašvilli začali v októbri, ale vlastne to nebol október, ale november socializmus…
Pri diskusii s jednúm PhD teológom mi povedal, že väčšina západných teológov uznáva marxizmus. Marxizmus ma okrem iného dve vlastnosti – spojiť sa s nepriateľom a neskôr ho zničiť. Za jedného z nepriateľov považuje Cirkev. Keď používate argumenty typu: „Vtedy to určite napísali "vysoké hory“, ale nie sú, len to bol taký zvyk" – najprv si overte, či autori mali exaktné dôkazy, pre ktoré to tvrdia, že je to tak. Už len to je podozrivé povedzme pri tých rokoch, že niekto tvrdí, že je to násobok 12, iný 5… A že zvykom bolo 60.
Pritom ide len o jednu vec:
2. Nevšímate si všetky súvislosti. Napríklad, keby išlo o strednú z troch lokálnych záplav, aký význam by malo Božie uistenie, že už nebude potopou súdiť svet? Aký by to malo zmysel, keby onedlho prišla ďalšia lokálna záplava? Celé je to o mohutnosti Boha a Jeho súdu. O sile Jeho zasľúbenia. Na základe pochybnej eizegézy – vôbec nie je dokázané, že sa pisatelia Biblie opičili po pohanoch. Skôr by som považoval za normálne, že sa im bridilo zbožstvovanie panovníkov klamstvami o ich veku – zrieďujete mohutnosť Božieho pôsobenia.
Pro některé věci exaktní důkaz mám, pro jiné ne. Mluvíme o velmi dávné době a nejsme na poli exaktních věd, takže uznávám, že se musíme chytat stébel. To ale platí pro obě teorie. Ve prospěch lokální potopy svědčí důkazy uvedené v článku. Musím přiznat, že pro teorii dělícího koeficientu věku nemám žádný důkaz kromě sumerské historiografie. I největší kapacity v oboru, např. K. Kitchen, o této teorii mluví s rezervou.
Napsal jste, že podle mně „Bůh nedal Bibli napsat jazykem, který jasně vyjadřuje skutečnost“. Můj názor to částečně odráží. Sám bych to formuloval takto: Bibli, kterou máme dnes, dal napsat Bůh jako své Slovo před 3500–2000 lety. A jelikož jsme lidé naprosto odlišné kultury, musíme Bibli studovat v jejím historickém kontextu, abychom zjistili, co přesně Bůh Bible skrze autora Bible říká.
Velmi nerad bych se nechal zahnat na nějakou „šikmou plochu“ liberalismu. Vidím, že někdo mou práci může takto vnímat, ale pokládám to za velmi nepříhodné, zvlášť když mne druhá strana stejně zarputile obviňuje z šikmé plochy fundamentalismu. Proto zmíním několik svých důrazů:
Skúsme na to ísť od podstaty – Idem hovoriť o metódach. Zistilo sa, že kultúra pripisovala dlhší vek predpotopným ľuďom. Môžem ku tomu pristupovať objektívne – pokiaľ nájdem poznámky autora Biblie: „Aj ja vynásobím roky, lebo sa chcem podobať svetu okolo seba“ – mali by sme aký-taký dôkaz. Ten nemáme. Preto pristupujeme k tomu s istou vierou. Ale s akou? Biblocentrický človek si zo svojej viery povie: „Potopa sa stala. Keď je v Biblii spomenuté, že ľudia žili dlhšie pred potopou, aj v iných kultúrach by sme mali nájsť stopu po tomto fakte, lebo aj tak všetci pochádzajú od Noacha. Áno, aj vek kráľov je dlhší pred potopou! Je pravdou, že okrem toho ešte násobili ich vek, aby im zalichotili, ale klamstvo je bežné tam, kde sa neuctieva Pravda. Sláva! Tento nález podporuje Bibliu, že ľudia predtým žili dlhšie!“ Viera iného druhu (synkretická, materialistická a tak podobne) zasa vychádza z toho, že Biblia nie je vdýchnutá od Ducha Svätého, ale je produktom kultúry. Oni povedia: "Dokázali sme, že to v Biblii s tým dlhým vekom ľudí je len priesakom kultúry.
Suma sumárum: Objektívny vedec povie, že ešte nič nemáme dokázané. Ľudia viery budú interpretovať na základe svojej viery. Teda, keď preberám nejaký názor, najprv idem do hĺbky a spýtam sa: Z akej viery tento názor vychádza?
A študentov treba učiť, ako vyextrahovať vieru z názorov, nie im dávať „hotový produkt na zjedenie“ Nech vedia, z akých látok (viery) je ten produkt upečený.
Taktiež – treba veľmi jasne rozlišovať, čo je použitie jazyka a čo priesak kultúry. Hovorím svojim jazykom a treba to chápať. Používam isté prirovnania – kto mi chce rozumieť, musí vedieť, že dnes sa chlieb nepečie len z múky, oleja a vody, ako kedysi, ale sa doňho dávajú všeliaké prášky… Druhou vecou je, že je bežná v živote krajiny korupcia. Keby som sa nechal podplatiť ateistami (napríklad za titul docenta a lepší plat) a duchovné veci by som deformoval – to už nie je len o jazyku, ale o priesaku svetáctva. Duch Svätý by mi nedovolil ísť touto cestou. Pozrite, ako dopadli Ananiáš a Zafira, keď sa chceli dostať medzi apoštolov…
Pisatelia Biblie boli obyčajne veľmi nekonformní ľudia. Všetci ich bili a zabíjali, lebo sa neprispôsobovali kultúre. Iste – Pavol píše, že je Židom Žid a Grékom Grék. Ale obe tieto skupiny poriadne vypucoval. Židov za židovské hriechy a Grékov za grécke…
Teraz ešte podstatnejšia podstata. Teológia sa má točiť okolo slova Theos – Boh. Na to sa stále viac zabúda. Naťahujeme sa s DNA, s množstvom vody a s geografiou. Ale akého Boha hlása teória o lokálnej potope? Múdreho? Asi sotva. Múdry Boh ba povedal: „Noach, choď sa presťahovať na Ararat, lebo Ururtu bude zaplavené.“
Stavať bezmotorovú loď do povodne? (aj plachty sú motor) )To je nezmysel. Prúd sa ženie z hôr a všetko so sebou berie do mora. Loď by spláchol až do oceánu, lebo aj v Zálive by bolo nadmieru veľa vody a tá by sa hnala ďalej, až by všetky oceány o pár metrov vystúpili. A loď by ostala unášaná prúdmi, ktoré sa točia okolo oceánu.
Na čo by bola tá vec so zvieratami? Veď po lokálnej potope by sa rozmnožili z okolia. Veľká loď je horšie ovládateľná. S malou by sa dalo nejako veslovať…
Dalo by sa prijať, že ten príbeh je len podobenstvom – to by nesiahalo na Božie kvality. Ale lokálna potopa siaha.
Je dôležité pri teológii myslieť v prvom rade na Boha. Nenechať sa odlákať množstvom faktov, ale s každým faktom sa blížiť k Nemu.
Žalm 104:6 Záplavou zakryl ju sťa rúchom, na vrchoch stáli vody. 7 Pred Tvojou hrozbou odtiekli, rachotom Tvojho hromu zaplašené. 8 Vrchy sa vynorili, klesli doliny na miesto, ktoré si im vymedzil.
Čiže Biblia predpokladá počas potopy obrovské geologické zmeny. Na toto by bolo dobré opýtať sa geofyzika Petra Vajdu. Ja som o tom čítal dosť dávno. Problém nie je s vrásnením, ale so sedimentovanými horninami. Ukladali sa vrstvy pomaličky, alebo rýchlo? Pokiaľ počas miliónov rokov, ako je možné, že vrstvy sú niekde mimoriadne prehnuté – až o 360 stupňov a pritom nie popraskané, či rekryštalizované?
Ako to, že sa našlo kladivo zaliate v hornine? Vedci s najväčším vypätím vysvetľujú, že sa to udialo počas 10.000 rokov. Ale ako to, že neskorodovalo v prostredí, kde sa postupne vrstva po vrstvičke z vody dostáva vápenec?
Ako to, že sa našli v skameneline Tyranosaura Rex mäkké tkaniv a cievy? Po 60 miliónoch rokov? Táto správa je z prestížneho časopisu AAA Science.
Ako je možné, že by bola vodou prikrytá hora Ararat a neboli by Tatry? Voda netečie do kopca. Jedine, že by Boh chcel urobiť zázrak.
Teologicky: Pokiaľ ide o mäsožravé zvieratá – pred potopou podľa Biblie neboli. Možno Boh nechal naštartovať mäsožravosť až keď boli zvieratá už dostatočne rozmnožené. Potopa predpokladá aj veľké genetické zmeny – nielen v tom, že sa ľudský vek skrátil na desatinu (to môže byť vysvetlené genetickou degeneráciou po súrodeneckom plodení v malej skupine zachránených ľudí), ale aj vznikom mäsožravosti.
Teológia prírody nás učí, že Boh stvoril svet láskyplný a dokonale dobrý, užitočný. Až následkom prvého hriechu prišli bodliaky a had stratil nohy. (Všimnite si, že dynosaurus je plaz s nohami.) Po rozmnožení hriechu došlo ku vzniku mäsožravosti. Vyzerá, že spravovanie Zeme, ktoré bolo dané človeku, znamenala omnoho viac, ako si vieme predstaviť.
Pokiaľ ide o množstvo vody, ktoré s objavilo. Ak ho Boh nemohol stvoriť a potom nechať zmiznúť, nemohol ani rozdojiť Červené more, nemohol dať vodu zo skaly, nemohol stvoriť svet. Môže, či nemôže konať Boh stvoriteľsky?