Úvod
===
* Kierkegaard se v závěru spirál svého myšlení dopouští nejrozhodnějšího kroku.
* Kritizuje úřední křesťanství své doby. Srovnává je s ideálem starého zákona.
* Klade do kontrastu "vyznávání" a "následování".
* Anonymní výzvu k výkladu NZ odmítá.
> A pak místo článků časopiseckých nastoupila souvislá řada volných sešitů vlastního originálu Kierkegaardova, nazvaného významně Okamžik, neboť v tomto okamžiku, v současnosti mu bylo působit. (18)

Toto se má říci; budiž to tedy řečeno
===
Prosinec 1854
O PŮLNOCI PAK STAL SE KŘIK
Mt 25,6

* Reakce čtenáře na to, co se má říci, se autora netýká.
> Toto se má říci, budiž to tedy řečeno:
> *Kdokoliv jsi, můj příteli, ať je jinak tvůj život jakýkoli - máš vždy o jednu velkou vinu méně tím, že se přestaneš zúčastňovat veřejné bohoslužby (jestliže se jí vůbec zúčastňuješ), jaká je nyný (třebas tvrdí, že je křesťanstvím Nového zákona); nezúčastníš se, když si dělají z Boha blázny, nazývajíce křesťanstvím Nového zákona, co křesťanstvím Nového zákona není.*
* Úřední bohoslužba je nepravá.
* Křesťanský laik je zcela bona fide. Věří, že toto křesťanství je křesťanstvím NZ.

OKAMŽIK
###

ČÍSLO 1
***
1. Nálada
  * Dobrý vládce je ten, kdo o vládu nestojí (Platon, Stát).
  * Podobně i autor nestojí o působení v okamžiku. Jako spisovatel miluje spíše vzdálenost. Takhle se bude muset aobírat maličkostmi.
  * Chce však půvobit v okamžiku, neboť by litoval, že se nechal zastrašit nezájmem.
2. Slovo k "Toto se má říci", nebo jak se provede rozhodný čin
  * "Do jisté míry" vs. "Buď - anebo".
  > "Buď - anebo" je znamením, jež dává přístup k nepodmíněnému - buď Bohu chvála!
  * "Do jisté míry" naopak proměňuje křesťanství ve žvást.
3. Může se stát, křesťanský stát, zodpovídat za to, že jak jen může, znemožňuje křesťanství?
  * Státní úředníci (kněží) mají peněžní zájem na tom, aby se lidé nazývali křesťany. A jelikož toto křesťanství není křesťanstvím NZ, pak mají peněžní zájem i na znemožnění pravého křesťanství.
  * Existence těchto úředníků je ve světle NZ nepřístojná.
  * To vše se děje ve jménu šíření křesťanství.
  * "Křesťanství křesťanstva" leží mezi příliš málem (odpadnutím) a příliš mnohem (křesťanstvím NZ). Z pohledu pravého křesťanství dochází k nevídanému: miliony křesťanů stejné jakosti.
  > Není to tak asi nejnebezpečnější, co se dá vymyslet, aby se pokud možno znemožnilo křesťanství? (33)
  * Takto uctívat Boha je mít ho za blázna. Vinni jsou kněží a stát. Bohu je milejší upřímná nevíra. Lidem je třeba dát poznat křesťanství NZ.
  * Čím více úředníků, tím více křesťanů je potřeba. A na to, co NZ rozumí pojmem křesťan, se nebere ohled.
  * Nejprve bylo třeba odfouknout lež biskupa Martensena, že "křesťané jsou svědky pravdy". Bylo-li by tomu skutečně tak, ušetřilo by se za jejich penzi a plat.
4. "Vezměte pro dávení!"
  * Někteří mají rádi staré pořádky, ač jsou myšlenkami o bídě křesťanství pohnuti. Těmto autor vzkazuje jako lékař: "Vezměte pro dávení!"
  * Vzpomeň na oběti přinesené za křesťanství. Kráčíme vstříc věčnosti.
  * Pilulku pro dávení poskytl deklamátor Martensen, když zemřelého deklamátora nazval svědkem pravdy.
5. Doprovod
  * Autor se přiblížil současnosti, tj. okamžiku. Je to orgán, jímž se obrací k vrstevníkům. Proto *Okamžik*.
  * Okamžik není prchavý, naopak, jeho význam je pro čtenáře věčný.
  > Já, který se nazývám "Buď - anebo", nemohu posloužit nejakým "Jak-tak". Mám knihu, která zajisté je zde v zemi skoro neznáma, pročež uvedu její název přesně: *Nový zákon Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista*. Ač jsem k té knize v poměru zcela volném, ani např. nejsem přísahou k ní vázán, má nade mnou přece velikou moc a způsobuje mi nepopsatelnou hrůzu před jakýmkoli "Jak-tak". (38)

ČÍSLO 2
***
1. "Svému čtenáři!"
  * Činitel tak smělého kroku bude vydán všanc.
  * Ten však, kdo se nejvíce veřejně hájí, má světské a časné cíle: bojí se o svou pověst.
  * Z NZ se učím, že právě hanobení je známkou, že jsem na pravé cestě a proto bych se neměl ukvapit, abych je odstranil.
2. Že úloha je v dvojím směru
  * Úlohou prvního křesťanství bylo přímo hlásat křesťanství.
  * Jestliže se ale za křesťanství vydává klam, pak hlásat křesťanství vypadá v první řadě jako odvádění od křesťanství.
  * Úloha: odstranit klam smyslů. 1) Co se může činit, aby představy lidí byly osvíceny a oni poučeni. 2) Pracovat k tomu, aby stát klam smyslů odstranil.  
3. Pohodlí a péče o věčnou blaženost
  * Dvě věci spojené v jedno spojením státu a úředního křesťanství. Jakoby věčná blaženost byla podobná službám občanům.
  * Přístup k věčné blaženosti usnadní stát tak, jakoby vystavěl vodovod do výšek, kam se voda v temných dobách nosila.
  > Ale věčnost není takové "něco", kde je lhostejno, jakým způsobem ho nabudeme, ne, věčnost není vlastně žádné "něco", nýbrž způsob, jakým jí dosáhneme. (46)    
4. Lidské chrání (protěžuje) božské
  * Původní náboženství nebylo pro stát vhodné. Když zchromlo, přišla mu ochrana státu vhod.
  * Křesťan NZ je královým nejlepším poddaným. Nikdy mu však král nebude instancí. Jeho království "na život a na smrt nechce být z tohoto světa." (49)
  * Král má v moci zlato, statky, hodnosti, úřady, čestné odznaky. Křesťanství je ale odříkání se všeho takového! Nejen netouží, ale za žádnou cenu je nechce!
5. Chvalořeč na pokolení lidské, neboli důkaz, že Nový zákon už není pravdou
  * Cesta, jež vede k životu, je v Dánsku široká, jak jen může být. Spasitel měl jen malou představu. A do jaké míry jsme všichni křesťany, do té míry již NZ není pravdou. Potřebují ještě všichni tito vzácní lidé spasitele?
6. My všichni jsme křesťany
  * ... se stává axiomatem.
  * Křesťanem nelze přestat být ani vzdorem.
7. Obtíž s Novým zákonem
  * Na žvást ubohost, prostřednost, chvást, nesmysl, na hračkové křesťanství a zvyk proměňovat vše v krásné řeči, na to se v NZ nehledí. => Pcí NZ nemožno ovládnout skutečný život.
  * Mezi nejvyšším a nejnižším je jakási podobnost. A jestliže je něco až pod prahem kritiky, pak proto, že se to NZ křesťanství naprosto nepodobá. Jak vysoko je nad kacířstvím pravda, tak hluboko je pod kacířstvím žvást.    
8. Jsme-li opravdu křesťany, co je potom Bůh?
  * Platí-li současné křesťanství, pak je Boží slovo směšné. Absurdní.
9. Jsme-li opravdu křesťany, pak *eo ipso* Nový zákon už není, nemůže být pro křesťany směrodatný
  * NZ jako příručka pro cestující v zemi, kde se všechno změnilo.
  * Bůh ale nic nezměnil. Proto by se křesťané neměli dát rušit lumpáctvím křesťanstva.  
10. Jaké štěstí, že nejsme všichni kněžími
  * Křesťanství: učení o zříkání se, utrpení a neshodě se světem. Na kněžích se ale šetřit nesmí. On i jeho rodina musí mít potěšení z hlásání toho učení, např. z kázání o odříkání.
  * Boží učitel získá pár a bude zabit. To je stará škola. Lepší státní metodou je získat miliony křesťanů učiteli, kteří nejsou křesťany.  

ČÍSLO 3
***
1. Stát a křesťanství
  * "Křesťan" je polemický pojem. Existuje v protikladu.
  * Ku prospěchu kněží stát a křesťanství splynulo. Tak se z křesťanství stal žvást.
2. Může stát zodpovídat, křesťansky, že svádí část studující mládeže?
  * Je lehké svádět toho, kdo sám chce (Přísloví).
  * Stát používá právě toho okamžiku, kdy mladík touží po světském. Tak ho svádí a nabízí mu vše, co si přeje, pokud se stane učitelem křesťanství: bohatství, zajištěnost, domácí útulnost.
3. Může stát zodpovídat, že přijímá přísahu, která se nejen nezachovává, nýbrž jejíž skládání odporuje samo sobě?
  * Lidé mají zálibu v zaslepenosti, v tom se jim vede.
  * Pokud by měl kněž skutečně naplnit přísahu a být učedníkem Kristovým, musel by ji nejdříve zrušit jako přísahu královského úředníka.
4. Může stát zodpovídat, křesťansky, že vede na nesprávnou cestu lid, aneb mate úsudek lidu o tom, co je křesťanství?
  * Přívlastek "královské" přidává věci garanci.
  * Křesťanství je ale skutečně božské a za žádnou cenu nechce být královské.
  * Královsky ustanovený má víc úcty než ten, který královsky ustanoven není. To je jemné vyhazování křesťanství ven.
  > Ne, poněvadž křesťanství je právě opakem království z tohoto světa, neshodou s ním, je pravdivější nebýt královsky schválen. (71)
5. Ať stát dokáže své počty a brzy se ukáže, že počty jsou zcela zvrácené
  * Po privatizaci křesťanství by se ukázalo, zda jich je doopravdy 1,5 milionu.
  * Ukáže se, že namísto tisíce není potřeba ani stovky kněží. A ukáže se, že soukromé praxe není schopen žádný hodnostář.
  * Lidem se nemusí vysvětlovat, že potřebují lékaře. Kdyby ale byli nábožensky osvobozeni, bylo by těžké vysvětlovat jim jejich duchovní potřebu. Nyní je křesťanství státem prosazované a společensky favorizované.
  > Když nějaký muž krokem vážně odměřeným jde vážně ulicí, máme důvod si myslet - to je asi něco neobyčejného. Ale dovíme-li se náhodou, že výklad této vážnosti je, že je trochu napilý a že musí tak vážně kráčet proto, aby se nepřevážil do kaluže, pak lépe, kdyby se raději trochu motal; usmáli bychom se snad, snad, snad bychom si jeho stavu ani nevšimli, ale svou tvářností budí zájem a už se nevyhne výsměchu, který bude touže měrou nemilosrdný, do jaké míry on se namáhá jít stále a stále vážněji. Tak je to s mlčením duchovenstva... (73)
  * Lépe by duchovním bylo narovinu říci, že jde o peníze.
6. Chce-li stát opravdu brzy sloužit křesťanství, ať odstraní těch tisíc úřednických míst
  * Právě tehdy, kdy by měl učitel jen s důvěrou Bohu a na vlastní pěst vystoupit jako učitel, právě tehdy mu stát otevře pohodlnou cestu a tak zkazí i těch několik povolaných.
  * Kdyby chtěl někdo zabránit pravé poezii, stačilo by mu zřídit tisíc úřednických míst pro královské básníky.

Číslo 4
***
1. Dobrozdání lékařské
  * Správná diagnóza je víc než poloviční vítězství.
  * My nejsme ani křesťané, ani pohané, neboť nám kvůli klamu smyslů a "křesťanstvu" nelze hlásat křesťanství bez rozmýšlení.
  * Někteří žádají nové vylíčení křesťanského učení (anonym na SK r. 1855).
  * Jednotlivé pokusy o léčbu však nepomohou. Problém je zásadnější: Již dlouho nebylo větráno a v samotné stavbě církve je jed (odpověď na výzvu k výkladu NZ). 
  * => Ať se rachotina zboří!
    * Autorizovaný kněz není lékařem, ale mastičkářem právě proto, že je autorizován.
    > A uctívejme opět Boha prostě, místo abychom si z něho tropili šašky v nádherných budovách, buďme opět vážní a zanechme hry, neboť křesťanství hlásané královskými úředníky, placené a ochraňované státem, používající policii proti ostatním, takové křesťanství má se ke křesťanství Nového zákona jako plavání s korkem nebo měchýřem k plavání skutečnému, je to hračka. (81)
  * Sycením a ukájením touhy, jež nestačila vzniknout, hubí kněží zažívání lidí. Touha po Bohu je nejvyšším významem života. Oni ji však mrzačí "starostí o duše".
2. To, co pobuřuje
  * Křesťanství je lidem proti srsti (Židům pohoršením, Řekům bláznovstvím)
  * => Křesťanství je podnětem k pronásledování, roztržce, nenávisti, jak dosvědčuje i NZ.
  * Žije ale i rodina příživníků, kteří lidem cpou lichotivé křesťanství, což je důkazem, že o křesťanství nejde. To pobuřuje. (Jakoby se pastýř legitimoval vysvědčením od vlka.)
  * Dvojnásobně ztížené podmínky: Křesťanství proti nejen Židům a pohanům, ale i křesťanům.
3. Pravda a živnost
  * Bylo by potřeba rozeznat rozdíl mezi časným a věčným, mezi konečným a nekonečným, "mezi pojmem žít pro něco a žít z něčeho, což naše doba - nanejvýš neslušně - dala do jedné skříně" (84).
  * Kariéra a založení rodiny stírají osobní nevíru kněží v to, co mají učit. Jejich snoubenky je motivují. Potom se mu již nedostává síly zlomit tu zvrácenost.
4. Praví křesťané: mnozí křesťané
  * Podvodníci falšují kolky, křesťanští podvodníci falšují miliony křesťanů
  * Pravé zločiny se časně netrestají.  
5. V "křesťanstvu" jsou všichni křesťany; jsou-li všichni křesťany, *eo ipso* křesťanství nového zákona není, ba je nemožné
  * Křesťánství NZ, to je umrtvování, nenávist k sobě samému. "Být křesťanem znamená věřit, milovat Boha v poměru odporu." (89) Pronásledování, trpělivost kvůli učení.
  * V "křesťanstvu" jsou však všichni křesťany a tak žijeme v pohanství pod jménem křesťanství.
  > Ano, ó Bože, kdyby nebylo věčnosti; nejnepravdivější slovo, jež se kdy na světě řeklo, byl bys řekl ty, Bůh pravdy: Nemylte se, Bůh nebude oklamán. (90)
6. Obtíž mé úlohy
  * Křesťanství není nic z lidské hlavy, ale něco, co se přirozenému člověku protiví.
  * Falešné křesťanství se však odkazuje na vše, co se člověku líbí a zamlouvá.
  * Pravé křesťanství je cosi, co se má člověku chtít, ač se mu to nelíbí a navzdory nelibosti se do toho pustí. Většině se to spojí, splete, takže to, do čeho se mají pustit, je to, co se jim má líbit a zamlouvat, namísto chtít, byť by se jim to nelíbilo. Z toho těží porušovatelé, když se odkazují na to, co se člověku zamlouvá jako na křesťanství a že pokud by to tak nebylo, muselo by to člověka pobouřit.
  * Obtíž: dokázat, že křesťanství NZ, se lidem nelíbí. Je zde zhýčkanost myšlenkou, že důkaz pravosti je zamlouvání. A že křesťanství přeci není to, co člověka pobuřuje.
  * Zločiny prodavačů duší však nelze trestat v čase, neboť jejich zločiny potřebují celou časnost, aby se staly.       
7. Úřednost a osobnost    
  * Osobní prosba za modlitbu tebou otřese, z formálního pastýřského listu je ti nekonečně líně.
  * Bohu se úřednost protiví, neboť je Bohem osobním.
  > Ano, právě protože Bůh je v nejužším slova smyslu osobnost, sama osobnost, právěto je mu úřednost nekonečně protivnější nežli ženě, objeví-li, že se někdo o ni uchází dle - formuláře. (95)

Číslo 5
***
1. My všichni jsme křesťany, aniž máme tušení, co je křesťanství
  * Bůh je v lásce smrtelným nepřítelem. Jako takový převráceně odpovídá na každé přání a myšlenku, která není přímo na něj a pro něj (Jonáš - podvrácení stromu).
  * Úřední křesťanství bere motiv NZ (kříž, utrpení, bázeň a chvění) a komponuje z něj idylu plození dětí.
2. Génius a křesťan
  * Géniové jsou vzácní, křesťané více. Génius je zvláštnost přírody. Křesťan je zvláštnost svobody (lépe: řádnost svobody, jen většina není tím, čím by měla být). Proto Bůh chce hlásat všem stejně.
  * Jde tedy o zachování vzácnosti a zároveň o bezpodmínečné hlásání.
  > Jen božská autorita mohla tak imponovat lidskému pokolení, že bezpodmínečně vážně chtělo věčnost. Jrn Bůh-člověk sám to může: pracovat bezpodmínečně pro rozšíření a stejně bezpodmínečně zachovávat, co to znamená být učedníkem. (103)
  * Je zde tedy nutný poměr vzácnosti. Člověk se ho snaží obrátit. Současnému křesťanství se to podařilo.
3. Křesťanství duchovního člověka; křesťanství nás lidí
  > Duchovní člověk v sobě může unést zdvojení, může svým rozumem pochopit, že něco je proti rozumu, a pak to přece chtít, může svým rozumem pochopit, že něco je pohoršením, a přece to chtít; ... (106)
  * Křesťanství lidí naopak odnímá pohoršení, paradox, místo toho udá pravděpodobnost, obyčejnost.
  * Duchovní člověk snese samotu, právě natolik je duchovní. Lidé naproti tomu zoufají, nakolik nejsou v davu.
4. Křesťanství Nového zákona a křesťanství "křesťanstva"
  * Křesťanství: změnit vše! Křesťanstvo: vše nechat při starém jako pohanství rafinované věčností.
  * Nevěstince zůstaly, jsou nyní křesťanské. Šizení zůstalo, je nyní křesťanské. Marnost společenských poct, ... všechno zůstalo, přibyl jen přívlastek "křesťanský".
5. Jsou-li všichni křesťany, *eo ipso* křesťanství není
  > Žádné určení, které se týká všech, nemůže zasahovat do samé jsoucnosti, ale musí buď být základem jsoucnosti, nebo být mimo ni a bezvýznamným. (109)
  * Tzn.: Pokud se něco týká všech, platí to sice, ale prakticky to nic neznamená.
  * Bůh konfrontuje "jedince" a "pokolení". Chce být skutečně milován. A může to být považováno za velikou přísnost, že nás Bůh nenechá běhat v stádě.
  * Pokud tedy rozšíříme křesťanství na všechny, křesťanství zaniká.
6. Vzpoura ve vzdoru a vzpoura v pokrytectví čili o odpadnutí od křesťanství
  * Člověk vzdorovitý, ale velmi chytrý, jedná-li se o tělo. Může-li, vzbouří se proti moci. Nemá-li k tomu moc, sáhne po pokrytectví. Právě křesťanstvo je odpadnutí od křesťanství.
  * Požadavek křesťanství je nesmírný, Kristův vzor je nedostižný. Proti Boží moci se však nemůžeme obrátit ve vzdoru. Člověk nemá dost odvahy a pravdivosti, aby odmítl, sáhl tedy po pokrytectví a změnil pojem křesťanství.
  > ... královsky autorizovaný křesťanský kostel v "křesťanstvu" je nejdvojsmyslnější věc, která kdy existovala.
  > Neboť dělat si z Boha blázny není dvojsmyslné, ale dělat to pod názvem uctívání ho je dvojsmyslné; chtít zrušit křesťanství není dvojsmyslné, ale je dvojsmyslné odstraňovat křesťanství pod názvem rozšiřování ho; dávat peníze na zabraňování křesťanství není dvojsmyslné, ale je dvojsmyslné brát je, aby se jimi zabraňovalo pod názvem působení pro ně. (113)   
7. Skládání přísahy čili úřednost: osobnost
  * Křivá přísaha před úřadem časně osvobozuje, ale věčně váže. Přestupník v jistém případě úředně přísahal, ale osobně se toho neodvážil.
  * Podobně i kněz v soukromí uzná, že je jiného přesvědčení, než toho, které hlásá *ex officio*.
8. Novomódní náboženská zaručení (garance)
  * Nehovoř, příteli, o tom, že křesťanství požaduje samotu, dokud nebudeš žít hezky dlouho s druhou ženou, aby obec zůstala u pouhého okouzlení.
  * Nemluv, že křesťanství opovrhuje řády, dokud jich sám pár nedostaneš, aby to obec považovala za pouhé dopolední povyražení.
  * Chceš-li mluvit o hlásání v chudobě, dokud si nezískáš tučnou živnost, aby posluchač nedostal strach, že chudoba je tak blízká.
  * Dramatické slzy řečníkovy jsou daleko hroznější, než lehkomyslné slzy posluchačů. Tyto nedělní slzy bude Bůh žalovat v soudný den.
9. "Varujte se těch, kteří rádi chodí v dlouhém rouše" (Mk 12, 38; L 20, 46)
  * "Varuj se kněží!", vybízí Søren Kierkegaard.
  * Ke křesťanství náleží: trpět pro učení. Pro kněží by to znamenalo zabít se.
  * Varujte se těch, kdo chodí v dlouhých řízách? Ne, Kristu nevadí délka ani oděv samotný. Chce uhodit na stav. Nikoli na jednotlivce, na odění, na marnivost, ale na stav.
  * => Jakmile učitel dostane ornát, jde o úřední uctívání Boha. Duchovní stav je křesťansky sám o sobě zlo.

Číslo 6
***
1. Krátce a ostře
  * Křesťanství je zdokonalitelné. Nejdále došlo v protestantském Dánsku.
  * Geheime-General-Ober-Hof-Prädikant káže: "A neurozené u světa a za nic položené vyvolil Bůh". A nikdo se nesměje.
  * Apoštol trpící za pravdu, svět říká: "Ubohý člověk." Ubohý svět!
  * Apoštol Pavel neměl úřad, nevydělával mnoho peněz, nebyl ženatý a nebyl vážený.
  * O augurech se říká, že se nemohl jeden podívat na druhého, aniž by se usmál. Totéž bude platit o nás.
2. Míra vzdálenosti; a tím zase o pravé obtíži, s níž je mi bojovat
  * Dva muži, dva náhledy na svět, velký rozdíl: lidsky přípustným, spravedlivým, čestným způsobem proklouznout životem vs. nechtít šťastně proklouznout světem, snažit se jej ranit, srazit se s ním.
  * Tomu prvnímu (Mynsterovi), je to druhé bláznovstvím. Druhému je to první vlažnost.
  * Nejzákeřnější indiferentismus umožňuje náboženství bez vášně.
3. Ze všeho nejvíce se boj, abys nebyl zaveden na scestí
  * Obava Sokratova. A je podmínkou, chceme-li dbát křesťanství NZ. Pak může člověk zvědět pravdu o křesťanství: stát se nešťanstným pro tento život.
  * Platí přímá úměra: Čím blíže k Bohu, tím nešťastnější život a více utrpení.
  * Tato myšlenka znepokojuje to mámení smyslů, tu maškarádu křesťanstva.
  * Sám autor byl ke všímání veden životními poměry. Uvědomil si požadavek a kontrast NZ.      
4. Že my, "křesťanstvo," si naprosto nemůžeme přivlastňovat zaslíbení Kristova, neboť my, "křesťanstvo," nejsme tam, kdy Kristus a Nový zákon žádají, abychom byli, máme-li být křesťany
  * Výsada nebude platit, pokud nebudou splněny podmínky.
  * Že "brány pekelné nepřemohou církev", to nám nepomůže, neboť nejsme tím, čím myslel Kristus a Písmo, abychom byli.
  * Teprve při mocném činu odtržení se od časného a konečného, když se člověk stane křesťanem, teprve tehdy se člověk dostává do boje a teprve v něm ho Bůh neopustí.
5. Co praví velitel hasičů?
  * Požár je vážná věc. A velitel hasičů - jinak slušný - projevuje se při něm hrubě a pragmaticky, neboť ví, že zde nestačí slušné dobráctví.
  * Převý řešitel vážného problému podobně pozná, že společnost žvanilů mu stojí v cestě a nepoužije její pomoci.
  * V historii není myšlenky nikdy ryzejší, než na začátku. Pak se jen sežvaní, komolí a znečišťuje.
  * Užvaněnou společnost třeba odstranit. Tam, kde má nastat vážnost, platí buď - anebo.      
6. Drobné poznámky
  > Prostřednostní výklad Bible vykládá a vykládá Kristova slova tak dlouho, až z nich dobývá svého smyslu, bezduchosti (triviálnosti) - a nyní, když odstranil všecky obtíže, je klidný a odvolává se na Kristova slova! (143)
  * => Potíž: Bůh se zrodil, pravda teprve nyní přišla na svět.
  * Divadlo poctivě přiznává, čím je. Kostel ne.
  > Kdyby dva lidé spolu jedli ořechy a jeden rád samé skořápky, druhý samá jádra, muselo by se o nich říci, že se hodí dobře dohromady. Tak se hodí dohromady i Bůh a svět. Čeho svět nedbá, co odhazuje, čím opovrhuje: obětováním, jádry, těm právě přikládá Bůh nekonečnou cenu a sbírá je s větší horlivostí, nežli svět sbírá, co miluje s největší vášní. (144)
Číslo 7
***
1. Proč "člověk" nade vše miluje "básníka"? A proč, božsky, je "básník" právě nejnebezpečnější?
  * Odpověď je v otázce. Člověk miluje básníka proto, že je mu nejnebezpečnější. A takový básník je, protože člověk miluje básníka.
  * Člověk si - v přirozenosti chorý - přeje být klamán.
  * Nebezpečnější, než básník, je kněz, který je básníkem, aniž by to vyjevil.  
2. Lov na lidi
  * Lov na lidi, to je dle Kristových slov obětovat se, aby byly lidi loveni.
  * Dnes je ale z rybářství lidí živnost => křesťanství milionů.
3. Čemu se tak říká křesťan
  * Mladý muž: "Mít náboženství" přichází často na řadu až s otcovstvím, kdy je dítě pokřtěno.
  * Živnostník: Většinové náboženství pomáhá šidit. A kněz-živnostník šidí nejvíce.
4. "*Nejprve* království boží" (Jakási novela)
  * Po osmi letech studií, starostech o příjmy a zasnoubení káže nový kněz: "*Nejprve*" hledejte...
  * Vzhledem k tomu: úřední křesťanství je hluboká nepravda a zaslepenost.
  * Oni však ponenáhlu dosahují nejprve světského užitku a teprve nakonec, líbí-li se to vládě nebo většině, kázání o božím království.
  * Je-li krást a loupit odporné, úřední křesťanství je odpornější: bezduché, bezmyšlenkovité, blbé uctívání poklesle v zvířecí hlouposti.
5. Že "křesťanstvo" od pokolení do pokolení je společností nekřesťanů; a formulka, podle které se to děje
  * Předpoklad: křesťanem se člověk musí stát jako dítě. Nejsem křesťanem jako muž? Je pozdě. Bude jím mé dítě. Dle NZ se však křesťanem může stát jen muž.
  * => Do dětí se lije kašička nepodobná učení o kříži a utrpení, odumírání a nenávisti k sobě samému.
  * => Křesťanství je jen v plození dětí, aby byly nové houfy křesťanů.
6. Konfirmace a oddavky; křesťanská komedie, čili co je ještě horší
  * Konfirmace - důsledek svědomí "křesťanstva".
  > Patnáctiletý kluk! Kdyby se jednalo o deset tolarů, řekl by otec: Ne, můj hochu, tolika penězi vládnout nemůžeš, k tomu jsi ještě příliš zelený.
  * Kdyby se konfirmace odložila až na mužskou zralost, mnozí by měli dost charakteru na to, aby nechtěli být pokrytci. Takto se kněz zmocní člověka v mladém věku, takže ve stáří je obtížnější zlomit povinnost.
  > Nedotýkám se lidu tím, co píši; on je sveden na scestí a nelze mu mít za zlé - je to lidské -, že ponechán sobě samému, oklamán tím, že kněz složil přísahu na Nový zákon, pokládá tento způsob uctívání Boha za správný. Ale běda kněžím, běda jim, přísahou zavázaným lhářům! Vím dobře; žili posměvači náboženství; byli by dali nevím co, aby dovedli, co já, ale nepodařilo se jim, neboť Bůh nebyl s nimi. Jinak je to se mnou; původně byl jsem kněžím nakloněn, více než kdo jiný, byl jsem ochoten jim pomáhat, ale oni sami přivodili na sebe opak. A se mnou je Všemohoucí a on nejlépe ví, jak se má uhodit, aby to bylo cítit, že smích obsluhovaný v strachu a úzkosti má být bičem - proto užívá mne. (168)
  * Boží muž (kněz) požehná odklonu od požadavků Písma. Písmo doporučuje svobodný stav? Kněz dostane deset tolarů, když požehná svazku!
  * Když něco není Bohu milé, stane se mu to milé, když kněz prohlásí, že je mu to milé.
  * Oddavky: kněz by měl zamilované přesvědčovat, aby se nebrali. Vždyť přísahal na NZ! A je uklidňuje, že kněz je při tom. Že posvěcuje jejich svazek.
  * Všechno náboženství, na kterém je trochu pravdy, směřuje k úplném přerodu člověka. Chce mu všechno vyrvat.
  * Takové náboženství nemůže společnost potřebovat! Proto existuje vážená skupina kněží, která činí z křesťanství pravý opak.
  > Stát se křesťanem Nového zákona je vypočteno na uvolnění (jako lékař mluví o uvolnění masa kolem zubu), na uvolnění jednotlivce ze souvislosti, na níž visí bezprostřední vášní a která bezprostřední vášní visí na něm. (172)
  * Toto není člověku po chuti.
7. Že křesťanské vychovávání dětí v křesťanském rodinném životě, zvláště v protestantismu tak velebené, zakládá se, křesťansky, na lži, pouhopouhé lži
  * Křesťansky není Bohu milé plození dětí. Tak je to v pohanství. Naopak je sobectvím, jestliže pro nezvládnutí vášně nechají dva jinou bytost na tomto světě, v této káznici.
  * Svět, na který je dítě přivedeno, je hříšný, špatný a nepřátelský vůči spaseným.
  * Bůh chce život narozeného, aby se proměnil v odumřelého. Rodiče však opakují: Je dobrodiní, že jsi vznikl, svět je znamenitý, Bůh sice nesplní každé přání, ale pomůže... lži.
  * Buď se tedy dítě promotá životem v žvástu, nebo pocítí nejhroznější bolest rozporu mezi poznáním Boha a výchovou.
8. Pravda o významu "kněze" pro společnost
  * Kněz je křivopřísežník. Společnost na něj letargicky spoléhá.
  * V kněžstvu nejsou výjimky. Není žádný poctivý.
  * Celou společnost mění jsoucnost kněze v bídáctví.  
9. O zájmu, který budí moje věc
  * Čte se se zájmem, ale u toho u většiny zůstane.
  * Zůstat u takového uctívání Boha, které se mu posmívá, je podobné, když je muži žena nevěrná: nemůže se dát rozvést, je zvyklý na domácí pořádek. Při tom je zvědavý na detaily toho poměru.

Číslo 8
***
1. Současnost; co uvidíš v současnosti, je rozhodný čin
  * Nezáleží na výši daru, ale na rozeznání obdarovaného (Mt 10,41n).
  * Jde o současnost. O to, že tě v současnosti rozeznají jako hoto, kým jsi (srov. prorok, učedník v Mt 10,41n).
  * Po smrti upálením se bude slavit tvůj svátek pečenou rybou. Jde však pouze o současnost, ne o věnování náhrobků nazývané vážným křesťanstvím.
  * Viz knihu *Cvičení v křesťanství*.       
2. Jsme jen jednou na světě
  * Často slýchaná věta a důvod k vášni pro splnění přání a útěk před utrpením.
  * Křesťané však utrpení světa pokládají za nic a největší hrůzy tuší na onom světě. Proto je pro ně hlavní být ve správném poměru k věčnosti.
  * Jsme jen jednou na světě. Rozloha času se scvrkává. Bůh tě vroucně miluje. A chce aby ses odhodlal trpět, čili milovat. Jeho lze milovat jen utrpením, neboť budeš-li ho milovat, budeš trpět.
  * Bůh le láska. Znamená to utrpení, ale to proto, že chce být milován. Bolí to, ale nelze to jinak, neboť Bůh by byl něčím jiným, než láskou. Je to vážné, ale pamatuj, že Bůh v lásce trpí daleko více, než ty, aniž by se mohl změnit.
3. Věčnost k litování
  * Tato léta jsou ve srovnání s věčností strašně krátká! (Srov. příběh o stařence, stařečkovi a drahokamu.)
  * Člověk může dosáhnout potěšení, statků a utonout v domění, že je na pravé cestě. A pak celou věčnost litovat, že neužil času k tomu, nač lze věčně vzpomínat: milovat Boha, trpět od lidí.
  > Pročež neklam sebe sama; ze všech podvodníků boj se nejvíce sebe sama! I kdyby bylo možné, aby člověk v poměru k věčnosti dostal něco napřed, oklamal jsi přece sebe sama; něco napřed - a věčnost k litování. (200)
4. Na co lze věčné vzpomínat?
  * Žes trpěl za pravdu. Na nic ne: Na dobrodružné zápletky, lásky, objevy, úspěchy, ...
  * Příležitost skýtá každá vteřina ve světě podlosti. Tam stojíš a hlas tě volá k pravé cestě. Tiše, aby tě zkoušel. Věčnost nepotřebuje tebe, aby musela zvýšit hlas.  
5. Obraz života a obraz ze života
  * Obdivovaný je ve škole ten, kdo má výsledky pilného a pohodlí lenivého.
  * U kněze je opět obdiv před dvojím prospěchem: statky a zároveň sláva, svatozář.
  * Bohu je však pokrytectví nejprotivnější.    
6. Boží spravedlnost
  * Boží přísnost je přítomná a skrytá.
  * Některé zločiny potřebují celou časnost, aby se staly a spravedlnost by nebyla spravedlostí, kdyby nenechala zločiny, aby byly dokonány.  
7. Třes se; neboť v jednom ohledu je nekonečně snadné dělat si z Boha blázny
  * Je "nekonečně hloupé a bezduché chtít si dělat blázny z toho, který je přespříliš povýšen" (210).
  * On nezdvihne křik jako tvůj kamarád, když pozná, že si z něj děláš blázny, falšuješ jeho slova a děláš, jakobys mu nerozuměl.
  > Tak vzněšený je Bůh; tak dalek je toho, aby to činil obtížným, tak nekonečně snadné je ho oklamat, on sám vypisuje ceny těm, kteří to činí, odměňuje je pozemskými statky: ó člověče, třes se! (210)    

Číslo 9
***
1. Takhle se to tedy má
  * Reaguje na defenzívu v tisku od bisk. Martensena.
  * Opakuje: Na věčnosti Ti nebude líp, budeš-li se účastnit, když si dělají z Boha blázny.
  > Pro všechno na světě, nedej se omámit kněžími, věř mi nebo pohlédni na okamžik bez předsudku do Nového zákona a uvidíš, že křesťanství nepřišlo na svět, aby tě uklidnilo v tvém přirozeném stavu, zaručujíc knězi kvetoucí a veselou živnost, ale že přišlo na svět, aby v odříkání se všeho, hrůzami věčnosti vytrhlo tě z klidu, v němž přirozeně prodléváš. (215)
  * Posluchači jsou však jen publikum: Zaujatě poslouchají, pak esteticky hodnotí, pak čtou kritiku, pak čekají výsledek a nic neberou vážně a za své. Toto působí autorovi chvění.
2. Že ideály se mají hlásat, jinak je křesťanství až do hlubiny zfalšováno
  * Ideál: Voják, který chce být generálem.
  * Zkušenost: Téměř žádný voják generálem nebude.
  * Namísto aby se hlásaly ideály, uvádí se, čemu učí zkušenost: uklidňnující střední cesta, "moudrost", klid, blaženost spolu s ostatními (jinak také: konec v pekle spolu s ostatními).
3. Dávka životní omrzelosti
  * Kdo chce žít pro věčnost, potřebuje stále dávku omrzelosti ze zkoumání hnusu.
  * Bůh je zrazen a potupen. A po letech miliony putují po kolenou k místům, kde šlapala jeho noha.
4. Buď žvanilem a uvidíš, že všechny obtíže zmizí!
  * Být žvanilem a měnit náhledy podle situace => nádherný, skvostný svět.
  * Být charakterní a neslevit ze zásad => svět samá obtíž.
5. Že kněží jsou lidojedi, a to nejodpornějšího druhu
  * Zabaveno. (221)
6. Kněz nejen dokazuje pravdu křesťanství, nýbrž podává zároveň opačný důkaz
  * Pouze jeden poměr k zjevené pravdě: víra. Pouze jeden důkaz víry: ochota trpět za víru. To svědčí pro pravdivost křesťanství.
  * Živnost je však pravý opak oběti.  

Číslo 10
***
1. "Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hůedajíce?" (J 5,44)
  * Křesťanství vůbec není. Dle autora taková vášeň hledání chvály od Boha již neexistuje.
  * Je lépe činit si blázny ze sebe sama, než činit si blázny z Boha.
2. Co odpovídá ozvěna
  * Hlásáním křesťanství není možné získat pozemské statky!
  > Není bezpodmíněčně jisté, že kdo má železa na nohou, je zločinec, neboť jsou příklady, že občanská vrchnost odsoudila nevinného; ale je věčně jisté, že kdo - hlásáním křesťanství! - získá poemské statky, je lhář, podvodník, zfalšoval v tom neb onom bodě učení, které je od Boha položeno do tak ostrého poměru k tomuto světu, že je nemožné, věčně nemožné pravdivě hlásat, co vpravdě křesťanství je, aniž by člověk v tomto světě trpěl, odstrčen, nenáviděn, proklet. (229)
  * Pokud na hlásání křesťanství ozvěna chválí, není pravé. Je pravé, pokud ozvěna proklíná.
3. Že hříchy "křesťanstva" nutno srovnat se zločinem, jako kdyby si někdo chtěl přisvojit neprávem dědictví
  * Křesťanstvo nesplňuje podmínky závěti, proto není poctivé, když chce dědit.
4. Kdy je okamžik?
  * Když je tu muž okamžiku.
  * Nepřijde při prostřednosti, při kalkulaci okolností.
  * Okamžik nezávisí na okolnostech. Je to novost, úder věčnosti. Je to dar nebe věřícímu.      
5. Moje úloha
  * Ve světě žvástu je pravda bláznovství.
  * Autor se nenazývá křesťanem! Stojí proti osmnácti stoletím křesťanství.
  * Je to sokratická úloha: revidovat učení křesťanství. Sám nedosahuje ideálu.
  * Kněži a křesťanští učenci jsou hluboko v sofismu.
  * Autor má tu protivnou vlastnost, že tím, že se nenazývá křesťanem, může ukázat, že ostatní jsou jimi ještě méně. Podobně Sokrates byl nevědomý, ale sofistům mohl ukázat, že ví ještě méně.
  * Autor nikdy nebyl jako ostatní. Bolestným způsobem stával se tím, čím je, milost mu ztrpčila dětství a mládí.
  > V mukách, jako byly moje, vychová se totiž člověk, aby se mohl stát obětí, a nekonečná milost, která mi byla a je ukázána, je, že jsem byl vyhlédnut, abych se stal obětí, že k tomu jsem byl vyhlédnut, ano, a ještě něco, pod společným vlivem všemohoucnosti a lásky vyvinul jsem se tak, že dovedu pochopit, že to je nejvyšší stupeň milosti, kterou Bůh lásky někomu prokazuje, a to pouze těm, jenž miluje. (238)
  * Laiku!: Ty máš nejmenší důvod být nade mnou mrzutý. Křesťanství NZ dosáhnou pouze jednotlivci (viz Kristův život)! Prchej před odpornými kněžími!
  > Prchej před nimi; jen dbej, abys jim ochotně a přesně platil peníze, které chtějí. S těmi, kterými člověk pohrdá, za žádnou cenu nemá mít peněžní nepříjemnosti, aby se nemohlo říci, že se jim vyhýbá proto, aby nemusel platit. (239)     
6. Drobné poznámky
  * Kněžské uctívání Boha: Pokud se něco nesmí, vysvětí to kněz a zpoplatní. A je z toho uctívání Boha.
  * Kněz - herec: To však nikdy neuzná.
  * "Kněz" coby paraván: Laici se zakrývají knězem.
  * Pohanství - křesťanství "křesťanstva": Jako když piják pije přirozeně, nebo za odměnu své zdrženlivosti. 
  * Hrozné poměry!: Není to tak, že by na jednoho, kdo chce pravdu, žilo sto tisíc světských. Na jednoho, kdo žije v pravdě, je tisíc kněží!
  * Srdečnost - zatvrzelost: Když lidé nenajdou srdce v krku, v ústech, v kalhotech, řeknou, že dotyčný žádné nemá.
  * Rafinovaná podlost: Když má cizinec vzácnou listinu, kterou nikdo nezná, přijde jiný, kdo mu dá poloviční cenu. V očích veřejnosti je dobrodinec, zároveň ošidí bližního o padesát procent. Podobné je to s uznáním: Poloviční uznání je horší než nic.
  * "Je to kvůli následníku": Z pocitu povinnosti vůči následníku kněží hrabou a starají se o světské. Neusiloval by tedy, pokud by žádný následník nebyl.
    > Vše zvrácené - je vina předchůdce.
    > Všechno snažení po pozemských věcech - je kvůli nástupci. (246)
    * Vyšší moudrost v tom, že je předchůdce a nástupce: Tímto způsobem člověk vesele kráčí světem a zároveň je svědkem pravdy. Bůh pomáhej tomu, kdo předchůdce a nástupce nemá. Pro toho bude život pravým křesťanstvím a zkouškou, při níž nelze šidit.