CSP

NRSV

NA

VUL

1 Nyní tedy žádného odsouzení pro ty, v Kristu Ježíši .

1  There is therefore now no condemnation for those who are in Christ Jesus.

1 Οὐδὲν ἄρα νῦν κατάκριμα τοῖς ἐν Χριστῷ Ἰησοῦ·

1 nihil ergo nunc damnationis est his qui sunt in Christo Iesu qui non secundum carnem ambulant

2 Vždyť zákon Ducha života v Kristu Ježíši mě osvobodil od zákona hříchu a smrti.

2  For the law of the Spirit of life in Christ Jesus has set you free from the law of sin and of death.

2 ὁ γὰρ νόμος τοῦ πνεύματος τῆς ζωῆς ἐν Χριστῷ Ἰησοῦ ἠλευθέρωσέν σε ἀπὸ τοῦ νόμου τῆς ἁμαρτίας καὶ τοῦ θανάτου.

2 lex enim Spiritus vitae in Christo Iesu liberavit me a lege peccati et mortis

3 Neboť co Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli tělu, Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu a za hřích a odsoudil hřích v těle,

3  For God has done what the law, weakened by the flesh, could not do: by sending his own Son in the likeness of sinful flesh, and to deal with sin, he condemned sin in the flesh,

3 τὸ γὰρ ἀδύνατον τοῦ νόμου, ἐν ᾧ ἠσθένει διὰ τῆς σαρκός, ὁ θεὸς τὸν ἑαυτοῦ υἱὸν πέμψας ἐν ὁμοιώματι σαρκὸς ἁμαρτίας καὶ περὶ ἁμαρτίας κατέκρινεν τὴν ἁμαρτίαν ἐν τῇ σαρκί,

3 nam quod inpossibile erat legis in quo infirmabatur per carnem Deus Filium suum mittens in similitudinem carnis peccati et de peccato damnavit peccatum in carne

4 aby byl požadavek Zákona naplněn v nás, kteří nechodíme podle těla, ale podle Ducha.

4  so that the just requirement of the law might be fulfilled in us, who walk not according to the flesh but according to the Spirit.

4 ἵνα τὸ δικαίωμα τοῦ νόμου πληρωθῇ ἐν ἡμῖν τοῖς μὴ κατὰ σάρκα περιπατοῦσιν ἀλλὰ κατὰ πνεῦμα.

4 ut iustificatio legis impleretur in nobis qui non secundum carnem ambulamus sed secundum Spiritum

5 Ti, kdo jsou podle těla, mají na mysli věci těla; ale ti, podle Ducha, věci Ducha.

5  For those who live according to the flesh set their minds on the things of the flesh, but those who live according to the Spirit set their minds on the things of the Spirit.

5 οἱ γὰρ κατὰ σάρκα ὄντες τὰ τῆς σαρκὸς φρονοῦσιν, οἱ δὲ κατὰ πνεῦμα τὰ τοῦ πνεύματος.

5 qui enim secundum carnem sunt quae carnis sunt sapiunt qui vero secundum Spiritum quae sunt Spiritus sentiunt

6 Myšlení těla smrt, myšlení Ducha život a pokoj.

6  To set the mind on the flesh is death, but to set the mind on the Spirit is life and peace.

6 τὸ γὰρ φρόνημα τῆς σαρκὸς θάνατος, τὸ δὲ φρόνημα τοῦ πνεύματος ζωὴ καὶ εἰρήνη·

6 nam prudentia carnis mors prudentia autem Spiritus vita et pax

7 Myšlení těla totiž v nepřátelství vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže.

7  For this reason the mind that is set on the flesh is hostile to God; it does not submit to God's law-- indeed it cannot,

7 διότι τὸ φρόνημα τῆς σαρκὸς ἔχθρα εἰς θεόν, τῷ γὰρ νόμῳ τοῦ θεοῦ οὐχ ὑποτάσσεται, οὐδὲ γὰρ δύναται·

7 quoniam sapientia carnis inimicitia est in Deum legi enim Dei non subicitur nec enim potest

8 Ti, kteří jsou v těle, se Bohu líbit nemohou.

8  and those who are in the flesh cannot please God.

8 οἱ δὲ ἐν σαρκὶ ὄντες θεῷ ἀρέσαι οὐ δύνανται.

8 qui autem in carne sunt Deo placere non possunt

9 Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás vskutku Duch Boží přebývá. Jestliže však někdo nemá Kristova ducha, ten není jeho.

9  But you are not in the flesh; you are in the Spirit, since the Spirit of God dwells in you. Anyone who does not have the Spirit of Christ does not belong to him.

9 ὑμεῖς δὲ οὐκ ἐστὲ ἐν σαρκὶ ἀλλὰ ἐν πνεύματι, εἴπερ πνεῦμα θεοῦ οἰκεῖ ἐν ὑμῖν. εἰ δέ τις πνεῦμα Χριστοῦ οὐκ ἔχει, οὗτος οὐκ ἔστιν αὐτοῦ.

9 vos autem in carne non estis sed in Spiritu si tamen Spiritus Dei habitat in vobis si quis autem Spiritum Christi non habet hic non est eius

10  -li však Kristus ve vás, sice tělo mrtvé kvůli hříchu, ale duch živý kvůli spravedlnosti.

10  But if Christ is in you, though the body is dead because of sin, the Spirit is life because of righteousness.

10 εἰ δὲ Χριστὸς ἐν ὑμῖν, τὸ μὲν σῶμα νεκρὸν διὰ ἁμαρτίαν, τὸ δὲ πνεῦμα ζωὴ διὰ δικαιοσύνην.

10 si autem Christus in vobis est corpus quidem mortuum est propter peccatum spiritus vero vita propter iustificationem

11 Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, ten, který vzkřísil Krista z mrtvých, oživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha, který ve vás přebývá.

11  If the Spirit of him who raised Jesus from the dead dwells in you, he who raised Christ from the dead will give life to your mortal bodies also through his Spirit that dwells in you.

11 εἰ δὲ τὸ πνεῦμα τοῦ ἐγείραντος τὸν Ἰησοῦν ἐκ νεκρῶν οἰκεῖ ἐν ὑμῖν, ὁ ἐγείρας Χριστὸν ἐκ νεκρῶν ζῳοποιήσει καὶ τὰ θνητὰ σώματα ὑμῶν διὰ τοῦ ἐνοικοῦντος αὐτοῦ πνεύματος ἐν ὑμῖν.

11 quod si Spiritus eius qui suscitavit Iesum a mortuis habitat in vobis qui suscitavit Iesum Christum a mortuis vivificabit et mortalia corpora vestra propter inhabitantem Spiritum eius in vobis

12 Nuže tedy, bratři, jsme dlužníky, ne těla, abychom podle těla žili.

12  So then, brothers and sisters, we are debtors, not to the flesh, to live according to the flesh--

12 Ἄρα οὖν, ἀδελφοί, ὀφειλέται ἐσμέν, οὐ τῇ σαρκὶ τοῦ κατὰ σάρκα ζῆν·

12 ergo fratres debitores sumus non carni ut secundum carnem vivamus

13 Jestliže žijete podle těla, je vám souzeno zemřít; jestliže však Duchem usmrcujete činy těla, budete žít.

13  for if you live according to the flesh, you will die; but if by the Spirit you put to death the deeds of the body, you will live.

13 εἰ γὰρ κατὰ σάρκα ζῆτε μέλλετε ἀποθνῄσκειν, εἰ δὲ πνεύματι τὰς πράξεις τοῦ σώματος θανατοῦτε ζήσεσθε.

13 si enim secundum carnem vixeritis moriemini si autem Spiritu facta carnis mortificatis vivetis

14 Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni Duchem Božím, jsou Boží synové.

14  For all who are led by the Spirit of God are children of God.

14 ὅσοι γὰρ πνεύματι θεοῦ ἄγονται, οὗτοι υἱοὶ θεοῦ εἰσιν.

14 quicumque enim Spiritu Dei aguntur hii filii sunt Dei

15 Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!

15  For you did not receive a spirit of slavery to fall back into fear, but you have received a spirit of adoption. When we cry, "Abba! Father!"

15 οὐ γὰρ ἐλάβετε πνεῦμα δουλείας πάλιν εἰς φόβον, ἀλλὰ ἐλάβετε πνεῦμα υἱοθεσίας, ἐν ᾧ κράζομεν, Αββα ὁ πατήρ·

15 non enim accepistis spiritum servitutis iterum in timore sed accepistis Spiritum adoptionis filiorum in quo clamamus Abba Pater

16 Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží.

16  it is that very Spirit bearing witness with our spirit that we are children of God,

16 αὐτὸ τὸ πνεῦμα συμμαρτυρεῖ τῷ πνεύματι ἡμῶν ὅτι ἐσμὲν τέκνα θεοῦ.

16 ipse Spiritus testimonium reddit spiritui nostro quod sumus filii Dei

17  -li však děti, i dědicové – dědicové Boží a spoludědicové Kristovi, pokud vskutku spolu s trpíme, abychom spolu s byli také oslaveni.

17  and if children, then heirs, heirs of God and joint heirs with Christ-- if, in fact, we suffer with him so that we may also be glorified with him.

17 εἰ δὲ τέκνα, καὶ κληρονόμοι· κληρονόμοι μὲν θεοῦ, συγκληρονόμοι δὲ Χριστοῦ, εἴπερ συμπάσχομεν ἵνα καὶ συνδοξασθῶμεν.

17 si autem filii et heredes heredes quidem Dei coheredes autem Christi si tamen conpatimur ut et conglorificemur

18 Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která na nás má být zjevena.

18  I consider that the sufferings of this present time are not worth comparing with the glory about to be revealed to us.

18 Λογίζομαι γὰρ ὅτι οὐκ ἄξια τὰ παθήματα τοῦ νῦν καιροῦ πρὸς τὴν μέλλουσαν δόξαν ἀποκαλυφθῆναι εἰς ἡμᾶς.

18 existimo enim quod non sunt condignae passiones huius temporis ad futuram gloriam quae revelabitur in nobis

19 Vždyť tvorstvo toužebně vyhlíží očekává zjevení Božích synů –

19  For the creation waits with eager longing for the revealing of the children of God;

19 ἡ γὰρ ἀποκαραδοκία τῆς κτίσεως τὴν ἀποκάλυψιν τῶν υἱῶν τοῦ θεοῦ ἀπεκδέχεται·

19 nam expectatio creaturae revelationem filiorum Dei expectat

20 neboť tvorstvo bylo poddáno marnosti; ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který poddal – a má naději,

20  for the creation was subjected to futility, not of its own will but by the will of the one who subjected it, in hope

20 τῇ γὰρ ματαιότητι ἡ κτίσις ὑπετάγη, οὐχ ἑκοῦσα ἀλλὰ διὰ τὸν ὑποτάξαντα, ἐφ' ἑλπίδι

20 vanitati enim creatura subiecta est non volens sed propter eum qui subiecit in spem

21 že i ono samo bude vysvobozeno z otroctví zániku do slavné svobody Božích dětí.

21  that the creation itself will be set free from its bondage to decay and will obtain the freedom of the glory of the children of God.

21 ὅτι καὶ αὐτὴ ἡ κτίσις ἐλευθερωθήσεται ἀπὸ τῆς δουλείας τῆς φθορᾶς εἰς τὴν ἐλευθερίαν τῆς δόξης τῶν τέκνων τοῦ θεοῦ.

21 quia et ipsa creatura liberabitur a servitute corruptionis in libertatem gloriae filiorum Dei

22 Víme přece, že celé tvorstvo až dodnes společně sténá a pracuje k porodu.

22  We know that the whole creation has been groaning in labor pains until now;

22 οἴδαμεν γὰρ ὅτι πᾶσα ἡ κτίσις συστενάζει καὶ συνωδίνει ἄχρι τοῦ νῦν·

22 scimus enim quod omnis creatura ingemescit et parturit usque adhuc

23 A nejen , ale i my, kteří máme prvotiny Ducha, sami v sobě sténáme, očekávajíce synovství, vykoupení svého těla.

23  and not only the creation, but we ourselves, who have the first fruits of the Spirit, groan inwardly while we wait for adoption, the redemption of our bodies.

23 οὐ μόνον δέ, ἀλλὰ καὶ αὐτοὶ τὴν ἀπαρχὴν τοῦ πνεύματος ἔχοντες ἡμεῖς καὶ αὐτοὶ ἐν ἑαυτοῖς στενάζομεν υἱοθεσίαν ἀπεκδεχόμενοι, τὴν ἀπολύτρωσιν τοῦ σώματος ἡμῶν.

23 non solum autem illa sed et nos ipsi primitias Spiritus habentes et ipsi intra nos gemimus adoptionem filiorum expectantes redemptionem corporis nostri

24 V té naději jsme byli zachráněni; naděje však, kterou je vidět, není naděje. Kdo něco vidí, proč by ještě doufal?

24  For in hope we were saved. Now hope that is seen is not hope. For who hopes for what is seen?

24 τῇ γὰρ ἐλπίδι ἐσώθημεν· ἐλπὶς δὲ βλεπομένη οὐκ ἔστιν ἐλπίς· ὃ γὰρ βλέπει τίς ἐλπίζει;

24 spe enim salvi facti sumus spes autem quae videtur non est spes nam quod videt quis quid sperat

25 Ale doufáme-li co nevidíme, očekáváme s vytrvalostí.

25  But if we hope for what we do not see, we wait for it with patience.

25 εἰ δὲ ὃ οὐ βλέπομεν ἐλπίζομεν, δι' ὑπομονῆς ἀπεκδεχόμεθα.

25 si autem quod non videmus speramus per patientiam expectamus

26 A stejně tak i Duch se spolu s ujímá naší slabosti. Vždyť nevíme, jak co se máme modlit, ale sám ten Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit slovy.

26  Likewise the Spirit helps us in our weakness; for we do not know how to pray as we ought, but that very Spirit intercedes with sighs too deep for words.

26 Ὡσαύτως δὲ καὶ τὸ πνεῦμα συναντιλαμβάνεται τῇ ἀσθενείᾳ ἡμῶν· τὸ γὰρ τί προσευξώμεθα καθὸ δεῖ οὐκ οἴδαμεν, ἀλλὰ αὐτὸ τὸ πνεῦμα ὑπερεντυγχάνει στεναγμοῖς ἀλαλήτοις·

26 similiter autem et Spiritus adiuvat infirmitatem nostram nam quid oremus sicut oportet nescimus sed ipse Spiritus postulat pro nobis gemitibus inenarrabilibus

27 A ten, který zkoumá srdce, ví, jaké myšlení Ducha, že se podle Boha přimlouvá za svaté.

27  And God, who searches the heart, knows what is the mind of the Spirit, because the Spirit intercedes for the saints according to the will of God.

27 ὁ δὲ ἐραυνῶν τὰς καρδίας οἶδεν τί τὸ φρόνημα τοῦ πνεύματος, ὅτι κατὰ θεὸν ἐντυγχάνει ὑπὲρ ἁγίων.

27 qui autem scrutatur corda scit quid desideret Spiritus quia secundum Deum postulat pro sanctis

28 Víme, že těm, kteří milují Boha, všechny spolu působí k dobrému, těm, kdo jsou povoláni podle předsevzetí.

28  We know that all things work together for good for those who love God, who are called according to his purpose.

28 οἴδαμεν δὲ ὅτι τοῖς ἀγαπῶσιν τὸν θεὸν πάντα συνεργεῖ εἰς ἀγαθόν, τοῖς κατὰ πρόθεσιν κλητοῖς οὖσιν.

28 scimus autem quoniam diligentibus Deum omnia cooperantur in bonum his qui secundum propositum vocati sunt sancti

29 Neboť které předem poznal, také předem určil, připodobněni obrazu jeho Syna, tak aby on byl prvorozený mezi mnoha bratřími;

29  For those whom he foreknew he also predestined to be conformed to the image of his Son, in order that he might be the firstborn within a large family.

29 ὅτι οὓς προέγνω, καὶ προώρισεν συμμόρφους τῆς εἰκόνος τοῦ υἱοῦ αὐτοῦ, εἰς τὸ εἶναι αὐτὸν πρωτότοκον ἐν πολλοῖς ἀδελφοῖς·

29 nam quos praescivit et praedestinavit conformes fieri imaginis Filii eius ut sit ipse primogenitus in multis fratribus

30 které předem určil, ty také povolal; a které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.

30  And those whom he predestined he also called; and those whom he called he also justified; and those whom he justified he also glorified.

30 οὓς δὲ προώρισεν, τούτους καὶ ἐκάλεσεν· καὶ οὓς ἐκάλεσεν, τούτους καὶ ἐδικαίωσεν· οὓς δὲ ἐδικαίωσεν, τούτους καὶ ἐδόξασεν.

30 quos autem praedestinavit hos et vocavit et quos vocavit hos et iustificavit quos autem iustificavit illos et glorificavit

31 Co tedy k tomu řekneme? Je-li Bůh pro nás, kdo proti nám?

31  What then are we to say about these things? If God is for us, who is against us?

31 Τί οὖν ἐροῦμεν πρὸς ταῦτα; εἰ ὁ θεὸς ὑπὲρ ἡμῶν, τίς καθ' ἡμῶν;

31 quid ergo dicemus ad haec si Deus pro nobis quis contra nos

32 On neušetřil vlastního Syna, ale za nás za všecky ho vydal. Jak by nám spolu s ním nedaroval všechno?

32  He who did not withhold his own Son, but gave him up for all of us, will he not with him also give us everything else?

32 ὅς γε τοῦ ἰδίου υἱοῦ οὐκ ἐφείσατο, ἀλλὰ ὑπὲρ ἡμῶν πάντων παρέδωκεν αὐτόν, πῶς οὐχὶ καὶ σὺν αὐτῷ τὰ πάντα ἡμῖν χαρίσεται;

32 qui etiam Filio suo non pepercit sed pro nobis omnibus tradidit illum quomodo non etiam cum illo omnia nobis donabit

33 Kdo bude žalovat na Boží vyvolené? Bůh ten, kdo ospravedlňuje!

33  Who will bring any charge against God's elect? It is God who justifies.

33 τίς ἐγκαλέσει κατὰ ἐκλεκτῶν θεοῦ; θεὸς ὁ δικαιῶν·

33 quis accusabit adversus electos Dei Deus qui iustificat

34 Kdo ten, který odsoudí? Kristus Ježíš, který zemřel a byl i vzkříšen , je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!

34  Who is to condemn? It is Christ Jesus, who died, yes, who was raised, who is at the right hand of God, who indeed intercedes for us.

34 τίς ὁ κατακρινῶν; Χριστὸς Ἰησοῦσ ὁ ἀποθανών, μᾶλλον δὲ ἐγερθείς, ὃς καί ἐστιν ἐν δεξιᾷ τοῦ θεοῦ, ὃς καὶ ἐντυγχάνει ὑπὲρ ἡμῶν.

34 quis est qui condemnet Christus Iesus qui mortuus est immo qui resurrexit qui et est ad dexteram Dei qui etiam interpellat pro nobis

35 Kdo nás odloučí od Kristovy lásky? Soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, nahota, nebezpečí nebo meč?

35  Who will separate us from the love of Christ? Will hardship, or distress, or persecution, or famine, or nakedness, or peril, or sword?

35 τίς ἡμᾶς χωρίσει ἀπὸ τῆς ἀγάπης τοῦ Χριστοῦ; θλῖψις ἢ στενοχωρία ἢ διωγμὸς ἢ λιμὸς ἢ γυμνότης ἢ κίνδυνος ἢ μάχαιρα;

35 quis nos separabit a caritate Christi tribulatio an angustia an persecutio an fames an nuditas an periculum an gladius

36 Jak je napsáno: ‚Celý den jsme pro tebe vydáváni na smrt, pokládají nás za ovce na porážku.‘

36  As it is written, "For your sake we are being killed all day long; we are accounted as sheep to be slaughtered."

36 καθὼς γέγραπται ὅτι Ἕνεκεν σοῦ θανατούμεθα ὅλην τὴν ἡμέραν, ἐλογίσθημεν ὡς πρόβατα σφαγῆς.

36 sicut scriptum est quia propter te mortificamur tota die aestimati sumus ut oves occisionis

37 Ale v tomto všem dokonale vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval.

37  No, in all these things we are more than conquerors through him who loved us.

37 ἀλλ' ἐν τούτοις πᾶσιν ὑπερνικῶμεν διὰ τοῦ ἀγαπήσαντος ἡμᾶς.

37 sed in his omnibus superamus propter eum qui dilexit nos

38 Jsem přesvědčen, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani moci,

38  For I am convinced that neither death, nor life, nor angels, nor rulers, nor things present, nor things to come, nor powers,

38 πέπεισμαι γὰρ ὅτι οὔτε θάνατος οὔτε ζωὴ οὔτε ἄγγελοι οὔτε ἀρχαὶ οὔτε ἐνεστῶτα οὔτε μέλλοντα οὔτε δυνάμεις

38 certus sum enim quia neque mors neque vita neque angeli neque principatus neque instantia neque futura neque fortitudines

39 ani výšina ani hlubina, ani žádné jiné stvoření nás nebude moci odloučit od Boží lásky, která v Kristu Ježíši, našem Pánu.

39  nor height, nor depth, nor anything else in all creation, will be able to separate us from the love of God in Christ Jesus our Lord.

39 οὔτε ὕψωμα οὔτε βάθος οὔτε τις κτίσις ἑτέρα δυνήσεται ἡμᾶς χωρίσαι ἀπὸ τῆς ἀγάπης τοῦ θεοῦ τῆς ἐν Χριστῷ Ἰησοῦ τῷ κυρίῳ ἡμῶν.

39 neque altitudo neque profundum neque creatura alia poterit nos separare a caritate Dei quae est in Christo Iesu Domino nostro