CSP

CEP

B21

BKR

BHS

VDC

NRSV

1 I stalo se, si lid velmi stěžoval Hospodinu. Hospodin slyšel a vzplanul jeho hněv. Vzplanul proti nim Hospodinův oheň a strávil konec tábora.

1 Lid si začal Hospodinu stěžovat na těžkosti. Hospodin to slyšel a vzplanul hněvem. Tu vyšlehl mezi nimi Hospodinův oheň a pohltil okraj tábora.

1 Lid si pak před Hospodinem začal stěžovat na těžkosti. Když to Hospodin uslyšel, vzplanul hněvem. Hospodinův oheň vyšlehl proti nim a pohltil okraj tábora.

1 I stalo se, že lid ztěžoval a stýskal sobě, cožse nelíbilo Hospodinu. Protož, slyše to Hospodin, rozhněval se náramně, a roznítil se proti nim oheň Hospodinův, a spálil zadní díl vojska.

1 וַיְהִי הָעָם כְּמִתְאֹנְנִים רַע בְּאָזְנֵי יְהוָה וַיִּשְׁמַע יְהוָה וַיִּחַר אַפּוֹ וַתִּבְעַר־בָּם אֵשׁ יְהוָה וַתֹּאכַל בִּקְצֵה הַמַּחֲנֶה ׃

1 Poporul a cîrtit în gura mare împotriva Domnului, zicând cã-i merge rãu. Când a auzit Domnul, S-a mâniat. S-a aprins între ei focul Domnului şi a mistuit o parte din marginea taberii.

1  Now when the people complained in the hearing of the LORD about their misfortunes, the LORD heard it and his anger was kindled. Then the fire of the LORD burned against them, and consumed some outlying parts of the camp.

2 Nato lid křičel k Mojžíšovi. Mojžíš se modlil k Hospodinu a oheň uhasl.

2 Lid volal k Mojžíšovi. I modlil se Mojžíš k Hospodinu a oheň uhasl.

2 Lid tedy volal k Mojžíšovi, a když se Mojžíš modlil k Hospodinu, oheň uhasl.

2 Tedy volal lid k Mojžíšovi. I modlil se Mojžíš Hospodinu, a uhasl oheň.

2 וַיִּצְעַק הָעָם אֶל־מֹשֶׁה וַיִּתְפַּלֵּל מֹשֶׁה אֶל־יְהוָה וַתִּשְׁקַע הָאֵשׁ ׃

2 Poporul a strigat cãtre Moise. Moise s-a rugat Domnului, şi focul s-a stins.

2  But the people cried out to Moses; and Moses prayed to the LORD, and the fire abated.

3 I pojmenovali to místo Tabéra, neboť proti nim vzplanul Hospodinův oheň.

3 Proto pojmenovali ono místo Tabéra (to je Spáleniště), že mezi nimi vyšlehl Hospodinův oheň.

3 To místo nazvali Tabera, Spáleniště, neboť tam proti nim vyšlehl Hospodinův oheň.

3 I nazval jméno místa toho Tabbera; nebo rozpálil se proti nim oheň Hospodinův.

3 וַיִּקְרָא שֵׁם־הַמָּקוֹם הַהוּא תַּבְעֵרָה כִּי־בָעֲרָה בָם אֵשׁ יְהוָה ׃

3 Locului aceluia i-au pus numele Tabeera (Ardere), pentru cã se aprinsese focul Domnului printre ei.

3  So that place was called Taberah, because the fire of the LORD burned against them.

4 Lůza, která mezi nimi, plála touhou, takže i synové Izraele znovu plakali a říkali: Kdo nás nakrmí masem?

4 Chátru přimíšenou mezi nimi popadla žádostivost. Rovněž Izraelci začali znovu s pláčem volat: "Kdo nám dá najíst masa?

4 Chátry přimíšené k nim se pak zmocnila lačnost. Synové Izraele se k nim připojili a dali se znovu do pláče: "Kdo nás nakrmí masem?

4 Lid pak k nim přimíšený napadla žádost náramná; a obrátivše se, plakali i synové Izraelští a řekli: Kdo nám to dá, abychom se masa najedli?

4 וְהָאסַפְסֻף אֲשֶׁר בְּקִרְבּוֹ הִתְאַוּוּ תַּאֲוָה וַיָּשֻׁבוּ וַיִּבְכּוּ גַּם בְּנֵי יִשְׂרָאֵל וַיֹּאמְרוּ מִי יַאֲכִלֵנוּ בָּשָׂר ׃

4 Adunãturii de oameni, care se aflau în mijlocul lui Israel, i-a venit poftã, ba chiar şi copiii lui Israel au început sã plângã, şi sã zicã: "Cine ne va da carne sã mâncãm?

4  The rabble among them had a strong craving; and the Israelites also wept again, and said, "If only we had meat to eat!

5 Vzpomínáme na ryby, které jsme jedli zadarmo v Egyptě, na okurky, melouny, pórek, cibuli a česnek.

5 Vzpomínáme na ryby, které jsme měli v Egyptě k jídlu zadarmo, na okurky a melouny, na pór, cibuli a česnek.

5 Vzpomínáme na ryby, které jsme v Egyptě jedli zadarmo, na okurky a melouny, na pórek, cibuli a česnek.

5 Rozpomínáme se na ryby, jichž jsme dosti v Egyptě darmo jídali, na okurky a melouny, též na por, cibuli a česnek.

5 זָכַרְנוּ אֶת־הַדָּגָה אֲשֶׁר־נֹאכַל בְּמִצְרַיִם חִנָּם אֵת הַקִּשֻּׁאִים וְאֵת הָאֲבַטִּחִים וְאֶת־הֶחָצִיר וְאֶת־הַבְּצָלִים וְאֶת־הַשּׁוּמִים ׃

5 Ne aducem aminte de peştii pe care-i mâncam în Egipt, şi care nu ne costau nimic, de castraveţi, de pepeni, de praji, de ceapã şi de usturoi.

5  We remember the fish we used to eat in Egypt for nothing, the cucumbers, the melons, the leeks, the onions, and the garlic;

6 A teď jsme vyschlí, nevidíme nic než tu manu.

6 Jsme už celí seschlí, nevidíme nic jiného než tu manu."

6 Teď máme jen vyprahlé krky a v dohledu nic než ta mana!"

6 A nyní duše naše vyprahlá, nic jiného nemá, kromě tu mannu před očima svýma.

6 וְעַתָּה נַפְשֵׁנוּ יְבֵשָׁה אֵין כֹּל בִּלְתִּי אֶל־הַמָּן עֵינֵינוּ ׃

6 Acum ni s-a uscat sufletul: nu mai este nimic! Ochii noştri nu vãd decât mana aceasta."

6  but now our strength is dried up, and there is nothing at all but this manna to look at."

7 Mana byla jako koriandrové semeno, vypadala jako bdelium.

7 Mana byla jako koriandrové semeno a měla vzhled vonné pryskyřice.

7 Mana byla jako semeno koriandru a barvou připomínala vonnou pryskyřici.

7 (Manna pak byla jako semeno koliandrové, a barva její jako barva bdelium.

7 וְהַמָּן כִּזְרַע־גַּד הוּא וְעֵינוֹ כְּעֵין הַבְּדֹלַח ׃

7 Mana semãna cu grãuntele de coriandru, şi la vedere era ca bedeliumul.

7  Now the manna was like coriander seed, and its color was like the color of gum resin.

8 Lid chodíval sem a tam, sbíral , mlel na ručních mlýncích nebo drtil v hmoždíři, vařil v hrnci a dělal z ní podpopelné chleby. Chutnalo to jako olejový koláč.

8 Lid ji chodíval sbírat, pak ji mleli mlýnkem nebo drtili v hmoždíři, vařili v kotlíku nebo z ní připravovali podpopelné chleby; měla chuť jako pečivo zadělané olejem.

8 Lid ji vycházel sbírat, potom ji mleli ručním mlýnkem nebo drtili v moždíři, vařili v hrnci nebo z ní pekli chlebové placky. Chuť měla šťavnatou jako čerstvý olej.

8 I vycházíval lid, a sbírali a mleli žernovy, neb tloukli v moždířích, a smažili na pánvici, aneb koláče podpopelné dělali z ní; chut pak její byla jako chut nového oleje.

8 שָׁטוּ הָעָם וְלָקְטוּ וְטָחֲנוּ בָרֵחַיִם אוֹ דָכוּ בַּמְּדֹכָה וּבִשְּׁלוּ בַּפָּרוּר וְעָשׂוּ אֹתוֹ עֻגוֹת וְהָיָה טַעְמוֹ כְּטַעַם לְשַׁד הַשָּׁמֶן ׃

8 Poporul se risipea şi o strângea, o mãcina la rîşniţã sau o pisa într-o piuã; o fierbea în oalã, şi fãcea turte din ea. Mana avea gustul unei turte fãcute cu untdelemn.

8  The people went around and gathered it, ground it in mills or beat it in mortars, then boiled it in pots and made cakes of it; and the taste of it was like the taste of cakes baked with oil.

9 Když padala na tábor v noci rosa, padala na něj mana.

9 Když v noci padala na tábor rosa, padala na něj i mana.

9 Když na tábor v noci padala rosa, mana padala s ní.

9 Když pak sstupovala rosa na vojsko v noci, tedy sstupovala také i manna).

9 וּבְרֶדֶת הַטַּל עַל־הַמַּחֲנֶה לָיְלָה יֵרֵד הַמָּן עָלָיו ׃

9 Când cãdea roua noaptea în tabãrã, cãdea şi mana.

9  When the dew fell on the camp in the night, the manna would fall with it.

10 Když Mojžíš slyšel plakat lid podle jeho čeledí, každého u vchodu jeho stanu, a Hospodin vzplanul velikým hněvem, Mojžíšovi se nelíbilo.

10 Mojžíš slyšel, že lid pláče, každý u vchodu do svého stanu, čeleď vedle čeledi. Hospodin vzplanul velikým hněvem. I Mojžíš na to hleděl s nevolí

10 Mojžíš tedy slyšel, jak lid pláče, každý u vchodu do svého stanu, jeden rod za druhým. Hospodin vzplanul velikým hněvem. Mojžíš byl z toho nešťastný

10 Tedy uslyšel Mojžíš, an lid pláče po čeledech svých, každý u dveří stanu svého. Pročež roznítila se prchlivost Hospodinova náramně; Mojžíšovi to také těžké bylo.

10 וַיִּשְׁמַע מֹשֶׁה אֶת־הָעָם בֹּכֶה לְמִשְׁפְּחֹתָיו אִישׁ לְפֶתַח אָהֳלוֹ וַיִּחַר־אַף יְהוָה מְאֹד וּבְעֵינֵי מֹשֶׁה רָע ׃

10 Moise a auzit pe popor plângând, fiecare în familia lui şi la uşa cortului lui. mânia Domnului s-a aprins cu tãrie. Moise s-a întristat,

10  Moses heard the people weeping throughout their families, all at the entrances of their tents. Then the LORD became very angry, and Moses was displeased.

11 Mojžíš řekl Hospodinu: Proč jsi naložil se svým otrokem zle? Proč jsem nenalezl milost ve tvých očích, že jsi na mě vložil břemeno všeho tohoto lidu?

11 a vyčítal Hospodinu: "Proč zacházíš se svým služebníkem tak zle? Proč jsem u tebe nenalezl milost, žes na mě vložil všechen tento lid jako břímě?

11 a řekl Hospodinu: "Proč jsi na svého služebníka tak zlý? Čím jsem se ti znelíbil, žes mne obtěžkal celým tímto lidem?

11 I řekl Mojžíš Hospodinu: Proč jsi tak zle učinil služebníku svému? Proč jsem nenalezl milosti před očima tvýma, že jsi vložil břímě všeho lidu tohoto na mne?

11 וַיֹּאמֶר מֹשֶׁה אֶל־יְהוָה לָמָה הֲרֵעֹתָ לְעַבְדֶּךָ וְלָמָּה לֹא־מָצָתִי חֵן בְּעֵינֶיךָ לָשׂוּם אֶת־מַשָּׂא כָּל־הָעָם הַזֶּה עָלָי ׃

11 şi a zis Domnului: "Pentru ce mîhneşti Tu pe robul Tãu, şi pentru ce n-am cãpãtat eu trecere înaintea Ta, de ai pus peste mine sarcina acestui popor întreg?

11  So Moses said to the LORD, "Why have you treated your servant so badly? Why have I not found favor in your sight, that you lay the burden of all this people on me?

12 Což jsem já počal všechen tento lid? Zdalipak jsem jej já porodil, abys mi řekl: Nes ho v náruči, tak jako vychovatel nosí kojence, do země, které jsem přísahal jeho otcům?

12 Copak jsem všechen tento lid počal já? Copak jsem ho porodil já, že mi říkáš: Nes jej v náručí, jako chůva nemluvňátko, do země, kterou jsi přisáhl dát jeho otcům?

12 Byl jsem to já, kdo je všechny počal? Byl jsem to já, kdo ten lid zplodil, že mi říkáš: ‚Nes jej v náručí, jako nosí chůva nemluvně'? Jak je mám vést do země, kterou jsi s přísahou slíbil jejich otcům?

12 Zdaliž jsem já počal všecken lid tento? Zdali jsem já zplodil jej, že mi díš: Nes jej na rukou svých, jako nosí chůva děťátko, do země té, kterouž jsi s přísahou zaslíbil otcům jejich?

12 הֶאָנֹכִי הָרִיתִי אֵת כָּל־הָעָם הַזֶּה אִם־אָנֹכִי יְלִדְתִּיהוּ כִּי־תֹאמַר אֵלַי שָׂאֵהוּ בְחֵיקֶךָ כַּאֲשֶׁר יִשָּׂא הָאֹמֵן אֶת־הַיֹּנֵק עַל הָאֲדָמָה אֲשֶׁר נִשְׁבַּעְתָּ לַאֲבֹתָיו ׃

12 Oare eu am zãmislit pe poporul acesta? Oare eu l-am nãscut, ca sã-mi zici: "Poartã-l la sînul tãu, cum poartã doica pe copil" pânã în ţara pe care ai jurat pãrinţilor lui cã i-o vei da?

12  Did I conceive all this people? Did I give birth to them, that you should say to me, 'Carry them in your bosom, as a nurse carries a sucking child,' to the land that you promised on oath to their ancestors?

13 Odkud mám maso, abych dal všemu tomuto lidu, když přede mnou pláče a říká: Dej nám maso, abychom se najedli?

13 Kde vezmu maso, abych je dal všemu tomuto lidu? Volají ke mně s pláčem: »Dej nám maso, chceme jíst.«

13 Kde mám vzít maso pro všechen tento lid? Vždyť na mě s pláčem naléhají: ‚Dej nám maso, chceme jíst!'

13 Kde mám nabrati masa, abych dal všemu lidu tomuto? Nebo plačí na mne, řkouce: Dej nám masa, ať jíme.

13 מֵאַיִן לִי בָּשָׂר לָתֵת לְכָל־הָעָם הַזֶּה כִּי־יִבְכּוּ עָלַי לֵאמֹר תְּנָה־לָּנוּ בָשָׂר וְנֹאכֵלָה ׃

13 De unde sã iau carne, ca sã dau la tot poporul acesta? Cãci ei plâng la mine, zicând: "Dã-ne carne ca sã mâncãm!"

13  Where am I to get meat to give to all this people? For they come weeping to me and say, 'Give us meat to eat!'

14 Já sám nemohu unést všechen tento lid, neboť na mě příliš těžký.

14 Nemohu sám unést všechen tento lid, je to nad mé síly.

14 Sám je všechny neunesu, je to nad mé síly!

14 Nemohuť já sám nésti všeho lidu tohoto, nebo jest to nad možnost mou.

14 לֹא־אוּכַל אָנֹכִי לְבַדִּי לָשֵׂאת אֶת־כָּל־הָעָם הַזֶּה כִּי כָבֵד מִמֶּנִּי ׃

14  Eu singur nu pot sã port pe tot poporul acesta, cãci este prea greu pentru mine.

14  I am not able to carry all this people alone, for they are too heavy for me.

15 Pokud se mnou takto jednáš, raději mě, prosím, zabij, jestliže jsem nalezl milost ve tvých očích, ať se ne dívat na své trápení.

15 Když už se mnou chceš takto jednat, raději mě zabij, jestliže jsem u tebe nalezl milost, abych se nemusel dívat na svoje trápení."

15 Chceš-li se mnou jednat takto, prokaž mi prosím laskavost a raději mě zabij. Už se nemohu dívat na své neštěstí!"

15 Pakli mi tak dělati chceš, prosím, zabí mne raději, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, abych více nehleděl na trápení své.

15 וְאִם־כָּכָה אַתְּ־עֹשֶׂה לִּי הָרְגֵנִי נָא הָרֹג אִם־מָצָאתִי חֵן בְּעֵינֶיךָ וְאַל־אֶרְאֶה בְּרָעָתִי ׃ פ

15 Decât sã Te porţi aşa cu mine, mai bine omoarã-mã, Te rog, dacã mai am vreo trecere înaintea Ta, ca sã nu-mi mai vãd nenorocirea."

15  If this is the way you are going to treat me, put me to death at once-- if I have found favor in your sight-- and do not let me see my misery."

16 Hospodin řekl Mojžíšovi: Shromáždi mi sedmdesát mužů z izraelských starších, kterých víš, že jsou staršími lidu a jeho správci. Vezmi je ke stanu setkávání, aby se tam s tebou postavili.

16 Hospodin Mojžíšovi odvětil: "Shromažď mi sedmdesát mužů z izraelských starších, o nichž víš, že jsou staršími a správci v lidu. Vezmi je ke stanu setkávání, ať se tam postaví s tebou.

16 Hospodin Mojžíšovi řekl: "Shromáždi mi z izraelských stařešinů sedmdesát mužů, které znáš jako stařešiny a správce lidu. Vezmi je ke Stanu setkávání, ať se tam postaví s tebou.

16 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Shromažď mi sedmdesáte mužů z starších Izraelských, kteréž znáš, že jsou starší v lidu a správcové jeho; i přivedeš je ke dveřím stánku úmluvy, a státi budou tam s tebou.

16 וַיֹּאמֶר יְהוָה אֶל־מֹשֶׁה אֶסְפָה־לִּי שִׁבְעִים אִישׁ מִזִּקְנֵי יִשְׂרָאֵל אֲשֶׁר יָדַעְתָּ כִּי־הֵם זִקְנֵי הָעָם וְשֹׁטְרָיו וְלָקַחְתָּ אֹתָם אֶל־אֹהֶל מוֹעֵד וְהִתְיַצְּבוּ שָׁם עִמָּךְ ׃

16 Domnul i-a zis lui Moise: "Adunã la Mine şaptezeci de bãrbaţi, dintre bãtrânii lui Israel, din cei pe care-i cunoşti ca bãtrâni ai poporului şi cu putere asupra lor; adu-i la Cortul Întâlnirii, şi sã se înfãţişeze acolo împreunã cu tine.

16  So the LORD said to Moses, "Gather for me seventy of the elders of Israel, whom you know to be the elders of the people and officers over them; bring them to the tent of meeting, and have them take their place there with you.

17 Sestoupím a budu tam s tebou mluvit. Vezmu z Ducha, který na tobě, a vložím na ně. Ponesou břemeno lidu s tebou a neponeseš ty sám.

17 Sestoupím a budu tam s tebou mluvit. A odeberu z ducha, který je na tobě, a vložím jej na ně. Ponesou pak břímě lidu s tebou, neponeseš je už sám.

17 Já sestoupím a budu tam s tebou mluvit. Tehdy vezmu z Ducha, který je na tobě, a vložím jej na ně, aby nesli břímě lidu s tebou a nemusel jsi je nést sám.

17 A já sstoupím a mluviti budu s tebou, a vezmu z ducha, kterýž jest na tobě, a dám jim. I ponesou s tebou břímě lidu, a tak ty ho sám neponeseš.

17 וְיָרַדְתִּי וְדִבַּרְתִּי עִמְּךָ שָׁם וְאָצַלְתִּי מִן־הָרוּחַ אֲשֶׁר עָלֶיךָ וְשַׂמְתִּי עֲלֵיהֶם וְנָשְׂאוּ אִתְּךָ בְּמַשָּׂא הָעָם וְלֹא־תִשָּׂא אַתָּה לְבַדֶּךָ ׃

17 Eu Mã voi pogorâ, şi îţi voi vorbi acolo; voi lua din duhul care este peste tine, şi-l voi pune peste ei ca sã poarte împreunã cu tine sarcina poporului, şi sã n-o porţi tu singur.

17  I will come down and talk with you there; and I will take some of the spirit that is on you and put it on them; and they shall bear the burden of the people along with you so that you will not bear it all by yourself.

18 A lidu řekni: Posvěťte se na zítra a budete jíst maso, protože jste plakali k Hospodinu se slovy: Kdo nás nakrmí masem? Vždyť nám bylo v Egyptě dobře. Hospodin vám dá maso a najíte se.

18 A lidu řekneš: Posvěťte se pro zítřek. Budete jíst maso, protože jste s pláčem volali k Hospodinu: »Kdo nám dá najíst masa? Jak dobře nám bylo v Egyptě!« Hospodin vám dá maso a najíte se.

18 Lidu řekni: Posvěťte se pro zítřek. Budete jíst maso, neboť jste před Hospodinem naříkali: ‚Kdo nám dá najíst masa? To jsme se měli lépe v Egyptě!' Hospodin vás tedy nakrmí masem.

18 Lidu pak díš: Posvěťtež se k zítřku,a budete jísti maso; nebo jste plakali v uších Hospodinových, řkouce: Kdo nám dá najísti se masa? Jistě že lépe nám bylo v Egyptě. I dá vám Hospodin masa, a budete jísti.

18 וְאֶל־הָעָם תֹּאמַר הִתְקַדְּשׁוּ לְמָחָר וַאֲכַלְתֶּם בָּשָׂר כִּי בְּכִיתֶם בְּאָזְנֵי יְהוָה לֵאמֹר מִי יַאֲכִלֵנוּ בָּשָׂר כִּי־טוֹב לָנוּ בְּמִצְרָיִם וְנָתַן יְהוָה לָכֶם בָּשָׂר וַאֲכַלְתֶּם ׃

18  Sã spui poporului: "Sfinţiţi-vã pentru mâine, şi aveţi sã mâncaţi carne, fiindcã aţi plâns în auzul Domnului, şi aţi zis: "Cine ne va da carne sã mâncãm? Cãci noi o duceam bine în Egipt!" Domnul vã va da carne, şi veţi mânca.

18  And say to the people: Consecrate yourselves for tomorrow, and you shall eat meat; for you have wailed in the hearing of the LORD, saying, 'If only we had meat to eat! Surely it was better for us in Egypt.' Therefore the LORD will give you meat, and you shall eat.

19 Nebudete jíst jeden den, ani dva dny, ani pět dní, ani deset dní, ani dvacet dní,

19 Nebudete je jíst jen jeden den, ani dva dny, ani pět dní, ani deset dní, ba ani dvacet dní,

19 Nebudete ho jíst jeden nebo dva dny, pět, deset nebo dvacet dní,

19 Nebudete toliko jeden den jísti, ani dva, ani pět, ani deset, ani dvadcet,

19 לֹא יוֹם אֶחָד תֹּאכְלוּן וְלֹא יוֹמָיִם וְלֹא חֲמִשָּׁה יָמִים וְלֹא עֲשָׂרָה יָמִים וְלֹא עֶשְׂרִים יוֹם ׃

19 Aveţi sã mâncaţi carne, nu o zi, nici douã zile, nici cinci zile, nici zece zile, nici douãzeci de zile,

19  You shall eat not only one day, or two days, or five days, or ten days, or twenty days,

20 ale celý měsíc, až poleze z chřípí a bude vám odporné, protože jste pohrdli Hospodinem, který uprostřed vás, a plakali jste před ním se slovy: Proč jenom jsme vyšli z Egypta?

20 ale po celý měsíc, až vám poleze z chřípí a zhnusí se vám. To proto, že jste zavrhli Hospodina, který je mezi vámi, když jste před ním s pláčem volali: »Proč jsme jen odešli z Egypta?«"

20 ale celý měsíc. Poleze vám z chřípí a zhnusí se vám, protože jste zavrhli Hospodina, který je uprostřed vás, a naříkali jste před ním: ‚Proč jsme jen odešli z Egypta?'"

20 Ale za celý měsíc, až vám chřípěmi poleze, a zoškliví se, proto že jste pohrdli Hospodinem, kterýž jest u prostřed vás, a plakali jste před ním, říkajíce: Proč jsme vyšli z Egypta?

20 עַד חֹדֶשׁ יָמִים עַד אֲשֶׁר־יֵצֵא מֵאַפְּכֶם וְהָיָה לָכֶם לְזָרָא יַעַן כִּי־מְאַסְתֶּם אֶת־יְהוָה אֲשֶׁר בְּקִרְבְּכֶם וַתִּבְכּוּ לְפָנָיו לֵאמֹר לָמָּה זֶּה יָצָאנוּ מִמִּצְרָיִם ׃

20 ci o lunã întreagã, pânã vã va ieşi pe nãri, şi vã veţi scârbi de ea, pentru cã n-aţi ascultat de Domnul care este în mijlocul vostru, şi pentru cã aţi plâns înaintea Lui, zicând: "Pentru ce am ieşit noi oare din Egipt?."

20  but for a whole month-- until it comes out of your nostrils and becomes loathsome to you-- because you have rejected the LORD who is among you, and have wailed before him, saying, 'Why did we ever leave Egypt?'"

21 Mojžíš řekl: Šest set tisíc pěších v lidu, uprostřed něhož jsem, a ty říkáš: Dám jim maso a budou jíst celý měsíc?

21 Mojžíš namítl: "Šest set tisíc pěších je v lidu, uprostřed něhož jsem, a ty řekneš: Dám jim maso a budou jíst po celý měsíc!

21 Mojžíš ale namítl: "Lid kolem mě čítá šest set tisíc pěších, a ty říkáš: ‚Dám jim masa, že budou jíst celý měsíc!'

21 I řekl Mojžíš: Šestkrát sto tisíců pěších jest tohoto lidu, mezi nimiž já jsem, a ty pravíš: Dám jim masa, aby jedli za celý měsíc.

21 וַיֹּאמֶר מֹשֶׁה שֵׁשׁ־מֵאוֹת אֶלֶף רַגְלִי הָעָם אֲשֶׁר אָנֹכִי בְּקִרְבּוֹ וְאַתָּה אָמַרְתָּ בָּשָׂר אֶתֵּן לָהֶם וְאָכְלוּ חֹדֶשׁ יָמִים ׃

21 Moise a zis: "Sase sute de mii de oameni care merg pe jos alcãtuiesc poporul în mijlocul cãruia Sunt eu, şi Tu zici: "Le voi da carne, şi vor mânca o lunã întreagã!"

21  But Moses said, "The people I am with number six hundred thousand on foot; and you say, 'I will give them meat, that they may eat for a whole month'!

22 Cožpak se pro ně bude zabíjet brav a skot, aby pro ně stačilo? Nebo se pro ně pochytat všechny mořské ryby, aby pro ně stačilo?

22 To se pro ně budou porážet ovce a skot, aby se na všechny dostalo? Nebo se pro ně vychytají všechny ryby v moři, aby se na všechny dostalo?"

22 Má se snad pro ně pobít všechen brav a skot, aby měli dost? Mají se pro ně vylovit všechny ryby z moře, aby měli dost?"

22 Zdali ovcí a volů nabije se jim, aby jim postačilo? Aneb zdali všecky ryby mořské shromáždí se jim, aby jim dosti bylo?

22 הֲצֹאן וּבָקָר יִשָּׁחֵט לָהֶם וּמָצָא לָהֶם אִם אֶת־כָּל־דְּגֵי הַיָּם יֵאָסֵף לָהֶם וּמָצָא לָהֶם ׃ פ

22 Putem tãia oare atâtea oi şi atîţia boi, ca sã ajungã? Sau nu cumva avem sã prindem toţi peştii mãrii, ca sã le ajungã?"

22  Are there enough flocks and herds to slaughter for them? Are there enough fish in the sea to catch for them?"

23 Hospodin Mojžíšovi odpověděl: Cožpak je Hospodinova ruka krátká? Nuže, uvidíš, jestli se ti mé slovo uskuteční, či nikoli.

23 Hospodin Mojžíšovi odvětil: "Což ruka Hospodinova je na to krátká? Hned uvidíš, uskuteční-li se mé slovo, nebo ne."

23 "Je na to snad Hospodinova ruka krátká?" odpověděl Hospodin Mojžíšovi. "Teď uvidíš, zda se mé slovo při tobě naplní, nebo ne."

23 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Zdali ruka Hospodinova ukrácena jest? Již nyní uzříš, přijde-li na to, což jsem mluvil, čili nic.

23 וַיֹּאמֶר יְהוָה אֶל־מֹשֶׁה הֲיַד יְהוָה תִּקְצָר עַתָּה תִרְאֶה הֲיִקְרְךָ דְבָרִי אִם־לֹא ׃

23 Domnul a rãspuns lui Moise: "Nu cumva s-a scurtat oare mâna Domnului? Vei vedea acum dacã ceea ce ţi-am spus se va întâmpla sau nu."

23  The LORD said to Moses, "Is the LORD's power limited? Now you shall see whether my word will come true for you or not."

24 Mojžíš vyšel a promluvil k lidu Hospodinova slova. Pak shromáždil sedmdesát mužů ze starších lidu a postavil je okolo stanu.

24 Mojžíš tedy vyšel ven a oznámil Hospodinova slova lidu. Shromáždil sedmdesát mužů ze starších lidu a rozestavil je kolem stanu.

24 Mojžíš tedy vyšel ven a vyřídil Hospodinova slova lidu. Shromáždil sedmdesát stařešinů z lidu a postavil je okolo Stanu.

24 Vyšed tedy Mojžíš, mluvil lidu slova Hospodinova, a shromáždiv sedmdesáte mužů z starších lidu, postavil je vůkol stánku.

24 וַיֵּצֵא מֹשֶׁה וַיְדַבֵּר אֶל־הָעָם אֵת דִּבְרֵי יְהוָה וַיֶּאֱסֹף שִׁבְעִים אִישׁ מִזִּקְנֵי הָעָם וַיַּעֲמֵד אֹתָם סְבִיבֹת הָאֹהֶל ׃

24 Moise a ieşit, şi a spus poporului cuvintele Domnului. A adunat şaptezeci de bãrbaţi din bãtrânii poporului, şi i-a pus în jurul cortului.

24  So Moses went out and told the people the words of the LORD; and he gathered seventy elders of the people, and placed them all around the tent.

25 Hospodin sestoupil v oblaku, promluvil k němu a vzal z Ducha, který na něm, a dal na sedmdesát mužů ze starších. I stalo se, když na nich Duch spočinul, že prorokovali, ale znovu ne.

25 Hospodin sestoupil v oblaku, promluvil k němu a odebral z ducha, který byl na něm, a dal jej těm sedmdesáti starším. Sotva na nich duch spočinul, prorokovali, ale potom už nikdy.

25 Tehdy Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil s ním. Vzal z Ducha, který byl na Mojžíšovi, a udělil jej těm sedmdesáti stařešinům. Jakmile na nich Duch spočinul, prorokovali, ale pak už nikdy.

25 I sstoupil Hospodin v oblaku a mluvil k němu, a vzav z ducha, kterýž byl na něm, dal sedmdesáti mužům starším. I stalo se, když odpočinul na nich ten duch, že prorokovali, ale potom nikdy více.

25 וַיֵּרֶד יְהוָה בֶּעָנָן וַיְדַבֵּר אֵלָיו וַיָּאצֶל מִן־הָרוּחַ אֲשֶׁר עָלָיו וַיִּתֵּן עַל־שִׁבְעִים אִישׁ הַזְּקֵנִים וַיְהִי כְּנוֹחַ עֲלֵיהֶם הָרוּחַ וַיִּתְנַבְּאוּ וְלֹא יָסָפוּ ׃

25 Domnul S-a pogorât în nor, şi a vorbit lui Moise; a luat din duhul care era peste el, şi l-a pus peste cei şaptezeci de bãtrâni. Si de îndatã ce duhul s-a aşezat peste ei, au început sã prooroceascã; dar dupã aceea n-au mai proorocit.

25  Then the LORD came down in the cloud and spoke to him, and took some of the spirit that was on him and put it on the seventy elders; and when the spirit rested upon them, they prophesied. But they did not do so again.

26 Dva muži zůstali v táboře – jeden se jmenoval Eldád a druhý se jmenoval Médád. I na nich spočinul Duch – byli totiž mezi zapsanými, ale nevyšli ke stanu – a prorokovali v táboře.

26 Dva muži však zůstali v táboře, jeden se jmenoval Eldad a druhý Médad. I na nich spočinul duch, ačkoliv nepřišli ke stanu; byli totiž mezi zapsanými. Ti prorokovali v táboře.

26 Dva muži ovšem zůstali v táboře; jeden se jmenoval Eldad a druhý Medad. Protože byli na seznamu, spočinul Duch i na nich (ačkoli nevyšli ke Stanu), a tak prorokovali v táboře.

26 Byli pak zůstali v staních dva muži, jméno jednoho Eldad, a druhého Medad, na nichž také odpočinul duch ten, nebo i oni napsani byli, ačkoli nevyšli k stánku. I ti také prorokovali v staních.

26 וַיִּשָּׁאֲרוּ שְׁנֵי־אֲנָשִׁים בַּמַּחֲנֶה שֵׁם הָאֶחָד אֶלְדָּד וְשֵׁם הַשֵּׁנִי מֵידָד וַתָּנַח עֲלֵיהֶם הָרוּחַ וְהֵמָּה בַּכְּתֻבִים וְלֹא יָצְאוּ הָאֹהֱלָה וַיִּתְנַבְּאוּ בַּמַּחֲנֶה ׃

26 Doi oameni, unul numit Eldad, şi altul Medad, rãmãseserã în tabãrã, şi duhul s-a aşezat şi peste ei; cãci erau dintre cei scrişi, cu toate cã nu se duseserã la cort. Si au început sã prooroceascã şi ei în tabãrã.

26  Two men remained in the camp, one named Eldad, and the other named Medad, and the spirit rested on them; they were among those registered, but they had not gone out to the tent, and so they prophesied in the camp.

27 Přiběhl mládenec a oznámil Mojžíšovi: Eldád a Médád prorokují v táboře.

27 Tu přiběhl mládenec a oznámil Mojžíšovi: "Eldad a Médad v táboře prorokují."

27 Jeden mládenec přiběhl a oznámil Mojžíšovi: "Eldad a Medad prorokují v táboře."

27 Tedy přiběh služebník, oznámil to Mojžíšovi, řka: Eldad a Medad prorokují v staních.

27 וַיָּרָץ הַנַּעַר וַיַּגֵּד לְמֹשֶׁה וַיֹּאמַר אֶלְדָּד וּמֵידָד מִתְנַבְּאִים בַּמַּחֲנֶה ׃

27 Un tânãr a alergat şi a dat de ştire lui Moise, zicând: "Eldad şi Medad proorocesc în tabãrã."

27  And a young man ran and told Moses, "Eldad and Medad are prophesying in the camp."

28 Ozval se Jozue, syn Núnův, který sloužil Mojžíšovi od svého mládí, a řekl: Můj pane, Mojžíši, zadrž je.

28 Nato se ozval Jozue, syn Núnův, který už jako jinoch přisluhoval Mojžíšovi, a zvolal: "Mojžíši, můj pane, zabraň jim v tom!"

28 Jozue, Nunův syn, který byl od mládí Mojžíšovým pomocníkem, na to řekl: "Mojžíši, pane můj, zabraň jim v tom!"

28 Jozue pak, syn Nun, služebník Mojžíšův, jeden z mládenců jeho, dí k tomu: Pane můj, Mojžíši, zabraň jim.

28 וַיַּעַן יְהוֹשֻׁעַ בִּן־נוּן מְשָׁרֵת מֹשֶׁה מִבְּחֻרָיו וַיֹּאמַר אֲדֹנִי מֹשֶׁה כְּלָאֵם ׃

28 Si Iosua, fiul lui Nun, care slujea lui Moise din tinereţea lui, a luat cuvântul şi a zis: "Domnule Moise, opreşte-i."

28  And Joshua son of Nun, the assistant of Moses, one of his chosen men, said, "My lord Moses, stop them!"

29 Mojžíš mu řekl: Ty žárlíš kvůli mně? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci, když by Hospodin na ně dal svého Ducha!

29 Ale Mojžíš mu řekl: "Ty kvůli mně žárlíš? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci! Kéž by jim Hospodin dal svého ducha!"

29 Mojžíš mu odpověděl: "Ty kvůli mně žárlíš? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci! Kéž by jim Hospodin udělil svého Ducha!"

29 Jemuž odpověděl Mojžíš: Proč ty horlíš pro mne? Nýbrž ó kdyby všecken lid Hospodinův proroci byli, a aby dal Hospodin ducha svého na ně!

29 וַיֹּאמֶר לוֹ מֹשֶׁה הַמְקַנֵּא אַתָּה לִי וּמִי יִתֵּן כָּל־עַם יְהוָה נְבִיאִים כִּי־יִתֵּן יְהוָה אֶת־רוּחוֹ עֲלֵיהֶם ׃

29 Moise i-a rãspuns: "Eşti gelos pentru mine? Sã dea Dumnezeu ca tot poporul Domnului sã fie alcãtuit din prooroci, şi Domnul sã-Si punã Duhul Lui peste ei!"

29  But Moses said to him, "Are you jealous for my sake? Would that all the LORD's people were prophets, and that the LORD would put his spirit on them!"

30 Mojžíš se odebral do tábora, on i izraelští starší.

30 Potom se Mojžíš odebral s izraelskými staršími do tábora.

30 A tak se Mojžíš se stařešiny Izraele vrátil do tábora.

30 I navrátil se Mojžíš do stanů s staršími Izraelskými.

30 וַיֵּאָסֵף מֹשֶׁה אֶל־הַמַּחֲנֶה הוּא וְזִקְנֵי יִשְׂרָאֵל ׃

30 Apoi Moise s-a întors în tabãrã, el şi bãtrânii lui Israel.

30  And Moses and the elders of Israel returned to the camp.

31 I strhl se vítr od Hospodina, přinesl křepelky od moře a svrhl na tábor na den cesty na jednu stranu a na den cesty na druhou stranu kolem tábora a na dva lokte nad povrch země.

31 Vtom se zvedl vítr seslaný Hospodinem, přihnal od moře křepelky a rozhodil je po táboře, asi do vzdálenosti jednodenní cesty na tu i na onu stranu kolem tábora, do výše kolem dvou loket nad zemí.

31 Vtom se zvedl vítr od Hospodina, přivál od moře křepelky a zasypal jimi tábor ze všech stran, na jeden den cesty široko daleko, do výše kolem dvou loktů od země.

31 Tedy strhl se vítr od Hospodina, a zachvátiv křepelky od moře, spustil je na stany tak široce a dlouze, co by mohl za jeden den cesty ujíti všudy vůkol táboru, takměř na dva lokty zvýší nad zemí.

31 וְרוּחַ נָסַע מֵאֵת יְהוָה וַיָּגָז שַׂלְוִים מִן־הַיָּם וַיִּטֹּשׁ עַל־הַמַּחֲנֶה כְּדֶרֶךְ יוֹם כֹּה וּכְדֶרֶךְ יוֹם כֹּה סְבִיבוֹת הַמַּחֲנֶה וּכְאַמָּתַיִם עַל־פְּנֵי הָאָרֶץ ׃

31 Domnul a fãcut sã sufle de peste mare un vânt, care a adus prepeliţe, şi le-a rãspândit peste tabãrã cale cam de o zi într-o parte şi cale cam de o zi de cealaltã parte în jurul taberii. Aveau o înãlţime de aproape doi coţi de la faţa pãmântului.

31  Then a wind went out from the LORD, and it brought quails from the sea and let them fall beside the camp, about a day's journey on this side and a day's journey on the other side, all around the camp, about two cubits deep on the ground.

32 Lid povstal celý ten den a celou noc i celý druhý den sbíral křepelky; ten, kdo se spokojil s málem, nasbíral deset chómerů. A rozprostřeli je všude okolo tábora.

32 Lid se hned pustil do sbírání křepelek a sbíral je po celý den i po celou noc a po celý příští den; i ten, kdo nasbíral málo, měl deset chómerů. Rozložili si je okolo tábora.

32 Lid pak byl celý den a celou noc a celý následující den na nohou a sbíral křepelky. Kdo nasbíral nejméně, měl jich deset chomerů, takže si je rozprostřeli po celém táboře.

32 Protož vstav lid, celý ten den a celou noc, i celý druhý den shromažďovali sobě ty křepelky; a kdož nejméně nashromáždil, měl jich s deset měr. I rozvěšeli je sobě pořád okolo stanů.

32 וַיָּקָם הָעָם כָּל־הַיּוֹם הַהוּא וְכָל־הַלַּיְלָה וְכֹל יוֹם הַמָּחֳרָת וַיַּאַסְפוּ אֶת־הַשְּׂלָו הַמַּמְעִיט אָסַף עֲשָׂרָה חֳמָרִים וַיִּשְׁטְחוּ לָהֶם שָׁטוֹחַ סְבִיבוֹת הַמַּחֲנֶה ׃

32 În tot timpul zilei aceleia şi toatã noaptea, şi toatã ziua urmãtoare, poporul s-a sculat şi a strâns prepeliţe; cel ce strânsese cel mai puţin avea zece omeri. Ei şi le-au întins în jurul taberii.

32  So the people worked all that day and night and all the next day, gathering the quails; the least anyone gathered was ten homers; and they spread them out for themselves all around the camp.

33 Ještě maso mezi zuby, dříve nežli rozžvýkali, Hospodin vzplanul hněvem proti lidu; Hospodin ranil lid převelikou ranou.

33 Ještě měli v zubech maso, ještě nebylo ani rozžvýkáno, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a počal lid bít převelikou ranou.

33 Ještě měli maso v zubech, ještě ho ani nerozžvýkali, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a udeřil na lid přetěžkou ranou.

33 Ještě maso vězelo v zubích jejich, a nebylo právě sžvýkáno, když hněv Hospodinův vzbudil se na lid. I ranil Hospodin lid ranou velikou náramně.

33 הַבָּשָׂר עוֹדֶנּוּ בֵּין שִׁנֵּיהֶם טֶרֶם יִכָּרֵת וְאַף יְהוָה חָרָה בָעָם וַיַּךְ יְהוָה בָּעָם מַכָּה רַבָּה מְאֹד ׃

33 Pe când carnea era încã în dinţii lor, fãrã sã fie mestecatã, Domnul S-a aprins de mânie împotriva poporului; şi Domnul a lovit poporul cu o urgie foarte mare.

33  But while the meat was still between their teeth, before it was consumed, the anger of the LORD was kindled against the people, and the LORD struck the people with a very great plague.

34 Pojmenovali to místo Kibrót-taava, protože tam pohřbili lid, který byl žádostivý.

34 Proto dali tomu místu jméno Kibrót-taava (to je Hroby žádostivosti), že tam pohřbili z lidu ty, kdo propadli žádostivosti.

34 To místo pak dostalo jméno Kibrot-hataava, Hroby lačnosti, neboť tam pohřbili lidi propadlé lačnosti.

34 Protož nazváno jest jméno místa toho Kibrot Hattáve; nebo tu pochovali lid, kterýž žádal masa.

34 וַיִּקְרָא אֶת־שֵׁם־הַמָּקוֹם הַהוּא קִבְרוֹת הַתַּאֲוָה כִּי־שָׁם קָבְרוּ אֶת־הָעָם הַמִּתְאַוִּים ׃

34 Au pus locului aceluia numele Chibrot-Hataava (Mormintele lãcomiei), pentru cã acolo au îngropat pe poporul apucat de poftã.

34  So that place was called Kibroth-hattaavah, because there they buried the people who had the craving.

35 Z Kibrót-taavy vyrazil lid Chaserótu a zůstali v Chaserótu.

35 Z Kibrót-taavy táhl lid do Chaserótu. A v Chaserótu zůstali.

35 Z Kibrot-hataavy pak lid vytáhl do Chacerotu a v Chacerotu zůstali.

35 I bral se lid z Kibrot Hattáve na poušť Hazerot, a pozůstali v Hazerot.

35 מִקִּבְרוֹת הַתַּאֲוָה נָסְעוּ הָעָם חֲצֵרוֹת וַיִּהְיוּ בַּחֲצֵרוֹת ׃ פ

35 de la Chibrot-Hataava, poporul a plecat la Haţerot, şi s-a oprit la Haţerot.

35  From Kibroth-hattaavah the people journeyed to Hazeroth.