CSP | NA | NRSV |
---|
1 Jakub, otrokBoží a Pána Ježíše Krista, pozdrav dvanácti kmenům, které v rozptýlení. | 1 Ἰάκωβος θεοῦ καὶ κυρίου Ἰησοῦ Χριστοῦ δοῦλος ταῖς δώδεκα φυλαῖς ταῖς ἐν τῇ διασπορᾷ χαίρειν. | 1 James, a servant of God and of the Lord Jesus Christ, To the twelve tribes in the Dispersion: Greetings. |
2 Pokládejte za velikou radost, moji bratři, když upadnete do rozličných pokušení. | 2 Πᾶσαν χαρὰν ἡγήσασθε, ἀδελφοί μου, ὅταν πειρασμοῖς περιπέσητε ποικίλοις, | 2 My brothers and sisters, whenever you face trials of any kind, consider it nothing but joy, |
3 Víte, že zkoušení vaší víry působí vytrvalost. | 3 γινώσκοντες ὅτι τὸ δοκίμιον ὑμῶν τῆς πίστεως κατεργάζεται ὑπομονήν· | 3 because you know that the testing of your faith produces endurance; |
4 A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, abyste byli dokonalí a úplní a aby v ničem nic nescházelo. | 4 ἡ δὲ ὑπομονὴ ἔργον τέλειον ἐχέτω, ἵνα ἦτε τέλειοι καὶ ὁλόκληροι, ἐν μηδενὶ λειπόμενοι. | 4 and let endurance have its full effect, so that you may be mature and complete, lacking in nothing. |
5 Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, ať žádá od Boha, který dává všem štědře a nevyčítá, a bude mu dána. | 5 Εἰ δέ τις ὑμῶν λείπεται σοφίας, αἰτείτω παρὰ τοῦ διδόντος θεοῦ πᾶσιν ἁπλῶς καὶ μὴ ὀνειδίζοντος, καὶ δοθήσεται αὐτῷ. | 5 If any of you is lacking in wisdom, ask God, who gives to all generously and ungrudgingly, and it will be given you. |
6 Ať však žádá ve víře a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, podobá se mořské vlně, hnané a zmítané větrem. | 6 αἰτείτω δὲ ἐν πίστει, μηδὲν διακρινόμενος, ὁ γὰρ διακρινόμενος ἔοικεν κλύδωνι θαλάσσης ἀνεμιζομένῳ καὶ ῥιπιζομένῳ· | 6 But ask in faith, never doubting, for the one who doubts is like a wave of the sea, driven and tossed by the wind; |
7 Ať si takový člověk nemyslí, že něco od Pána dostane; | 7 μὴ γὰρ οἰέσθω ὁ ἄνθρωπος ἐκεῖνος ὅτι λήμψεταί τι παρὰ τοῦ κυρίου, | 7 for the doubter, being double-minded and unstable in every way, must not expect to receive anything from the Lord. |
8
muž nerozhodný, nestálý ve všem, co činí. | 8 ἀνὴρ δίψυχος, ἀκατάστατος ἐν πάσαις ταῖς ὁδοῖς αὐτοῦ. | 8 |
9 Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení | 9 Καυχάσθω δὲ ὁ ἀδελφὸς ὁ ταπεινὸς ἐν τῷ ὕψει αὐτοῦ, | 9 Let the believer who is lowly boast in being raised up, |
10 a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy: | 10 ὁ δὲ πλούσιος ἐν τῇ ταπεινώσει αὐτοῦ, ὅτι ὡς ἄνθος χόρτου παρελεύσεται. | 10 and the rich in being brought low, because the rich will disappear like a flower in the field. |
11 vyjde slunce se žárem a vysuší trávu, její květ opadne a krása jeho vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v tom, co činí. | 11 ἀνέτειλεν γὰρ ὁ ἥλιος σὺν τῷ καύσωνι καὶ ἐξήρανεν τὸν χόρτον, καὶ τὸ ἄνθος αὐτοῦ ἐξέπεσεν καὶ ἡ εὐπρέπεια τοῦ προσώπου αὐτοῦ ἀπώλετο· οὕτως καὶ ὁ πλούσιος ἐν ταῖς πορείαις αὐτοῦ μαρανθήσεται. | 11 For the sun rises with its scorching heat and withers the field; its flower falls, and its beauty perishes. It is the same way with the rich; in the midst of a busy life, they will wither away. |
12 Blahoslavený muž, který snáší zkoušku, neboť když se osvědčí, dostane věnec života, jejž zaslíbil těm, kdo ho milují. | 12 Μακάριος ἀνὴρ ὃς ὑπομένει πειρασμόν, ὅτι δόκιμος γενόμενος λήμψεται τὸν στέφανον τῆς ζωῆς, ὃν ἐπηγγείλατο τοῖς ἀγαπῶσιν αὐτόν. | 12 Blessed is anyone who endures temptation. Such a one has stood the test and will receive the crown of life that the Lord has promised to those who love him. |
13 Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám nikoho nepokouší. | 13 μηδεὶς πειραζόμενος λεγέτω ὅτι Ἀπὸ θεοῦ πειράζομαι· ὁ γὰρ θεὸς ἀπείραστός ἐστιν κακῶν, πειράζει δὲ αὐτὸς οὐδένα. | 13 No one, when tempted, should say, "I am being tempted by God"; for God cannot be tempted by evil and he himself tempts no one. |
14 Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben vlastní žádostivostí. | 14 ἕκαστος δὲ πειράζεται ὑπὸ τῆς ἰδίας ἐπιθυμίας ἐξελκόμενος καὶ δελεαζόμενος· | 14 But one is tempted by one's own desire, being lured and enticed by it; |
15 Žádostivost pak počne a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. | 15 εἶτα ἡ ἐπιθυμία συλλαβοῦσα τίκτει ἁμαρτίαν, ἡ δὲ ἁμαρτία ἀποτελεσθεῖσα ἀποκύει θάνατον. | 15 then, when that desire has conceived, it gives birth to sin, and that sin, when it is fully grown, gives birth to death. |
16 Nemylte se, moji milovaní bratři. | 16 Μὴ πλανᾶσθε, ἀδελφοί μου ἀγαπητοί. | 16 Do not be deceived, my beloved. |
17 Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, sestupuje od Otce světel, u něhož není proměny ani zatmění odvrácení. | 17 πᾶσα δόσις ἀγαθὴ καὶ πᾶν δώρημα τέλειον ἄνωθέν ἐστιν, καταβαῖνον ἀπὸ τοῦ πατρὸς τῶν φώτων, παρ' ᾧ οὐκ ἔνι παραλλαγὴ ἢ τροπῆς ἀποσκίασμα. | 17 Every generous act of giving, with every perfect gift, is from above, coming down from the Father of lights, with whom there is no variation or shadow due to change. |
18
se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy, abychom byli jakousi prvotinou jeho stvoření. | 18 βουληθεὶς ἀπεκύησεν ἡμᾶς λόγῳ ἀληθείας, εἰς τὸ εἶναι ἡμᾶς ἀπαρχήν τινα τῶν αὐτοῦ κτισμάτων. | 18 In fulfillment of his own purpose he gave us birth by the word of truth, so that we would become a kind of first fruits of his creatures. |
19 Víte , moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, pomalý k mluvení, pomalý k hněvu. | 19 Ἴστε, ἀδελφοί μου ἀγαπητοί. ἔστω δὲ πᾶς ἄνθρωπος ταχὺς εἰς τὸ ἀκοῦσαι, βραδὺς εἰς τὸ λαλῆσαι, βραδὺς εἰς ὀργήν· | 19 You must understand this, my beloved: let everyone be quick to listen, slow to speak, slow to anger; |
20 Neboť lidským hněvem se Boží spravedlnost nevypůsobí. | 20 ὀργὴ γὰρ ἀνδρὸς δικαιοσύνην θεοῦ οὐκ ἐργάζεται. | 20 for your anger does not produce God's righteousness. |
21 Proto odložte veškerou nečistotu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc zachránit vaše duše. | 21 διὸ ἀποθέμενοι πᾶσαν ῥυπαρίαν καὶ περισσείαν κακίας ἐν πραΰτητι δέξασθε τὸν ἔμφυτον λόγον τὸν δυνάμενον σῶσαι τὰς ψυχὰς ὑμῶν. | 21 Therefore rid yourselves of all sordidness and rank growth of wickedness, and welcome with meekness the implanted word that has the power to save your souls. |
22 Buďte však těmi, kdo slovo činí, ne pouze posluchači, kteří klamou sami sebe. | 22 Γίνεσθε δὲ ποιηταὶ λόγου καὶ μὴ μόνον ἀκροαταὶ παραλογιζόμενοι ἑαυτούς. | 22 But be doers of the word, and not merely hearers who deceive themselves. |
23 Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo činí, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svou přirozenou tvář; | 23 ὅτι εἴ τις ἀκροατὴς λόγου ἐστὶν καὶ οὐ ποιητής, οὗτος ἔοικεν ἀνδρὶ κατανοοῦντι τὸ πρόσωπον τῆς γενέσεως αὐτοῦ ἐν ἐσόπτρῳ· | 23 For if any are hearers of the word and not doers, they are like those who look at themselves in a mirror; |
24 podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl. | 24 κατενόησεν γὰρ ἑαυτὸν καὶ ἀπελήλυθεν καὶ εὐθέως ἐπελάθετο ὁποῖος ἦν. | 24 for they look at themselves and, on going away, immediately forget what they were like. |
25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený ve svém jednání. | 25 ὁ δὲ παρακύψας εἰς νόμον τέλειον τὸν τῆς ἐλευθερίας καὶ παραμείνας, οὐκ ἀκροατὴς ἐπιλησμονῆς γενόμενος ἀλλὰ ποιητὴς ἔργου, οὗτος μακάριος ἐν τῇ ποιήσει αὐτοῦ ἔσται. | 25 But those who look into the perfect law, the law of liberty, and persevere, being not hearers who forget but doers who act-- they will be blessed in their doing. |
26 Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a nedrží na uzdě svůj jazyk, klame své srdce; jeho zbožnost marná. | 26 Εἴ τις δοκεῖ θρησκὸς εἶναι, μὴ χαλιναγωγῶν γλῶσσαν αὐτοῦ ἀλλὰ ἀπατῶν καρδίαν αὐτοῦ, τούτου μάταιος ἡ θρησκεία. | 26 If any think they are religious, and do not bridle their tongues but deceive their hearts, their religion is worthless. |
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před Bohem a Otcem je toto: navštěvovat sirotky a vdovy v jejich soužení zachovávat se neposkvrněným od světa. | 27 θρησκεία καθαρὰ καὶ ἀμίαντος παρὰ τῷ θεῷ καὶ πατρὶ αὕτη ἐστίν, ἐπισκέπτεσθαι ὀρφανοὺς καὶ χήρας ἐν τῇ θλίψει αὐτῶν, ἄσπιλον ἑαυτὸν τηρεῖν ἀπὸ τοῦ κόσμου. | 27 Religion that is pure and undefiled before God, the Father, is this: to care for orphans and widows in their distress, and to keep oneself unstained by the world. |