CSP

BHS

NRSV

1 Toto jména Izraelových synů, kteří přišli do Egypta. Přišli s Jákobem, každý se svou rodinou:

1 וְאֵלֶּה שְׁמוֹת בְּנֵי יִשְׂרָאֵל הַבָּאִים מִצְרָיְמָה אֵת יַעֲקֹב אִישׁ וּבֵיתוֹ בָּאוּ ׃

1  These are the names of the sons of Israel who came to Egypt with Jacob, each with his household:

2 Rúben, Šimeón, Lévi a Juda,

2 רְאוּבֵן שִׁמְעוֹן לֵוִי וִיהוּדָה ׃

2  Reuben, Simeon, Levi, and Judah,

3 Isachar, Zabulón a Benjamín,

3 יִשָּׂשכָר זְבוּלֻן וּבִנְיָמִן ׃

3  Issachar, Zebulun, and Benjamin,

4 Dan a Neftalí, Gád a Ašer.

4 דָּן וְנַפְתָּלִי גָּד וְאָשֵׁר ׃

4  Dan and Naphtali, Gad and Asher.

5 Všech, kdo vyšli Jákobových beder, bylo sedmdesát. Josef byl v Egyptě.

5 וַיְהִי כָּל־נֶפֶשׁ יֹצְאֵי יֶרֶךְ־יַעֲקֹב שִׁבְעִים נָפֶשׁ וְיוֹסֵף הָיָה בְמִצְרָיִם ׃

5  The total number of people born to Jacob was seventy. Joseph was already in Egypt.

6 Pak zemřel Josef a všichni jeho bratři a celá ta generace.

6 וַיָּמָת יוֹסֵף וְכָל־אֶחָיו וְכֹל הַדּוֹר הַהוּא ׃

6  Then Joseph died, and all his brothers, and that whole generation.

7 Ale synové Izraele se plodili, hemžili a množili, a bylo velmi mnoho, takže ta země byla jimi naplněna.

7 וּבְנֵי יִשְׂרָאֵל פָּרוּ וַיִּשְׁרְצוּ וַיִּרְבּוּ וַיַּעַצְמוּ בִּמְאֹד מְאֹד וַתִּמָּלֵא הָאָרֶץ אֹתָם ׃ פ

7  But the Israelites were fruitful and prolific; they multiplied and grew exceedingly strong, so that the land was filled with them.

8 V Egyptě pak povstal nový král, který Josefa neznal.

8 וַיָּקָם מֶלֶךְ־חָדָשׁ עַל־מִצְרָיִם אֲשֶׁר לֹא־יָדַע אֶת־יוֹסֵף ׃

8  Now a new king arose over Egypt, who did not know Joseph.

9 A řekl svému lidu: Hle, lid synů Izraele početnější a mocnější než my.

9 וַיֹּאמֶר אֶל־עַמּוֹ הִנֵּה עַם בְּנֵי יִשְׂרָאֵל רַב וְעָצוּם מִמֶּנּוּ ׃

9  He said to his people, "Look, the Israelite people are more numerous and more powerful than we.

10 Nuže, jednejme s ním chytře, aby se nemnožil, a když by vypukla válka, aby se i on nepřidal k těm, kdo nás nenávidí, a bojoval by proti nám, a vyšel by ze země.

10 הָבָה נִתְחַכְּמָה לוֹ פֶּן־יִרְבֶּה וְהָיָה כִּי־תִקְרֶאנָה מִלְחָמָה וְנוֹסַף גַּם־הוּא עַל־שֹׂנְאֵינוּ וְנִלְחַם־בָּנוּ וְעָלָה מִן־הָאָרֶץ ׃

10  Come, let us deal shrewdly with them, or they will increase and, in the event of war, join our enemies and fight against us and escape from the land."

11 Ustanovili tedy nad ním pracovní dozorce, aby jej utlačovali těžkými robotami. Stavěli faraonovi města skladů Pitom a Rameses.

11 וַיָּשִׂימוּ עָלָיו שָׂרֵי מִסִּים לְמַעַן עַנֹּתוֹ בְּסִבְלֹתָם וַיִּבֶן עָרֵי מִסְכְּנוֹת לְפַרְעֹה אֶת־פִּתֹם וְאֶת־רַעַמְסֵס ׃

11  Therefore they set taskmasters over them to oppress them with forced labor. They built supply cities, Pithom and Rameses, for Pharaoh.

12 Ale čím víc jej utlačovali, tím víc se množil a rozmáhal. Egypťané se synů Izraele děsit.

12 וְכַאֲשֶׁר יְעַנּוּ אֹתוֹ כֵּן יִרְבֶּה וְכֵן יִפְרֹץ וַיָּקֻצוּ מִפְּנֵי בְּנֵי יִשְׂרָאֵל ׃

12  But the more they were oppressed, the more they multiplied and spread, so that the Egyptians came to dread the Israelites.

13 Syny Izraele tedy surově nutili otročit.

13 וַיַּעֲבִדוּ מִצְרַיִם אֶת־בְּנֵי יִשְׂרָאֵל בְּפָרֶךְ ׃

13  The Egyptians became ruthless in imposing tasks on the Israelites,

14 Ztrpčovali jim život tvrdou otročinou s hlínou a cihlami a všelijakými polními pracemi – veškerou otročinou, které je surově nutili.

14 וַיְמָרְרוּ אֶת־חַיֵּיהֶם בַּעֲבֹדָה קָשָׁה בְּחֹמֶר וּבִלְבֵנִים וּבְכָל־עֲבֹדָה בַּשָּׂדֶה אֵת כָּל־עֲבֹדָתָם אֲשֶׁר־עָבְדוּ בָהֶם בְּפָרֶךְ ׃

14  and made their lives bitter with hard service in mortar and brick and in every kind of field labor. They were ruthless in all the tasks that they imposed on them.

15 Pak egyptský král přikázal hebrejským porodním bábám – jedna se jmenovala Šifra a druhá Púa –

15 וַיֹּאמֶר מֶלֶךְ מִצְרַיִם לַמְיַלְּדֹת הָעִבְרִיֹּת אֲשֶׁר שֵׁם הָאַחַת שִׁפְרָה וְשֵׁם הַשֵּׁנִית פּוּעָה ׃

15  The king of Egypt said to the Hebrew midwives, one of whom was named Shiphrah and the other Puah,

16 toto: Když pomáháte při porodu Hebrejkám, hleďte na porodní stoličku: Bude-li to syn, usmrťte ho, bude-li to dcera, ať zůstane naživu.

16 וַיֹּאמֶר בְּיַלֶּדְכֶן אֶת־הָעִבְרִיּוֹת וּרְאִיתֶן עַל־הָאָבְנָיִם אִם־בֵּן הוּא וַהֲמִתֶּן אֹתוֹ וְאִם־בַּת הִיא וָחָיָה ׃

16  "When you act as midwives to the Hebrew women, and see them on the birthstool, if it is a boy, kill him; but if it is a girl, she shall live."

17 Porodní báby se však bály Boha a nepočínaly si podle toho, co jim řekl egyptský král, ale nechávaly chlapce naživu.

17 וַתִּירֶאןָ הַמְיַלְּדֹת אֶת־הָאֱלֹהִים וְלֹא עָשׂוּ כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר אֲלֵיהֶן מֶלֶךְ מִצְרָיִם וַתְּחַיֶּיןָ אֶת־הַיְלָדִים ׃

17  But the midwives feared God; they did not do as the king of Egypt commanded them, but they let the boys live.

18 Egyptský král si porodní báby zavolal a zeptal se jich: Proč to děláte, že necháváte chlapce naživu?

18 וַיִּקְרָא מֶלֶךְ־מִצְרַיִם לַמְיַלְּדֹת וַיֹּאמֶר לָהֶן מַדּוּעַ עֲשִׂיתֶן הַדָּבָר הַזֶּה וַתְּחַיֶּיןָ אֶת־הַיְלָדִים ׃

18  So the king of Egypt summoned the midwives and said to them, "Why have you done this, and allowed the boys to live?"

19 Porodní báby faraonovi odpověděly: Hebrejky nejsou jako egyptské ženy, ale jsou plné života. Dříve než k nim porodní bába přijde, porodí.

19 וַתֹּאמַרְןָ הַמְיַלְּדֹת אֶל־פַּרְעֹה כִּי לֹא כַנָּשִׁים הַמִּצְרִיֹּת הָעִבְרִיֹּת כִּי־חָיוֹת הֵנָּה בְּטֶרֶם תָּבוֹא אֲלֵהֶן הַמְיַלֶּדֶת וְיָלָדוּ ׃

19  The midwives said to Pharaoh, "Because the Hebrew women are not like the Egyptian women; for they are vigorous and give birth before the midwife comes to them."

20 A Bůh prokázal těm porodním bábám dobro. Lid se dále množil a byl velmi zdatný.

20 וַיֵּיטֶב אֱלֹהִים לַמְיַלְּדֹת וַיִּרֶב הָעָם וַיַּעַצְמוּ מְאֹד ׃

20  So God dealt well with the midwives; and the people multiplied and became very strong.

21 A stalo se, protože se ty porodní báby bály Boha, že jim dal rodiny.

21 וַיְהִי כִּי־יָרְאוּ הַמְיַלְּדֹת אֶת־הָאֱלֹהִים וַיַּעַשׂ לָהֶם בָּתִּים ׃

21  And because the midwives feared God, he gave them families.

22 Pak farao přikázal všemu svému lidu: Každého syna, který se narodí, hoďte do Nilu, každou dceru nechejte naživu!

22 וַיְצַו פַּרְעֹה לְכָל־עַמּוֹ לֵאמֹר כָּל־הַבֵּן הַיִּלּוֹד הַיְאֹרָה תַּשְׁלִיכֻהוּ וְכָל־הַבַּת תְּחַיּוּן ׃ ס

22  Then Pharaoh commanded all his people, "Every boy that is born to the Hebrews you shall throw into the Nile, but you shall let every girl live."