Esth | Vershound | v240415171420

Simple

Obohu.cz
CSP MP ZP OP CRP BKR 1579 BKR BKRS NBK06 B21 JB NK COL HEJCL KLP VS SYK SKR ROH SKP SEP SEVP BOT TIS LXXA BHS BHSV HNTV
Academic-Bible.com
BHS NA gnt LXX VUL kjv ESV net lu gnb mng
Bibleserver.com
CEP SNC B21 BKR ESV NIV KJVS PSZ NPK OT LXX VUL Compare Czech
Biblia.sk
EP KP BOT EvP ROH RNZ
BibleGateway.com
B21 SNC NPK MEV net NRSV RSV OJB TR SBLGNT HHH WLC VUL
BibleStudyTools.com
NRSV NIV RSV ESV kjva OJB VUL tyn wyc
Bibler.cz
Ebible.com
kjv bkr MH
Youversion
NIV ESV B21
Biblia.com
asv ESV BKR SBLGNT NIV NRSV NET
Greek Bible

CSP 1 I stalo se ve dnech Achašvéroše – to byl ten Achašvéroš, který kraloval od Indie až po Kúš nad sto dvaceti sedmi provinciemi. 2 V oněch dnech, kdy král Achašvéroš seděl na svém královském trůnu, který byl na hradě Šúšanu, 3 ve třetím roce svého kralování uspořádal hostinu pro všechna svá knížata a své otroky. Vojsko Peršanů a Médů, šlechta a knížata provincií se před ním shromáždily, 4 když ukazoval slavné bohatství svého království a drahocennost nádhery své velikosti, po mnoho dní – sto osmdesát dnů. 5 A když se tyto dny naplnily, uspořádal král pro všechen lid nacházející se na hradě Šúšanu, od největšího až po nejmenšího, sedmidenní hostinu na nádvoří zahrady královského paláce. 6 Sněhobílá lněná tkanina, bavlna a modrá látka, spojené provazy z mořského hedvábí a purpuru visely na stříbrných kruzích a sloupech z bílého mramoru. Zlatá a stříbrná lůžka stála na dlažbě z alabastru a bílého mramoru, perleti a drahokamů. 7 Nápoje se podávaly ve zlatých nádobách a nádoby se od sebe navzájem lišily. Královského vína bylo mnoho podle králova pokynu. 8 Ale do popíjení – podle nařízení – nikdo nikoho nenutil, protože tak král uložil každému hodnostáři svého domu, aby každý jednal podle libosti. 9 Také královna Vašti uspořádala hostinu pro ženy královského domu, který patřil králi Achašvérošovi. 10 Sedmého dne, když byl král v dobrém rozmaru z vína, zavolal Mehúmana, Biztu, Charbónu, Bigtu a Abagtu, Zetara a Karkase, sedm eunuchů, kteří sloužili v přítomnosti krále Achašvéroše, 11 aby přivedli královnu Vašti před krále s královskou korunou. Chtěl ukázat národům a knížatům její krásu; byla totiž hezkého vzhledu. 12 Avšak královna Vašti odmítla přijít podle králova slova, které jí bylo sděleno prostřednictvím eunuchů. Král se velmi rozhněval a vzplanula v něm zloba. 13 Tu král promluvil k mudrcům znalým časů, neboť králova záležitost se řešila přede všemi znalými nařízení a práva. 14 Nejbližší mu byli Karšena, Šetar, Admata, Taršíš, Meres, Marsena a Memúkan, sedm perských a médských knížat, hledících na královu tvář, kteří sedávali na předním místě v království. 15 Co se má podle nařízení provést s královnou Vašti za to, že nejednala podle výroku krále Achašvéroše, který jí byl sdělen prostřednictvím eunuchů? 16 Nato řekl Memúkan před králem a knížaty: Nejen proti samotnému králi se provinila královna Vašti, nýbrž proti všem knížatům a proti všem národům, které žijí ve všech provinciích krále Achašvéroše. 17 Neboť jednání královny se donese ke všem ženám, takže ve svých očích budou pohrdat svými manžely, až si řeknou: Král Achašvéroš přikázal, aby před něho přivedli královnu Vašti, ale ona nepřišla. 18 A ještě tohoto dne totéž řeknou perské a médské kněžny, které slyšely o královnině jednání, všem královým knížatům. Pohrdání a rozhořčení bude víc než dost. 19 Jestliže se to králi líbí, nechť od něj vyjde královské slovo, je zapsáno do perských a médských nařízení a nepomine, že Vašti už před krále Achašvéroše nepředstoupí, a její královskou hodnost nechť dá král jiné, lepší než je ona. 20 Královská vyhláška, kterou vydá, bude rozhlášena v celém jeho království, které je velké, a všechny ženy prokáží čest svým manželům, od největšího až po nejmenšího. 21 Ta řeč se králi i knížatům líbila. Král učinil podle Memúkanova slova. 22 Poslal dopisy do všech královských provincií, do každé provincie jejím písmem a každému národu v jeho jazyku, aby byl každý muž vládcem ve svém domě a mluvil jazykem svého národa.	BHS 1 וַיְהִי בִּימֵי אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ הוּא אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ הַמֹּלֵךְ מֵהֹדּוּ וְעַד־כּוּשׁ שֶׁבַע וְעֶשְׂרִים וּמֵאָה מְדִינָה ׃ 2 בַּיָּמִים הָהֵם כְּשֶׁבֶת הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ עַל כִּסֵּא מַלְכוּתוֹ אֲשֶׁר בְּשׁוּשַׁן הַבִּירָה ׃ 3 בִּשְׁנַת שָׁלוֹשׁ לְמָלְכוֹ עָשָׂה מִשְׁתֶּה לְכָל־שָׂרָיו וַעֲבָדָיו חֵיל פָּרַס וּמָדַי הַפַּרְתְּמִים וְשָׂרֵי הַמְּדִינוֹת לְפָנָיו ׃ 4 בְּהַרְאֹתוֹ אֶת־עֹשֶׁר כְּבוֹד מַלְכוּתוֹ וְאֶת־יְקָר תִּפְאֶרֶת גְּדוּלָּתוֹ יָמִים רַבִּים שְׁמוֹנִים וּמְאַת יוֹם ׃ 5 וּבִמְלוֹאת הַיָּמִים הָאֵלֶּה עָשָׂה הַמֶּלֶךְ לְכָל־הָעָם הַנִּמְצְאִים בְּשׁוּשַׁן הַבִּירָה לְמִגָּדוֹל וְעַד־קָטָן מִשְׁתֶּה שִׁבְעַת יָמִים בַּחֲצַר גִּנַּת בִּיתַן הַמֶּלֶךְ ׃ 6 חוּר כַּרְפַּס וּתְכֵלֶת אָחוּז בְּחַבְלֵי־בוּץ וְאַרְגָּמָן עַל־גְּלִילֵי כֶסֶף וְעַמּוּדֵי שֵׁשׁ מִטּוֹת זָהָב וָכֶסֶף עַל רִצְפַת בַּהַט־וָשֵׁשׁ וְדַר וְסֹחָרֶת ׃ 7 וְהַשְׁקוֹת בִּכְלֵי זָהָב וְכֵלִים מִכֵּלִים שׁוֹנִים וְיֵין מַלְכוּת רָב כְּיַד הַמֶּלֶךְ ׃ 8 וְהַשְּׁתִיָּה כַדָּת אֵין אֹנֵס כִּי־כֵן יִסַּד הַמֶּלֶךְ עַל כָּל־רַב בֵּיתוֹ לַעֲשׂוֹת כִּרְצוֹן אִישׁ־וָאִישׁ ׃ 9 גַּם וַשְׁתִּי הַמַּלְכָּה עָשְׂתָה מִשְׁתֵּה נָשִׁים בֵּית הַמַּלְכוּת אֲשֶׁר לַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ ׃ ס 10 בַּיּוֹם הַשְּׁבִיעִי כְּטוֹב לֵב־הַמֶּלֶךְ בַּיָּיִן אָמַר לִמְהוּמָן בִּזְּתָא חַרְבוֹנָא בִּגְתָא וַאֲבַגְתָא זֵתַר וְכַרְכַּס שִׁבְעַת הַסָּרִיסִים הַמְשָׁרְתִים אֶת־פְּנֵי הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ ׃ 11 לְהָבִיא אֶת־וַשְׁתִּי הַמַּלְכָּה לִפְנֵי הַמֶּלֶךְ בְּכֶתֶר מַלְכוּת לְהַרְאוֹת הָעַמִּים וְהַשָּׂרִים אֶת־יָפְיָהּ כִּי־טוֹבַת מַרְאֶה הִיא ׃ 12 וַתְּמָאֵן הַמַּלְכָּה וַשְׁתִּי לָבוֹא בִּדְבַר הַמֶּלֶךְ אֲשֶׁר בְּיַד הַסָּרִיסִים וַיִּקְצֹף הַמֶּלֶךְ מְאֹד וַחֲמָתוֹ בָּעֲרָה בוֹ ׃ 13 וַיֹּאמֶר הַמֶּלֶךְ לַחֲכָמִים יֹדְעֵי הָעִתִּים כִּי־כֵן דְּבַר הַמֶּלֶךְ לִפְנֵי כָּל־יֹדְעֵי דָּת וָדִין ׃ 14 וְהַקָּרֹב אֵלָיו כַּרְשְׁנָא שֵׁתָר אַדְמָתָא תַרְשִׁישׁ מֶרֶס מַרְסְנָא מְמוּכָן שִׁבְעַת שָׂרֵי פָּרַס וּמָדַי רֹאֵי פְּנֵי הַמֶּלֶךְ הַיֹּשְׁבִים רִאשֹׁנָה בַּמַּלְכוּת ׃ 15 כְּדָת מַה־לַּעֲשׂוֹת בַּמַּלְכָּה וַשְׁתִּי עַל אֲשֶׁר לֹא־עָשְׂתָה אֶת־מַאֲמַר הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ בְּיַד הַסָּרִיסִים ׃ ס 16 וַיֹּאמֶר מוּמְכָן לִפְנֵי הַמֶּלֶךְ וְהַשָּׂרִים לֹא עַל־הַמֶּלֶךְ לְבַדּוֹ עָוְתָה וַשְׁתִּי הַמַּלְכָּה כִּי עַל־כָּל־הַשָּׂרִים וְעַל־כָּל־הָעַמִּים אֲשֶׁר בְּכָל־מְדִינוֹת הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ ׃ 17 כִּי־יֵצֵא דְבַר־הַמַּלְכָּה עַל־כָּל־הַנָּשִׁים לְהַבְזוֹת בַּעְלֵיהֶן בְּעֵינֵיהֶן בְּאָמְרָם הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ אָמַר לְהָבִיא אֶת־וַשְׁתִּי הַמַּלְכָּה לְפָנָיו וְלֹא־בָאָה ׃ 18 וְהַיּוֹם הַזֶּה תֹּאמַרְנָה שָׂרוֹת פָּרַס־וּמָדַי אֲשֶׁר שָׁמְעוּ אֶת־דְּבַר הַמַּלְכָּה לְכֹל שָׂרֵי הַמֶּלֶךְ וּכְדַי בִּזָּיוֹן וָקָצֶף ׃ 19 אִם־עַל־הַמֶּלֶךְ טוֹב יֵצֵא דְבַר־מַלְכוּת מִלְּפָנָיו וְיִכָּתֵב בְּדָתֵי פָרַס־וּמָדַי וְלֹא יַעֲבוֹר אֲשֶׁר לֹא־תָבוֹא וַשְׁתִּי לִפְנֵי הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ וּמַלְכוּתָהּ יִתֵּן הַמֶּלֶךְ לִרְעוּתָהּ הַטּוֹבָה מִמֶּנָּה ׃ 20 וְנִשְׁמַע פִּתְגָם הַמֶּלֶךְ אֲשֶׁר־יַעֲשֶׂה בְּכָל־מַלְכוּתוֹ כִּי רַבָּה הִיא וְכָל־הַנָּשִׁים יִתְּנוּ יְקָר לְבַעְלֵיהֶן לְמִגָּדוֹל וְעַד־קָטָן ׃ 21 וַיִּיטַב הַדָּבָר בְּעֵינֵי הַמֶּלֶךְ וְהַשָּׂרִים וַיַּעַשׂ הַמֶּלֶךְ כִּדְבַר מְמוּכָן ׃ 22 וַיִּשְׁלַח סְפָרִים אֶל־כָּל־מְדִינוֹת הַמֶּלֶךְ אֶל־מְדִינָה וּמְדִינָה כִּכְתָבָהּ וְאֶל־עַם וָעָם כִּלְשׁוֹנוֹ לִהְיוֹת כָּל־אִישׁ שֹׂרֵר בְּבֵיתוֹ וּמְדַבֵּר כִּלְשׁוֹן עַמּוֹ ׃ פ	NRSV 1 This happened in the days of Ahasuerus, the same Ahasuerus who ruled over one hundred twenty-seven provinces from India to Ethiopia. 2 In those days when King Ahasuerus sat on his royal throne in the citadel of Susa, 3 in the third year of his reign, he gave a banquet for all his officials and ministers. The army of Persia and Media and the nobles and governors of the provinces were present, 4 while he displayed the great wealth of his kingdom and the splendor and pomp of his majesty for many days, one hundred eighty days in all. 5 When these days were completed, the king gave for all the people present in the citadel of Susa, both great and small, a banquet lasting for seven days, in the court of the garden of the king's palace. 6 There were white cotton curtains and blue hangings tied with cords of fine linen and purple to silver rings and marble pillars. There were couches of gold and silver on a mosaic pavement of porphyry, marble, mother-of-pearl, and colored stones. 7 Drinks were served in golden goblets, goblets of different kinds, and the royal wine was lavished according to the bounty of the king. 8 Drinking was by flagons, without restraint; for the king had given orders to all the officials of his palace to do as each one desired. 9 Furthermore, Queen Vashti gave a banquet for the women in the palace of King Ahasuerus. 10 On the seventh day, when the king was merry with wine, he commanded Mehuman, Biztha, Harbona, Bigtha and Abagtha, Zethar and Carkas, the seven eunuchs who attended him, 11 to bring Queen Vashti before the king, wearing the royal crown, in order to show the peoples and the officials her beauty; for she was fair to behold. 12 But Queen Vashti refused to come at the king's command conveyed by the eunuchs. At this the king was enraged, and his anger burned within him. 13 Then the king consulted the sages who knew the laws (for this was the king's procedure toward all who were versed in law and custom, 14 and those next to him were Carshena, Shethar, Admatha, Tarshish, Meres, Marsena, and Memucan, the seven officials of Persia and Media, who had access to the king, and sat first in the kingdom): 15 "According to the law, what is to be done to Queen Vashti because she has not performed the command of King Ahasuerus conveyed by the eunuchs?" 16 Then Memucan said in the presence of the king and the officials, "Not only has Queen Vashti done wrong to the king, but also to all the officials and all the peoples who are in all the provinces of King Ahasuerus. 17 For this deed of the queen will be made known to all women, causing them to look with contempt on their husbands, since they will say, 'King Ahasuerus commanded Queen Vashti to be brought before him, and she did not come.' 18 This very day the noble ladies of Persia and Media who have heard of the queen's behavior will rebel against the king's officials, and there will be no end of contempt and wrath! 19 If it pleases the king, let a royal order go out from him, and let it be written among the laws of the Persians and the Medes so that it may not be altered, that Vashti is never again to come before King Ahasuerus; and let the king give her royal position to another who is better than she. 20 So when the decree made by the king is proclaimed throughout all his kingdom, vast as it is, all women will give honor to their husbands, high and low alike." 21 This advice pleased the king and the officials, and the king did as Memucan proposed; 22 he sent letters to all the royal provinces, to every province in its own script and to every people in its own language, declaring that every man should be master in his own house.
1 I stalo se ve dnech Achašvéroše – to ten Achašvéroš, který kraloval od Indie až po Kúš sto dvaceti sedmi provinciemi.	1 וַיְהִי בִּימֵי אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ הוּא אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ הַמֹּלֵךְ מֵהֹדּוּ וְעַד־כּוּשׁ שֶׁבַע וְעֶשְׂרִים וּמֵאָה מְדִינָה ׃	1 This happened in the days of Ahasuerus, the same Ahasuerus who ruled over one hundred twenty-seven provinces from India to Ethiopia.
2 V oněch dnech, kdy král Achašvéroš seděl na svém královském trůnu, který na hradě Šúšanu,	2 בַּיָּמִים הָהֵם כְּשֶׁבֶת הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ עַל כִּסֵּא מַלְכוּתוֹ אֲשֶׁר בְּשׁוּשַׁן הַבִּירָה ׃	2 In those days when King Ahasuerus sat on his royal throne in the citadel of Susa,
3 ve třetím roce svého kralování uspořádal hostinu pro všechna svá knížata a své otroky. Vojsko Peršanů a Médů, šlechta a knížata provincií před ním ,	3 בִּשְׁנַת שָׁלוֹשׁ לְמָלְכוֹ עָשָׂה מִשְׁתֶּה לְכָל־שָׂרָיו וַעֲבָדָיו חֵיל פָּרַס וּמָדַי הַפַּרְתְּמִים וְשָׂרֵי הַמְּדִינוֹת לְפָנָיו ׃	3 in the third year of his reign, he gave a banquet for all his officials and ministers. The army of Persia and Media and the nobles and governors of the provinces were present,
4 když ukazoval slavné bohatství svého království a drahocennost nádhery své velikosti, mnoho dní – sto osmdesát dnů.	4 בְּהַרְאֹתוֹ אֶת־עֹשֶׁר כְּבוֹד מַלְכוּתוֹ וְאֶת־יְקָר תִּפְאֶרֶת גְּדוּלָּתוֹ יָמִים רַבִּים שְׁמוֹנִים וּמְאַת יוֹם ׃	4 while he displayed the great wealth of his kingdom and the splendor and pomp of his majesty for many days, one hundred eighty days in all.
5 A když se tyto dny naplnily, uspořádal král pro všechen lid nacházející se na hradě Šúšanu, od největšího až po nejmenšího, sedmidenní hostinu na nádvoří zahrady královského paláce.	5 וּבִמְלוֹאת הַיָּמִים הָאֵלֶּה עָשָׂה הַמֶּלֶךְ לְכָל־הָעָם הַנִּמְצְאִים בְּשׁוּשַׁן הַבִּירָה לְמִגָּדוֹל וְעַד־קָטָן מִשְׁתֶּה שִׁבְעַת יָמִים בַּחֲצַר גִּנַּת בִּיתַן הַמֶּלֶךְ ׃	5 When these days were completed, the king gave for all the people present in the citadel of Susa, both great and small, a banquet lasting for seven days, in the court of the garden of the king's palace.
6 Sněhobílá lněná tkanina, bavlna a modrá látka, spojené provazy mořského hedvábí a purpuru na stříbrných kruzích a sloupech bílého mramoru. Zlatá a stříbrná lůžka na dlažbě alabastru a bílého mramoru, perleti a drahokamů.	6 חוּר כַּרְפַּס וּתְכֵלֶת אָחוּז בְּחַבְלֵי־בוּץ וְאַרְגָּמָן עַל־גְּלִילֵי כֶסֶף וְעַמּוּדֵי שֵׁשׁ מִטּוֹת זָהָב וָכֶסֶף עַל רִצְפַת בַּהַט־וָשֵׁשׁ וְדַר וְסֹחָרֶת ׃	6 There were white cotton curtains and blue hangings tied with cords of fine linen and purple to silver rings and marble pillars. There were couches of gold and silver on a mosaic pavement of porphyry, marble, mother-of-pearl, and colored stones.
7 Nápoje se podávaly ve zlatých nádobách a nádoby se od lišily. Královského vína mnoho podle králova pokynu.	7 וְהַשְׁקוֹת בִּכְלֵי זָהָב וְכֵלִים מִכֵּלִים שׁוֹנִים וְיֵין מַלְכוּת רָב כְּיַד הַמֶּלֶךְ ׃	7 Drinks were served in golden goblets, goblets of different kinds, and the royal wine was lavished according to the bounty of the king.
8 Ale popíjení – podle nařízení – nenutil, protože tak král uložil každému hodnostáři svého domu, aby každý jednal podle libosti.	8 וְהַשְּׁתִיָּה כַדָּת אֵין אֹנֵס כִּי־כֵן יִסַּד הַמֶּלֶךְ עַל כָּל־רַב בֵּיתוֹ לַעֲשׂוֹת כִּרְצוֹן אִישׁ־וָאִישׁ ׃	8 Drinking was by flagons, without restraint; for the king had given orders to all the officials of his palace to do as each one desired.
9 Také královna Vašti uspořádala hostinu ženy královského domu, který patřil králi Achašvérošovi.	9 גַּם וַשְׁתִּי הַמַּלְכָּה עָשְׂתָה מִשְׁתֵּה נָשִׁים בֵּית הַמַּלְכוּת אֲשֶׁר לַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ ׃ ס	9 Furthermore, Queen Vashti gave a banquet for the women in the palace of King Ahasuerus.
10 Sedmého dne, když byl král dobrém rozmaru z vína, zavolal Mehúmana, Biztu, Charbónu, Bigtu a Abagtu, Zetara a Karkase, sedm eunuchů, kteří sloužili v přítomnosti krále Achašvéroše,	10 בַּיּוֹם הַשְּׁבִיעִי כְּטוֹב לֵב־הַמֶּלֶךְ בַּיָּיִן אָמַר לִמְהוּמָן בִּזְּתָא חַרְבוֹנָא בִּגְתָא וַאֲבַגְתָא זֵתַר וְכַרְכַּס שִׁבְעַת הַסָּרִיסִים הַמְשָׁרְתִים אֶת־פְּנֵי הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ ׃	10 On the seventh day, when the king was merry with wine, he commanded Mehuman, Biztha, Harbona, Bigtha and Abagtha, Zethar and Carkas, the seven eunuchs who attended him,
11 aby přivedli královnu Vašti před krále s královskou korunou. Chtěl ukázat národům a knížatům její krásu; byla totiž hezkého vzhledu.	11 לְהָבִיא אֶת־וַשְׁתִּי הַמַּלְכָּה לִפְנֵי הַמֶּלֶךְ בְּכֶתֶר מַלְכוּת לְהַרְאוֹת הָעַמִּים וְהַשָּׂרִים אֶת־יָפְיָהּ כִּי־טוֹבַת מַרְאֶה הִיא ׃	11 to bring Queen Vashti before the king, wearing the royal crown, in order to show the peoples and the officials her beauty; for she was fair to behold.
12 Avšak královna Vašti odmítla přijít podle králova slova, které prostřednictvím eunuchů. Král se velmi rozhněval a vzplanula v něm zloba.	12 וַתְּמָאֵן הַמַּלְכָּה וַשְׁתִּי לָבוֹא בִּדְבַר הַמֶּלֶךְ אֲשֶׁר בְּיַד הַסָּרִיסִים וַיִּקְצֹף הַמֶּלֶךְ מְאֹד וַחֲמָתוֹ בָּעֲרָה בוֹ ׃	12 But Queen Vashti refused to come at the king's command conveyed by the eunuchs. At this the king was enraged, and his anger burned within him.
13 Tu král promluvil k mudrcům znalým časů, neboť králova záležitost přede všemi znalými nařízení a práva.	13 וַיֹּאמֶר הַמֶּלֶךְ לַחֲכָמִים יֹדְעֵי הָעִתִּים כִּי־כֵן דְּבַר הַמֶּלֶךְ לִפְנֵי כָּל־יֹדְעֵי דָּת וָדִין ׃	13 Then the king consulted the sages who knew the laws (for this was the king's procedure toward all who were versed in law and custom,
14 Nejbližší mu Karšena, Šetar, Admata, Taršíš, Meres, Marsena Memúkan, sedm perských a médských knížat, hledících královu tvář, kteří sedávali předním v království.	14 וְהַקָּרֹב אֵלָיו כַּרְשְׁנָא שֵׁתָר אַדְמָתָא תַרְשִׁישׁ מֶרֶס מַרְסְנָא מְמוּכָן שִׁבְעַת שָׂרֵי פָּרַס וּמָדַי רֹאֵי פְּנֵי הַמֶּלֶךְ הַיֹּשְׁבִים רִאשֹׁנָה בַּמַּלְכוּת ׃	14 and those next to him were Carshena, Shethar, Admatha, Tarshish, Meres, Marsena, and Memucan, the seven officials of Persia and Media, who had access to the king, and sat first in the kingdom):
15 Co se má podle nařízení provést s královnou Vašti za to, že nejednala podle výroku krále Achašvéroše, prostřednictvím eunuchů?	15 כְּדָת מַה־לַּעֲשׂוֹת בַּמַּלְכָּה וַשְׁתִּי עַל אֲשֶׁר לֹא־עָשְׂתָה אֶת־מַאֲמַר הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ בְּיַד הַסָּרִיסִים ׃ ס	15 "According to the law, what is to be done to Queen Vashti because she has not performed the command of King Ahasuerus conveyed by the eunuchs?"
16 Nato řekl Memúkan před králem a knížaty: Ne proti samotnému králi se provinila královna Vašti, nýbrž proti všem knížatům a proti všem národům, které ve všech provinciích krále Achašvéroše.	16 וַיֹּאמֶר מוּמְכָן לִפְנֵי הַמֶּלֶךְ וְהַשָּׂרִים לֹא עַל־הַמֶּלֶךְ לְבַדּוֹ עָוְתָה וַשְׁתִּי הַמַּלְכָּה כִּי עַל־כָּל־הַשָּׂרִים וְעַל־כָּל־הָעַמִּים אֲשֶׁר בְּכָל־מְדִינוֹת הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ ׃	16 Then Memucan said in the presence of the king and the officials, "Not only has Queen Vashti done wrong to the king, but also to all the officials and all the peoples who are in all the provinces of King Ahasuerus.
17 Neboť jednání královny se donese ke všem ženám, takže ve svých očích budou pohrdat svými manžely, až si řeknou: Král Achašvéroš přikázal, aby před něho přivedli královnu Vašti, ale nepřišla.	17 כִּי־יֵצֵא דְבַר־הַמַּלְכָּה עַל־כָּל־הַנָּשִׁים לְהַבְזוֹת בַּעְלֵיהֶן בְּעֵינֵיהֶן בְּאָמְרָם הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ אָמַר לְהָבִיא אֶת־וַשְׁתִּי הַמַּלְכָּה לְפָנָיו וְלֹא־בָאָה ׃	17 For this deed of the queen will be made known to all women, causing them to look with contempt on their husbands, since they will say, 'King Ahasuerus commanded Queen Vashti to be brought before him, and she did not come.'
18 A tohoto dne řeknou perské a médské kněžny, které slyšely královnině jednání, všem královým knížatům. Pohrdání a rozhořčení bude dost.	18 וְהַיּוֹם הַזֶּה תֹּאמַרְנָה שָׂרוֹת פָּרַס־וּמָדַי אֲשֶׁר שָׁמְעוּ אֶת־דְּבַר הַמַּלְכָּה לְכֹל שָׂרֵי הַמֶּלֶךְ וּכְדַי בִּזָּיוֹן וָקָצֶף ׃	18 This very day the noble ladies of Persia and Media who have heard of the queen's behavior will rebel against the king's officials, and there will be no end of contempt and wrath!
19 Jestliže se králi líbí, od něj vyjde královské slovo, je zapsáno do perských a médských nařízení a nepomine, že Vašti před krále Achašvéroše nepředstoupí, a její královskou dá král jiné, lepší než ona.	19 אִם־עַל־הַמֶּלֶךְ טוֹב יֵצֵא דְבַר־מַלְכוּת מִלְּפָנָיו וְיִכָּתֵב בְּדָתֵי פָרַס־וּמָדַי וְלֹא יַעֲבוֹר אֲשֶׁר לֹא־תָבוֹא וַשְׁתִּי לִפְנֵי הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ וּמַלְכוּתָהּ יִתֵּן הַמֶּלֶךְ לִרְעוּתָהּ הַטּוֹבָה מִמֶּנָּה ׃	19 If it pleases the king, let a royal order go out from him, and let it be written among the laws of the Persians and the Medes so that it may not be altered, that Vashti is never again to come before King Ahasuerus; and let the king give her royal position to another who is better than she.
20 Královská vyhláška, kterou vydá, bude rozhlášena v celém jeho království, které je velké, a všechny ženy prokáží čest svým manželům, od největšího až po nejmenšího.	20 וְנִשְׁמַע פִּתְגָם הַמֶּלֶךְ אֲשֶׁר־יַעֲשֶׂה בְּכָל־מַלְכוּתוֹ כִּי רַבָּה הִיא וְכָל־הַנָּשִׁים יִתְּנוּ יְקָר לְבַעְלֵיהֶן לְמִגָּדוֹל וְעַד־קָטָן ׃	20 So when the decree made by the king is proclaimed throughout all his kingdom, vast as it is, all women will give honor to their husbands, high and low alike."
21 Ta řeč se králi i knížatům líbila. Král učinil podle Memúkanova slova.	21 וַיִּיטַב הַדָּבָר בְּעֵינֵי הַמֶּלֶךְ וְהַשָּׂרִים וַיַּעַשׂ הַמֶּלֶךְ כִּדְבַר מְמוּכָן ׃	21 This advice pleased the king and the officials, and the king did as Memucan proposed;
22 Poslal dopisy do všech královských provincií, do každé provincie jejím písmem a každému národu v jeho jazyku, aby byl každý muž vládcem ve svém domě a mluvil jazykem svého národa.	22 וַיִּשְׁלַח סְפָרִים אֶל־כָּל־מְדִינוֹת הַמֶּלֶךְ אֶל־מְדִינָה וּמְדִינָה כִּכְתָבָהּ וְאֶל־עַם וָעָם כִּלְשׁוֹנוֹ לִהְיוֹת כָּל־אִישׁ שֹׂרֵר בְּבֵיתוֹ וּמְדַבֵּר כִּלְשׁוֹן עַמּוֹ ׃ פ	22 he sent letters to all the royal provinces, to every province in its own script and to every people in its own language, declaring that every man should be master in his own house.

Simple

Study

Cool

CSP

BHS

NRSV