CSP

BHS

NRSV

1 Král David zestárl, dosáhl věku. Přikryli ho rouchy, ale nemohl se zahřát.

1 וְהַמֶּלֶךְ דָּוִד זָקֵן בָּא בַּיָּמִים וַיְכַסֻּהוּ בַּבְּגָדִים וְלֹא יִחַם לוֹ ׃

1  King David was old and advanced in years; and although they covered him with clothes, he could not get warm.

2 Jeho otroci mu řekli: vyhledají mému pánu králi dívku, pannu; ať slouží králi a je jeho opatrovnicí. Ať leží ve tvém klíně a můj pán král se zahřeje.

2 וַיֹּאמְרוּ לוֹ עֲבָדָיו יְבַקְשׁוּ לַאדֹנִי הַמֶּלֶךְ נַעֲרָה בְתוּלָה וְעָמְדָה לִפְנֵי הַמֶּלֶךְ וּתְהִי־לוֹ סֹכֶנֶת וְשָׁכְבָה בְחֵיקֶךָ וְחַם לַאדֹנִי הַמֶּלֶךְ ׃

2  So his servants said to him, "Let a young virgin be sought for my lord the king, and let her wait on the king, and be his attendant; let her lie in your bosom, so that my lord the king may be warm."

3 Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku. Nalezli Abíšagu Šúnemitskou a přivedli ji ke králi.

3 וַיְבַקְשׁוּ נַעֲרָה יָפָה בְּכֹל גְּבוּל יִשְׂרָאֵל וַיִּמְצְאוּ אֶת־אֲבִישַׁג הַשּׁוּנַמִּית וַיָּבִאוּ אֹתָהּ לַמֶּלֶךְ ׃

3  So they searched for a beautiful girl throughout all the territory of Israel, and found Abishag the Shunammite, and brought her to the king.

4 Ta dívka převelice krásná. Stala se královou opatrovnicí, sloužila mu, ale král ji nepoznal.

4 וְהַנַּעֲרָה יָפָה עַד־מְאֹד וַתְּהִי לַמֶּלֶךְ סֹכֶנֶת וַתְּשָׁרְתֵהוּ וְהַמֶּלֶךְ לֹא יְדָעָהּ ׃

4  The girl was very beautiful. She became the king's attendant and served him, but the king did not know her sexually.

5 Adónijáš, syn Chagítin, se vynášel slovy: Já budu kralovat. Pořídil si vozy, jezdce a padesát mužů, kteří běhali před ním.

5 וַאֲדֹנִיָּה בֶן־חַגִּית מִתְנַשֵּׂא לֵאמֹר אֲנִי אֶמְלֹךְ וַיַּעַשׂ לוֹ רֶכֶב וּפָרָשִׁים וַחֲמִשִּׁים אִישׁ רָצִים לְפָנָיו ׃

5  Now Adonijah son of Haggith exalted himself, saying, "I will be king"; he prepared for himself chariots and horsemen, and fifty men to run before him.

6 Jeho otec ho v životě nepokáral slovy: Proč jsi tohle provedl? Navíc byl velmi hezkého vzezření. Narodil se po Abšalómovi.

6 וְלֹא־עֲצָבוֹ אָבִיו מִיָּמָיו לֵאמֹר מַדּוּעַ כָּכָה עָשִׂיתָ וְגַם־הוּא טוֹב־תֹּאַר מְאֹד וְאֹתוֹ יָלְדָה אַחֲרֵי אַבְשָׁלוֹם ׃

6  His father had never at any time displeased him by asking, "Why have you done thus and so?" He was also a very handsome man, and he was born next after Absalom.

7 Domluvil se s Jóabem, synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem, a Adónijášovi napomáhali.

7 וַיִּהְיוּ דְבָרָיו עִם יוֹאָב בֶּן־צְרוּיָה וְעִם אֶבְיָתָר הַכֹּהֵן וַיַּעְזְרוּ אַחֲרֵי אֲדֹנִיָּה ׃

7  He conferred with Joab son of Zeruiah and with the priest Abiathar, and they supported Adonijah.

8 Ale kněz Sádok, Benajáš, syn Jójadův, prorok Nátan, Šimeí a Reí i Davidovi hrdinové nebyli s Adónijášem.

8 וְצָדוֹק הַכֹּהֵן וּבְנָיָהוּ בֶן־יְהוֹיָדָע וְנָתָן הַנָּבִיא וְשִׁמְעִי וְרֵעִי וְהַגִּבּוֹרִים אֲשֶׁר לְדָוִד לֹא הָיוּ עִם־אֲדֹנִיָּהוּ ׃

8  But the priest Zadok, and Benaiah son of Jehoiada, and the prophet Nathan, and Shimei, and Rei, and David's own warriors did not side with Adonijah.

9 Adónijáš obětoval brav, skot a vykrmené dobytče u Eben-zócheletu, který blízko Én-rogelu, a pozval všechny své bratry, královské syny, i všechny judské muže, královské otroky.

9 וַיִּזְבַּח אֲדֹנִיָּהוּ צֹאן וּבָקָר וּמְרִיא עִם אֶבֶן הַזֹּחֶלֶת אֲשֶׁר־אֵצֶל עֵין רֹגֵל וַיִּקְרָא אֶת־כָּל־אֶחָיו בְּנֵי הַמֶּלֶךְ וּלְכָל־אַנְשֵׁי יְהוּדָה עַבְדֵי הַמֶּלֶךְ ׃

9  Adonijah sacrificed sheep, oxen, and fatted cattle by the stone Zoheleth, which is beside En-rogel, and he invited all his brothers, the king's sons, and all the royal officials of Judah,

10 Ale proroka Nátana, Benajáše, hrdiny ani svého bratra Šalomouna nepozval.

10 וְאֶת־נָתָן הַנָּבִיא וּבְנָיָהוּ וְאֶת־הַגִּבּוֹרִים וְאֶת־שְׁלֹמֹה אָחִיו לֹא קָרָא ׃

10  but he did not invite the prophet Nathan or Benaiah or the warriors or his brother Solomon.

11 Nátan řekl Bat-šebě, matce Šalomounově: Slyšelas, že Adónijáš, syn Chagítin, se stal králem? A náš pán David neví!

11 וַיֹּאמֶר נָתָן אֶל־בַּת־שֶׁבַע אֵם־שְׁלֹמֹה לֵאמֹר הֲלוֹא שָׁמַעַתְּ כִּי מָלַךְ אֲדֹנִיָּהוּ בֶן־חַגִּית וַאֲדֹנֵינוּ דָוִד לֹא יָדָע ׃

11  Then Nathan said to Bathsheba, Solomon's mother, "Have you not heard that Adonijah son of Haggith has become king and our lord David does not know it?

12 Nuže, dobře ti radím, zachraň život svůj i život svého syna Šalomouna.

12 וְעַתָּה לְכִי אִיעָצֵךְ נָא עֵצָה וּמַלְּטִי אֶת־נַפְשֵׁךְ וְאֶת־נֶפֶשׁ בְּנֵךְ שְׁלֹמֹה ׃

12  Now therefore come, let me give you advice, so that you may save your own life and the life of your son Solomon.

13 Jdi, a až přijdeš ke králi Davidovi, řekni mu: Ty jsi přece, můj pane králi, přísahal své otrokyni slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn. Proč se stal králem Adónijáš?

13 לְכִי וּבֹאִי אֶל־הַמֶּלֶךְ דָּוִד וְאָמַרְתְּ אֵלָיו הֲלֹא־אַתָּה אֲדֹנִי הַמֶּלֶךְ נִשְׁבַּעְתָּ לַאֲמָתְךָ לֵאמֹר כִּי־שְׁלֹמֹה בְנֵךְ יִמְלֹךְ אַחֲרַי וְהוּא יֵשֵׁב עַל־כִּסְאִי וּמַדּוּעַ מָלַךְ אֲדֹנִיָהוּ ׃

13  Go in at once to King David, and say to him, 'Did you not, my lord the king, swear to your servant, saying: Your son Solomon shall succeed me as king, and he shall sit on my throne? Why then is Adonijah king?'

14 A tam ještě budeš mluvit s králem, přijdu za tebou a potvrdím tvá slova.

14 הִנֵּה עוֹדָךְ מְדַבֶּרֶת שָׁם עִם־הַמֶּלֶךְ וַאֲנִי אָבוֹא אַחֲרַיִךְ וּמִלֵּאתִי אֶת־דְּבָרָיִךְ ׃

14  Then while you are still there speaking with the king, I will come in after you and confirm your words."

15 Bat-šeba tedy vešla ke králi do pokoje. (Král velice zestárl a Abíšag Šúnemitská sloužila králi.)

15 וַתָּבֹא בַת־שֶׁבֶע אֶל־הַמֶּלֶךְ הַחַדְרָה וְהַמֶּלֶךְ זָקֵן מְאֹד וַאֲבִישַׁג הַשּׁוּנַמִּית מְשָׁרַת אֶת־הַמֶּלֶךְ ׃

15  So Bathsheba went to the king in his room. The king was very old; Abishag the Shunammite was attending the king.

16 Bat-šeba poklekla a klaněla se králi. Král se zeptal: Co s tebou?

16 וַתִּקֹּד בַּת־שֶׁבַע וַתִּשְׁתַּחוּ לַמֶּלֶךְ וַיֹּאמֶר הַמֶּלֶךְ מַה־לָּךְ ׃

16  Bathsheba bowed and did obeisance to the king, and the king said, "What do you wish?"

17 Odpověděla mu: Můj pane! Ty jsi své otrokyni přísahal při Hospodinu, svém Bohu: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn.

17 וַתֹּאמֶר לוֹ אֲדֹנִי אַתָּה נִשְׁבַּעְתָּ בַּיהוָה אֱלֹהֶיךָ לַאֲמָתֶךָ כִּי־שְׁלֹמֹה בְנֵךְ יִמְלֹךְ אַחֲרָי וְהוּא יֵשֵׁב עַל־כִּסְאִי ׃

17  She said to him, "My lord, you swore to your servant by the LORD your God, saying: Your son Solomon shall succeed me as king, and he shall sit on my throne.

18 Ale nyní, pohleď, Adónijáš se stal králem a ty, můj pane králi, nevíš!

18 וְעַתָּה הִנֵּה אֲדֹנִיָּה מָלָךְ וְעַתָּה אֲדֹנִי הַמֶּלֶךְ לֹא יָדָעְתָּ ׃

18  But now suddenly Adonijah has become king, though you, my lord the king, do not know it.

19 Obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, pozval všechny královské syny, kněze Ebjátara a velitele armády Jóaba, ale tvého otroka Šalomouna nepozval.

19 וַיִּזְבַּח שׁוֹר וּמְרִיא־וְצֹאן לָרֹב וַיִּקְרָא לְכָל־בְּנֵי הַמֶּלֶךְ וּלְאֶבְיָתָר הַכֹּהֵן וּלְיֹאָב שַׂר הַצָּבָא וְלִשְׁלֹמֹה עַבְדְּךָ לֹא קָרָא ׃

19  He has sacrificed oxen, fatted cattle, and sheep in abundance, and has invited all the children of the king, the priest Abiathar, and Joab the commander of the army; but your servant Solomon he has not invited.

20 A nyní, můj pane králi, oči všech Izraelců na tebe, abys jim oznámil, kdo usedne na trůn mého pána krále po něm.

20 וְאַתָּה אֲדֹנִי הַמֶּלֶךְ עֵינֵי כָל־יִשְׂרָאֵל עָלֶיךָ לְהַגִּיד לָהֶם מִי יֵשֵׁב עַל־כִּסֵּא אֲדֹנִי־הַמֶּלֶךְ אַחֲרָיו ׃

20  But you, my lord the king-- the eyes of all Israel are on you to tell them who shall sit on the throne of my lord the king after him.

21 Jinak se stane, až můj pán král ulehne se svými otci, že já a můj syn Šalomoun budeme hříšníky.

21 וְהָיָה כִּשְׁכַב אֲדֹנִי־הַמֶּלֶךְ עִם־אֲבֹתָיו וְהָיִיתִי אֲנִי וּבְנִי שְׁלֹמֹה חַטָּאִים ׃

21  Otherwise it will come to pass, when my lord the king sleeps with his ancestors, that my son Solomon and I will be counted offenders."

22 Ještě když mluvila s králem, přišel prorok Nátan.

22 וְהִנֵּה עוֹדֶנָּה מְדַבֶּרֶת עִם־הַמֶּלֶךְ וְנָתָן הַנָּבִיא בָּא ׃

22  While she was still speaking with the king, the prophet Nathan came in.

23 Oznámili králi: zde prorok Nátan. Přišel před krále a poklonil se před králem tváří k zemi.

23 וַיַּגִּידוּ לַמֶּלֶךְ לֵאמֹר הִנֵּה נָתָן הַנָּבִיא וַיָּבֹא לִפְנֵי הַמֶּלֶךְ וַיִּשְׁתַּחוּ לַמֶּלֶךְ עַל־אַפָּיו אָרְצָה ׃

23  The king was told, "Here is the prophet Nathan." When he came in before the king, he did obeisance to the king, with his face to the ground.

24 Nátan se zeptal: Můj pane králi, ty jsi řekl: Adónijáš bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn?

24 וַיֹּאמֶר נָתָן אֲדֹנִי הַמֶּלֶךְ אַתָּה אָמַרְתָּ אֲדֹנִיָּהוּ יִמְלֹךְ אַחֲרָי וְהוּא יֵשֵׁב עַל־כִּסְאִי ׃

24  Nathan said, "My lord the king, have you said, 'Adonijah shall succeed me as king, and he shall sit on my throne'?

25 Neboť dnes sestoupil, aby obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královské syny, velitele armády a kněze Ebjátara. A teď jedí a pijí před ním a volají: žije král Adónijáš!

25 כִּי יָרַד הַיּוֹם וַיִּזְבַּח שׁוֹר וּמְרִיא־וְצֹאן לָרֹב וַיִּקְרָא לְכָל־בְּנֵי הַמֶּלֶךְ וּלְשָׂרֵי הַצָּבָא וּלְאֶבְיָתָר הַכֹּהֵן וְהִנָּם אֹכְלִים וְשֹׁתִים לְפָנָיו וַיֹּאמְרוּ יְחִי הַמֶּלֶךְ אֲדֹנִיָּהוּ ׃

25  For today he has gone down and has sacrificed oxen, fatted cattle, and sheep in abundance, and has invited all the king's children, Joab the commander of the army, and the priest Abiathar, who are now eating and drinking before him, and saying, 'Long live King Adonijah!'

26 Ale mě, tvého otroka, kněze Sádoka, Benajáše, syna Jójadova, ani tvého otroka Šalomouna nepozval.

26 וְלִי אֲנִי־עַבְדֶּךָ וּלְצָדֹק הַכֹּהֵן וְלִבְנָיָהוּ בֶן־יְהוֹיָדָע וְלִשְׁלֹמֹה עַבְדְּךָ לֹא קָרָא ׃

26  But he did not invite me, your servant, and the priest Zadok, and Benaiah son of Jehoiada, and your servant Solomon.

27 Stala se tato věc od mého pána krále, aniž bys svým otrokům oznámil, kdo usedne na trůn mého pána krále po něm?

27 אִם מֵאֵת אֲדֹנִי הַמֶּלֶךְ נִהְיָה הַדָּבָר הַזֶּה וְלֹא הוֹדַעְתָּ אֶת־עַבְדֶּיךָ מִי יֵשֵׁב עַל־כִּסֵּא אֲדֹנִי־הַמֶּלֶךְ אַחֲרָיו ׃ ס

27  Has this thing been brought about by my lord the king and you have not let your servants know who should sit on the throne of my lord the king after him?"

28 Král David odpověděl: Zavolejte mi Bat-šebu! Přišla před krále a stála před králem.

28 וַיַּעַן הַמֶּלֶךְ דָּוִד וַיֹּאמֶר קִרְאוּ־לִי לְבַת־שָׁבַע וַתָּבֹא לִפְנֵי הַמֶּלֶךְ וַתַּעֲמֹד לִפְנֵי הַמֶּלֶךְ ׃

28  King David answered, "Summon Bathsheba to me." So she came into the king's presence, and stood before the king.

29 Potom král přísahal: živ Hospodin, který vykoupil mou duši z každého soužení,

29 וַיִּשָּׁבַע הַמֶּלֶךְ וַיֹּאמַר חַי־יְהוָה אֲשֶׁר־פָּדָה אֶת־נַפְשִׁי מִכָּל־צָרָה ׃

29  The king swore, saying, "As the LORD lives, who has saved my life from every adversity,

30 tak jako jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele, slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn místo mě, tak dnes učiním.

30 כִּי כַּאֲשֶׁר נִשְׁבַּעְתִּי לָךְ בַּיהוָה אֱלֹהֵי יִשְׂרָאֵל לֵאמֹר כִּי־שְׁלֹמֹה בְנֵךְ יִמְלֹךְ אַחֲרַי וְהוּא יֵשֵׁב עַל־כִּסְאִי תַּחְתָּי כִּי כֵּן אֶעֱשֶׂה הַיּוֹם הַזֶּה ׃

30  as I swore to you by the LORD, the God of Israel, 'Your son Solomon shall succeed me as king, and he shall sit on my throne in my place,' so will I do this day."

31 Bat-šeba poklekla s tváří zemi, klaněla se králi a řekla: žije můj pán král David navěky.

31 וַתִּקֹּד בַּת־שֶׁבַע אַפַּיִם אֶרֶץ וַתִּשְׁתַּחוּ לַמֶּלֶךְ וַתֹּאמֶר יְחִי אֲדֹנִי הַמֶּלֶךְ דָּוִד לְעֹלָם ׃ פ

31  Then Bathsheba bowed with her face to the ground, and did obeisance to the king, and said, "May my lord King David live forever!"

32 Nato král David řekl: Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova. I přišli před krále.

32 וַיֹּאמֶר הַמֶּלֶךְ דָּוִד קִרְאוּ־לִי לְצָדוֹק הַכֹּהֵן וּלְנָתָן הַנָּבִיא וְלִבְנָיָהוּ בֶּן־יְהוֹיָדָע וַיָּבֹאוּ לִפְנֵי הַמֶּלֶךְ ׃

32  King David said, "Summon to me the priest Zadok, the prophet Nathan, and Benaiah son of Jehoiada." When they came before the king,

33 Král jim řekl: Vezměte s sebou otroky svého pána, mého syna Šalomouna posaďte na mou mezkyni a přiveďte ho dolů ke Gichónu.

33 וַיֹּאמֶר הַמֶּלֶךְ לָהֶם קְחוּ עִמָּכֶם אֶת־עַבְדֵי אֲדֹנֵיכֶם וְהִרְכַּבְתֶּם אֶת־שְׁלֹמֹה בְנִי עַל־הַפִּרְדָּה אֲשֶׁר־לִי וְהוֹרַדְתֶּם אֹתוֹ אֶל־גִּחוֹן ׃

33  the king said to them, "Take with you the servants of your lord, and have my son Solomon ride on my own mule, and bring him down to Gihon.

34 Tam ať ho kněz Sádok a prorok Nátan pomažou za krále nad Izraelem. Nato zatrubte na beraní roh a volejte: žije král Šalomoun!

34 וּמָשַׁח אֹתוֹ שָׁם צָדוֹק הַכֹּהֵן וְנָתָן הַנָּבִיא לְמֶלֶךְ עַל־יִשְׂרָאֵל וּתְקַעְתֶּם בַּשּׁוֹפָר וַאֲמַרְתֶּם יְחִי הַמֶּלֶךְ שְׁלֹמֹה ׃

34  There let the priest Zadok and the prophet Nathan anoint him king over Israel; then blow the trumpet, and say, 'Long live King Solomon!'

35 Pak vystupte za ním a jde a usedne na můj trůn, on bude kralovat místo mě. Jej jsem ustanovil, aby byl vévodou nad Izraelem a Judou.

35 וַעֲלִיתֶם אַחֲרָיו וּבָא וְיָשַׁב עַל־כִּסְאִי וְהוּא יִמְלֹךְ תַּחְתָּי וְאֹתוֹ צִוִּיתִי לִהְיוֹת נָגִיד עַל־יִשְׂרָאֵל וְעַל־יְהוּדָה ׃

35  You shall go up following him. Let him enter and sit on my throne; he shall be king in my place; for I have appointed him to be ruler over Israel and over Judah."

36 Benajáš, syn Jójadův, králi odpověděl: Amen. Tak promluví Hospodin, Bůh mého pána krále.

36 וַיַּעַן בְּנָיָהוּ בֶן־יְהוֹיָדָע אֶת־הַמֶּלֶךְ וַיֹּאמֶר אָמֵן כֵּן יֹאמַר יְהוָה אֱלֹהֵי אֲדֹנִי הַמֶּלֶךְ ׃

36  Benaiah son of Jehoiada answered the king, "Amen! May the LORD, the God of my lord the king, so ordain.

37 Jako byl Hospodin s mým pánem králem, tak ať je s Šalomounem a ať vyvýší jeho trůn nad trůn mého pána krále Davida.

37 כַּאֲשֶׁר הָיָה יְהוָה עִם־אֲדֹנִי הַמֶּלֶךְ כֵּן יְהִי עִם־שְׁלֹמֹה וִיגַדֵּל אֶת־כִּסְאוֹ מִכִּסֵּא אֲדֹנִי הַמֶּלֶךְ דָּוִד ׃

37  As the LORD has been with my lord the king, so may he be with Solomon, and make his throne greater than the throne of my lord King David."

38 Kněz Sádok, prorok Nátan, Benajáš, syn Jójadův, a Keretejci i Peletejci sestoupili, posadili Šalomouna na mezkyni krále Davida a přivedli ho ke Gichónu.

38 וַיֵּרֶד צָדוֹק הַכֹּהֵן וְנָתָן הַנָּבִיא וּבְנָיָהוּ בֶן־יְהוֹיָדָע וְהַכְּרֵתִי וְהַפְּלֵתִי וַיַּרְכִּבוּ אֶת־שְׁלֹמֹה עַל־פִּרְדַּת הַמֶּלֶךְ דָּוִד וַיֹּלִכוּ אֹתוֹ עַל־גִּחוֹן ׃

38  So the priest Zadok, the prophet Nathan, and Benaiah son of Jehoiada, and the Cherethites and the Pelethites, went down and had Solomon ride on King David's mule, and led him to Gihon.

39 Kněz Sádok vzal ze stanu roh s olejem a Šalomouna pomazal. Nato zatroubili na beraní roh a všechen lid volal: žije král Šalomoun!

39 וַיִּקַּח צָדוֹק הַכֹּהֵן אֶת־קֶרֶן הַשֶּׁמֶן מִן־הָאֹהֶל וַיִּמְשַׁח אֶת־שְׁלֹמֹה וַיִּתְקְעוּ בַּשּׁוֹפָר וַיֹּאמְרוּ כָּל־הָעָם יְחִי הַמֶּלֶךְ שְׁלֹמֹה ׃

39  There the priest Zadok took the horn of oil from the tent and anointed Solomon. Then they blew the trumpet, and all the people said, "Long live King Solomon!"

40 Všechen lid šel vzhůru za ním, lid hrál na flétny a převelice se radoval, až země jejich halasem pukala.

40 וַיַּעֲלוּ כָל־הָעָם אַחֲרָיו וְהָעָם מְחַלְּלִים בַּחֲלִלִים וּשְׂמֵחִים שִׂמְחָה גְדוֹלָה וַתִּבָּקַע הָאָרֶץ בְּקוֹלָם ׃

40  And all the people went up following him, playing on pipes and rejoicing with great joy, so that the earth quaked at their noise.

41 Uslyšel Adónijáš a všichni pozvaní, kteří s ním a dojedli. Když Jóab uslyšel zvuk beraního rohu, zeptal se: Proč městě velký halas?

41 וַיִּשְׁמַע אֲדֹנִיָּהוּ וְכָל־הַקְּרֻאִים אֲשֶׁר אִתּוֹ וְהֵם כִּלּוּ לֶאֱכֹל וַיִּשְׁמַע יוֹאָב אֶת־קוֹל הַשּׁוֹפָר וַיֹּאמֶר מַדּוּעַ קוֹל־הַקִּרְיָה הוֹמָה ׃

41  Adonijah and all the guests who were with him heard it as they finished feasting. When Joab heard the sound of the trumpet, he said, "Why is the city in an uproar?"

42 Ještě mluvil, přišel Jónatan, syn kněze Ebjátara. Adónijáš řekl: Pojď, vždyť jsi oddaný muž, přinášíš dobrou zprávu.

42 עוֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וְהִנֵּה יוֹנָתָן בֶּן־אֶבְיָתָר הַכֹּהֵן בָּא וַיֹּאמֶר אֲדֹנִיָּהוּ בֹּא כִּי אִישׁ חַיִל אַתָּה וְטוֹב תְּבַשֵּׂר ׃

42  While he was still speaking, Jonathan son of the priest Abiathar arrived. Adonijah said, "Come in, for you are a worthy man and surely you bring good news."

43 Ale Jónatan Adónijášovi odpověděl: Kdepak, náš pán král David ustanovil králem Šalomouna.

43 וַיַּעַן יוֹנָתָן וַיֹּאמֶר לַאֲדֹנִיָּהוּ אֲבָל אֲדֹנֵינוּ הַמֶּלֶךְ־דָּוִד הִמְלִיךְ אֶת־שְׁלֹמֹה ׃

43  Jonathan answered Adonijah, "No, for our lord King David has made Solomon king;

44 Král s ním poslal kněze Sádoka, proroka Nátana, Benajáše, syna Jójadova, a Keretejce i Peletejce, posadili ho na královu mezkyni

44 וַיִּשְׁלַח אִתּוֹ־הַמֶּלֶךְ אֶת־צָדוֹק הַכֹּהֵן וְאֶת־נָתָן הַנָּבִיא וּבְנָיָהוּ בֶּן־יְהוֹיָדָע וְהַכְּרֵתִי וְהַפְּלֵתִי וַיַּרְכִּבוּ אֹתוֹ עַל פִּרְדַּת הַמֶּלֶךְ ׃

44  the king has sent with him the priest Zadok, the prophet Nathan, and Benaiah son of Jehoiada, and the Cherethites and the Pelethites; and they had him ride on the king's mule;

45 a kněz Sádok a prorok Nátan ho pomazali v Gichónu za krále. Pak odtamtud šli radostně vzhůru a město se shluklo. To ten halas, který jste slyšeli.

45 וַיִּמְשְׁחוּ אֹתוֹ צָדוֹק הַכֹּהֵן וְנָתָן הַנָּבִיא לְמֶלֶךְ בְּגִחוֹן וַיַּעֲלוּ מִשָּׁם שְׂמֵחִים וַתֵּהֹם הַקִּרְיָה הוּא הַקּוֹל אֲשֶׁר שְׁמַעְתֶּם ׃

45  the priest Zadok and the prophet Nathan have anointed him king at Gihon; and they have gone up from there rejoicing, so that the city is in an uproar. This is the noise that you heard.

46 Šalomoun již usedl na královský trůn.

46 וְגַם יָשַׁב שְׁלֹמֹה עַל כִּסֵּא הַמְּלוּכָה ׃

46  Solomon now sits on the royal throne.

47 A královi otroci již přišli poblahopřát našemu pánu králi Davidovi slovy: Bůh učiní jméno Šalomounovo větším nad tvé jméno a vyvýší jeho trůn nad tvůj trůn. A král se poklonil na posteli.

47 וְגַם־בָּאוּ עַבְדֵי הַמֶּלֶךְ לְבָרֵךְ אֶת־אֲדֹנֵינוּ הַמֶּלֶךְ דָּוִד לֵאמֹר יֵיטֵב אֱלֹהֶיךָ אֶת־שֵׁם שְׁלֹמֹה מִשְּׁמֶךָ וִיגַדֵּל אֶת־כִּסְאוֹ מִכִּסְאֶךָ וַיִּשְׁתַּחוּ הַמֶּלֶךְ עַל־הַמִּשְׁכָּב ׃

47  Moreover the king's servants came to congratulate our lord King David, saying, 'May God make the name of Solomon more famous than yours, and make his throne greater than your throne.' The king bowed in worship on the bed

48 Král také promluvil takto: Požehnaný je Hospodin, Bůh Izraele, že dal dnes toho, kdo usedl na můj trůn, a mé oči vidí.

48 וְגַם־כָּכָה אָמַר הַמֶּלֶךְ בָּרוּךְ יְהוָה אֱלֹהֵי יִשְׂרָאֵל אֲשֶׁר נָתַן הַיּוֹם יֹשֵׁב עַל־כִּסְאִי וְעֵינַי רֹאוֹת ׃

48  and went on to pray thus, 'Blessed be the LORD, the God of Israel, who today has granted one of my offspring to sit on my throne and permitted me to witness it.'"

49 Nato všichni pozvaní, kteří s Adónijášem, vyděšeně vstali a šli každý svou cestou.

49 וַיֶּחֶרְדוּ וַיָּקֻמוּ כָּל־הַקְּרֻאִים אֲשֶׁר לַאֲדֹנִיָּהוּ וַיֵּלְכוּ אִישׁ לְדַרְכּוֹ ׃

49  Then all the guests of Adonijah got up trembling and went their own ways.

50 Adónijáš se bál Šalomouna, vstal, šel a chytil se rohů oltáře.

50 וַאֲדֹנִיָּהוּ יָרֵא מִפְּנֵי שְׁלֹמֹה וַיָּקָם וַיֵּלֶךְ וַיַּחֲזֵק בְּקַרְנוֹת הַמִּזְבֵּחַ ׃

50  Adonijah, fearing Solomon, got up and went to grasp the horns of the altar.

51 Šalomounovi bylo oznámeno: Hle, Adónijáš se bojí krále Šalomouna a chytil se rohů oltáře se slovy: mi nejprve král Šalomoun odpřisáhne, že neusmrtí svého otroka mečem.

51 וַיֻּגַּד לִשְׁלֹמֹה לֵאמֹר הִנֵּה אֲדֹנִיָּהוּ יָרֵא אֶת־הַמֶּלֶךְ שְׁלֹמֹה וְהִנֵּה אָחַז בְּקַרְנוֹת הַמִּזְבֵּחַ לֵאמֹר יִשָּׁבַע־לִי כַיּוֹם הַמֶּלֶךְ שְׁלֹמֹה אִם־יָמִית אֶת־עַבְדּוֹ בֶּחָרֶב ׃

51  Solomon was informed, "Adonijah is afraid of King Solomon; see, he has laid hold of the horns of the altar, saying, 'Let King Solomon swear to me first that he will not kill his servant with the sword.'"

52 Šalomoun řekl: Jestliže bude oddaný, nespadne mu ani vlas na zem. Ale jestliže při něm bude zlého, zemře.

52 וַיֹּאמֶר שְׁלֹמֹה אִם יִהְיֶה לְבֶן־חַיִל לֹא־יִפֹּל מִשַּׂעֲרָתוֹ אָרְצָה וְאִם־רָעָה תִמָּצֵא־בוֹ וָמֵת ׃

52  So Solomon responded, "If he proves to be a worthy man, not one of his hairs shall fall to the ground; but if wickedness is found in him, he shall die."

53 Král Šalomoun poslal, aby ho odvedli od oltáře. Když přišel a poklonil se před králem, Šalomoun mu řekl: Jdi domů.

53 וַיִּשְׁלַח הַמֶּלֶךְ שְׁלֹמֹה וַיֹּרִדֻהוּ מֵעַל הַמִּזְבֵּחַ וַיָּבֹא וַיִּשְׁתַּחוּ לַמֶּלֶךְ שְׁלֹמֹה וַיֹּאמֶר־לוֹ שְׁלֹמֹה לֵךְ לְבֵיתֶךָ ׃ פ

53  Then King Solomon sent to have him brought down from the altar. He came to do obeisance to King Solomon; and Solomon said to him, "Go home."